#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Správná odpověď na kvíz


Autori: Lukáš M.
Pôsobisko autorov: Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, Klinické centrum ISCARE a. s. a 1. LF UK v Praze
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2022; 76(1): 77
Kategória:

Chronická pouchitida refrakterní na podávání antibiotik – indikace k zavedení léčby vedolizumabem

Podle nové klasifikace se jedná o chronickou, na antibiotika refrakterní pouchitidu, která difuzně postihuje J-pouch a také aferentní kličku ilea. Akutní pouchitida se objevuje u dvou třetin pacientů po restorativní proktokolektomii s ileo-pouch-anální anastomózou, a to zpravidla za několik měsíců po obnovení střevní kontinuity. Většina těchto pacientů dlouhodobě profituje z krátkodobého, několikatýdenního léčení antibiotiky. V našem případě byl efekt antimikrobiální terapie jen přechodný a druhá kúra antibiotiky po dobu šesti týdnů byla zcela bez efektu. Průběh nemoci klasifikuje stav jako difuzní pouchitidu refrakterní na antibiotickou léčbu [1,2]. U pacientů s chronickou pouchitidou se doporučuje stejný postup jako u nemocných s ulcerózní kolitidou v době vysoké aktivity nemoci. Je nutné vyloučit přítomnost superponované infekce Clostridium difficile nebo cytomegalovirové infekce ve sliznici tenkého střeva, vyloučit možnost ponechaného distálního rekta (cuffitis), nebo komplikace provedeného chirurgického výkonu v podobě perzistujícího sinusu s presakrálním infiltrátem nebo abscesem a také de novo vzniklou Crohnovu nemoc v pouchi, nebo ischemické změny v místě sutur pouche [3]. Základem uvedené diferenciální diagnózy je provedení endoskopického vyšetření a histologické vyšetření bioptických vzorků. V případě, že se jedná o difuzní pouchitidu a všechna ostatní vyšetření jsou negativní a antibiotická terapie byla bez většího efektu, přichází v úvahu znovuzavedení biologické léčby. Zkušenosti z velkých evropských i zámořských IBD center ukazují, že terapie infliximabem je relativně účinná v léčbě Crohnovy nemoci, která de novo postihuje pacienty s vytvořeným J-pouchem, kdežto v léčbě difuzní pouchitidy je jeho protizánětlivý efekt významně nižší. Klinický obraz, endoskopický nález a histologické vyšetření byly u naší nemocné kompatibilní s diagnózou difuzní pouchitidy a pro nově vzniklou Crohnovu chorobu v ileálním vaku nic nenasvědčovalo. Jako nejvhodnější postup se jeví podávání vedolizumabu, který je doporučován v této indikaci jako léčebný postup první volby. Aplikace vedolizumabu v léčbě pouchitidy bývá efektivní také u nemocných, u kterých tato terapie v minulosti před provedením kolektomie selhala.


Zdroje

1. Akiyama S, Ollech JE, Rai V et al. Endoscopic phenotype J pouch in patients with inflammatory bowel disease: A new classification for pouch outcomes. Clin Gastro Hepatol 2022; 20 (2): 293–302. doi: 10.1016/j.cgh.2021.02.010.

2. Lukáš M. Choroby ileálního rezervoáru („pouchitida“) po restorativní proktokolektomii. In: Idiopatické střevní záněty. Nové trendy a mezioborové souvislosti. Praha: Grada 2021.

3. Shen B. Diagnosis of pouch disorders: Endoscopy. In: Pouchitis and ileal pouch disorders. Amsterdam: Academic Press, Elsevier 2019.

Štítky
Paediatric gastroenterology Gastroenterology and hepatology Surgery

Článok vyšiel v časopise

Gastroenterology and Hepatology

Číslo 1

2022 Číslo 1
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#