Conservative possibilities of influencing chronic myalgic encephalopathy

Česká verzia

Authors: D. Líška; R. Švantner
Authors place of work: Vedúci: Mgr. Juraj Kremnický, PhD. ; Univerzita Mateja Bela, Filozofická fakulta, Katedra telesnej výchovy a športu
Published in the journal: Prakt. Lék. 2021; 101(1): 12-16
Category: Of different specialties

Summary

Chronic fatigue syndrome is characterized by continued fatigue of unknown aetiology that lasts longer than 6 months. Chronic fatigue syndrome is described as myalgic encephalopathy. Various multifactorial causes are implicated in pathogenesis. Typical symptoms include fatigue, sleep problems, muscle pain, headache, concentration problems. Fatigue in patients leads to a significant impairment of quality of life. Patients often have psychological symptoms. Therapeutic options in patients with chronic fatigue syndrome include exercise and cognitive-behavioural therapy. Optimal timing of the daily program and sleep management play an important role for patients. The most common types of exercise with potential effect in patients include aerobic exercise, graded exercise, strength exercise. Exercise in patients is associated with improvements in fatigue, cognitive abilities and depressive manifestations. Sub-optimal intensity of exercise dose may lead to worsening of symptoms.

Keywords:

Chronic fatigue syndrome – exercise – conservative treatment – cognitive behavioural therapy

Zdroje

1. Bartolčičová B, Musilová E. Vzťah medzi mechanizmami cvičenia a neuroplascicitou Rehabilitácia 2019; 56(2): 100–110.

2. Blitshteyn S, Chopra P. Chronic fatigue syndrome: from chronic fatigue to more specific syndromes. Eur Neurol 2018; 80(1–2): 73–77.

3. Broadbent S, Coetzee S, Beavers R. Effects of a short-term aquatic exercise intervention on symptoms and exercise capacity in individuals with chronic fatigue syndrome/myalgic encephalomyelitis: a pilot study. Eur J Appl Physiol 2018; 118(9): 1801–1810.

4. Brigden A, Loades M, Abbott A, et al. Practical management of chronic fatigue syndrome or myalgic encephalomyelitis in childhood. Arch Dis Child 2017; 102(10): 981–986.

5. Bužgová R, Bar M, Bártová P. Neuropaliativní a rehabilitační péče u pacientů v pokročilé fázi progresivních neurologických onemocnění. Cesk Slov Neurol N 2018; 81(1): 17–23.

6. Cook DB, Light AR, Light KC, et al. Neural consequences of post-exertion malaise in myalgic encephalomyelitis/chronic fatigue syndrome. Brain Behav Immun 2017; 62: 87–99.

7. Cvejic E, Birch RC, Vollmer-Conna U. Cognitive dysfunction in chronic fatigue syndrome: a review of recent evidence. Curr Rheumatol Rep 2016; 18(5): 24.

8. Dannaway J, New CC, New CH, Maher CG. Exercise therapy is a beneficial intervention for chronic fatigue syndrome (PEDro synthesis). Br J Sports Med 2018; 52(8): 542–543.

9. Denman M. Review: Exercise therapy reduces fatigue in chronic fatigue syndrome. Ann Intern Med 2016; 164(10): JC55.

10. Fernie BA, Murphy G, Wells A, et al. Treatment outcome and metacognitive change in CBT and GET for chronic fatigue syndrome. Behav Cogn Psychother 2016; 44(04): 397–409.

11. Galeoto G, Sansoni J, Valenti D, et al. The effect of physiotherapy on fatigue and physical functioning in chronic fatigue syndrome patients: A systematic review. Clin Ter 2018; 169(4): e184–e188.

12. Geraghty KJ, Blease C. Cognitive behavioural therapy in the treatment of chronic fatigue syndrome: A narrative review on efficacy and informed consent. J Health Psychol 2018; 23(1): 127–138.

13. Guillamo E, Barbany JR, Blazquez A, et al. Physical effects of a reconditioning program me in a group of chronic fatigue syndrome patients. J Sports Med Phys Fitness 2016; 56(5): 579–586.

14. Hiklová P, Gába A. Effect of aerobics on weight and fat mass loss in adult women: Systematic review and meta-analysis. Acta Gymnica 2019; 49(3): 144–152.

15. Krejsek J. Roztroušená skleróza mozkomíšní, úloha střevní mikrobioty v poškozujícím zánětu. Cesk Slov Neurol N 2019; 82(2): 141–147.

16. Krobot A, Kolářová B, Kolář P, a kol. Neurorehabilitace chůze po cévní mozkové příhodě. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/113(5): 521–526.

17. Larun L, Brurberg KG, Odgaard-Jensen J, Price JR. Exercise therapy for chronic fatigue syndrome. Cochrane Database Syst Rev 2019; 10(10): CD003200.

18. Loy BD, O’Connor, PJ, Dishman RK. Effect of acute exercise on fatigue in people with ME/CFS/SEID: A meta-analysis. Med Sci Sports Exerc 2016; 48(10): 2003–2012.

19. Michalicka V, Pohnan R. Brain energetic demands during cognitive activities in relation to aerobic load. Vojen Zdr Listy 2019; 88(4): 159–165.

20. Monro JA, Puri BKA. A molecular neurobiological approach to understanding the aetiology of chronic fatigue syndrome (myalgic encephalomyelitis or systemic exertion intolerance disease) with treatment implications. Mol Neurobiol 2018; 55(9): 7377–7388.

21. Novotná K, Suchá L. Únava jako najčastejší překážka pohybových aktívít u osob s roztroušenou sklerózou. Rehabilitácia 2018; 56(3): 102–112.

22. Pačesová D, Moravcová S, Kopřivová J, Bendová Z. Poruchy cirkadiánního systému u Huntingtonovy choroby – implikace pro terapii světlem. Cesk Slov Neurol N 2019; 115(3): 289–294.

23. Pícha D, Moravcová L, Smíšková D. Rychlá diagnostika chemokinu CXCL13 v mozkomíšním moku u pacientů s neuroboreliózou. Cesk Slov Neurol N 2019; 82(2): 215–218.

24. Pícha D, Moravcová L, Smíšková D. Průkaz boreliové DNA u pacientů s neuroboreliózou. Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112(5): 566–571.

25. Poděbradská R, Baniarová K, Pekník O, a kol. Využití chůze jako pohybové intervence v praxi. Rehabilitácia 2019; 56(3): 222–229.

26. Pivovarniček P, Kondrátová D, Jančoková L. Diurnal performance of university students’ chronotypes. J Hum Sport Exerc 2018; 13(2): 375–383.

27. Řasová K, Procházková M, Ibrahim I, a kol. Možnosti aktivování plastických a adaptačních procesů v centrálním nervovém systému pomocí fyzioterapie u nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/113(2): 150–156.

28. Rasová K. Evaluation of clinical manifestations in multiple sclerosis. Rehabil Fyz Lek 2017; 24(1): 50–54.

29. Srp M, Gál O, Konvalinková, a kol. Fyzioterapie u Parkinsonovy nemoci v České republice – demografická studie. Cesk Slov Neurol N 2018; 81(2): 194–198.

30. Schön M, Straka I, Sedliak M, a kol. Úloha pohybovej aktivity v liečbe pacientov s Parkinsonovou chorobou. Cesk Slov Neurol N 2019; 82(5): 496–504.

31. Štětkářová I, Horáček J. Deprese u vybraných neurologických onemocnění. Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112(6): 626–638.

32. Twomey R, Aboodarda, SJ, Kruger R, et al. Neuromuscular fatigue during exercise: Methodological considerations, etiology and potential role in chronic fatigue. Neurophysiol Clin 2017; 47(2): 95–110.

33. Vařeka I, Janura M, Vařeková R. Kineziologie chůze. Rehabil Fyz Lek 2018; 25(2): 81–86.

34. Vaněčková M, Martinková A, Tupý R, a kol. Spektrum MR nálezů progresivní multifokální leukoencefalopatie u kohorty pacientů s roztroušenou sklerózou v ČR. Cesk Slov Neurol N 2019; 82(4): 381–390.

35. Wallman KE, Morton AR, Goodman C, Grove R. Exercise prescription for individuals with chronic fatigue syndrome. Med J Aust 2005; 183(3): 142–143.