Problematika časné defibrilace – editorial
Autoři:
E. Kasal
Působiště autorů:
Anesteziologicko‑resuscitační klinika Lékařské fakulty UK a FN Plzeň, přednosta doc. MUDr. Eduard Kasal, CSc.
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2010; 56(5): 369
Kategorie:
Editorialy
Truhlář A. Doporučení ILCOR pro označení automatizovaných externích defibrilátorů (AED). Vnitř Lék 2010; 56(5): 434–438.
Řada prací prokázala, že časná defibrilace může významně zlepšit léčebné výsledky kardiopulmonální resuscitace (KPR). Při defibrilaci provedené do 1 minuty po zástavě oběhu je 90% šance na návrat do plnohodnotného života.
Časná defibrilace u nemocných se zástavou oběhu způsobenou maligní arytmií je již dávno součástí komplexní KPR. Automatizované externí defibrilátory zavedené do praxe v roce 1979 umožnily integraci časné defibrilace i do základní neodkladné resuscitace. Jejich ovládání je tak jednoduché, že je považováno za snazší než provádění KPR, a proto použití AED není vázáno na zdravotnický personál. Může je obsluhovat instruovaná osoba, která ví, že existují, k čemu slouží a že se zapínají pouhým otevřením víka. Další postup při KPR je pak plně řízen tímto sofistikovaným přístrojem. Jejich umístění na místa velké koncentrace lidí bylo zahájeno v USA, kde jejich použitím byly zachráněny desítky životů. V současné době jsou umístěny i na řadě míst v naší republice (policejní stanice, horská služba, obecní úřady, hotelové řetězce). Již před léty se začalo uvažovat i o jejich využití v nemocniční péči, zvláště v nemocnicích pavilonového typu, kde se na odlehlá místa nemocnice nemůže lékař a resuscitační tým dostavit v požadovaném čase 3 min po vzniku náhlé zástavy oběhu. Právě proto, že jejich ovládání není vázáno na lékaře a NELZP se specializací ARIP, může je bez obav použít i instruovaná sestra. Tím se zvyšuje významným způsobem šance nemocného na kvalitní přežití. Jejich umístění je vhodné též v recepcích nemocnic, na chodbách a ve společných prostorách, odkud je resuscitační tým hůře dostupný. Bylo by racionální prosadit umístění AED v ambulantních zdravotnických zařízeních, aby mohla být poskytnuta adekvátní úroveň KPR do doby, než dorazí tým RZP. Dojezdové časy jsou většinou delší než 5 min, což je doporučený limit pro provedení defibrilace v přednemocniční péči. Zavedení jednotného mezinárodního označení přístrojů AED zlepší orientaci, a tím se zrychlí jejich dostupnost. Rovněž trvalé připomínání nutnosti časné defibrilace přispívá k rozšiřování a udržování povědomí této pro uchování kvalitního života důležité léčebné metody.
doc. MUDr. Eduard Kasal, CSc.
www.fnplzen.cz
e-mail: kasal@fnplzen.cz
Štítky
Diabetológia Endokrinológia Interné lekárstvoČlánok vyšiel v časopise
Vnitřní lékařství

2010 Číslo 5
- Statiny indukovaná myopatie: Jak na diferenciální diagnostiku?
- Statinová intolerance
- Vztah mezi statiny a rizikem vzniku nádorových onemocnění − metaanalýza
- Význam hydratace při hojení ran
- Rizikové období v léčbě růstovým hormonem: přechod mladých pacientů k lékařům pro dospělé
Najčítanejšie v tomto čísle
- Familiární hyperkalcemie a hypofosfatemie a jejich význam v diferenciální diagnostice poruch kalcium‑ fosfátového metabolizmu
- Souborný pohled na efekt hormonu a cytokinu prolaktinu v rozvoji a patogenezi autoimunitních onemocnění
- Syndróm polycystických ovárií a autoimunitné ochorenia
- Doporučení ILCOR pro označení automatizovaných externích defibrilátorů (AED)