Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2012

Súhrn

V roce 2012 bylo v České republice u 911 pracovníků hlášeno celkem 1099 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1042 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 24,6 případů na 100 000 nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (314, tj. 28,6 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (194, tj. 17,7 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (330, tj. 31,7 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (93, tj. 8,9 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2012 dominoval syndrom karpálního tunelu (40, tj. 70,2 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje

ÚVOD

V tomto článku předkládáme čtenářům hlavní statistická data o počtu a složení profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2012.

Definice nemocí z povolání, ohrožení nemocí z povolání, kritéria a postupy, které platí pro jejich přiznávání, jsme uvedli v předchozím článku v roce 2010 (1).

VÝSKYT PROFESIONÁLNÍCH ONEMOCNĚNÍ

V roce 2012 bylo u 911 pracovníků diagnostikováno celkem 1099 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1042 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. U 168 osob bylo v průběhu roku hlášeno více než jedno profesionální onemocnění. Nejčastěji (99 případů) se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a na levé ruce, který vznikl při práci s vibrujícími nástroji nebo při práci s přetěžováním končetin.

Ve srovnání s rokem 2011 (2) klesl v roce 2012 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 167, tj. o 13,2 % případů. Incidence profesionálních onemocnění klesla z 30,3 případů v roce 2011 na 24,6 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/006 Sb. (tab. 1).

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2012 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 583, tj. 53,0 % případů (tab. 2). Ve srovnání s předchozím rokem byl v roce 2012 u hlášených profesionálních onemocnění zaznamenán nárůst o jeden případ nemocí způsobených chemickými látkami (kapitola I). V dalších kapitolách seznamu nemocí z povolání počty hlášených onemocnění klesly, přičemž největší pokles (o 97 případů) byl zaznamenán u nemocí způsobených fyzikálními faktory (kapitola II). V rámci kapitoly VI (nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli) nebylo v roce 2012 diagnostikováno žádné profesionální onemocnění.

Stejně jako v roce 2011 i v roce 2012 profesionální onemocnění nejčastěji vznikala na území Moravskoslezského kraje – celkem 314, tj. 28,6 % případů. Nárůst počtu případů proti roku 2011 byl zaznamenán ve třech krajích, největší v kraji Plzeňském (o 37 případů). V dalších krajích počet hlášených případů klesl. Největší pokles byl pozorován v kraji Olomouckém (o 59 případů). U pěti pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 15 onemocnění vzniklo při práci v zahraničí (tab. 2).

V roce 2012 bylo nejvíce profesionálních onemocnění dia-gnostikováno opět u osob pracujících v odvětví ekonomické činnosti „těžba a dobývání“ (CZ_NACE B05 až 09 – celkem 194, tj. 17,7 % případů). V sestupném pořadí následovalo odvětví „zdravotní a sociální péče“ (CZ_NACE Q86 až 88 – celkem 131 případů), odvětví „výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků“ (CZ_NACE C25 – celkem 129 případů), a odvětví „výroby motorových vozidel“ (CZ-NACE C29 – celkem 88 případů. V dalších odvětvích bylo profesionálních onemocnění hlášeno podstatně méně (celkem 1–70 případů).

Při těžbě a dobývání nerostných surovin dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (89 případů).

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění (107 případů, z toho scabies 72krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 15krát, nemoci z přetěžování končetin 8krát (z toho syndrom karpálního tunelu 6krát, skákavý prst a epikondylitida po jednom případě) a astma bronchiale na dezinfekční prostředky jednou.

Při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků vznikala převážně onemocnění z vibrací a z přetěžování končetin (40 a 39 případů) a profesionální dermatózy (35 případů).

CHARAKTERISTIKA NEMOCI Z POVOLÁNÍ

Kapitola I – nemoci způsobené chemickými látkami

V roce 2012 chemické látky způsobily celkem šest akutních intoxikací (po jednom případu ze zplodin hoření, ze směsi chemických látek, z oxidu uhelnatého, z izokyanátů, z p-chloranilinu a z kyseliny peroctové) a čtyři chronické intoxikace (3krát z ozónu a jednou z louhů). Dále byl diagnostikován nádor nazofaryngu u 62letého pracovníka, který byl exponován polycyklickým kondenzovaným uhlovodíkům 41 let. Doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále jen doba latence) byla u tohoto pracovníka 44 let. Další nádorové onemocnění (bronchogenní karcinom plic) vzniklo u 62letého operátora chemické výroby po 21leté expozici akrylonitrilu. U tohoto pracovníka byla doba latence 40 let.

Kapitola II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikálními faktory bylo v roce 2012 způsobeno celkem 528 případů onemocnění, což představovalo 50,7 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Pod položkou II.1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno osm případů bazaliomu kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech nebo při úpravě uranové rudy v letech 1951–1994 (doba latence byla v rozsahu 44–60 let, medián byl 51,5 roku).

Zákal čočky způsobený tepelným zářením (položka II.3) byl diagnostikován u svářeče po 13 letech práce v riziku tepelného záření.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II.4) byla zjištěna u jedenácti osob. Onemocněli pracovníci v sedmi profesích, nejčastěji byli postiženi zámečníci (4krát).

Práce s vibrujícími nástrojizpůsobila v roce 2012 u 139 osob celkem 196 onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II.6) byl diagnostikován u 21 osob celkem 35krát. Onemocněli zejména zámečníci (10krát) a elektromontéři (6krát). V dalších deseti profesích byli postiženi jeden až tři pracovníci.

Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II.7) vzniklo celkem 149krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn u 104 osob celkem 141krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo u sedmi osob celkem 8krát. Onemocněli zejména zámečníci (37krát), horníci (19krát), svářeči (15krát) a brusiči kovů–cídiči odlitků (10krát). V dalších 35 profesích byl postižen jeden až šest pracovníků.

Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II.8) byly hlášeny u deseti osob celkem 12krát. Artróza v oblasti zápěstí vznikla 5krát, artróza loketního kloubu 4krát a aseptická nekróza zápěstních kůstek 3krát. Nejčastěji byli postiženi zámečníci (5krát).

Nemocí z přetěžování končetin (položky II.9 až II.11) bylo v roce 2012 hlášeno u 251 osob celkem 312 případů.

Nemocí šlach, šlachových pochev nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.9) bylo v roce 2012 diagnostikováno u 86 osob celkem 101 případů. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (34krát), a horníci (6krát). V dalších 35 profesích onemocněl jeden až pět pracovníků.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 48krát, ve 37 případech šlo o radiální a v jedenácti případech o ulnární epikondylitidu.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 25krát, z toho rhizartróza 9krát, artróza loktů 8krát, artróza drobných kloubů rukou a zápěstí 3krát, artróza ramenního kloubu 3krát a artróza akromioklavikulárního kloubu 2krát.

Skákavý prst byl diagnostikován 13krát, tendosynovitida flexorů a extenzorů předloktí byla zjištěna 7krát, morbus de Quervain a impingement syndrom vznikly po čtyřech případech.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.10) bylo zjištěno v roce 2012 u 160 osob celkem 206 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 189krát a léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna celkem 17krát. Onemocněli zejména montážní dělníci (70krát), zámečníci (16krát) a svářeči (14krát). V dalších 37 profesích onemocněl jeden až třináct pracovníků.

Pravostranná bursitida z tlaku v oblasti subakromiální (položka II.11) se v roce 2012 vyskytla u cídiče odlitků, lakýrníka, slévače, seřizovače strojů a u strojníka buldozeru.

Kapitola III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2012 bylo v rámci této kapitoly hlášeno u 215 osob celkem 221 nemocí z povolání. Přehled hlášených onemocnění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.1) byly v roce 2012 diagnostikovány u 109 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (68 případů). Nejvíce onemocnění bylo hlášeno ze Středočeského a z Moravskoslezského kraje (48 a 39 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (89 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (12 případů). V dalších čtyřech odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až čtyři pracovníci.

V roce 2012 bylo hlášeno u 23 osob celkem 24 případů nemocí dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III.2).

Azbestóza vznikla u čtyř pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1954–1995.

Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u tří pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1967–1995.

Mezoteliom pohrudnice nebo pobřišnice vznikl u patnácti pracovníků exponovaných azbestu v letech 1957–2005 (doba latence byla 17–55 let, medián byl 42 let).

Rakovina plic ve spojení s azbestózou vznikla u dvou pracovníků exponovaných azbestu v letech 1958–1994. Zde byla doba latence 42 a 54 let.

Pneumokonióza ze svařování (položka III.4) byla diagnostikovaná u čtyř pracovníků, kteří byli exponováni svářečským dýmům v letech 1967–2012.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III.6) byla v roce 2012 hlášena u devíti osob. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě a úpravě uranových rud v letech 1951–1987. U rakoviny plic byla nejkratší doba latence 47 let, nejdelší 61 let, medián byl 57 let.

Exogenní alergická alveolitida (položka III.9) typu izokyanátová plíce byla diagnostikována u tří dělníků při výrobě motorových vozidel, kteří byli exponování výparům difenylmetan-4,4-diisokyanátu. Alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna u krmiče dobytka. Alveolitida z peří exotických ptáků vznikla u ošetřovatelky v zoologické zahradě. Plíce sladovníků byly diagnostikovány u montážního dělníka, který byl exponován sladovnickému prachu při pracovním pobytu ve Slovenské republice.

Profesionální astma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích (položka III.10) vznikly v roce 2012 celkem u 53 osob. Astma bronchiale (evidenční kód III.10.1) vzniklo 42krát a alergická rinitida (evidenční kód III.1.2) byla diagnostikována 16krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (26 případů) a pracovníci při výrobě potravinářských výrobků (14 případů). Největší zastoupení měli dělníci při výrobě motorových vozidel (25krát) a pekaři-cukráři (9krát). V 74,1 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až čtyři noxy. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly v roce 2012 opět izokyanáty (23 případů). U alergické rýmy byla nejčastějším alergenem mouka (8 případů). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.12) byla v roce 2012 diagnostikována u devíti pracovníků. Doba latence byla v rozsahu 8–59 let, medián byl 47 let.

Kapitola IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2012 diagnostikováno celkem 128 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 93krát, iritační dermatitida 34krát, kopřivka s Quinckeho edémem jednou. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly ropné výrobky (tab. 5). Latex v roce 2012 způsobil onemocnění u tří pracovníků. Onemocněli zejména pracovníci při obsluze obráběcích strojů (29krát) a montážní pracovníci (16krát). V dalších 39 profesích onemocněl jeden až sedm pracovníků.

Kapitola V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2012 bylo hlášeno u 149 osob celkem 153 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6). Nemocí s interhumánním přenosem (položka V.1) bylo diagnostikováno celkem 112 případů. Tato onemocnění vznikala nejčastěji v kraji Ústeckém a Plzeňském (38 a 17 případů). Ve 106, tj. 94,6 % případech, onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči.

Svrab byl zjištěn u 73 osob. Onemocněl jeden policista pořádkové služby a 72 pracovníků ze zdravotnictví a sociální péče. Zde byly nejčastěji postiženy zdravotní sestry (20 případů), dále pracovníci sociální péče (18 případů), sanitáři (13 případů), pečovatelé (deset případů), ošetřovatelé (šest případů), uklízečky a rehabilitační pracovníci (po dvou případech) a jeden lékař. Nejčastěji onemocněli pracovníci z Kliniky jednodenní chirurgie (16krát), pracovníci z Domovů pro seniory (13krát) a z Domovů důchodců (11krát).

Z osmi případů virových hepatitid hlášených v roce 2012 byla akutní hepatitida A zastoupena 5krát. Onemocněly tři sanitářky, jedna zdravotní sestra a jedna učitelka mateřské školy. Žádná z uvedených pracovnic nebyla očkována. Akutní hepatitida E vznikla u zdravotní sestry na chirurgii. Chronickou hepatitidou C onemocněla jedna zdravotní laborantka. Hepatocelulární karcinom jater v terénu chronické hepatitidy B byl diagnostikován u řidiče sanitky, který byl v roce 1998 kompletně očkován proti hepatitidě B.

Tuberkulóza plic (5krát) a tuberkulóza kůže (jednou) byla diagnostikována u dvou zdravotních sester, dále u jedné lékařky kardiologického oddělení, u mikrobiologické a u zubní laborantky a u odborného pracovníka oddělení biologických nákaz zdravotního ústavu.

Antropozoonóz (položka V.2) bylo v roce 2012 diagnostikováno 27 případů. První tři místa obsadily Lymeská nemoc, trichofycie a erysipeloid.

Lymeskou nemocí byli postiženi čtyři lesní dělníci, dále lesní hospodář, policista, voják z povolání, provozní zámečník, referentka a zásobovač. Onemocnění trichofyciemi bylo hlášeno u šesti ošetřovatelů hospodářských zvířat. Erysipeloidem onemocněli čtyři řezníci.

V rámci položky V.3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2012 hlášeno celkem 14 onemocnění. Onemocněli policisté (8krát), vojáci z povolání (5krát) a jeden montážní technik.

Malárie byla diagnostikována 7krát u pracovníků v Libérii. Giardiózou onemocněli tři pracovníci v Afgánistánu a jeden v Iráku. Horečka dengue vznikla u jednoho pracovníka v Indii a u jednoho pracovníka na Maledivách. Askariózou onemocněl pracovník v Afgánistánu.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2012 bylo diagnostikováno u 51 osob celkem 57 případů ohrožení nemocí z povolání. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (27, tj. 47,4 % případů) a z kraje Olomouckého (11, tj. 19,3 % případů). V dalších sedmi krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až šesti případech.

Postiženi byli především pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (15, tj. 26,3 % případů).

Nejčastěji se jednalo o poškození periferních nervů z přetěžování končetin a o poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II.10 a II.7 – celkem 21 a 19 případů). V rámci těchto položek byl lehký syndrom karpálního tunelu diagnostikován ve 40 případech.

ZÁVĚR

Provedený rozbor dat ukázal, že v roce 2012 byl v České republice zaznamenán nejnižší počet hlášených profesionálních onemocnění od roku 1973, kdy začaly být nemoci z povolání a profesionální otravy sledovány a data o nich publikována ve statistických ročenkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky a později i v Národním registru nemocí z povolání.

Ve srovnání s rokem 2011 bylo v roce 2012 hlášeno o 13,2 % méně profesionálních onemocnění. V absolutních počtech se pokles (o 38 a 36 případů) týká především dermatóz a postižení periferních nervů z přetěžování končetin. V sestupném pořadí byl pokles o 23 až 10 případů zaznamenán také u postižení periferních nervů z vibrací, u epikondylitíd z přetěžování končetin, u pneumokonióz uhlokopů, u svrabu, u postižení kloubů z vibrací a u hyalinóz pleury s restrikční ventilační poruchou.

Naopak nárůst (o deset případů) byl zaznamenán u hlášených mezoteliomů pleury z azbestu. O tři případy také vzrostl počet případů nádorů plic způsobených krystalickým oxidem křemičitým a nádorů kůže z ionizujícího záření. U sekundárního Raynaudova syndromu prstů rukou z vibrací vzrostl počet hlášených onemocnění v roce 2012 až o 13 případů.

Nové nemoci z povolání, které byly do seznamu nemocí z povolání zařazeny až od 1. 7. 2011 (2, 3), navýšily celkový počet hlášených případů pouze o 16 případů.

Závěrem lze konstatovat, že celkový pokles hlášených profesionálních onemocnění v roce 2012 nelze interpretovat jako jev pouze pozitivní, protože nemalý podíl na tomto poklesu mají také negativní jevy, mezi které patří i disimulace pracovníků, kteří z obavy ze ztráty zaměstnání své potíže při preventivních prohlídkách nepřiznávají nebo se jim vyhýbají.

Práce na publikaci byla provedena s podporou projektu PRVOUK P28/1LF/6 a Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz