Vyhodnocení adresného zvaní českých občanů do screeningových programů

Súhrn

Česká populace je výrazně zatížena vysokým výskytem zhoubných nádorů, důležitou roli proto mají dlouhodobě zavedené screeningové programy. V lednu 2014 bylo zahájeno adresné zvaní českých občanů do těchto programů ke zvýšení jejich pokrytí.

Cílem sdělení je prezentovat aktuální výsledky adresného zvaní. K hodnocení byla využita data zdravotních pojišťoven, na jeichž základě byl za období 2014–2017 vyhodnocen objem zaslaných pozvánek k jednotlivým screeningovým programům a zejména míra účasti po pozvání.

Od ledna 2014 do prosince 2017 bylo rozesláno více než 6 milionů pozvánek na screeningová vyšetření, byly tak osloveny přibližně 3 miliony osob. Míra účasti po prvním pozvání dosahovala u screeningu karcinomu prsu, kolorekta a děložního hrdla 22,3 %, 21,7 %, respektive 15,5 %. Efekt adresných výzev však výrazně klesá s opakující se pozvánkou ke screeningu u osob, které nereagovaly na předchozí výzvy.

Projekt adresného zvaní přispěl k vyšetření statisíců osob, velký podíl pozvaných se však screeningových programů stále nezúčastnil, je tedy nezbytné pokračovat v podpoře adresného zvaní a zvažovat další způsoby motivace veřejnosti k účasti na screeningových programech.

Klíčová slova:

adresné zvaní – zhoubný nádor – screeningový program – míra účasti

ÚVOD

Česká republika je významně zatížena vysokým výskytem nádorovými onemocněními prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku. Každý rok je diagnostikováno více než 15 tisíc nových onemocnění a více než 5 tisíc českých mužů a žen na ně každý rok umírá (1).

Řadě těchto onemocnění lze ovšem velmi dobře předcházet včasnou prevencí prostřednictvím tzv. screeningových programů neboli testováním bezpříznakových osob za účelem nalezení těch, kteří s velkou pravděpodobností trpí nádorovým onemocněním (2). Díky pravidelným screeningovým prohlídkám je velká šance zachytit malé, prozatím nezhoubné nádory děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku, a jednoduchým zákrokem tak zamezit samotnému vzniku zhoubného nádoru. V případě, že se zhoubné nádorové onemocnění již skrytě vyvíjí, je účast na preventivních vyšetřeních ještě důležitější, neboť čím dříve se detekuje, tím vyšší je šance na úspěšnější léčbu. Účinnost screeningových programů uvedených onkologických onemocnění prokázala řada klinických a epidemiologických studií (3–5), tyto preventivní programy jsou také doporučovány řadou mezinárodních autorit (6, 7). V České republice jsou screeningové programy již dlouhodobě zavedeny a jejich koncepce respektuje doporučené postupy vydané Evropskou komisí ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (8–10).

Vzhledem k tomu, že je účast v programech screeningu onkologických onemocnění zcela dobrovolná, považujeme za nezbytné podporovat osoby z cílové populace screeningu k vyšší účasti formou edukačních a motivujících kampaní. Jedním z klíčových opatření zvýšení participace na těchto programech bylo v roce 2014 zavedení adresného zvaní a programy začaly být poskytovány jako populační. Odlišné přístupy jednotlivých států k adresnému zvaní jsou dány rozdílným zdravotním systémem, legislativou zpracování osobních dat i metodami vyšetření. I takto odlišně nastavené systémy adresného zvaní směřují k zajištění vyšší účasti (11–15). Mezinárodní zkušenosti byly podkladem rovněž při nastavování metodiky adresného zvaní pro české screeningové programy.

V České republice zasílají pozvánky ke screeningovému vyšetření svým klientům zdravotní pojišťovny formou dopisu a zvou pouze pojištěnce, kteří se jich dosud neúčastnili nebo svoji účast na nich přerušili v posledních 3–5 letech. V případě, že pojištěnec nereaguje na první pozvání, jej pojišťovna upomíná k účasti na screeningových vyšetřeních opět formou dopisu (16). Ke screeningu karcinomu prsu, kolorekta a děložního hrdla jsou zvány ženy ve věku 45–70 let, muži a ženy ve věku 50–70 let a ženy ve věku 25–70 let. Ženy mohou být pozvány současně k více programům.

Cílem sdělení je prezentovat aktuální výsledky adresného zvaní s ohledem na hodnocení jeho účinnosti v podobě odezvy na adresnou výzvu.

MATERIÁL A METODY

Pro monitorování výsledků adresného zvaní je důležitá dostupnost přesných informací o návštěvnosti screeningových programů. V souladu s evropskými doporučeními je v ČR vybudován informační systém podpory screeningových programů, který umožnuje mimo jiné právě komplexní hodnocení adresného zvaní. Vzhledem k cílům sdělení byla využita data zdravotních pojišťoven, která zaznamenávají datum zaslání pozvánky (a také varianty dopisu, které určují konkrétní programy, na které je daný pojištěnec zván), základní údaje o pojištěnci (věk, pohlaví, okres trvalého bydliště) a provedené výkony asociované se zaslanou pozvánkou.

Analýza byla provedena na dostupných datech z období 2014–2017, na základě kterých byl vyhodnocen objem zaslaných pozvánek k jednotlivým screeningovým programům a zejména odezva na zaslané pozvánky (míra účasti na screeningových programech). Zmíněné analytické výstupy byly hodnoceny prostřednictvím metod deskriptivní statistiky a veškeré statistické výpočty byly provedeny v softwarovém nástroji IBM SPSS Statistics 23.

VÝSLEDKY

Od ledna 2014 do prosince 2017 bylo zasláno více než 6 milionů pozvánek a alespoň jednou pozvánkou byly osloveny téměř 3 miliony osob (ty mohou být zvány do více programů zároveň prostřednictvím jednoho dopisu a v případě neúčasti jsou zvány opakovaně). Do programu screeningu karcinomu prsu, kolorekta a děložního hrdla bylo pozváno přibližně 841 tisíc žen z cílové populace 45–70 let (těmto ženám bylo rozesláno více než 1,7 milionu pozvánek), 2,2 milionu osob z cílové populace 50–70 let (více než 4,6 milionu pozvánek), respektive 867 tisíc žen z cílové populace 25–70 let (více než 1,9 milionu pozvánek). Dle tab. 1 lze sledovat, že byly ve velké míře zasílány varianty pozvánek k účasti ke všem programům a zejména také do dosud nejméně navštěvovaného programu screeningu kolorektálního karcinomu, u kterého bylo v případě žen zasláno nejvíce pozvánek těm, které byly vyzvány k účasti pouze na jeden program (jedná se tedy o ženy, které se již účastní dalších dvou screeningových program).

Dle obr. 1 byli v roce 2014 pojištěnci zváni ke screeningovým programům převážně poprvé (rozesláno bylo průměrně okolo 150 tisíc pozvánek měsíčně) a v první polovině roku 2015 naopak převažovaly opakovaně zaslané pozvánky (podruhé pozvaných bylo téměř 200 tisíc měsíčně). Po ukončení samotného projektu adresného zvaní (koncem června 2015) byla stanovena jeho 5letá udržitelnost, jíž se pojišťovny zavazují v pokračování zvaní občanů z cílové populace ke screeningu. Sledujeme tedy opětovné zasílání pozvánek v roce 2016, přičemž ve velké míře byla zasílána třetí pozvánka osobám, které nezareagovaly na dvě předchozí výzvy k účasti na screeningu, a v roce 2017 převažovaly v pořadí čtvrté pozvánky.

Míra účasti po adresném pozvání se mění napříč věkovými kategoriemi, jak je uvedeno na obr. 2–4, a současně efekt adresných výzev výrazně klesá s opakující se pozvánkou ke screeningu. Po prvním pozvání na screening karcinomu prsu se dostavilo 22,3 % žen. Ženy, jež se ho nezúčastnily, byly zvány opakovaně. Na druhou pozvánku, resp. třetí a čtvrtou, zareagovalo 13,8 %, resp. 8,6 % a 5 % žen. U kolorektálního a cervikálního screeningu byly míry účasti dle pořadí pozvánky následující: 21,7 %, 19,2 %, 14,4 % a 9,2 % u kolorektálního screeningu a 15,5 %, 12,3 %, 8,7 % a 4,9 % u screeningu karcinomu děložního hrdla. V celém hodnoceném období dosahovala celková míra účasti u pozvaných osob bez ohledu na to, na jakou pozvánku pojištěnec reaguje, u screeningu karcinomu prsu, kolorekta a děložního hrdla 39,4 % (z 841 tisíc pozvaných žen), 40,4 % (z 2,2 milionu pozvaných osob) a 30,7 % (z 867 tisíc pozvaných žen).

DISKUSE A ZÁVĚR

Díky projektu adresného zvaní byly během 4 let vyšetřeny statisíce českých mužů a žen, kteří tak mohli využít přínosu screeningových programů. Ukazuje se ovšem, že velký podíl pozvaných osob možnost bezplatného screeningového vyšetření stále nevyužívá. Na základě dat plátců zdravotní péče byl zjištěn pokles v pokrytí cílové populace kolorektálním screeningem, což může souviset s nedostatečnou aktivitou poskytovatelů péče ve zvaní občanů k opakovanému screeningu a samozřejmě také neochotou osob k opakované účasti, např. po negativním výsledku testu (17). O těchto rezervách může vypovídat také velký podíl pozvánek zaslaných ženám, které jsou vyzvány pouze ke kolorektálnímu screeningu. Tyto ženy již navštěvují zbývající dva screeningové programy, přesto jim nebyl v recentním období proveden TOKS ani kolonoskopie.

Velmi zásadním výstupem studie je také klesající efekt v účasti u opakovaných pozvání. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti a zvýšení pokrytí screeningovými programy je nezbytné pokračovat nejen v podpoře adresného zvaní, ale také nadále systematicky informovat a motivovat veřejnost k účasti na programech screeningu onkologických onemocnění. Problematikou se zabývá rovněž nově založené Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, které se bude mimo jiné věnovat optimalizaci programu screeningu kolorektálního karcinomu a procesu adresného zvaní.

Čestné prohlášení

Autor práce prohlašuje, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku není ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou. Toto prohlášení se týká i všech spoluautorů.

Adresa pro korespondenci:

RNDr. Ondřej Májek, Ph.D.

Institut biostatistiky a analýz LF MU

Kamenice 126/3, 625 00 Brno

Tel.: 775 892 511

e-mail: majek@iba.muni.cz