#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Obezita, body mass index, obvod pasu a mortalita –  editorial


Autoři: M. Kunešová
Působiště autorů: Endokrinologický ústav Praha, ředitel doc. MU Dr. Vojtěch Hajner, CSc.
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2011; 57(1): 29-30
Kategorie: Editorialy

Berková M et al. Obezita, body mass index, obvod pasu a mortalita. Vnitř Lék 2011; 57(1): 85–91.

Význam používání body mass indexu (index tělesné hmotnosti, hmotnostní index –  BMI) byl od jeho zavedení jako kritéria nadváhy a obezity, jejichž hranice byly arbitrárně stanoveny Světovou zdravotnickou organizací, opakovaně znovu hodnocen. Výhodou BMI je jednoduchý výpočet, který v řadě zdravotnických softwarů proběhne po zadání váhy a výšky pacienta, a z toho vyplývající snadná diagnóza nadváhy a obezity.

Slabou stránkou BMI v diagnostice nadváhy a obezity jsou hraniční hodnoty BMI mezi normální hmotností a nadváhou, resp. mezi nadváhou a obezitou. Vzhledem k tomu, že BMI neodliší podíl tukové a beztukové tělesné hmoty –  především svalstva, kostí a vody v těle, může být obsah tuku v těle zvýšený i u osob s BMI v normálních mezích –  zvláště mezi 24 a  25. Naopak nejsou výjimkou sportovci s BMI v pásmu nadváhy nebo lehké obezity s normálním zastoupením tuku v těle. BMI má ve stanovení obsahu tuku v těle (adipozity) vysokou specificitu, ale nízkou senzitivitu, poměrně vysoký podíl osob s nadbytkem tukové tkáně v těle zůstává neodhalen [2]. Vyšší obsah tuku v těle u osob s normální hmotností zvyšuje riziko vzniku metabolického syndromu až 4krát [3]. Dalším slabým místem BMI je vývoj hmotnosti a složení těla v závislosti na věku. Se stoupajícím věkem obvykle dochází ke zvyšování hmotnosti, u žen v období klimakteria a po něm, u mužů s věkem se zvyšuje zastoupení obsahu tuku v těle. Současně se snižuje obsah beztukové tělesné hmoty. Tyto změny BMI nepostihne. V pozdějším věku s postupující involucí BMI klesá [4].

Optimální BMI bylo hodnoceno v řadě rozsáhlých epidemiologických studií. Různé epidemiologické studie mají v závislosti na metodice rozdílné výsledky. Výsledky prospektivní studie prevence koronární choroby srdeční u mužů s normální hmotností, citované v článku [1], kteří byli fyzicky aktivní, nekuřáci a zdraví [5], ukázaly vyšší pokles rizika u mužů s normální hmotností (BMI < 25) než u osob v celém pásmu BMI. Jako optimální z hlediska prevence koronární choroby srdeční stanovily BMI 20– 22,5. Vzhledem ke specifické populaci mužů, která byla ve studii sledována, je třeba tyto výsledky z hlediska aplikace na celou, spíše fyzicky neaktivní populaci hodnotit opatrně. Nedávná rozsáhlá studie zahrnující výsledky prospektivních studií celkem téměř 900 000 osob převážně z Evropy, Ameriky a Austrálie ukázala jako BMI s minimální mortalitou BMI 22,5– 25,0. V hodnoceném souboru osob však byli zařazeni i kuřáci, kteří mají vyšší mortalitu a jejichž hmotnost je kouřením ovlivněna [6].

Jak uvádějí autoři článku [1], jednoduchou metodou, která napomůže v stanovení rizika, je změření obvodu pasu. Měření obvodu pasu umožňuje zhodnotit obsah tuku v oblasti trupu. Obvod pasu není přesným ukazatelem obsahu viscerálního ani intraabdominálního tuku (intraabdominální tuk = viscerální + retroperitoneální tuk). Velmi dobře ale koreluje s obsahem tzv. centrálního tuku, tedy tuku uloženého na trupu. Centrální tuk můžeme rozdělit na subkutánní a intraabdominální, přitom subkutánní tuk má na povrchní vrstvu a hlubokou vrstvu (odděleny jsou fascia Scarpae). Hluboká vrstva subkutánního tuku je metabolicky podobná intraabdominálnímu tuku.

Přes určité nevýhody je BMI používán jako kritérium nadváhy a obezity i u dětí od 2, případně od 5 let věku. V dětském věku je nutno používat k hodnocení BMI percentilové grafy, které vycházejí z různých databází. U nás je základem databáze z roku 1991 [7] z dat našich dětí. Při porovnávání BMI dětí v zahraničních studiích se používá nejčastěji hodnocení podle IOTF [8] nebo podle WHO [9]. U dětí do 2 (resp. 5 let) se k hodnocení hmotnosti používá výškově-hmotnostní poměr.

Index tělesné hmotnosti (BMI) ve stanovení diagnózy nadváhy a obezity zůstává přes uvedené výhrady první metodou, používanou při klasifikaci hmotnosti pacienta. V případě pochybností by měla být doplněna přesnějšími postupy umožňujícími měření složení těla. Mezi referenční metody patří RTG absorpciometrie (DEXA), snáze dostupné, levnější, ale méně přesné je měření založené na bio­elektrické impedanci. Změření obvodu pasu je dalším ukazatelem, který může napomoci správné diagnóze, a tím i přiměřené péči o obézního pacienta. Pacient, jehož diagnóza nadváhy nebo obezity byla stanovena lékařem, má podle nedávné práce více než 2krát vyšší šanci na úspěšnou léčbu.

doc. MU Dr. Marie Kunešová, CSc.
www.endo.cz

e-mail: mkunesova@endo.cz

Doručeno do redakce: 3. 1. 2011


Zdroje

1. Berková M, Berka Z. Obezita, body mass index, obvod pasu a mortalita. Vnitř Lék 2011; 57: 85– 91.

2. Okorodudu DO, Jumean MF, Montori VM et al. Diagnostic performance of body mass index to identify obesity as defined by body adiposity: a systematic review and meta‑analysis. Int J Obes (Lond) 2010; 34: 791– 799.

3. Romero‑Corral A, Somers VK, Sierra‑ Johnson J et al. Normal weight obesity: a risk factor for cardiometabolic dysregulation and cardiovascular mortality. Eur Heart J 2010; 31: 737– 746.

4. Hajniš K, Kunešová M. Vývoj obvodu břicha a gluteu (pasu a boků) u dospělých. Čas Lék Čes 2000; 139: 537– 543.

5. Williams PT, Hoffman KM. Optimal body weight for the prevention of coronary heart disease in normal‑ weight physically active men. Obesity 2009; 17: 1428– 1434.

6. Prospective studies collaboration. Body‑mass index and cause- specific mortality in 900 000 adults: collaborative analyses of 57 prospective studies. Lancet 2009; 373: 1083– 1096.

7. Vignerová J, Riedlová J, Bláha P et al. Celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 2001. Česká republika. Souhrnné výsledky. PřF UK. Praha: SZÚ, Czech Republic, 2006.

8. Cole TJ, Bellizzi MC, Flegal KM et al. Establishing a standard definition for child overweight and obesity worldwide: international survey. British Medical Journal 2000; 320: 1240– 1243.

9. World Health Organisation. WHO Child Growth Standards. World Health Organization. Department of Nutrition for Health and Development. Geneva: Switzerland 2006.

Štítky
Diabetológia Endokrinológia Interné lekárstvo

Článok vyšiel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 1

2011 Číslo 1
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#