Nutraceutika v terapii gonartrózy: pohled ortopeda
Nutraceuticals in therapy of knee osteoarthritis: orthopaedic view
Knee osteoarthritis is one of the most frequent diagnoses of load-carrying joints encountered in orthopaedic surgeons’ offices. Depending on the clinical stage, the therapy starts with conservative treatment. Corrective osteotomy is indicated in younger patients without an extensive and serious impairment. Implantation of TKR (total knee replacement) is usually indicated in more advanced stages. One of the pillars of conservative therapy is analgesics and non-steroidal antirheumatic drugs. A specific group consists of perorally administered drugs for suppression of symptoms or even deceleration of knee osteoarthrosis. These products are popular mainly thanks to their good tolerance and minimal side effects. The clinical effect ranges between minimal and medium depending on the degree of osteoarthrosis, type of drug and study. Similar to rheumatologists, orthopaedic surgeons also find it difficult to identify candidates suitable for a particular type of therapy, except indication for TKR. By all means, nutraceuticals are still considered part of clinical practice.
Key words:
chondroitin sulphate – glucosamine sulphate – knee osteoarthrosis – methylsulfonylmethane – nutraceuticals – pharmaceutical intervention
Autoři:
Jiří Gallo
Působiště autorů:
Ortopedická klinika LF UP a FN Olomouc
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2018; 64(2): 191-196
Kategorie:
Přehledné referáty
Souhrn
Osteoartróza kolena je jednou z nejčastějších diagnóz u váhonosných kloubů v ambulanci ortopeda. V závislosti na klinickém stadiu začínáme terapii konzervativními prostředky. U mladších pacientů bez rozsáhlého a těžkého postižení jsou indikované korekční osteotomie. U pokročilých stadií indikujeme obvykle implantaci totální endoprotézy (TEP). Jedním z pilířů konzervativní terapie jsou analgetika a nesteroidní antirevmatika. Specifickou skupinu tvoří perorálně podávané látky určené k potlačení příznaků, či dokonce k zpomalení osteoartrózy kolena. Tyto přípravky jsou oblíbené hlavně pro dobrou snášenlivost a minimální vedlejší účinky. Klinický efekt se pohybuje v závislosti na stupni osteoartrózy, typu látky a studie od minimálního až ke středně velkému. Stejně jako revmatologové mají i ortopedi problémy s určením kandidáta vhodného ke konkrétní terapii, s výjimkou indikace k TEP kolena. V každém případě s nutraceutiky v klinické praxi stále počítáme.
Klíčová slova:
farmakologické ovlivnění – glukosaminsulfát – chondroitin sulfát – metylsulfonylmetan – nutraceutika – osteoartróza kolena
Úvod
V současnosti stále poutá určitou pozornost odborné veřejnosti otázka, zdali je možné zabránit nebo alespoň zpomalit rozvoj osteoartrózy (OA) kolenního kloubu pomocí tzv. výživových prostředků. Přes rozsáhlý klinický výzkum o nich stále nemůžeme říci, že mají prokázaný spolehlivý, déle trvající a silný úlevný protektivní efekt. Přesto však mnoho lidí prostředky z této skupiny látek pravidelně užívá, a dokonce si veřejně pochvalují výsledek svého počínání, čímž se šíří povědomí o těchto přípravcích.
Pro účely našeho článku definujeme nutraceutika (z latinského „nutritio“ – výživa + „pharmaceuticus“ – lékárnický) čili potravinové doplňky jako volně prodejné přípravky určené k prevenci anebo terapii osteoartrózy, které se užívají perorálně a mají většinou velmi pomalý nástup účinku, proto se obvykle musí užívat dlouhou dobu. Z pohledu chemického se jedná o heterogenní skupinu látek, které se navíc často kombinují. Typickými zástupci jsou glukosamin (GA), chondroitin sulfát (CS) a metylsulfonylmetan (MSM). Některé tyto prostředky se v České republice považují za léčivé přípravky a jsou vázané na předpis (např. DONA nebo Condrosulf 800), ve většině ostatních případů se jedná o léčivé přípravky volně prodejné (např. Condrosulf 400 nebo GS Condro 1 500) anebo jsou v doplňcích stravy (např. Geladrink Forte, Proenzi 3+).
Jak hodnotíme výsledek léčebné intervence?
Výsledek intervence hodnotíme podle toho, jak moc prospěla pacientovi a jak dlouho vydržel dosažený účinek. Očekává se především signifikantní ústup potíží. Chceme-li řádně zhodnotit efekt léčby, potřebujeme nejen kvalitní design studie a správně zařazené neselektované pacienty, ale i vhodnou definici minimálního klinicky užitečného zlepšení [7,27]. Výsledek léčby se nejčastěji prezentuje v kategoriích velikost účinku, proporční nárůst příznivých výsledků, případně NNT (Number Needed to Treat/počet osob nutných k lečbě na 1 dobrý výsledek) [21,28]. Dobrý „responder“ by měl uvádět úlevu od bolestí a zlepšení funkce o 50 % nebo změnu hodnotícího skóre o 20 bodů (podle kritérií OARSI-OMERACT – Osteoarthritis Research Society International – Outcome Measures in Rheumatoid Arthritis Clinical Trial) [2]. Úskalím však zůstává, jak do klinické studie zakomponovat přirozenou historii nemoci, komorbidity, placebo efekt anebo rozdíly ve složení přípravků.
Efekt léčby se měří nejpřesněji v tzv. randomizovaných kontrolovaných studiích (Randomized Controlled Trial – RCT), které následně slouží jako podklad pro „metaanalýzu“ výsledků. Závěry metaanalýz nebo systematických review se poté považují za nejvyšší možný stupeň doložení efektivnosti léčebné intervence.
Cíle preventivní intervence
Zajímavý preventivní cíl představuje nepochybně kloubní chrupavka. V současnosti se vyhodnocují výsledky intraartikulárních intervencí zaměřených na zpomalení či zastavení její regrese [16]. Výsledky zatím nejsou jednoznačné.
Na chrupavku by měly potenciálně cílit i perorální látky označované jako kloubní nutraceutika. Přestože existují jednotlivé studie prokazující snížení rychlosti úbytku chrupavky [20], souhrnně se nepodařilo prokázat, že by zpomalovaly samotnou nemoc [14].
Z pohledu ortopeda je možné operačně zabránit rozvoji kloubních deformit. Zastavit či zpomalit úbytek funkce je možné pouze pravidelnou a dostatečně intenzivní pohybovou terapií.
Cíle léčebné intervence
Léčba OA by měla být zaměřená zejména na snížení bolesti, eliminaci kloubní ztuhlosti a uchování funkce. Současně bychom měli bránit rozvoji kloubní deformity, řetězení pohybových poruch, snižovat funkční handicapy a celkově příznivě ovlivnit kvalitu života. Navíc léčíme vždy konkrétního člověka s odlišnými možnostmi, potřebami a očekáváními. V neposlední řadě by měla být jakákoliv intervence dobře snášená, s minimem nežádoucích účinků a finančně přijatelná. Podívejme se tedy optikou výše zmíněných kritérií na 3 vybrané zástupce nutraceutik (GA, CS a MSM).
Důkazy pro podávání glukosaminu, chondroitin sulfátu a metylsulfonylmetanu u osteoartrózy kolena
V případě GA a CS se realizovalo poměrně velké množství studií, avšak pokusy o syntézu jejich zjištění dospívají ke konfliktním výsledkům. V některých metaanalýzách výzkumníci dokonce pozorovali vliv doby, v níž byla studie provedena, na účinnost látky [30]. „Starší práce“ prezentovaly silnější a užitečnější výsledek ve srovnání se studiemi novějšími. Naopak u MSM máme k dispozici jen několik randomizovaných klinických studií [3,6,17].
Glukosamin
Glukosamin (GA) je jednoduchý aminomonosacharid, který se mimo jiné využívá k syntéze glykosaminoglykanů kloubní chrupavky. Vzniká endogenně, syndrom z nedostatku endogenní syntézy GA však nebyl dosud popsán. Průmyslově se získává z chitinu, tedy polymeru nacházejícího se ve skeletu bezobratlých mořských živočichů.
Mechanizmus působení GA exogenního původu
Dnes se v souvislosti s podáváním exogenních GA (sulfátu nebo chloridu) píše nejčastěji o protizánětlivém účinku, ochraně chondrocytů před účinky interleukinu 1β (IL1β) a inhibici proteolytických enzymů.
Dávkování
Běžně se doporučuje jako denní dávka pro perorální podávání 1 500 mg [15]. U GA jde zřejmě o vstřebávání pasivní, neboť neznáme aktivní transportní mechanizmus.
Nežádoucí účinky
Přestože zastánci podávání GA opakovaně uvádějí, že se jedná o naprosto bezpečnou látku (na úrovni placeba), nedoporučujeme ji podávat diabetikům a opatrní bychom měli být i u pacientů s poruchou glukózové tolerance. Naproti tomu minimálně jedna studie nezjistila nepříznivý vliv dlouhodobého podávání GA na hladinu HbA1c, resp. incidenci cukrovky u rizikové populace [11].
GA u osteoartrózy kolena
Recentní systematické review doložilo slabé, avšak patrné zpomalení snižování výšky kloubní štěrbiny [10]. Musíme však vědět, že řadě dalších studií (včetně metaanalýzy studií) se vliv na úbytek kloubní chrupavky prokázat nepodařilo [26,30], nezdá se tedy oprávněné tento efekt pacientům nabízet.
Recentní systematická review a metaanalýzy klinických studií prezentují nekonzistentní, resp. sporná data týkající se ovlivnění příznaků GA [30]. Jestliže byl pacientům podáván GA od firmy Rotta, ukazují se výsledky o něco lepší, naopak studie s GA, který nevyrobila firma Rotta, dosahují výsledků významně horších [23]. Pokud se zjistí měřitelný účinek, jedná se o ústup potíží a mírné zlepšení funkce.
Zdá se tedy, že prokazatelně existuje skupina pacientů, kteří mohou z terapie GA profitovat. Budoucí výzkum se bude muset zaměřit na identifikaci kandidátů vhodných k této terapii a na studium komplexních léčebných programů, v nichž budou tvořit nutraceutika jednu z několika synergicky působících intervencí, společně s redukcí váhy, cvičením, případně analgetiky [5].
Chondroitin sulfát
Chondroitin sulfát (CS) se skládá ze střídajících se sekvencí D-glukuronátu a N-acetyl-D-galaktosamin-4/6–sulfátu, které jsou spojeny β-glykozidickými vazbami. CS patří do heterogenní rodiny glykosaminoglykanů s relativně vysokou molekulovou hmotností a hustotou náboje [8]. Je součástí extracelulární matrice všech pojivových tkání včetně hyalinní chrupavky. Obvykle se vyrábí z hovězích, vepřových nebo žraločích chrupavek. Kvalitu přípravků obsahujících CS ovlivňuje struktura a původ výchozích surovin.
Mechanizmus působení CS
Především si musíme uvědomit, že endogenní glykosaminoglykany se nesyntetizují z exogenního a intaktního CS. Předpokládá se opět širší a komplexní působení, podobně jako u GA. CS by měl stimulovat syntézu kolagenu, tlumit tvorbu prozánětlivých cytokinů a chemokinů, bránit apoptóze chondrocytů, inhibovat metaloproteinázy a snižovat koeficient tření povrchových vrstev chrupavky.
Dávkování
Doporučená dávka CS je při dlouhodobém užívání 800–1 600 mg denně, prvních 14 dnů by se však měla zdvojnásobit. CS tělo absorbuje v intaktní formě v tenkém střevě v množství pohybujícím se kolem 10 % z podané dávky, pravděpodobně mechanizmem endocytózy [8]. Z tohoto množství se pak ke kloubu dostává opět pouze zlomek. Většina CS se v kaudálních částech gastrointestinálního traktu chová jako prebiotikum a enzymy střevní mikroflóry jej degradují na disacharidy a monosacharidy.
Nežádoucí účinky
Při podávání CS se mohou objevit bolesti břicha či nauzea. Četnost těchto komplikací je však velmi nízká, dokonce nižší nežli u skupiny pacientů s placebem [20,24].
CS u osteoartrózy kolena
Souhrnným zpracováním výsledků randomizovaných klinických studií se zjistil příznivý vliv CS na bolest, ranní ztuhlost a funkci kolena [4]. To potvrzuje i recentní studie prováděná podle přísných pravidel OARSI-OMERACT [24]. Podávání CS po dobu 6 měsíců vedlo k úlevě od bolesti a ke zlepšení funkce u symptomatických kolen přibližně na úrovni celekoxibu, avšak přineslo významně lepší výsledky nežli placebo v kontrolní skupině.
Strukturu modifikující efekt (neboli příznivý vliv dlouhodobého podávání na výšku kloubní chrupavky) některé metaanalýzy potvrzují [10,12], jiné zpochybňují [25]. Celkově však převažuje stejně jako v případě GA určitá skepse, co se týče zpomalení progrese OA, a tento efekt bychom tedy pacientům nabízet neměli.
Metylsulfonylmetan
Metylsulfonylmetan (MSM) je organická sloučenina síry [(CH3)2SO2], která si získala v posledních letech velkou pozornost jako doplněk stravy. V našem těle vzniká při odbourávání dimetylsulfoxidu (v plazmě lze zjistit koncentrace 0–25 µM), komerčně se vyrábí ze stejné sloučeniny [6]. Ve veterinární medicíně se používá běžně více než 40 let u zátěží indukovaných nemocí pohybového aparátu. Je dostupný v perorální a lokální formě.
Mechanizmus účinku
Předpokládá se silné protizánětlivé a analgetické působení, příznivě ovlivňuje homeostázu glukózy a má antioxidační vlastnosti. Podle jedné studie inhibuje NLRP3 inflamazom [1].
Dávkování
Terapie by měla trvat minimálně 3 měsíce, optimální dávka by se měla pohybovat přibližně mezi 4 a 6 g/den [6], patrně i v závislosti na výšce a váze pacienta. Jedná se o sloučeninu s vynikajícím bezpečnostním profilem – nízká toxicita: LD50 (lethal dose/střední smrtná dávka) = 14,5 g/kg tělesné váhy. Někteří pacienti ji však nedokáží požít.
Nežádoucí účinky
Uvádí se mírné gastrointestinální problémy a podráždění kůže u lokálních aplikací, žádnou velkou komplikaci klinické studie zatím nereferovaly.
MSM u osteoartrózy kolena
MSM by samostatně a v dostatečných dávkách měl dosahovat lepších výsledků nežli placebo v terapii až středně pokročilé gonartrózy [3]. Celková úroveň důkazů je však stále poměrně slabá.
Kombinace posuzovaných látek
Naznačené terapeutické působení GA, CS i MSM se jeví – při pohledu na stále nedostatečně objasněnou, ale velmi složitou patofyziologii OA – jako určité zjednodušení. Přesto řada kontrolovaných klinických studií potvrdila individuální účinnost GA, CS i MSM ve smyslu zmírnění bolesti a zlepšení funkčního stavu ve srovnání s placebem nebo nesteroidními antiflogistiky.
Kombinace GA-CS
Několik studií prokázalo příznivý synergický efekt současného podávání GA a CS ve smyslu úlevy od bolestí, zlepšení funkce [13], resp. zpomalení rychlosti snižování šíře kloubní štěrbiny [9,22]. Četnost nežádoucích účinků byla velmi nízká.
Kombinace GA-CS-MSM
Recentně byla publikována randomizovaná klinická studie (147 pacientů s gonartrózou stupně I–II podle Kellgrena a Lawrence, Western Ontario and McMaster Universities Osteoarthritis Index – WOMAC, Visual Analogue Scale – VAS skóre), která dokládá klinický přínos trojkombinace GS-CS-MSM po 3měsíčním podávání oproti placebu, resp. kombinaci GS-CS [17]. Jedna studie s velmi nízkým počtem účastníků (pouze žen) porovnávala podávání GA, CS a MSM (1 500 mg/den GA; 1 200 mg/den CS; 900 mg/den MSM) s intenzivním komplexním cvičením proti odporu. Autoři zjistili významný přínos cvičení a efekt nutraceutik označili pouze za doplňkový [18]. Důkazy ve prospěch hodnocené kombinace je třeba i nadále brát jako nedostatečné.
Léčebná strategie: k čemu potřebujeme GA, CS, MSM, případně další nutraceutika?
Recentní doporučení pro klinickou praxi vychází nejen z rozdílného stupně osteoartrózy (nejčastěji určeného podle RTG vyšetření), ale zdůrazňuje také individuální rozdíly mezi jednotlivými pacienty s gonartrózou [19]. V ambulantní praxi pracujeme s kvalifikovaným odhadem klinického případu: hodnotíme konkrétního pacienta (pohlaví, věk, BMI – body mass index, komorbidity, motivace, očekávání), stav kloubu (anamnéza, fyzikální vyšetření, RTG, případně nukleární magnetická rezonance). Vše zařazujeme do celkového kontextu pohybových funkcí.
Jestliže se jedná o počáteční stadium OA, které se nepojí s větší osovou úchylkou kolena, seznámíme pacienta s povahou nemoci a navrhneme mu léčebnou strategii pro tuto fázi nemoci (schéma). Pilíř doporučeného postupu pro počáteční fázi rozvoje OA tvoří redukce váhy, snížení excesivního přetížení (u sportovců a těžce manuálně pracujících) a dlouhodobá pohybová terapie. Ke kontrole bolesti je možné indikovat analgetika a nesteroidní antirevmatika. Vezmeme-li v úvahu jejich potenciální nežádoucí účinky, je nepochybně výhodnější vyzkoušet, zdali nelze navodit kontinuální „proanalgetický“ stav pomocí látek s bezpečnějším profilem.
Do této skupiny patří GA, CS, případně i MSM a jejich kombinace a další nutraceutika. Musíme však zjistit, zdali je pacient vhodným kandidátem k této terapii, což zatím neumíme jinak než testovacím 3měsíčním podáváním v plné dávce. Nemáme ani jasno v tom, jestli je užitečnější zvolit rovnou trojkombinaci, anebo nejdříve vyzkoušet efekt individuálního podávání.
Pro časná stadia jakékoliv nemoci se indikují postupy bránící dalšímu rozvoji (progresi). Měli bychom k nim tedy přistoupit i v případě OA.
Zatím však nemáme k dispozici léky, které by dokázaly spolehlivě zabránit vzniku, případně rozvoji už existující OA kolena [29]. Několik látek se této pozici blíží, je však nutné provést další kvalitní studie.
Konzervativní opatření mají usnadnit život také pacientům se středně pokročilou OA, pokud se tato nepojí s osovou deformitou kloubu. Stejně jako v počátečním období máme ke kontrole bolesti k dispozici různé typy analgetik, nesteroidní antirevmatika, ale také GA, CS, MSM, případně další nutraceutika.
V této fázi už pacient obvykle ví, co na jeho OA zabírá, a co ne. Cvičil, vyzkoušel některá analgetika, antirevmatika, ale i nutraceutika. Protože se dostavil znovu na ambulanci, obvykle to znamená, že dosavadní postupy nefungují anebo se nemoc zhoršila. Za těchto okolností může být obtížnější navodit dlouhotrvající léčebný efekt, protože spolupráci už narušuje „nedůvěra“ k některým postupům plynoucí z předchozí zkušenosti. Víme také, že s narůstající závažností OA klesá užitečnost jakékoli lékové intervence. Některé OA navíc doprovází recidivující tvorba výpotku a u některých pacientů dochází k „senzitizaci“ centrální nervové soustavy na bolest.
U středně pokročilých OA nadále doporučujeme základní opatření, přistupujeme však ochotněji k některé formě intraartikulární terapie (ponejvíce k viskosuplementaci injekčním podáváním kyseliny hyaluronové). Nepochybně se můžeme pokusit vytvořit jakési „pozadí“ pro efektivnější útlum bolesti a zánětu pomocí kombinace GA a CS, případně s dostatečně vysokou dávkou MSM.
Systematické zkušenosti s podáváním GA, CS, MSM či dalších nutraceutik u pokročilých typů OA zatím nemáme. Přesto se řada pacientů k této terapii uchyluje v naději, že uniknou implantaci TEP kolena. Vždy je lepší, nejde-li o izolovanou intervenci, nýbrž o součást komplexnějšího postupu.
Pyramidový způsob poskytování léčební péče
Dlouhá léta budujeme databáze klinických zkušeností, a zvláště v případě GA a CS proběhlo značné množství klinických studií, které často publikovaly výborné časopisy. Na základě těchto a dalších studií vytváříme doporučené léčebné postupy, které jsou opět publikovány v prestižních časopisech. Přesto si dovolím odhadnout, že většina pacientů se zvláště v počátečních stadiích spoléhá spíše na to, co slyšeli od ostatních pacientů, přečetli si na internetu, resp. na rady od praktického lékaře.
Je evidentní, že z pohledu poskytovatelů zatím chybí dostatečně vyladěný a všeobecně přijímaný přístup k OA kolena, a to i přes chvályhodnou iniciativu České revmatologické společnosti. V praxi to často vypadá, že každý dělá to, co umí, a ne to, co by měl. Při pohledu zvenčí můžeme hovořit o nesystémovém až nahodilém procesu.
K popsanému stavu může přispívat i fakt, že „dobré doporučené léčebné postupy“ nebyly do klinické praxe dostatečně implementovány, případně že se jich ortopedi nedrží a preferují intervenční přístup. Možná to tak skutečně je.
Variabilita uvnitř naší komunity nepochybně existuje. Avšak buďme upřímní: přes veškerý klinický výzkum jsme v otázce podávání GA, CS, MSM (obecně nutraceutik) u OA – řečeno s určitou nadsázkou – příliš nepokročili. Stále nevíme, jak velký užitek mohou tyto látky přinést konkrétnímu pacientovi v naší ambulanci.
Závěr
Pohled ortopeda na konzervativní léčbu OA kolena se příliš neliší od pohledu revmatologa. Nutraceutika (zvláště GA a CS) tvoří vděčnou skupinu látek, kterou nasazujeme u časné až středně pokročilé gonartrózy. U řady pacientů lze tímto způsobem docela účinně a dlouho kontrolovat příznaky a jejich naléhavost kompromitující kvalitu života. GA, CS i MSM jsou látky s jasně definovaným původem, chemickou strukturou a očekávanou účinností. Vykazují nízké riziko nežádoucích účinků. Používání obou sacharidů a MSM by mohlo kromě uvedených klinických efektů vést i ke snížení denní spotřeby analgetik, případně nesteroidních antirevmatik. Tato nutraceutika by se však neměla podávat izolovaně, nýbrž jako součást komplexní léčebné a preventivní strategie.
Doručeno do redakce 5. 10. 2017
Přijato po recenzi 19. 11. 2017
prof. MUDr. Jiří Gallo, Ph.D.
Ortopedická klinika LF UP a FN v Olomouci
Zdroje
1. Ahn H, Kim J, Lee MJ et al. Methylsulfonylmethane inhibits NLRP3 inflammasome activation. Cytokine 2015; 71(2): 223–231. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.cyto.2014.11.001>.
2. Bond M, Davis A, Lohmander S et al. Responsiveness of the OARSI-OMERACT osteoarthritis pain and function measures. Osteoarthritis Cartilage 2012; 20(6): 541–547. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.joca.2012.03.001>.
3. Brien S, Prescott P, Bashir N et al. Systematic review of the nutritional supplements dimethyl sulfoxide (DMSO) and methylsulfonylmethane (MSM) in the treatment of osteoarthritis. Osteoarthritis Cartilage 2008; 16(11): 1277–1288. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.joca.2008.03.002>.
4. Bruyère O, Cooper C, Pelletier JP et al. A consensus statement on the European Society for Clinical and Economic Aspects of Osteoporosis and Osteoarthritis (ESCEO) algorithm for the management of knee osteoarthritis-From evidence-based medicine to the real-life setting. Semin Arthritis Rheum 2016; 45(4 Suppl): S3-S11. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.semarthrit.2015.11.010>.
5. de Vos BC, Landsmeer MLA, van Middelkoop M et al. Long-term effects of a lifestyle intervention and oral glucosamine sulphate in primary care on incident knee OA in overweight women. Rheumatology (Oxford) 2017; 56(8): 1326–1334. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/rheumatology/kex145>.
6. Debbi EM, Agar G, Fichman G et al. Efficacy of methylsulfonylmethane supplementation on osteoarthritis of the knee: a randomized controlled study. BMC Complement Altern Med 2011; 11: 50. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1186/1472–6882–11–50>.
7. Devji T, Guyatt GH, Lytvyn L et al. Application of minimal important differences in degenerative knee disease outcomes: a systematic review and case study to inform BMJ Rapid Recommendations. BMJ Open 2017; 7(5): e015587. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1136/bmjopen-2016–015587>.
8. du Souich P. Absorption, distribution and mechanism of action of SYSADOAS. Pharmacol Ther 2014; 142(3): 362–374. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.pharmthera.2014.01.002>.
9. Fransen M, Agaliotis M, Nairn L et al. Glucosamine and chondroitin for knee osteoarthritis: a double-blind randomised placebo-controlled clinical trial evaluating single and combination regimens. Ann Rheum Dis 2015; 74(5): 851–858. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1136/annrheumdis-2013–203954>.
10. Gallagher B, Tjoumakaris FP, Harwood MI et al. Chondroprotection and the prevention of osteoarthritis progression of the knee: a systematic review of treatment agents. Am J Sport Med 2015; 43(3): 734–744. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1177/0363546514533777>.
11. Gommans YM, Runhaar J, Jacobs ML et al. The Effect of Prolonged Glucosamine Usage on HbA1c Levels and New-Onset Diabetes Mellitus in Overweight and Obese Middle-Aged Women. Am J Med 2017; 130(6): 731–737.e6. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.amjmed.2016.11.038>.
12. Hochberg MC. Structure-modifying effects of chondroitin sulfate in knee osteoarthritis: an updated meta-analysis of randomized placebo-controlled trials of 2-year duration. Osteoarthritis Cartilage 2010; 18(Suppl 1): S28-S31. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.joca.2010.02.016>.
13. Hochberg MC, Martel-Pelletier J, Monfort J et al. Combined chondroitin sulfate and glucosamine for painful knee osteoarthritis: a multicentre, randomised, double-blind, non-inferiority trial versus celecoxib. Ann Rheum Dis 2016; 75(1): 37–44. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1136/annrheumdis-2014–206792>.
14. Karsdal MA, Michaelis M, Ladel C et al. Disease-modifying treatments for osteoarthritis (DMOADs) of the knee and hip: lessons learned from failures and opportunities for the future. Osteoarthritis Cartilage 2016; 24(12): 2013–2021. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.joca.2016.07.017>.
15. Kucharz EJ, Kovalenko V, Szanto S et al. A review of glucosamine for knee osteoarthritis: why patented crystalline glucosamine sulfate should be differentiated from other glucosamines to maximize clinical outcomes. Curr Med Res Opin 2016; 32(6): 997–1004. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1185/03007995.2016.1154521>.
16. Li MH, Xiao R, Li JB et al. Regenerative approaches for cartilage repair in the treatment of osteoarthritis. Osteoarthritis Cartilage 2017; 25(10): 1577–1587. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.joca.2017.07.004>.
17. Lubis AMT, Siagian C, Wonggokusuma E et al. Comparison of Glucosamine-Chondroitin Sulfate with and without Methylsulfonylmethane in Grade I-II Knee Osteoarthritis: A Double Blind Randomized Controlled Trial. Acta Med Indones 2017; 49(2): 105–111.
18. Magrans-Courtney T, Wilborn C, Rasmussen C et al. Effects of diet type and supplementation of glucosamine, chondroitin, and MSM on body composition, functional status, and markers of health in women with knee osteoarthritis initiating a resistance-based exercise and weight loss program. J Int Soc Sport Nutr 2011; 8(1): 8. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1186/1550–2783–8-8>.
19. McAlindon TE, Bannuru RR, Sullivan MC et al. OARSI guidelines for the non-surgical management of knee osteoarthritis. Osteoarthritis Cartilage 2014; 22(3): 363–388. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.joca.2014.01.003>.
20. Michel BA, Stucki G, Frey D et al. Chondroitins 4 and 6 sulfate in osteoarthritis of the knee: a randomized, controlled trial. Arthritis Rheum 2005; 52(3): 779–786. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/art.20867>.
21. Nuovo J, Melnikow J, Chang D. Reporting number needed to treat and absolute risk reduction in randomized controlled trials. JAMA 2002; 287(21): 2813–2814.
22. Raynauld JP, Pelletier JP, Abram F et al. Long-Term Effects of Glucosamine and Chondroitin Sulfate on the Progression of Structural Changes in Knee Osteoarthritis: Six-Year Followup Data From the Osteoarthritis Initiative. Arthritis Care Res (Hoboken) 2016; 68(10): 1560–1566. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/acr.22866>.
23. Reginster JL, Bruyere O, Cooper C. Different glucosamine sulfate products generate different outcomes on osteoarthritis symptoms. Ann Rheum Dis 2017. pii: annrheumdis-2017–212251. <http://dx.doi.org/10.1136/annrheumdis-2017–212251>.
24. Reginster JY, Dudler J, Blicharski T et al. Pharmaceutical-grade Chondroitin sulfate is as effective as celecoxib and superior to placebo in symptomatic knee osteoarthritis: the ChONdroitin versus CElecoxib versus Placebo Trial (CONCEPT). Ann Rheum Dis 2017; 76(9): 1537–1543. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1136/annrheumdis-2016–210860>.
25. Reichenbach S, Sterchi R, Scherer M et al. Meta-analysis: chondroitin for osteoarthritis of the knee or hip. Ann Intern Med 2007; 146(8): 580–590.
26. Sawitzke AD, Shi H, Finco MF et al. The effect of glucosamine and/or chondroitin sulfate on the progression of knee osteoarthritis: a report from the glucosamine/chondroitin arthritis intervention trial. Arthritis Rheum 2008; 58(10): 3183–3191. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/art.23973>.
27. Sayers A, Wylde V, Lenguerrand E et al. A unified multi-level model approach to assessing patient responsiveness including; return to normal, minimally important differences and minimal clinically important improvement for patient reported outcome measures. BMJ Open 2017; 7(7): e014041. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1136/bmjopen-2016–014041>.
28. Singh JA, Noorbaloochi S, MacDonald R et al. Chondroitin for osteoarthritis. Cochrane Database Syst Rev 2015; 1: CD005614. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/14651858.CD005614.pub2>.
29. Tonge DP, Pearson MJ, Jones SW. The hallmarks of osteoarthritis and the potential to develop personalised disease-modifying pharmacological therapeutics. Osteoarthritis Cartilage 2014; 22(5): 609–621. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.joca.2014.03.004>.
30. Wandel S, Juni P, Tendal B et al. Effects of glucosamine, chondroitin, or placebo in patients with osteoarthritis of hip or knee: network meta-analysis. BMJ 2010; 341: c4675. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1136/bmj.c4675>.
Štítky
Diabetológia Endokrinológia Interné lekárstvoČlánok vyšiel v časopise
Vnitřní lékařství
2018 Číslo 2
- Statiny indukovaná myopatie: Jak na diferenciální diagnostiku?
- MUDr. Dana Vondráčková: Hepatopatie sú pri liečbe metamizolom väčším strašiakom ako agranulocytóza
- Vztah mezi statiny a rizikem vzniku nádorových onemocnění − metaanalýza
- Nech brouka žít… Ať žije astma!
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
Najčítanejšie v tomto čísle
- Axiální spondylartritida
- Využitie MRI vyšetrenia pri diagnostike axiálnej spondylartritídy
- Idiopatické zánětlivé myopatie
- Difuzní alveolární hemoragie – akutní, život ohrožující stav v revmatologii