Světový den srdce do třetího desetiletí

Kardiovaskulární onemocnění jsou příčinou téměř poloviny úmrtí v Evropě – ročně to znamená okolo 4 milionů úmrtí. Přitom náklady na léčbu v EU ročně dosahují 200 miliard Eur. Hlavní příčinou těchto chorob je ateroskleróza vedoucí k postupnému zužování tepen a následné nedokrevnosti různých orgánů.

Světová federace srdce (WHF – World Heart Federation) spolu se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) každoročně pořádají Světový den srdce, do nějž se zapojuje více než 100 zemí celého světa. Poprvé byl Světový den srdce vyhlášen v roce 2000, loni tedy tento den vstoupil do svého třetího decénia. Jeho hlavní cíl zůstává stejný – zvýšení povědomí o kardiovaskulárních chorobách. Ačkoliv je možné tyto choroby léčit a preventivními opatřeními jim předejít, každoročně na ně na celém světě zemře téměř 18 milionů lidí. Předpokládá se dokonce, že v roce 2030 zemře na kardiovaskulární onemocnění okolo 24 milionů lidí – zejména na srdeční infarkt a mozkovou mrtvici.

Lidé se prostřednictvím akcí konaných v rámci tohoto dne dozvědí o preventivních opatřeních, která riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění snižují. V jednotlivých zemích jsou členy a partnery Světové federace srdce pořádány přednášky a projekce, koncerty, běhy či jiné sportovní akce. Světový den srdce je dobrou příležitostí jak se začít správně starat o své srdce, o své zdraví.

Návrh koncepce péče o nemocné s kardiovaskulárními chorobami v České republice vypracovala Česká kardiologická společnost ve spolupráci s Českou společností kardiovaskulární chirurgie. Mortalita na kardiovaskulární choroby je v České republice zhruba 600 úmrtí ročně na 100 000 obyvatel. Na tyto choroby u nás připadalo ještě nedávno více než 50 % úmrtí (přesně 55,1 % v roce 1998), tedy více než na všechny ostatní choroby dohromady. V současnosti je to okolo 44 % (v roce 2018). Významný podíl na tomto poklesu má výrazné zlepšení možností prevence a léčby v kardiologii. Zásadní roli má zavedení invazivního způsobu léčby akutního infarktu myokardu a na něj navazující farmakoterapie. V České republice byla jako v první zemi na světě otevřena síť 22 invazivních kardiologických pracovišť, která mají službu 365 dní v roce, 24 hodin denně (1). Závažná kardiovaskulární morbidita vyjádřená počtem hospitalizací pro kardiovaskulární choroby je v České republice také vysoká (více než 50 % všech hospitalizací na interních odděleních nemocnic) a stále narůstá (9). Nárůst hospitalizací z kardiovaskulárních důvodů činí za posledních 10 let 25 %. Srdeční infarkt je nejčastější příčinou smrti a invalidity mužů v produktivním věku.

Často bývá zdůrazňováno, že primární prevence je prioritou zdravotní politiky státu. Zásadním principem je změna nevhodného životního stylu. Vzdělávání populace hraje rozhodující roli. V hromadných sdělovacích prostředcích (televize, rozhlas, tiskoviny) je nutné pravidelně a mnohem intenzivněji a častěji než dosud informovat o příčinách srdečních chorob a o tom jak jim nejlépe předcházet. Je nutné též informovat o příznacích život ohrožujících onemocnění a o tom jak v takových případech postupovat. Vzdělávání obyvatelstva a celá oblast primární prevence by měly být organizovány ve spolupráci s odbornými společnostmi.

Primární prevence je zaměřena na omezení kuřáckých návyků v populaci, ovlivnění stravovacích návyků, podporu vyšší pohybové aktivity, monitorování výskytu kardiovaskulárních rizik a chorob, celkové i kardiovaskulární morbidity a mortality a na podporu výzkumu zaměřeného na prevenci. Sekundární prevence spočívá v dodržování zásad rozdělených na opatření režimová a opatření vedoucí k redukci rizikových faktorů jejich léčbou. Mezi režimová opatření patří především zanechání kouření, změna stravovacích návyků, redukce tělesné hmotnosti a zvýšení pohybové aktivity. Na uplatňování zásad sekundární prevence a racionální farmakoterapie se podílejí všechny složky kardiologické péče.

Jedním z témat Světového dne zdraví bylo např. „Jeden svět, jeden domov, jedno srdce“. Celosvětová kampaň nabádala ženy a děti, aby se staraly o zdraví svého vlastního srdce i srdce ostatních členů rodiny tak, že podniknou zásadní kroky ke snížení rizika oběhových chorob, tj., budou volit zdravější stravu, zvýší svoji fyzickou aktivitu, přestanou kouřit a zjistí své osobní riziko. „Lidé na celém světě mohou prožít delší a lepší život, když si osvojí kroky, které pomáhají předcházet kardiovaskulárním onemocněním, jako je ischemická choroba srdeční nebo ischemická mozková příhoda.“

Od devadesátých let 20. století v České republice celková úmrtnost klesá a výrazně se prodlužuje doba dožití u mužů i žen. Celková úmrtnost se mezi lety 1990 a 2018 snížila o 12,5 %, ze 129 000 na 113 000. Největší měrou se na tom podílí snižování úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění (KVO), hlavně ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod, a zhoubných nádorů (11, 14). Svou roli sehrávají především úspěchy v léčbě akutních kardiovaskulárních příhod (zejména infarktů myokardu) a inovativní farmakoterapie, podstatně méně změny životního stylu. Na druhé straně se však prodloužila doba prožitá v nemoci. Počet let prožitých ve zdraví se za posledních 50 let prakticky nezměnil (3), u mužů dokonce o 0,6 roku klesl. Dlouhodobě se pohybuje okolo 61–62 let, další léta už nás většinou trápí nějaké zdravotní problémy, muže v průměru celých 15 let, ženy ještě o pár let déle. Úmrtnost na KVO u nás zůstává přibližně dvakrát vyšší než ve „starých“ evropských zemích (míněny země E15), třebaže mezi státy bývalého východního bloku jsme dosáhli největšího pokroku (1, 8).

Statistické údaje vztahujících se k životnímu stylu obyvatel České republiky svědčí o tom, že máme v mnoha směrech značné rezervy. Prevalence kouření osob starších 15 let byla u nás jedna z nejvyšších v Evropě: 37 % mužů a 29 % žen. Na jednoho kuřáka připadalo 2428 cigaret ročně, třetí nejvyšší počet v Evropě. Čtyřicet devět procent dospělých má nadváhu, 26 % je obézních. Mezi „fattest countries“ zaujímá Česká republika v Evropě 7. místo. Se 143 litry piva na osobu se můžeme „pyšnit“ přesvědčivým světovým prvenstvím. K tomu ještě můžeme připočíst 21 litrů vína na osobu a spolu s lihovinami se dostaneme na roční spotřebu téměř 10 až 14 litrů čistého alkoholu, podle různých statistických zdrojů. Roční spotřeba cukru na osobu, dosahující 35–38 kg, je téměř dvojnásobná ve srovnání s doporučeními WHO. Ve věku 25–64 let trpí hypertenzní chorobou 40 % osob, ve věku 55–64 let to je dokonce 72 % mužů a 64 % žen. Prevalence diabetu byla v České republice v roce 2019 – 10,2 % a dále roste, brzy bude u nás touto nemocí trpět každý devátý člověk (2). Podle studie EHES 2014 se nějaké formě sportovní aktivity týdně vůbec nevěnuje 59 % dospělé populace (10) a doporučení WHO týkající se pohybové aktivity (17) splňuje jen 7 % populace. Není divu, že charakteristika „typického Čecha“ podávaná ironicky (a kriticky) některými periodiky zní: „břichatý kuřák, ale zaměstnaný“ (13).

V závěrech rozsáhlé studie na více než 4000 vyšetřených obou pohlaví, kterou provedli LaMonte et al. (12), se praví: „Vyšší kardiorespirační zdatnost významně snižuje pravděpodobnost klinicky relevantních rizikových faktorů ICHS u mužů i žen. Zjistili jsme, že muži i ženy s nízkou kardiorespirační zdatností mají 3–6krát větší pravděpodobnost výskytu těchto rizikových faktorů ve srovnání s jejich protějšky s vysokou zdatností. Kardiorespirační zdatnost významně a příznivě koreluje s rizikovými faktory ICHS nezávisle na věku, procentu tělesného tuku a rodinné anamnéze ICHS. Tato zjištění posilují současná doporučení v oblasti veřejného zdraví, obhajující význam pohybové aktivity a zvýšení kardiorespirační zdatnosti v primární a sekundární prevenci ICHS.”

Ve studii zahrnující 3000 mužů zjistili Cooper et al. (6) významný inverzní vztah mezi úrovní tělesné zdatnosti a klidovou srdeční frekvencí, tělesnou hmotností, procentem tělesného tuku, sérovými hladinami cholesterolu a triglyceridů, glykemií a systolickým krevním tlakem. S úrovní tělesné kondice přímo souvisela i hodnota usilovné vitální kapacity plic.

Česká kardiologická společnost (ČKS) chce za spolupráce praktických lékařů na vzorku 5000 pacientů zjistit, jakým způsobem by se dalo nejlépe předcházet kardiovaskulárním nemocem v české populaci. K tomu má posloužit pilotní program efektivní kardiovaskulární prevence a následně i národní registr kardiovaskulárních onemocnění. „Za cíl si dáváme snížit do 10 let kardiovaskulární mortalitu o 5 % a rehospitalizaci pro dekompenzaci chronických kardiovaskulárních onemocnění o 10 %,“ řekl přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru ČKS profesor Miloš Táborský na sympoziu Prague Prevention 2019. V Česku se jen velmi pozvolna daří u lidí změnit jejich životní styl – nedaří se redukovat počet kuřáků v populaci, přibývá osob trpících diabetem II. typu (až 80 % diabetiků umírá na nemoci oběhové soustavy) a roste podíl obézních osob v populaci, což se týká i dětí. To je také důvodem pro vznik národního programu kardiovaskulární prevence (5).

V květnu 2012 se představitelé vlád zavázali snížit do roku 2025 celosvětovou úmrtnost na nepřenosné nemoci (NCD) o 25 %. Světový den srdce představuje platformu jak se sjednotit v úsilí proti chorobám krevního oběhu a jak snížit celosvětovou zátěž, kterou tyto choroby představují. Tento den je příležitostí jak informovat celou populaci o tom, že kardiovaskulární onemocnění si každoročně vyžádají okolo 18 milionů životů, a jaké kroky podniknout, aby se tato hrozivá bilance zmírnila. Má ukázat, že rizikové faktory nezdravého životního stylu, jakými jsou především kouření, nezdravá strava a nedostatek pohybové aktivity, mají za následek až 80 % předčasných úmrtí na tyto choroby (18).

Nevíme, jakým směrem bude v budoucnu pokračovat současná koronavirová pandemie, ale je zcela zřejmé, že péče o srdce je nyní důležitější než kdy jindy. V době COVID-19 čelí pacienti s kardiovaskulárními chorobami dvojnásobnému riziku. Nejenže jim hrozí, že se u nich vyvinou těžké formy virového onemocnění, ale mnozí se také obávají návštěvy zdravotnických zařízení s odůvodněním, že se zde zvyšuje riziko nákazy. Významným rizikem byla i pohybová nečinnost, související s protiepidemickými opatřeními, mezi něž patří i dočasná karanténa. U sportující populace je pravidelná pohybová aktivita o střední intenzitě faktorem podporujícím imunitní systém a snižujícím pravděpodobnost závažnějšího průběhu infektů, včetně COVID-19. Intenzivní pohybová aktivita, která je nezbytnou součástí sportovního tréninku mnoha sportovců vysoké výkonnostní úrovně, vede k mírné imunosupresi a zvyšuje riziko výskytu infekčního onemocnění. Pohybová aktivita během akutního infektu zvyšuje replikaci viru v buňkách včetně myokardu a tím i riziko komplikací, včetně myokarditidy a náhlé smrti (16). Doporučení jak postupovat v případech COVID pozitivních sportovců při návratu ke sportovní přípravě, zpracovala expertní skupina tělovýchovných lékařů a jsou uvedena na webových stránkách ČSTL (16). Snaží se shrnout současné názory na návrat ke sportu a poskytnout vodítko pro posuzujícího lékaře.

Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 (19) konstatuje, že v populaci ČR přibývá osob, které se nacházejí v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu. Ačkoliv hlavním faktorem zvyšujícím nemocnost obyvatelstva je demografické stárnutí, velký podíl má i špatný životní styl a silný vliv rizikových faktorů u všech skupin obyvatel, včetně dětí a mladistvých. Klíčovou součástí zdravotních politik musí být také zvyšování zdravotní gramotnosti tak, aby lidé správně chápali zdravotnické informace a činili správná rozhodnutí o svém zdraví a čerpané zdravotní péči. Úmrtnost na preventabilní onemocnění je v České republice zřetelně vyšší, než je průměr EU, a to se projevuje na nižší průměrné délce života a stagnaci jejího růstu v posledních letech. Snížit úmrtnost na kardiovaskulární choroby v příštích 10 letech o 5 % je proto cíl ambiciózní, nikoliv však nereálný (4).

Světový den srdce se poprvé konal v roce 2000. Letos se konal 29. září. Heslem prvního Světového dne srdce bylo „Physical activity“. Loni se k problému špatného životního stylu vrátilo heslo „Use heart to beat heart disease“ (Použijte srdce k překonání srdeční choroby) (7). V souvislosti s koronavirovou pandemii WHF ještě doplnila „Use Heart to Beat CVD”, s poselstvím „In the time of COVID-19, taking care of your heart is more important than ever before” (V době COVID-19 je péče o vaše srdce důležitější než kdykoliv předtím). I letošní heslo upozorňuje, abychom své srdce nenechávali příliš lenošit: „Use heart… today, tomorrow and every day” (Rozpohybuj srdce dnes, zítra a každý den).

Lze snadno spočítat, že během 70 let života srdce bez přestání provede asi dvě a půl miliardy stahů. Za tu dobu vypudí do krevního oběhu asi jeden a půl milionu kubíků litrů krve, u mužů o něco více než u žen. Do značné míry záleží na každém, zda těch kubíků bude v dalších létech života ještě podstatně více.

MUDr. Jaroslav Novák, Ph.D.

Ústav sportovní medicíny a aktivního zdraví LF UK, Plzeň