Názory občanů České republiky na vybrané aspekty činnosti všeobecných praktických lékařů v roce 2016

Súhrn

Východiska:
Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP periodicky monitoruje názory občanů na vybrané aspekty činností všeobecných praktických lékařů. Tato publikace navazuje na předchozí výstupy průzkumů provedených v roce 2014 a 2015.

Cíl a metodika:
Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou názory občanů ČR na některé aspekty práce všeobecných praktických lékařů (VPL). K provedení reprezentativního sociologického výzkumu občanů ČR byla zvolena metoda řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face), realizovaná profesionální agenturou.

Výsledky a závěry:
V rámci reprezentativního sociologického výzkumu bylo dotazováno 1841 občanů. Závěry výzkumu jsou reprezentativní pro občany ČR z hlediska jejich pohlaví, věku a regionu (kraje). Občané jsou ve velké většině s péčí a časem, který jim věnuje v průběhu jejich vyšetření VPL spokojeni, negativní stanovisko zaujímá (7,2 %) z nich. Též jsou spokojeni s prací zdravotní sestry, působící v ordinaci VPL, negativní stanovisko zaujímá jen (5,5 %) z nich. Dle občanů ČR nevyužívá 12,2 % VPL při LPP (léčebně-preventivní péči) IT technologie a 86,7 % z nich uvádí, že se VPL, kteří při své práci používají IT technologie, v průběhu vyšetřování věnují svým pacientům přiměřeně nebo zcela. V současné době se 41,8 % občanů v ČR staví k využívání e-receptu negativně (zasílání e-mailem nebo na mobilní telefon). Obdobně se 40 % občanů staví negativně k možnosti sdílení informací o jejich zdravotním stavu v elektronické podobě jinými lékaři nebo zdravotnickými zařízeními. Většina občanů ČR (84,7 %) se domnívá, že kvalita a dostupnost lékařské péče je lepší ve velkých městech než v menších městech či na vesnicích a 75,1 % se staví pozitivně k finančnímu zvýhodnění lékařů působících na venkově, a to i z důvodu, že se z větší části přiklánějí k tomu, že je výhodné, pokud jejich VPL žije ve stejné obci (čtvrti) jako oni. Kvalita poskytované péče ve spádových nemocnicích ve srovnání s minulostí je hodnocena občany z větší části jako lepší.

Klíčová slova:
všeobecný praktický lékař – primární lékařská péče – IT technologie

ÚVOD

Výzkum názorů a postojů občanů České republiky k otázkám zdravotnictví a k problematice zdraví je prováděn pravidelně od roku 1995. Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (dále SVL) se podílí od roku 2014 na skupině tzv. specifických otázek týkajících se názorů občanů ČR na činnosti všeobecných praktických lékařů (VPL), které jsou zpracovávány pro potřeby SVL. SVL se snaží v otázkách zohlednit aktuální témata zdravotnictví, relevantní pro primární péči, např. otázky kvality péče, elektronizace zdravotnictví a problematiku zajištění zdravotní péče ve venkovských oblastech. V roce 2016 byl výzkum zaměřen na identifikaci postojů občanů ČR ke kvalitě péče VPL a jejich zdravotních sester. V rámci výzkumu byly rovněž sledovány otázky týkající se práce VPL s IT technologiemi, možností využívání elektronických receptů a sdílení informací o pacientech v elektronické podobě. Občané byli dotázáni též na to, co soudí o kvalitě a dostupnosti lékařské péče ve městech a na vesnicích a o možnostech lepšího ocenění práce VPL na venkově.

METODIKA VÝZKUMU

Výzkum byl koncipován jako sociologický a terénní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face). Sběr dat byl zabezpečován 202 profesionálními tazateli Agentury INRES v ČR v období od 21. 11. 2016 do 9. 12. 2016. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.4.10 (statistická analýza sociálních dat). Analýzy byly prováděny na základě prvního a druhého stupně třídění. Statisticky významné souvislosti mezi sledovanými znaky byly testovány prostřednictvím testu χ² dobré shody (Pearson Chi-Square – χ²) a následně testu nezávislosti. Testování bylo prováděno pro hladinu významnosti α < 0,05, α < 0,01 a α < 0,001. Zvláštní pozornost byla věnována vazbám mezi sledovanými sociodemografickými znaky a znaky, vyjadřujícími postoje občanů. V rámci terénního šetření bylo osloveno celkem 2225 náhodně vybraných občanů s žádostí o rozhovor k problematice zdravotnictví a zdravého způsobu života populace. Rozhovor odmítlo poskytnout 384 respondentů, tj. 17,3 % všech oslovených. Údaje byly získány od výběrového souboru o velikosti 1841 jedinců vybraných náhodným výběrem pomocí kvót (kvótní výběr). Soubor je reprezentativním vzorkem populace České republiky ve věku nad 15 let. Reprezentativnost byla odvozena od základního souboru obyvatelstva České republiky ve věku od 15 let více (6). Ve srovnání s věkovým členěním základního souboru nepřesahuje odchylka 0,2 %. Obdobně je tomu i u regionů (krajů), kde ve srovnání s členěním základního souboru činí maximální odchylka 0,1 %. Lze konstatovat, že výsledky výzkumu jsou reprezentativní pro populaci České republiky nad 15 let z hlediska pohlaví, věku a regionu. Předběžná analýza získaných údajů ukázala, že z uvedených hledisek, jimiž je možné daný soubor popsat a charakterizovat, osvědčují nejlépe svou požadovanou diferenciační funkci základní demografické ukazatele, a sice znaky pohlaví, věku a regionální příslušnosti. Z dalších znaků, u kterých sice nebyla reprezentativnost sledována, ale které byly v rámci výzkumu zjišťovány, lze uvést vzdělání, rodinný stav, počet dětí, velikost místa bydliště, povolání, výši čistého měsíčního příjmu rodiny a stanovisko k náboženské víře. Tam, kde se ukázala statisticky významná souvislost, je na tuto skutečnost upozorněno. Nicméně v důsledku toho, že data této skupiny nejsou reprezentativní, lze zjištěné statisticky významné souvislosti interpretovat pouze jako tendence.

VÝSLEDKY

Názory občanů na péči VPL

Názory občanů na péči VPL, kterého navštěvují, byly zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky zjišťující, nakolik občany uspokojuje péče a čas, který jim VPL v rámci návštěvy věnuje. Z analýzy vyplynulo, že většinu občanů péče a čas, věnovaným jim v průběhu návštěvy jejich VPL, uspokojuje. Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovilo 7,2 % občanů (graf 1).

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich VPL

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich VPL byly též zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky o shodné škále možných odpovědí jako u otázky týkající se péče VPL. Většinu občanů práce zdravotní sestry v ordinaci jejich VPL uspokojuje. Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovilo 5,5 % občanů (graf 2).

Využívání počítače v ordinaci VPL

Téměř 4/5 (78,1 %) dotázaných občanů uvedly, že jejich VPL používá v ordinaci při vyšetřování pacientů počítač. Dalších 12,2 % uvádí, že jejich VPL v ordinaci počítač nepoužívá, zbývající (9,7 %) neví (graf 3).

Respondenti, kteří uvedli, že jejich VPL při vyšetření v ordinaci počítač využívá (n = 1438), byli dále dotázáni, do jaké míry se PL věnuje práci na počítači a do jaké míry samotným pacientům (graf 4). Nejvíce respondentů (44,5 %) uvedlo, že se během vyšetření jejich VPL věnuje přiměřeně jim i počítači. Téměř stejně velká část (42,2 %) je toho názoru, že VPL se věnuje spíše nebo zcela svým pacientům, zbývajících 13,3 % je přesvědčeno, že se VPL věnuje při jejich vyšetření spíše nebo plně počítači.

Názory občanů na využívání e-receptu

V souvislosti s touto problematikou byli občané formou uzavřené otázky dotázáni, zda by přivítali možnost zaslání e-receptu od VPL elektronicky (např. e-mailem nebo na mobilní telefon). Největší část (41,8 %) se k této možnosti staví spíše záporně (suma odpovědí „spíše ne“ a „zcela ne“). Tuto možnost by spíše nebo určitě přivítalo 33,6 % dotázaných, zbývajících 24,6 % tuto možnost připouští jen v některých případech. Lze konstatovat, že v současné době se občané ČR staví k využívání e-receptu v podobě jeho zasílání e-mailem nebo na mobilní telefon spíše negativně (graf 5).

Názory občanů na sdílení informací v elektronické podobě o jejich zdravotním stavu jinými lékaři a zdravotnickými zařízeními

Podobně diferencovaný, jako v případě elektronického receptu, je i názor občanů na možnost sdílení informací v elektronické podobě o jejich zdravotním stavu jinými lékaři a zdravotnickými zařízeními. K tomu, aby informace o jejich zdravotním stavu v elektronické podobě byly volně k dispozici dalším zdravotnickým zařízením a lékařům, se přiklání 31,3 % dotázaných (suma odpovědí „ano plně“ a „ano spíše“, negativně se k tomuto opatření staví 40,0 % dotázaných a zbývajících 28,7 % by s tímto opatřením souhlasilo jen v některých případech. Lze konstatovat, že k možnosti sdílení informací o jejich zdravotním stavu v elektronické podobě se větší část občanů ČR staví negativně (graf 6).

Názory občanů na kvalitu a dostupnost lékařské péče

Názory občanů týkající se kvality a dostupnosti lékařské péče byly zkoumány z hlediska, zda je dle jejich názoru tato kvalita a dostupnost lepší ve velkých městech (např. v Praze) než v menších městech či na vesnicích. Většina občanů (53,8 %) se přiklání k názoru, že kvalita a dostupnost lékařské péče je lepší ve velkých městech (suma odpovědí „ano plně“ a „ano spíše“). Opačného názoru je 15,3 % občanů (suma odpovědí „spíše ne“ a „zcela ne“), zbývající respondenti (30,9 %) si myslí, že je tomu tak v některých případech. Lze tedy uzavřít, že většina občanů ČR (84,7 %) se domnívá, že kvalita a dostupnost lékařské péče je lepší ve velkých městech než v menších městech či na vesnicích (graf 7).

Názory občanů na finanční zvýhodnění lékařů působících na venkově

Názor občanů na tuto problematiku byl zjišťován prostřednictvím uzavřené otázky následujícího znění: „Myslíte si, že je správné finančně zvýhodnit lékaře, kteří jsou ochotni pracovat na venkově?“ Větší část občanů (38,3 %) je toho názoru, že finanční zvýhodnění lékařů působících na venkově je správné (suma odpovědí „ano plně“ a „ano spíše“). Dalších 36,8 % dotázaných souhlasí s přiměřeným finančním zvýhodněním těchto lékařů, zbývajících 24,9 % občanů se k této možnosti staví negativně (suma odpovědí „spíše ne“ a „zcela ne“) (graf 8).

Názory občanů na výhodnost společného místa bydliště praktického lékaře a pacienta

Názory občanů na to, zda považují za výhodu, že lékař bydlí ve stejném místě jako oni, byly zjišťovány prostřednictvím uzavřené otázky následujícího znění: „Myslíte si, že pokud Váš praktický lékař žije s Vámi ve stejné vesnici, čtvrti a zná tak Vaše životní prostředí, tak Vám to přinese nějakou výhodu v poskytované péči?“ K tomuto názoru se přiklání 39,0 % občanů, dalších 32,2 % není o této výhodnosti přesvědčeno a staví se k ní negativně a zbývajících 28,8 % zvolilo odpověď „ano, přiměřeně“ (graf 9).

Názory občanů na kvalitu léčebné péče v nemocnicích, působících v bývalých okresních městech (spádových nemocnicích)

Větší část občanů ČR je toho názoru, že nemocnice v bývalých okresních městech (spádové nemocnice) poskytují lepší péči než v minulosti. Spíše nebo zcela se k tomuto názoru přiklání 42,3 % občanů, jako přiměřenou hodnotí tuto péči 38,8 % dotázaných. Zbývajících 18,9 % dotázaných se nedomnívá, že by péče těchto nemocnic byla ve srovnání s minulostí lepší (graf 10).

DISKUZE

I na základě výstupů průzkumu z roku 2016 lze konstatovat, že občané ČR jsou ve velké většině s péčí a časem, který jim věnuje v průběhu jejich návštěvy VPL, spokojeni, některé z negativních stanovisek zaujímá jen 7,2 % z nich. Významně více jsou s péčí a časem, věnovaným jim VPL, spokojeny ženy než muži, respondenti, kteří jsou ženatí (vdané) a ovdovělí a občané, žijící v obcích o velikosti od 5000 do 19 000 obyvatel, tedy obyvatelé malých měst, což může souviset s dostupností zdravotnických služeb. Podobně jako v případě VPL jsou významně více s prací zdravotní sestry v ordinaci jejich VPL spokojeny ženy než muži respondenti, kteří jsou ženatí (vdané) a ovdovělí. Jiné statisticky významné souvislosti nebyly ve vztahu ke sledovaným sociodemografickým znakům zjištěny. Uvedený stav spokojenosti s péči VPL a jejich zdravotních sester je setrvalý, meziročně nepozorujeme větší výkyvy (2, 5). V poslední době se do popředí v mnoha oblastech dostává elektronizace zdravotnictví zejména s povinným zavedením e- receptu od 1. 1. 2018 a pravděpodobně od 1. 3. 2018 i EET. Podle obdrženého rozboru UZIS za rok 2015 z 4653 ZZ pro VPL uvedlo jen 112, že nemá počítač, a 183, že nemá internet (602 neodpovědělo). Podle našeho výzkumu 78,1 % dotázaných občanů uvedlo, že jejich VPL používá v ordinaci při vyšetřování pacientů počítač, a 9,7 % neví, zda ano, či ne – buď tedy nejsou registrováni, nebo u svého VPL dlouho nebyli. Z obou zdrojů můžeme usuzovat, že vybavenost ZZ VPL IT technologiemi se pohybuje v rozmezí 88–97 %. Nárůst využívání IT technologií odpovídá platné koncepci oboru (1).

Postoj občanů k využívání počítače v ordinaci VPL je rovněž závislý na velikosti místa jejich bydliště. Nejméně využívá VPL počítač v ordinaci v nejmenších obcích (do 500 obyvatel). V nich je rovněž největší podíl odpovědí „nevím“. Při využívání IT technologií v ordinacích je důležité, aby tyto byly pomocníkem VPL a i pacienti měli při jejich využívání dobrý pocit. Pozitivním zjištěním je, že velká většina občanů (86,7 %) uvádí, že se VPL v průběhu vyšetřování v ordinaci věnuje převážně nebo přiměřeně svým pacientům a nikoliv PC.

Poněkud překvapující zjištění, zejména z pohledu dopravní obslužnosti je, že s rostoucím věkem občané ve významně větší míře uvádějí, že si nepřejí využívat e-recepty v podobě jejich zasílání lékařem e-mailem či na mobilní telefon. Největší podporu má tato forma v mladších věkových skupinách, největší odpor zejména v nejstarší věkové skupině (65 a více let).

Názor respondentů na využívání e-receptu je významně ovlivněn jejich vzděláním. Platí, že respondenti s nižším vzděláním (základní, vyučen) využívání e-receptu ve významně větší míře odmítají, respondenti s vyšším vzděláním (maturita, VŠ) významně více tvrdí, že by zasílání e-receptu e-mailem či na mobilní telefon přivítali. Významně větší je podíl zastánců e-receptu v největších městech (nad 100 000 obyvatel) a u občanů s vyššími příjmy. Z hlediska povolání by elektronické recepty ve významně větší míře přivítali manažeři, duševní pracovníci, studenti a zaměstnanci v kvalifikovaných profesích, zásadně je odmítají zejména důchodci. Překvapující je zjištění, že elektronické recepty ve významně větší míře odmítají občané, kteří uvedli, že jsou věřící (členové i nečlenové církví), naopak občané – ateisté by je ve významně větší míře přivítali. To ukazuje na možné problémy při zavádění e-receptu zejména u starších osob a osob vyznávajících spíše tradiční hodnoty (4).

Vztah občanů k možnosti využívání informací o jejich zdravotním stavu v elektronické podobě je také obdobně diferencován. V této podobě by je přivítali zejména mladší a svobodní občané, obyvatelé malých obcí do 500 obyvatel a velkoměst (nad 100 000 obyvatel), občané s vyšším měsíčním příjmem na domácnost, z hlediska povolání zejména manažeři. Tuto možnost odmítají zejména starší občané, ovdovělí, občané s nižším měsíčním příjmem na domácnost a důchodci.

Z hlediska dostupnosti lékařské péče na základě matematicko-statistické analýzy lze konstatovat, že o lepší kvalitě a dostupnosti lékařské péče ve velkých městech jsou významně více přesvědčeni obyvatelé velkoměst (nad 100 000 obyvatel) a respondenti disponující vyšším příjmem. To odpovídá i mezinárodním zkušenostem (3).

Stanovisko občanů k možnosti větší finanční odměny pro lékaře pracující na venkově je ovlivněno vzděláním. Platí, že pro tuto možnost jsou ve významně větší míře občané se základním vzděláním. Též se občané ČR z větší části přiklánějí k tomu, že je výhodné, pokud jejich VPL žije ve stejné obci, čtvrti jako oni. Jejich názor na tuto otázku je homogenní a statisticky významně se neliší mezi jednotlivými skupinami, členěnými dle sledovaných sociodemografických znaků.

Z hlediska názorů občanů na kvalitu poskytované péče ve spádových nemocnicích ve srovnání s minulostí platí, že větší část z nich hodnotí tuto péči jako lepší. Tento názor významně souvisí s velikostí místa bydliště – občané velkoměst (nad 100 000 obyvatel) ve významně větší míře než ostatní hodnotí tuto péči jako horší. Statisticky významná vazba na ostatní sociodemografické znaky nebyla identifikována.

ZÁVĚR

Na základě našich zjištění můžeme konstatovat, že občané jsou ve velké většině s péčí a časem, který jim věnuje v průběhu jejich vyšetření VPL a jejich zdravotní sestra, spokojeni. Pouze 12,2 % VPL při LPP nevyužívá IT technologie a 86,7 % z dotazovaných uvádí, že se VPL v průběhu vyšetřování s pomocí IT technologií v ordinaci věnuje zcela nebo přiměřeně jim. V současné době se občané ČR staví k využívání e-receptu v podobě jeho zasílání e-mailem nebo na mobilní telefon z velké části 41,8 % negativně. Obdobně 40 % občanů se staví negativně k možnosti sdílení informací o jejich zdravotním stavu v elektronické podobě jinými lékaři a zdravotnickými zařízeními. Většina občanů ČR (84,7 %) se domnívá, že kvalita a dostupnost lékařské péče je lepší ve velkých městech než v menších městech či na vesnicích a 75,1 % se staví pozitivně k finančnímu zvýhodnění lékařů působících na venkově, a to i z důvodu, že se z větší části přiklánějí k tomu, že je výhodné, pokud jejich VPL žije ve stejné oblasti jako oni. Kvalita poskytované péče ve spádových nemocnicích ve srovnání s minulostí je hodnocena občany z větší části jako lepší. Získané výsledky budou využity při dalším rozvoji primární péče v ČR.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.

Ústav sociálního lékařství LF UK

Šimkova 870,

500 38 Hradec Králové 1

e-mail: byma@lfhk.cuni.cz