Význam měření parametru CAVI (Cardio-Ankle Vascular Index) u sportujících a nesportujících osob

Súhrn

Parametr CAVI (Cardio-Ankle Vascular Index) vyjadřuje tuhost arterií (arterial stiffness), která se zvyšuje s postupujícím arteriosklerotickým procesem v cévách. Biologický věk arterií by měl odpovídat skutečnému věku vyšetřovaného. Není-li tomu tak, vzrůstá i pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních chorob. Naším cílem bylo porovnat hodnotu CAVI v jednotlivých věkových skupinách žen a mužů a dále posoudit vliv aktivního sportování na stav cév u aktivních sportovců a nesportovců..

Klíčová slova:
CAVI index – tuhost arterií – prevence kardiovaskulárních chorob – krevní tlak – arterioskleróza

ÚVOD

Z údajů v aktuální dostupné odborné literatuře vyplývá, že zvýšená tuhost tepen (arterial stiffness) patří k hlavním rizikovým faktorům vzniku patologických procesů postihujících zejména kardiovaskulární systém. V současnosti je k dispozici dostatek důkazů svědčících o tom, že zvýšení tuhosti (nebo omezení arteriální elasticity) předchází rozvoji poškození arteriální stěny (1). K základnímu hodnocení postižení tepenné stěny bývá používána rutinní metoda hodnocení indexu kotník-paže (tzv. Ankle-Brachial Index – ABI). ABI je zcela neinvazivní test srovnávající krevní tlak kotníkových tepen s tlakem v tepně brachiální (2). ABI slouží především k primární diagnostice ischemického postižení tepen dolních končetin. Fyziologicky je tlak naměřený v oblasti kotníku stejný nebo lehce vyšší než na paži (fyziologický poměr obou hodnot je větší než 0,9).

Zvýšená tepenná tuhost je následek komplexních patofyziologických procesů, které vedou k trvalému růstu krevního tlaku a podstatnému růstu kardiovaskulárního rizika. Proto by měly být v rámci primární péče časné projevy hypertenze varovným signálem poukazujícím na zvýšenou tuhost tepenného řečiště, která může i v mladším věku ohrožovat vznikem např. mozkové mrtvice či infarktu myokardu. Nedávno byl do klinické praxe zaveden index CAVI (Cardio-Ankle Vascular Stiffness Index), který vyjadřuje tuhost stěny aorty, femorálních a tibiálních tepen ve směru od srdce ke kotníkům a je zcela nezávislý na krevním tlaku (3). Hodnotu CAVI ovlivňuje věk a pohlaví, avšak jeho hodnota významně stoupá vlivem rizikového chování, zejména stravy s vysokým obsahem živočišných tuků, tělesné hypo- nebo inaktivity a chronického kuřáctví. Tento způsob životního stylu má často za následek vysoký krevní tlak, obezitu, rozvoj aterosklerózy a zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, např. ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody, diabetes mellitus, metabolického syndromu, dyslipidémie, syndromu spánková apnoe, apod. (4, 5). Měření CAVI je v současnosti považováno za optimální způsob preventivního záchytu časných arteriálních změn, avšak lze jej využít také k pravidelnému monitorování již rozvinutých patologických procesů v kardiovaskulárním systému. Pro pacienty je velmi významné, že jde o zcela neinvazivní krátké měření v délce cca 12 minut. Normální hodnota CAVI indexu je < 8,0, pokud se pohybuje mezi hodnotami od 8,0 včetně do 9,0, jedná se o hraniční hodnotu, a pokud je CAVI rovno 9 a vyšší, vyjadřuje podezření na arteriosklerotický proces (6, 7).

CAVI lze určit dle vzorce (6):

CAVI = a [{2ρ × 1/(STK – DTK)} × {In (STK/DTK) × PWV2}] + b,

kde ρ – hustota krve, a, b – transformační koeficienty pro porovnání s původní rychlostí pulzní vlny, PWV – pulse wave velocity (rychlost pulzové vlny), STK – systolický krevní tlak, DTK – diastolický krevní tlak.

CÍLE ŠETŘENÍ

Parametr CAVI (Cardio-Ankle Vascular Index) vyjadřuje tuhost arterií (arterial stiffness), která se zvyšuje s postupujícím arteriosklerotickým procesem v cévách. Biologický věk arterií by měl odpovídat skutečnému věku vyšetřovaného. Není-li tomu tak, vzrůstá i pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních chorob. Naším cílem bylo porovnat hodnotu CAVI v jednotlivých věkových skupinách žen a mužů a dále posoudit vliv aktivního sportování na stav cév u aktivních sportovců a nesportovců.

SOUBOR PROBANDŮ A METODIKA

Studii provedla v letech 2008–2012 Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace ve spolupráci s Klinikou pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA). Studie se zúčastnilo celkem 400 osob, 200 žen a 200 mužů. Soubory věkové populace 16–40 let byly vybrány záměrně jak s ohledem na nutnost prevence kardiovaskulárních chorob v co nejmladším věku, tak i s ohledem na stále se prodlužující věk populace rozvinutých zemí, stále četněji také ohrožených neinfekčními chorobami hromadného výskytu s následnou polymorbiditou. Součástí statistického hodnocení bylo také srovnání rozdílů mezi pohlavími a mezi osobami aktivně sportujícími či nesportujícími. Probandi zařazeni do skupiny aktivních sportovců realizovali v době trvání studie sportovní aktivitu závodního typu, tj. průměrný objem tréninkové jednotky představoval minimálně 8,5 hodiny týdně. Jednalo se o jedince provozující kolektivní sporty (především fotbal, hokej, volejbal).

Rozdíly hodnot ve věkových skupinách byly počítány pomocí analýzy rozptylu, k výpočtu rozdílu hodnot mezi aktivními sportovci a nesportovci (muži/ženy) byl použit t-test. K měření byl použit přístroj VaSera 1500 (Fukuda Denshi Co, Tokio, Japonsko), jehož software umožňuje automatické stanovení CAVI (7).

Měření probíhalo za vždy konstantních podmínek. Vyšetřovaná osoba byla uložena v supinační poloze na lehátko. Na všechny čtyři končetiny byly umístěny barevně odlišené tlakové manžety (červená – pravá ruka, žlutá – levá ruka, černá – pravá noha a zelená – levá noha). Končetiny byly podloženy speciálními polštářky tak, aby se manžety v žádném místě nedotýkaly podložky. Pomocí oboustranné samolepící pásky byl na sternum do oblasti druhého mezižebří upevněn PCG mikrofon (fonokardiogram) tak, aby byly na displeji zřetelné srdeční ozvy. Součástí vyšetření byl také záznam EKG ze dvou končetinových svodů – pravá ruka (červená elektroda) a levá ruka (žlutá elektroda). Po zklidnění pacienta (základní podmínka validního měření!) bylo do přístroje zadáno rodné číslo pacienta, jméno a příjmení, pohlaví, věk, výška v centimetrech a váha v kilogramech.

Po nafouknutí manžet se na displeji zobrazují křivky EKG, PCG a křivky pulzních vln. Po dobu cca 10 s je na displeji zobrazen výsledek detekce kvality měření pulzních křivek pro CAVI, který je následně měřen a vyhodnocován z pěti po sobě následujících pulzů. Při detekci se vedle R-CAVI a L-CAVI zobrazují značky + a –, hodnotící kvalitu snímání.

R-CAVI je index cévní poddajnosti měřený na pravé polovině těla a L-CAVI je index cévní poddajnosti měřený na levé polovině těla. Výsledná data byla vyhodnocena přímo pomocí přístrojového softwaru a statisticky zpracována.

VÝSLEDKY

Ze srovnání CAVI v jednotlivých věkových skupinách vyplývá, že jeho hodnota stoupá lineárně se zvyšujícím se věkem u mužů i žen (vliv věku na hodnotu CAVI byl výraznější u mužů) (tab. 1). Statisticky významný rozdíl byl prokázán mezi osobami aktivně sportujícími a nesportujícími (tab. 2) a současně byl v naší studii prokázán signifikantní rozdíl mezi sportující populací a nesportující, a to již od velmi mladého věku (tab. 3, 4). Srovnáním aktivně sportujících a nesportujících osob bylo zjištěno, že hodnoty CAVI u sportujících mužů i žen jsou signifikantně nižší než u nesportujících obou pohlaví a z výsledků dále vyplynulo, že rozdíl mezi sportovci a nesportovci u mužů byl signifikantně vyšší než u žen (tab. 5). Rovněž vliv věku byl také výraznější u mužů než u žen.

DISKUZE

V současnosti existuje dostatek důkazů svědčících o tom, že zvýšení tuhosti (nebo omezení arteriální elasticity) předchází rozvoji poškození arteriální stěny a z tohoto důvodu lze oprávněně předpokládat existenci úzké vazby mezi tepennou tuhostí a kardiovaskulární morbiditou a mortalitou. Měření tepenné tuhosti je dnes velmi populární, protože je k dispozici řada neinvazivních metod poskytujících validní parametry. V návaznosti na již dříve publikované zkušenosti jiných autorských kolektivů také výsledky měření indexu CAVI v této studii potvrzují, že se stoupajícím věkem postupně roste tuhost tepen (5, 8). Byla prokázána pozitivní korelace mezi tloušťkou intimy-medie a hodnotou CAVI. Na tloušťku intimy-medie má příznivý vliv vytrvalostní trénink střední nebo vysoké intenzity, který zpomaluje progresi aterosklerotických změn a snižuje tuhost cévní stěny (3, 9, 10). Současně s tím bylo v této studii prokázáno, že je signifikantní rozdíl mezi sportující populací a populací nesportující, a to již od velmi mladého věku (4). V hodnoceném souboru mužů byl rozdíl mezi sportovci a nesportovci statisticky významně vyšší než u žen. Rovněž vliv věkového faktoru byl výraznější u mužů než u žen, což je v souladu se závěry obdobných prací (5, 8). Výsledky předložené studie vyznívají jednoznačně ve prospěch využívání této velmi sofistikované neinvazivní metody ke zhodnocení arteriální tuhosti, a to ve všech věkových kategoriích. Výhodou metody je nezávislost na krevním tlaku. Velkým přínosem vyšetření je včasný záchyt abnormálních nálezů a díky nim možná intervence ve smyslu úpravy životního stylu a eliminace rizikových faktorů. Intenzivní kampaň a osvěta by mohly přispět ke zvýšení povědomí o této možnosti zhodnocení stavu cév ve vybraných ordinacích specialistů stejně tak jako na špičkových zdravotnických pracovištích, kde jsou přístroje VaSera standardně používány. Z našich vlastních praktických zkušeností vyplývá, že ani finanční úhrada za provedené měření neodradí zájemce, kteří mají zájem pečovat o své zdraví, od záměru nechat si stav svých cév ověřit.

ZÁVĚR

Naše studie potvrdila již dříve publikované závěry obdobně zaměřených zahraničních studií. Parametr CAVI patří k hodnotícím kritériím, poukazujícím na stav arteriálních cév v závislosti na jejich tuhosti a predikuje potenciální ohrožení zdraví jedinců již od mladšího věku (hypertenze, kardiovaskulární choroby, diabetes mellitus, cévní mozkové příhody). Tuhost tepen lze významně redukovat a snížit sportováním a aktivním přístupem k životu. To v sobě zahrnuje mj. také vyvarování se rizikového chování (aktivní i pasivní kouření, nadměrné pití alkoholu, nepřiměřené a nesprávné složení stravy atd.).

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

Mgr. Šárka Urbánková

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Pekařská 53, 656 91 Brno

e-mail: sarka.urbankova@fnusa.cz