Přehled doporučení pro předpis pohybové aktivity v primární prevenci onemocnění

A review of guidelines for implementation of physical activity in the primary prevention of diseases

Physical activity (PA) has a crucial role in the prevention and also in the treatment of all diseases. In this article we present a summary of current Czech, European and American guidelines for implementing PA in the prevention. Physicians should recommend PA because they are well respected by patients and their families. Because there is a need to inform physicians about the correct recommendations for PA, it is time to make new, more thorough Czech guidelines. These guidelines should not only include the most recent scientific knowledge, but they should target the Czech environment to allow patients to be more engaged in their well-being.

Key words:
primary prevention, physical activity, guidelines

Autori: E. Sovová; D. Pastucha
Pôsobisko autorov: Přednostka: doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph. D., MBA ; Fakultní nemocnice Olomouc ; Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace ; Lékařská fakulta UP v Olomouci
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2012; 92(8): 437-439
Kategória: Various Specialization

Súhrn

Pohybová aktivita má své nezaměnitelné místo v prevenci i léčbě všech civilizačních onemocnění. Tento článek uvádí přehled současných českých, evropských a amerických doporučení pro předpis PA v primární prevenci těchto onemocnění. Lékaři jsou těmi, kdo by měli PA doporučovat vzhledem k tomu, že jsou respektovanou osobou pro pacienta i jeho rodinu. Vzhledem k potřebě větší informovanosti lékařské veřejnosti o správném předpisu PA je čas, aby vznikla podrobnější česká doporučení. Tato doporučení by měla zahrnout nejen současné vědecké poznatky, ale i české specifické podmínky tak, aby vedla k většímu zapojení pacienta v péči o jeho zdraví.

Klíčová slova:
primární prevence, pohybová aktivita, doporučení

Úvod

Pohybová aktivita (PA) má své nezaměnitelné místo v prevenci i léčbě všech civilizačních onemocnění. Tento článek uvádí přehled současných českých, evropských a amerických doporučení pro předpis PA v primární prevenci těchto onemocnění. Lékaři jsou těmi, kdo by měli PA doporučovat vzhledem k tomu, že jsou respektovanou osobou pro pacienta i jeho rodinu. Lobela et al uvádí, že v USA pouze 34 % pacientů odchází od lékaře s doporučením správné PA. Ve svém článku zároveň zdůrazňuje, že pokud sám lékař se PA věnuje, ovlivňuje to pozitivně jeho přístup k PA pacienta (5). Podobný výsledek jsme publikovali i my před časem v Praktickém lékaři (8).

V předpisu PA existuje mnoho mýtů a nepřesností, pokud se lékař nevěnuje dané problematice, často nepodá pacientovi správné informace. Rozvoj různých možností PA dále vede k možné zvýšení compliance pacienta.

Platná doporučení pro ČR

V ČR jsou platná doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění z roku 2005 (1). V nich se uvádí, že cílem je dosáhnout minimálně 30 minut fyzické aktivity většinu dní v týdnu, i mírnější aktivita je spojena se zlepšením zdraví. Zdravým jedincům je třeba radit, aby si zvolili příjemné formy fyzické aktivity, které by vhodným způsobem zapadaly do jejich každodenních aktivit, ideálně v délce 30 až 45 minut, čtyřikrát až pětkrát týdně na úrovni 60–75 % průměrné maximální srdeční frekvence.

Evropská doporučení

Na původní evropská doporučení pro pohybovou aktivitu z roku 2008 (2) navázala recentní evropská doporučení pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění, na kterých se podílelo 9 odborných společností (7). Tato doporučení uvádějí, že méně než 50 % obyvatel Evropy se věnuje pravidelné pohybové aktivitě. Pro primární prevenci doporučují zdravým dospělým 2,5–5 hodin/týdně fyzickou aktivitu nebo aerobní trénink střední intenzity (40–59 % VO₂ max nebo z tepové rezervy, 5–6 stupeň Borgovy 10 st. škály) nebo 1,0 až 1,5 hodin/týdně vysoké intenzity (60–85 % VO₂ max nebo z tepové rezervy, 7–8 Borgovy 10 st. škály), případně jejich kombinaci. Tato aktivita by měla být prováděna ve více fázích (déle než 10 minut), a to 4–5 dní v týdnu. Jako příklady vhodné pohybové aktivity/aerobního tréninku uvádí turistiku, běh, jogging, bruslení, cyklistiku, plavání, běh na lyžích a aerobní cvičení, dále i běžné aktivity jako rychlá chůze, chůze do schodů, domácí a zahradní práce a různé rekreační aktivity.

Americká doporučení

Americká doporučení jsou nejpodrobněji rozpracovaná. Jako základ lze označit doporučení, které v roce 1995 vydaly Centers for Disease Control and Prevention (CDC) a American College of Sports Medicine (ACSM): každý dospělý Američan by měl mít pohybovou aktivitu střední intenzity trvající 30 minut a déle převážný počet dní v týdnu, nejlépe každý den (6).

V roce 2007 byla tato doporučení na základě nových poznatků rozpracována (4). Doporučení jsou určena pro zdravé osoby ve věku 18–65 let a jsou shrnuta v tab. č. 1. Středně intenzivní pohybová aktivita (např. rychlá chůze se zrychlením srdeční frekvence) může být rozdělena do úseků, které trvají deset a více minut. Jako příklad vysoké intenzity zátěže je uveden například jogging. Takto definovaná pohybová aktivita se přidává k běžné pohybové aktivitě, jako jsou domácí práce, nakupování, chůze z parkoviště.

**Tab. 1. Doporučení pohybové aktivity ACSM a AHA 2007**

Zvýšení pohybové aktivity nad doporučené dávky vede k dalšímu zlepšení zdravotního stavu a ke zlepšení tělesné zdatnosti. Tato doporučení stanovují dávku pohybové aktivity pomocí metabolický ekvivalent (MET)/min/týden. Pro výpočet se používá intenzita zátěže udaná v MET krát počet minut v týdnu. Příklad: chůze o intenzitě 3,3 MET, trvá 30 minut a je provedena 5x v týdnu (3,3x30x5 = 495 MET/ /min/týden). Celkem bychom měli dosáhnout 450–750 MET/min/týdně. Rozdělení pohybových aktivit podle jejich intenzity v MET je v tab. č. 2.

**Tab. 2. Rozdělení pohybových aktivit podle intenzity zátěže v MET**

American College of Sports Medicine (ACSM) dále upřesnila a rozpracovala tato doporučení ve svém stanovisku z roku 2011 (3) a jsou uvedena v tab. č. 3. Jak je vidět z tabulky, tato doporučení doplňují doporučenou pohybovou aktivitu o cvičení ohebnosti (flexibility) a neuromotorická cvičení, dále zvyšují dávku pohybové aktivity na 500–1000 MET/min/týden a uvádějí podrobně rozpis silového cvičení. Při předpisu pohybové aktivity je zvažována i současná výkonnost jedince a u osob s dekondicí doporučuje začít s menší intenzitou zátěže.

**Tab. 3. Doporučení pohybové aktivity podle ACSM 2011**

Závěr

PA je nedílnou součástí terapie pacienta. Vzhledem k potřebě větší informovanosti lékařské veřejnosti o správném předpisu PA je čas, aby vznikla podrobnější česká doporučení. Tato doporučení by měla zahrnout nejen současné vědecké poznatky, ale i české specifické podmínky tak, aby vedla k většímu zapojení pacienta v péči o jeho zdraví. Vznik těchto doporučení by měly podpořit hlavní instituce, které se o zdraví populace starají, jako je MZ ČR, dále zdravotní pojišťovny a odborné společnosti.

Doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA

I. interní klinika, Klinika TVL FNOL

I. P. Pavlova 6

770 00 Olomouc

E-mail: eliska.sovova@fnol.cz

Zdroje

1. Cífková, R., Býma, S., Češka R. a kol.: Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Společné doporučení českých odborných společností. Cor Vasa, 2005, 47, s. 3–14.

2. EU physical activity guidelines. Recommended policy actions in support of health enhancing physical aktivity [on-line]. Dostupné na http://ec.europa.eu/sport/news/eu-physical-activity-guidelines_en.htm. [cit. 2012-07-14].

3. Gerber, C.E., Blissmer, B., Deschenes, M.R., et al.: Quantity and quality of exercise for developing and maintaining cardiorespiratory, musculoskeletal and neuromotor fitness in apparently healthy adults: guidance for prescribing exercise. Med Sci Sports Exerc, 2011, 43(7), p. 1334–1359.

4. Haskell, W.L., Lee, I.M., Pate, R.R., et al.: Physical activity and public health: updated recommendation for adults from the American College of Sports Medicine and the American Heart Association. Med Sci Sports Exerc, 2007, 39, p. 1423–34.

5. Lobelo, F., Duperly, J., Frank, E.: Physical activity habits of doctors and medical students influence their counselling practices. Br J Sports Med, 2009, 43(2), p. 89–92.

6. Pate, R.R., Pratt, M., Blair, S.N., et al.: Physical activity and public health: a recommendation from the Centers for Disease Control and Prevention and American College of Sports Medicine. JAMA, 1995, 273(1), p. 402–407.

7. Perk, J., De Backer, G., Gohlke, H., et al.: European Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice (version 2012) [on-line]. Dostupné na http://www.escardio.org/guidelines-surveys/esc-guidelines/GuidelinesDocuments/guidelines-CVD-prevention.pdf. [cit. 2012-07-14].

8. Zapletalová, B., Sovová, E., Dohnal, T.: Analýza názorů a postojů lékařů na pohybovou aktivitu jako prevenci zdraví. Prakt. Lék. 2007, 87(8), p. 488–491.