Saccharomyces boulardii –  probiotická kvasinka z Indočíny

Objev nejvyužívanějšího probiotika současnosti, kvasinky Saccharomyces boulardii (SB), podobně jako u řady jiných významných medicínských objevů, byl do značné míry podmíněn náhodnými okolnostmi. V roce 1920 francouzský mikrobiolog Henri Boulard podnikl cestu do Indočíny, a to v době zuřící epidemie cholery. Všiml si, že místní obyvatelé, kteří pravidelně pijí speciálně připravený čaj z tropického ovoce, nebyli závažnou střevní chorobou postiženi nebo u nich onemocnění probíhalo mitigovaně. Jednalo se o čaj připravovaný z kůry plodů liči a mangostany lahodné. Při podrobném zkoumání zjistil, že tento čaj obsahuje kvasinku ze skupiny saccharomycet, která roste při vyšších teplotách, čímž se odlišuje od jiných, v té době známých druhů kvasinek. Nově objevený kmen se mu podařilo izolovat a později jej označil jako Saccharomyces boulardii. V roce 1947 koupila patent firma Laboratories Biocodex, která připravila tovární výrobu této kvasinky. Od roku 1953 je SB používána ve Francii jako nejčastěji užívaný lék k prevenci i k terapii infekčně podmíněných průjmovitých stavů. V celé historii bylo provedeno celkem 27 kontrolovaných klinických zkoušek se SB u dospělých pacientů, z nichž 81 % mělo signifikantně pozitivní efekt v porovnání s placebem [1,2].

Mechanizmus účinku

Protizánětlivý a antimikrobiální efekt kvasinky SB je komplexního charakteru a je zprostředkován několika mechanizmy:

• a) Interferencí s produkty látkového metabolizmu patogenních bakterií, včetně inaktivace bakteriálních toxinů (klostridiový toxin A/ B, cholerový enterotoxin nebo endotoxin patogenních kmenů E. coli). Mechanizmus inaktivace toxinu je zprostředkován vyvázáním toxinu nebo přímým rozložením toxinu pomocí produkovaných bakteriálních proteáz.
• b) Kolonizační rezistencí –  typickou vlastností většiny probioticky působících mikrobiot. Tento fenomén je vyvolán osídlením a adhezí SB k epiteliální výstelce sliznice tenkého a tlustého střeva a současnou kompeticí o nutriety.
• c) Stimulací metabolické aktivity enterocytů a kolonocytů, které pod vlivem jejího účinku využívají jako energetický zdroj mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tak se SB nepřímo podílí na posílení slizniční bariéry.
• d) Zvýšením tvorby sekrečního imunoglobulinu IgA a lokálních antibakteriálních peptidů- defenzinů a potlačením aktivity NFkB v cytozolu epiteliálních a imunokompetentních buněk se SB spolupodílejí na dosažení vyrovnaného poměru mezi prozánětlivými a protizánětlivými cytokiny.
• e) Účastí na rychlé obnově porušeného složení střevních mikrobiotů po antibiotické terapii tím, že vytváří vhodné prostřední k adhezi a pomnožení fyziologické střevní flóry.

Využití v klinické praxi

Prevence tzv. post-antibiotických průjmů a průjmů cestovatelů

Metaanalýza 10 studií posuzujících efektivitu a bezpečnost SB v prevenci a terapii postantibiotických průjmů potvrdila, že podávání SB současně se širokospektrálními antibiotiky snižuje výskyt střevních vedlejších účinků o více než 50 % (RR 0,47; 95% CI 0,35– 0,63; p < 0,001). V gastroenterologické praxi je vhodné využít profylaktické podání SB při kombinované antibiotické eradikační léčbě u helikobakterové infekce. Na rozdíl od jiných probiotických kmenů, není kvasinka SB citlivá na antibiotickou léčbu a její aktivita a kolonizace trávicího ústrojí není současně podávanou antibiotickou terapií ovlivněna. V jiné studii byl sledován výskyt průjmů u hospitalizovaných pacientů, kteří byli léčeni betalaktamovými antibiotiky. Ti nemocní, kteří byli randomizováni k současné léčbě se SB měli výskyt průjmů v 7,2 % případů v porovnání se 14,6 % pacientů, kteří dostávali k antibiotické léčbě placebo [1– 4].

Recidivující infekce Clostridium difficile

SB díky svým specifickým vlastnostem a schopnosti vázat a inaktivovat klostridiový toxin je nejvýznamnějším probiotikem, které se používá v klinické praxi v terapii i v prevenci recidivy této obávané střevní infekce. Před časem zveřejněná metaanalýza šesti studií posuzující vliv probiotik v prevenci recidiv klostridiové infekce ukázala, že profylaktické podávání probiotik je spojeno s významným snížením recidiv této infekce (RR 0,59; 95% CI 0,41– 0,85; p = 0,005). Ve dvou studiích bylo potvrzeno, že následné podávání SB po přeléčení klostridiové infekce vyššími dávkami perorálně podávaného vankomycinu je spojeno s významným snížením četností recidiv této infekce. Příznivé výsledky provedených studií s podáváním SB v prevenci vzniku nebo recidiv klostridiové infekce implementovala Česká společnost infekčního lékařství, Česká společnost klinické mikrobiologie a Česká pediatrická společnost do svých doporučení [1– 4]. U dospělých osob se preventivní podávání SB ukázalo být efektivní v profylaxi průjmu cestovatelů. Při léčení již vzniklého akutního průjmu již tak dobrý efekt SB nebyl ve studiích dokladován [1].

Ostatní indikace

Symptomatická terapie střevní dyspepsie u nemocných se syndromem dráždivého tračníku a podpůrná terapie směřující k úpravě dysmikrobie u nemocných s ulcerózní kolitidou nebo Crohnovou chorobou představují další indikace ve kterých lze SB využít v klinické praxi [5,6].

Informace o preparátu

ENTEROL (tobolky nebo sáčky k přípravě suspenze) – jedná se o léčivo ze skupiny eubiotik (ATC kód: A07FA02). Jedna tobolka (250 mg) lyofilizovaného substrátu obsahuje 1 × 10⁹ životaschopných buněk Saccharomyces boulardii. Běžné dávkování je 2– 4 tobolky pro dospělé a pro děti starší než 4 roky. U dětí mladších 4 let se podávají 1– 2 tobolky denně. U osob s poruchou polykání nebo u malých dětí lze lyofilizovaný substrát zředit ve vodě nebo promíchat s potravou. Vedlejší účinky jsou vzácné a zahrnují bolesti břicha, meteorizmus, zácpu, alergické kožní projevy. V literatuře je zaznamenáno několik případů fungemie u pacientů, kteří měli zaveden centrální venózní katetr. Podání antimykotik a zrušení centrálního venózního katetru bylo spojeno s úplnou úpravou stavu. Nebyl pozorován přenos rezistence mezi bakteriemi a kvasinkami. Přípravek je kontraindikován při prokázané přecitlivělosti na některou z komponent přípravku a u pacientů se zavedeným centrálním katetrem. Vzhledem k nedostatku údajů se lék nedoporučuje podávat v laktaci a graviditě [7].

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

Klinické a výzkumné centrum

pro idiopatické střevní záněty ISCARE I.V.F. a. s.

Jankovcova 1569/ 2c, 170 00 Praha 7

milan.lukas@email.cz