Lékařská posudková služba v dotazníkovém šetření

Súhrn

Autoři popisují organizaci a činnost lékařské posudkové služby, která se v současné době nachází ve stavu znovusjednocování prvoinstanční lékařské posudkové služby. Prezentují výsledky dotazníkového šetření MPSV „Názory lékařů a veřejnosti na činnost lékařské posudkové služby“. Cílem výzkumu bylo na základě zjištěných názorů posudkových lékařů, odborné lékařské veřejnosti a laiků na činnost lékařské posudkové služby přijmout opatření ke zlepšení její činnosti, a podpořit tak i její personální stabilizaci. Za nejdůležitější zjištění považují potřebu provázanosti oboru posudkové lékařství na ně­kte­rý blízký „klinický“ obor medicíny.

Klíčová slova:
lékařská posudková služba – personální stabilizace – dotazníkové šetření – Ministerstvo práce a sociálních věcí

Úvod

Rezortní lékařská posudková služba MPSV

Z organizačního hlediska mluvíme o rezortní posudkové službě, protože je začleněna v organizačních strukturách orgánů rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Lékařská posudková činnost pro účely systémů sociální ochrany je však kromě toho vykonávána i mimo rezort MPSV, a to v rezortech obrany, vnitra a spravedlnosti. Hlavním úkolem lékařské posudkové služby v sociální oblasti je podávání posudků o zdravotním stavu a o ně­kte­rých důsledcích z něj vyplývajících. Tyto posudky slouží jako podklady (resp. jeden z podkladů) pro rozhodnutí o ně­kte­ré ze sociálních dávek či o jiných benefitech poskytovaných z jednotlivých systémů sociální ochrany [1]. Význam práce a roli posudkových lékařů v systému sociálního zabezpečení lze vyjádřit v miliardách korun ročně. Při současném trendu nárůstu počtu žádostí o dávky ze systému sociálního zabezpečení se dá očekávat překročení magické hranice 100 mld.Kč [1]. Podle právní úpravy platné od 1. července 2006 do 1. července 2009 se lékařská posudková služba v oblasti působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí rozdělila na část vykonávanou pro účely důchodového a nemocenského pojištění, která působí na České správě sociálního zabezpečení a okresních správách sociálního zabezpečení, a na část pro účely ostatních systémů sociální ochrany, která působila na úřadech práce. K tomuto rozdělení jednotné prvoinstanční posudkové služby došlo v souvislosti se zavedením sociální dávky – příspěvku na péči v systému sociálních služeb. Nabytá zkušenost s touto praxí však neprokázala dostatečnou efektivitu činnosti lékařské posudkové služby při tomto organizačním uspořádání. Proto od 1. 7. 2009 došlo v souvislosti s účinností zákona č. 479/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, ke sjednocení lékařské posudkové služby pro účely sociálního zabezpečení v první instanci na okresních správách sociálního zabezpečení. Cílem sjednocení je rovněž dosažení úspor nákladů na provoz a zároveň lze předpokládat, že dojde i k personální stabilizaci oboru, který v současné době trpí nedostatkem kvalifikovaných odborníků. Lékaři přichází do oboru již ve zralém věku a stále se nedaří motivovat mladší lékaře k zájmu o obor [2–3].

Metodika

Dotazníkové šetření

MPSV proto prostřednictvím společnosti Faktum Invenio realizovalo na konci roku 2007 dotazníkovou akci „Názory lékařů a veřejnosti na činnost lékařské posudkové služby“, v níž zjišťovalo názory posudkových lékařů, odborné lékařské veřejnosti a laiků na činnost lékařské posudkové služby [4].

Názory posudkových lékařů na lékařskou posudkovou službu

Šetření s názvem „Názory posudkových lékařů na obsah své práce“ bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného telefonického rozhovoru na vzorku 348 posudkových lékařů. Metodika zpracování výzkumu odpovídá standardům sdružení SIMAR a ESOMAR.

Názory odborné lékařské veřejnosti na lékařskou posudkovou službu

Šetření s názvem Názory lékařů na práci lékařské posudkové služby bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného telefonického rozhovoru na vzorku 500 respondentů – lékařů. Respondenti se vybrali metodou kvótního výběru podle specializace lékaře: praktický lékař 200, pediatr 100, ambulantní specialista 100 a lékař v nemocnici 100. Data se zpracovala a vyhodnotila statistickým softwarem SPSS.

Názory laické veřejnosti na lékařskou posudkovou službu

Šetření s názvem Názory laické veřejnosti na práci lékařské posudkové služby bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného osobního rozhovoru na souboru 500 respondentů, kteří mají osobní zkušenost s jednáním posudkového lékaře, tzn. sami jej kontaktovali v souvislosti se svou zdravotní situací nebo v souvislosti se zdravotní situací své blízké osoby. Z celkového počt u 500 rozhovorů bylo 101 realizováno v rehabilitačních zařízeních Kladruby a Hrabyně. Pro zpracování dat získaných z vyplněných, zkontrolovaných a nakódovaných dotazníků byl použit statistický software SPSS.

Výsledky

Výběr z otázek, na které odpovídali lékaři pracující v lékařské posudkové službě

Základní atestace posudkových lékařů

Posudkoví lékaři mají nejčastěji základní atestaci z interního (43%) a všeobecného lékařství (41%). Z pediatrie a dorostového lékařství uvedlo atestaci 12% lékařů, z chirurgie 9% lékařů. Další atestace mají lékaři z gynekologie, anesteziologie a neurologie.

Důvody volby povolání posudkového lékaře

K hlavním důvodům, proč se lékaři rozhodli vykonávat práci posudkového lékaře, patří především u 57% respondentů potřeba menšího pracovního nasazení a u 70% zajímavý obsah práce.

Spokojenost posudkových lékařů se současnou prací

Se svou současnou prací posudkového lékaře vyjádřilo spokojenost 88% lékařů, přičemž 78% lékařů tato práce vyhovuje a neuvažuje o její změně. Jistou nespokojenost s prací posudkového lékaře potvrdilo 10% respondentů (obr. 1).

Odlišnosti ve spokojenosti se současnou prací lze sledovat v závislosti na věku posudkového lékaře. Lékaři mladší 49 let častěji než lékaři starších věkových skupin uvádí, že zvažují změnu profese, a to i přes současnou spokojenost. Z hlediska délky praxe v oboru posudkového lékařství relativně nejvíce vyjadřují nespokojenost a zájem o změnu své práce lékaři působící v této profesi 10–19 let (8%).

Výběr z otázek, na které odpovídali lékaři pracující mimo lékařskou posudkovou službu

Postoje lékařů k náplni práce posudkového lékaře

Většina lékařů považuje náplň práce posudkového lékaře za administrativně (93%) i odborně (86%) náročnou. Podle více než poloviny lékařů se jedná o nezajímavou práci (62%), vhodnou pro důchodce (60%). Přímo za nudnou označuje práci posudkového lékaře 47% lékařů. Většina lékařů (81%) se shoduje v tom, že práci posudkového lékaře nemůže vykonávat každý lékař, tj. lékař bez specializační atestace.

Náplň práce posudkového lékaře vnímají o trochu hůře muži než ženy – muži častěji než ženy označují tuto práci za nudnou (muži 52%, ženy 45%) a za vhodnou pro důchodce (muži 72%, ženy 54%). Zajímavé je, že ve věkové kategorii 50–59 let, tj. kategorii, která se blíží důchodovému věku, je v porovnání s jinými věkovými kategoriemi významně vyšší podíl lékařů, kteří rozhodně nesouhlasí s názorem, že práce posudkového lékaře je vhodná pro důchodce (rozhodně nesouhlasí 19%).

Z hlediska oboru za rozhodně nezajímavou a nudnou označují náplň práce posudkového lékaře praktičtí lékaři (rozhodně nezajímavá 28%, rozhodně nudná 21%).

Zájem o výkon profese posudkového lékaře

Skoro celá jedna třetina lékařů (30%) připouští, že by se někdy v budoucnu mohla stát lékařem posudkové služby sociálního zabezpečení, 2% lékařů o této možnosti do budoucna uvažují. Naopak, dvě třetiny lékařů (67%) by o profesi posudkového lékaře nikdy nepřemýšlely.

Možnost být lékařem posudkové služby sociálního zabezpečení nevylučují z hlediska specializace častěji lékaři v nemocnicích (42%) a především pak mladí lékaři ve věku do 39 let (60%). S rostoucím věkem pak zájem o práci posudkového lékaře klesá.

Důvody zájmu o profesi posudkového lékaře

Ztráta možnosti uplatnění v současném oboru je lékaři nejčastěji zmiňovaným důvodem, proč se stát posudkovým lékařem (76%). Více než polovina lékařů (57%), kteří neodmítají možnost stát se posudkovým lékařem, by zvažovala tuto profesi v případě odchodu do starobního důchodu. Paradoxně však lékaři, kteří se blíží důchodovému věku, tj. jsou starší 50 let, častěji uvádí, že nemají zájem stát se posudkovým lékařem. Přibližně polovina lékařů by zvažovala profesi posudkového lékaře v případě vyššího finančního ohodnocení než je jejich současné (53%), v případě potřeby menšího pracovního zatížení (52%) a z důvodů zaměstnaneckých výhod (53%), které práce posudkového lékaře nabízí (obr. 2).

Pro lékaře v nemocnicích, v porovnání s lékaři jiných specializací, by častěji byl důvodem pro změnu profese vyšší plat (71%), pro praktické lékaře pak potřeba menšího pracovního zatížení (59%).

Odchod do starobního důchodu, stejně tak jako ztráta možnosti uplatnění, jsou důvody změny současné práce ve prospěch práce posudkového lékaře více pro muže než ženy (odchod do starobního důchodu by rozhodně vedl ke změně profese – muži 26%, ženy 12%, ztráta možnosti uplatnění by rozhodně vedla ke změně profese – muži 36%, ženy 22%). Paradoxně však lékaři, kteří se blíží důchodovému věku, tj. jsou starší 50 let, častěji uvádí, že nemají zájem o práci posudkového lékaře.

Výběr z otázek, na které odpovídali klienti lékařské posudkové služby

Hodnocení návštěvy posudkového lékaře

Více než polovina klientů hodnotí jednání s lékařem posudkové služby jako věcné a bezkonfliktní (59%). Jako lehce konfliktní označila toto jednání více než čtvrtina klientů posudkových lékařů (27%), jako velmi konfliktní 12% z nich. Lidé hospitalizovaní v rehabilitačních ústavech hodnotí výrazně častěji než ostatní jednání lékařské posudkové služby jako věcné a bezkonfliktní (70%). Lidé, kteří byli u posudkového lékaře pouze kvůli svému zdravotnímu stavu, hodnotí jeho jednání častěji jako velmi konfliktní (14%). Ti, kteří řešili zdravotní stav blízké osoby, se častěji než průměr domnívají, že jednání lékaře bylo mírně konfliktní (34%) (obr. 3).

Výsledek posouzení zdravotního stavu

Nejvíce osob (61%) odešlo od posudkového lékaře spokojeno – posudek odpovídal jejich zdravotnímu stavu a oni požadovanou dávku či osvědčení získali. Přibližně pětina klientů (19%) sice nebyla s posudkem spokojena a v tomto smyslu se cítila poškozena, ale požadovanou dávku či osvědčení získala. Dávku či osvědčení nezískalo jen 16% osob, přitom jen 8% se cítilo poškozeno posudkem, který jim lékař vystavil.

Hodnocení práce lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení

Nejvíce oslovených se domnívá, že „Posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem pro účely poskytnutí státní sociální dávky, uznání invalidity apod., je nezbytné pro zajištění osob, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci“. S výrokem souhlasí 82% osob, rozhodný souhlas vyjadřuje více než polovina z nich (54%).

Tři čtvrtiny lidí (75%) souhlasí s výrokem „Posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem pro účely poskytnutí státní sociální dávky, uznání invalidity apod., je nezbytné pro zamezení plýtvání peněz daňových poplatníků“. Rozhodný souhlas vyjadřuje 40% lidí.

Více než dvě pětiny lidí (61%) z této skupiny osob souhlasí s výrokem „Práce posudkového lékaře je společensky prospěšná a užitečná“.

Samotné posuzovaní lidé chápou jako potřebné, ale 59% lidí se domnívá, že posuzování zdravotního stavu, které v současnosti provádí posudkoví lékaři, by mělo být svěřeno praktickým lékařům (rozhodný souhlas 32%).

Diskuze

Šetření bylo prováděno po organizačních změnách v lékařské posudkové službě k 1. 7. 2007, tj. ustavení lékařské posudkové služby úřadů práce dané jejím převedením z ČSSZ. I přes náročnost organizačních změn výzkum potvrdil, že 9 z 10 posudkových lékařů je se svou profesí spokojeno. Překvapivým zjištěním se stal zájem o obor posudkové lékařství spíše u lékařů mladších věkových kategorií a lékařů pracujících v nemocnicích. Za nejdůležitější poznatek provedeného výzkumu považujeme vyjádření nedostatečného propojení oboru posudkového lékařství s klinickou praxí, deklarovaného nejen posudkovými lékaři, ale i lékaři jiných odborností. Názory klientů lékařské posudkové služby na její činnost jsou podmíněny výsledkem vyřízení jejich žádosti o dávku ze systému sociálního zabezpečení [5]. Nejvíce osob (61%) odešlo od posudkového lékaře spokojeno, neboť posudek odpovídal zdravotnímu stavu a oni (či jejich blízcí) požadovanou dávku na jeho základě získali. 16% osob sice dávku nezískalo, ale pouze polovina z nich nebyla s posudkem spokojena.

Závěr

Průzkum jasně ukázal, že je třeba zlepšit vnímání prestiže oboru odbornou i laickou veřejností. Jako nástroj lze použít udržování a zvyšování odborné erudovanosti posudkových lékařů, zlepšování jejich pozornosti na klinickou medicínu a zvýšení informovanosti laické veřejnosti o obsahu činnosti lékařské posudkové služby. Teprve poté, co se širší odborná lékařská veřejnost blíže seznámí s činností lékařské posudkové služby, můžeme předpokládat zvýšení zájmu lékařů o obor posudkové lékařství.

Doručeno do redakce 19. 11. 2009

Přijato po recenzi 23. 1. 2010

MUDR. BC. LIBUŠE ČELEDOVÁ, PH.D.

MUDR. BC. ROSTISLAV ČEVELA

ODBOR POSUDKOVÉ SLUŽBY, MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ

LIBUSE.CELEDOVA@MPSV.CZ