#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

30 let miniinvazivní chirurgie v České republice


Autori: M. Duda 1,2,3;  L. Martínek 4 ;  M. Škrovina 2;  L. Adamčík 2;  M. Macháčková 2;  J. Mužík 5;  K. Benešová 5;  A. Zouharová 5
Pôsobisko autorov: II. chirurgická klinika, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Olomouc 1;  Chirurgické oddělení nemocnice Agel, Nový Jičín, a. s. 2;  Subkatedra onkochirurgie IPVZ Praha 3;  Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Ostrava 4;  ÚZIS ČR, Praha a Institut biostatiky a analýz Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity, Brno 5
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2022, roč. 101, č. 4, s. 189-193.
Kategória: News

Historický úvod

Mnohem dříve, než chirurgové začali laparoskopii užívat gynekologové. Zasloužil se o to především Němec Kurt Semm (1927−2003), který v r. 1981 provedl první laparoskopickou apendektomii. Když publikaci na toto téma nabídl ke zveřejnění prestižnímu americkému časopisu American Journal of Obstetrics and Gynaekology, byla práce odmítnuta se zdůvodněním, že se jedná z hlediska etického o neakceptovatelnou techniku [1] (Obr. 1). Tento významný signál nevedl k reakci ani mezi chirurgy a teprve další zdokonalení této metody a první laparoskopická cholecystektomie, kterou provedl v r. 1987 chirurg Philippe Mouret (1938−2008) v Lyonu dnes obvyklou technikou, dala signál k této nové éře v chirurgii. Po počátečních rozpacích a odmítání řadou chirurgů se pak metoda lavinovitě rozšířila od počátku devadesátých let minulého století do celého světa a Američané hovořili o „nové francouzské revoluci“. Je ironií osudu, že poté, co P. Mouret v roce 1990 založil soukromé chirurgické centrum, musel pro finanční neúspěch tohoto projektu odejít z Francie. Novou metodu pak šířil ve Vietnamu, Indii, Itálii a Japonsku, kde obdržel prestižní ocenění Hondy v roce 2005. Doma se mu dostalo ocenění až krátce před jeho smrtí, když obdržel čestné členství ve Francouzské chirurgické společnosti v roce 2006 a zlatou medaili města Lyonu v roce 2007 [2] (Obr. 2).

Obr. 1. Kurt Semm (1927−2003)
Kurt Semm (1927−2003)

Obr. 2. Philippe Mouret (1938−2008)
Philippe Mouret (1938−2008)

Odrazem tohoto vývoje bylo zakládání nových odborných společností zaměřených na rozvoj miniinvazivní a endoskopické chirurgie a rozvoj a koordinaci výzkumu v této oblasti. V Paříži byla 4. října 1990 založena Evropská společnost pro endoskopickou chirurgii – European Association for Endoscopic Surgery (E.A.E.S.). Prvním předsedou společnosti byl zvolen jeden z pionýrů laparoskopické chirurgie Francouz J. Perissat z Bordeaux. Počátkem devadesátých let se na miniinvazivní chirurgii zaměřily i další společnosti: Association Europeane de Chirurgie Viscerale (A.E.C.V.) a Society of American Gastrointestinal Endoscopic Surgeons (SAGES). Po politických změnách v roce 1989 se kongresů těchto společností mělo možnost zúčastňovat stále více našich chirurgů, a sbírat tak nové zkušenosti a navazovat spolupráci.

Počátky miniinvazivní chirurgie v České republice a činnost Sekce miniinvazivní chirurgie ČCHS

První laparoskopická cholecystektomie byla v České republice provedena v roce 1991 v Českých Budějovicích [3] a v následujících letech se tato metoda rychle rozšířila v celé České i Slovenské republice (Obr. 3).

Obr. 3. Rozšíření laparoskopických operací v ČR dle dotazníkového šetření
Rozšíření laparoskopických operací v ČR dle dotazníkového šetření

O problematiku miniinvazivní chirurgie byl mezi našimi chirurgy od počátku devadesátých let minulého století velký zájem a pro její rozvoj mělo velký význam pořádání pravidelných konferencí s touto tematikou. Mezi první patřila celostátní konference o laparoskopické chirurgii v Benešově u Prahy pořádaná od roku 1992 prim. MUDr. Jiřím Říhou, CSc. Významně přispěla k rozvoji tohoto nového směru v chirurgii v ČR [4]. Mimořádná pohostinnost pořadatelů a dobrá organizace umocňovala atmosféru těchto celkem šesti setkání a bylo velkou škodou, že po odchodu prim. Říhy do důchodu se nepodařilo tuto tradici udržet.

S notnou dávkou sentimentu jsme na ta léta zavzpomínali v roce 2018 na konferenci k 120. výročí založení nemocnice s bývalými účastníky konferencí a příznivci Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešových, a. s. (Obr. 4).

Obr. 4. Setkání v Benešově v roce 2018. Zleva: prof. M. Duda, M. Zemanová, vrchní sestra ortopedického odd., prof. V. Beneš nejstarší, neurochirurg, K. Kapičková, hlavní sestra nemocnice, prof. P. Pafko, prim. J. Říha, doc. V. Jirásek, gastroenterolog
Setkání v Benešově v roce 2018. Zleva: prof.
M. Duda, M. Zemanová, vrchní sestra ortopedického
odd., prof. V. Beneš nejstarší, neurochirurg, K. Kapičková,
hlavní sestra nemocnice, prof. P. Pafko, prim. J. Říha,
doc. V. Jirásek, gastroenterolog

Během sympozia o laparoskopické chirurgii v Třinci 22.−23. 9. 1994 organizované prim. MUDr. Stanislavem Czudkem vznikl návrh na založení Sekce endoskopické a miniinvazivní chirurgie při České chirurgické společnosti. Sekce byla založena v Brně téhož roku a byl zvolen první výbor této sekce, který si dal za cíl prosazovat rozvoj tohoto nového oboru u nás. Jeho složení bylo následující (abecedně): prim. MUDr. Stanislav Czudek – Třinec, prim. MUDr. Jan Dostalík – Ostrava, prim. MUDr. Václav Drahoňovský – Praha, prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc. – Olomouc, MUDr. Jiří Ochman – Brno, MUDr. Jan Paťha – České Budějovice, doc. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. – Praha, doc. MUDr. Jindřich Vomela, CSc. – Brno a prim. MUDr. Michael Vraný – Jablonec nad Nisou. Prvním předsedou sekce byl zvolen prim. MUDr. Michael Vraný (Obr. 5).

Obr. 5. Členové výboru Sekce miniinvazivní chirurgie, fotografováno v roce 1995, zleva sedící V. Drahoňovský, M. Duda, M. Vraný, J. Paťha, zástupce zdravotnické firmy, stojící zleva M. Rous, zástupce zdravotnické firmy, S. Czudek, J. Dostalík, J. Vomela, zástupce zdravotnické firmy
Členové výboru Sekce miniinvazivní chirurgie,
fotografováno v roce 1995, zleva sedící V. Drahoňovský,
M. Duda, M. Vraný, J. Paťha, zástupce zdravotnické firmy,
stojící zleva M. Rous, zástupce zdravotnické firmy, S. Czudek,
J. Dostalík, J. Vomela, zástupce zdravotnické firmy

Ve výboru sekce kromě zakládajících členů v dalších letech dále působili a působí: doc. MUDr. Lubomír Martínek, Ph.D. − Ostrava, prof. MUDr. Čestmír Neoral, CSc. – Olomouc, prim. MUDr. Jan Smetka − Šternberk a prim. MUDr. Jan Rejholec – Děčín. Ve vedení sekce se v uplynulých letech vystřídali doc. MUDr. Stanislav Czudek, CSc. (1999−2004), doc. MUDr. Jan Dostalík, CSc. (2000−2004), (oba Obr. 5) a od roku 2010 sekci vede doc. MUDr. Martínek, Ph.D. Sekce byla iniciátorem vydání první české monografie o miniinvazivní chirurgii v roce 1996 a zpracování této tematiky audiovizuální formou na CD [5].

Česko-slovensko-polská spolupráce

Symposium v Třinci v roce 1994 zahájilo také úzkou odbornou a přátelskou spolupráci českých, polských a slovenských mininiinvazivních chirurgů, která vyústila v každoroční trilaterální setkávání, střídavě v Čechách, na Slovensku a v Polsku. O organizaci těchto setkávání se z česko-slovenské strany zasloužili především doc. MUDr. Stanislav Czudek, CSc., z Třince a prim. MUDr. Rostislav Johanes, CSc., ze Žiliny. Z polské strany to byli prof. Edward Stanowski, prof. Jozef Dzielicki a prof. Tadeusz Wroblewski a řada dalších. Prof. T. Wroblewski byl zakládajícím vedoucím redaktorem časopisu Videosurgery, který je oficiálním časopisem Polské videochirurgické společnosti. Poměrně brzy po svém založení časopis získal Impakt faktor a publikovat zde své práce měla možnost i řada českých a slovenských chirurgů. Od počátku jsme měli i zastoupení v redakční radě, v letech 2005−2014 Miloslav Duda a v současnosti Pavol Holéczy, Lubomír Martínek a za Slovensko Marek Šoltes. Polská videochirurgická společnost udělila několika českým a slovenským chirurgům čestné členství jako výraz ocenění dlouholeté spolupráce (Obr. 6).

Obr. 6. Zleva R. Johanes − Žilina, J. Dostalík – Ostrava, T. Wroblewski − Varšava, společné sympozium miniinvazivní chirurgie, Wisla 2008
Zleva R. Johanes − Žilina, J. Dostalík – Ostrava, T.
Wroblewski − Varšava, společné sympozium miniinvazivní
chirurgie, Wisla 2008

Od roku 2004 začal doc. MUDr. J. Dostalík, CSc., organizovat Dny miniinvazivní chirurgie v Ostravě, které se rovněž opakovaně staly součástí Česko-polsko-slovenských setkání. Tato tradice trvá do současnosti, nyní pod vedením doc. MUDr. Petra Vávry, Ph.D. V posledním desetiletí se ve spolupráci předsedů Sekcí české a slovenské endoskopické a miniinvazivní chirurgie doc. MUDr. L. Martínka, Ph.D., a doc. MUDr. L. Marka, Ph.D., konají Kongresy miniinvazivní chirurgie v atraktivním prostředí Hotel Partizán, Tále (Obr. 7).

Obr. 7. Doc. MUDr. L. Martínek, Ph,D., současný předseda Sekce endoskopické a miniinvazivní chirurgie při ČCHS, a doc. MUDr. L. Marko, Ph.D., předseda Sekce endoskopické chirurgie SCHS, sympozium Tále 2021
Doc. MUDr. L. Martínek, Ph,D., současný předseda
Sekce endoskopické a miniinvazivní chirurgie při ČCHS,
a doc. MUDr. L. Marko, Ph.D., předseda Sekce endoskopické
chirurgie SCHS, sympozium Tále 2021

Rozvoj miniinvazivní chirurgie

S podporou výboru Sekce miniinvazivní chirurgie jsme sledovali v ČR v uplynulých letech vývoj tohoto nového směru v chirurgii. Do počátku tohoto tisíciletí jsme údaje získávali průběžně pomocí dotazníku z chirurgických pracovišť v letech 1994, 1997 a 2002 [6,7]. Poslední šetření pak prováděli J. Dostalík a L. Martínek v roce 2004 a 2006 [8,9]. V citovaných publikacích jsou uvedeny podrobné informace, jak si miniinvazivní metody nacházely postupně pevné místo v každodenní praxi a změnily v posledních desetiletích obraz chirurgie. Mezi lety 1997–2002 stoupl podíl laparoskopických operací na všech břišních výkonech v České republice z 22 % na 37 %. Podle šetření v roce 2006 z pracovišť, která poskytla své údaje (73 % z obeslaných pracovišť), byly prováděny nejčastější chirurgické výkony na velkém počtu pracovišť. Miniinvazivně prováděla cholecystektomii všechna dotázaná oddělení (100 %), apendektomii 94 %, plastiky kýl 85 %. Podíl laparoskopických operací v těchto vybraných skupinách na všech operacích činil u cholecystektomie 76 %, u apendektomie 38 %, u plastik kýl 19 %. K významnějšímu nárůstu došlo v rozmezí let 2004 až 2006 u kolorektálních resekcí. Počet pracovišť provádějících laparoskopické resekce střeva vzrostl z 26 % na 58 % a podíl laparoskopických výkonů na všech resekcích vzrostl ze 7 % na 15 %. Nepochybně to ovlivnila skutečnost, že v roce 2004 bylo publikováno zásadní stanovisko European Association of endoscopic Surgery (EAES) podporující oprávněnost provádění těchto operací [10]. Vycházelo z vyhodnocení velkých multicentrických studií, které prokazovaly, že laparoskopická resekce pro kolorektální karcinom je bezpečný a dobře proveditelný výkon, který má výhody v bezprostředním pooperačním období a má srovnatelné dlouhodobé onkologické výsledky s otevřenými operacemi. To se nepochybně odrazilo i v narůstajícím počtu laparoskopických kolorektálních resekcí v České republice. Na menším počtu pracovišť se provádějí i další specializované endoskopické výkony, jako bandáže pro obezitu, resekce žaludku, jater, splenektomie, adrenalektomie, torakoskopické operace a další.

Jaká je současná aktuální situace v ČR ve využívání miniinvazivní chirurgie, jsme zjišťovali z databáze ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) v Praze a výsledek šetření je shrnut v následujících tabulkách (Tab. 1, 2). Srovnali jsme dvě poslední pětiletá období 2011−2015 proti letům 2016–2020 u dvou nejčastějších operací. Průměrný počet ročně prováděných operací se ve srovnávaných obdobích významně nelišil. U cholecystektomií došlo k nárůstu laparoskopických výkonů z 84,8 % na 86,5 %, tj. +1,7 %. U apendektomií byl nárůst významný, ze 45,9 % na 54,1 %, tj. +8,2 %. Zajímavé je objektivní zjištění, jak covid-19 v období roku 2020 ovlivnil operativu. Počet apendektomií v tomto roce poklesl proti průměru předcházejících pěti let o 12 % a u cholecystektomií dokonce o 20,7 %.

Tab. 1. Otevřené a laparoskopické operace u cholecystektomie a apendektomie ve srovnání dvou pětiletých období 2011– 2015 a 2016–2020 v ČR
Otevřené a laparoskopické operace u cholecystektomie a apendektomie ve srovnání dvou pětiletých období 2011–
2015 a 2016–2020 v ČR
Zdroj: ÚZIS
Vysvětlivky: 2020 – covid-19: APPE pokles o 12,0 %, CHCE pokles o 20,7 %

Tab. 2. Otevřené a laparoskopické (případně robotické-dV) operace u karcinomu kolon a rekta ve srovnání dvou pětiletých období 2011–2015 a 2016–2020 v ČR
Otevřené a laparoskopické (případně robotické-dV) operace u karcinomu kolon a rekta ve srovnání dvou pětiletých
období 2011–2015 a 2016–2020 v ČR
Zdroj: NOR ÚZIS

Obdobnou analýzu srovnávající dvě poslední pětiletá období 2011–2015 proti letům 2016−2020 jsme provedli u operací pro kolorektální karcinom. U karcinomu kolon (C18-19) došlo k nárůstu miniivazivních výkonů z 3,7 % na 13,1 %, tj. +9,4 %. U karcinomu rekta byl nárůst ještě významnější, ze 4,3 % na 18,9 %, tj. +14,6 %.

Další směřování miniinvazivní chirurgie na příkladu Chirurgického oddělení v Novém Jičíně

Novou kvalitou v miniinvazivní chirurgii se stává robotická chirurgie. V ČR se zatím rozvíjí v různém rozsahu jen na jedenácti pracovištích a jedním z nich je Chirurgické oddělení v Novém Jičíně, které bylo robotickým systémem da Vinci vybaveno v roce 2010. Tento přístroj první generace měl však svá četná omezení a k přelomu ve využívání robotických operací došlo až v roce 2016, kdy byl na jičínském pracovišti, jako jednom z prvních v ČR, instalován robotický systémem 4. generace da Vinci® Xi. Tento moderní přístroj se čtyřmi pracovními rameny umožňuje velmi přesné operování v omezeném prostoru. Tyto technické možnosti spolu s narůstajícími zkušenostmi umožnily prim. MUDr. Matěji Škrovinovi, Ph.D. plné rozvinutí tohoto programu, který představuje u karcinomu rekta další pokrok v léčbě. Vzhledem k počtu provedených operací a dosahovaným výsledkům se prim. Škrovina stal od roku 2019 proktorem (Proctor for Robotic Colorectal Surgery, Intuitive Surgical) a pracoviště v Novém Jičíně bylo zařazeno mezi školicí centra, která umožňují lékařům z celé Evropy školení v robotické chirurgii. V letech 2006–2010 bylo laparoskopicky prováděno 90,5 % resekcí pro karcinom rekta a byly získány první zkušenosti s robotickou chirurgií. Ve srovnání let 2011–2015 a období 2016–2020 vzrostl počet robotických operací z 11,1 % na 54,7 %, laparoskopicky bylo provedeno 37,1 % a otevřeně pouze 8,3 % operací. Robotické resekce se tak staly dominantní metodou chirurgického léčení zhoubných nádorů rekta (Tab. 3).

Tab. 3. Chirurgie karcinomu rekta (resekční výkony včetně exenterace), Chirurgické oddělení, Nemocnice AGEL Nový Jičín, a. s. Centrum vysoce specializované onkologické péče pro dospělé Nový Jičín
Chirurgie karcinomu rekta (resekční výkony včetně exenterace), Chirurgické oddělení, Nemocnice AGEL Nový Jičín,
a. s. Centrum vysoce specializované onkologické péče pro dospělé Nový Jičín

DISKUZE A ZÁVĚR

Při zavádění miniinvazivní chirurgie po roce 1990 byly mezi lékaři značné rozdíly. Tento trend kladl velké nároky na změnu myšlení a nácvik nových technik zejména pro starší a střední generaci chirurgů. I když si většina chirurgů uvědomovala důležitost těchto nových trendů, je pochopitelné, že k novým metodám více inklinovali mladší chirurgové. Větší podpory se také, zvláště v devadesátých letech, dostávalo, až na výjimky, rozvoji těchto metod na mimoakademické půdě.

Naši chirurgové však ukázali velkou schopnost adaptovat se na tyto nové podmínky, a jak ukazuje Obr. 3, laparoskopie se v krátké době rozšířila na všechna chirurgická oddělení v naší zemi a brzy došlo i k rozvíjení pokročilých miniinvazivních technik. Současné možnosti mezinárodních styků umožňují úzký kontakt s rozvojem nových metod v nejvyspělejších zemích a lze konstatovat srovnatelnou úroveň miniinvazivní chirurgie se zahraničím. Rozvoji miniinvazivní chirurgie napomáhá i činnost Sekce endoskopické a miniinvazivní chirurgie při ČCHS, která je zapojena i do mezinárodní spolupráce, zejména se slovenskými a polskými chirurgy.

V současné době se v České republice provádí 86,5 % cholecystektomií miniinvazivně a u apendektomií je to 54,1 %. V léčbě kolorektálního karcinomu stoupl počet výkonů v rozmezí posledních dvou pětiletých období z 3,9 % na 15,1 % ze všech resekčních operací. Na jedenácti pracovištích se rozvíjí i robotická chirurgie. V Onkologickém centru v Novém Jičíně byla v posledních pěti letech u karcinomu rekta provedena resekce otevřeně u 8,3 % léčených, laparoskopicky bylo operováno 37,1 % a roboticky 54,1 % nemocných a robotická chirurgie se tak stala převažující metodou v chirurgické léčbě tohoto onemocnění.

Před současnou generací chirurgů stojí rozvíjení některých speciálních miniinvazivních technik a robotické chirurgie a některé speciální indikace a techniky budou nepochybně vyžadovat i racionální centralizaci vybraných výkonů.

prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc.

II. chirurgická klinika Lékařská fakulta a

Fakultní nemocnice Olomouc

e-mail: miloslavduda@gmail.com


Zdroje

1. Bhattacharya K, Kurt S. A laparoscopic crusader. J Minim Access Surg. 2007;3(1):35−36. doi:10.4103/0972-9941.30686.

2. Schlogel G, Philippe Mouret. Montpellier, Sauramps Medical 2017.

3. Paťha J, Louda V, Krbec J. Naše první zkušenosti s laparoskopickou cholecystektomií. Rozhl Chir. 1992;71:378–381.

4. Duda M, Dlouhý M, Gryga A, et al. Laparoskopická appendektomie. In: Endoskopická chirurgie. Sborník prací II. celostátní konference o laparoskopické chirurgii, Benešov u Prahy 24.–26. 2. 1993. Ed. J. Říha, et al. 1993;2:152–155.

5. Duda M, Czudek S. (Ed.): Miniinvazivní chirurgie (monografie). Vydala Nemocnice Podlesí, Třinec 1996.

6. Duda M, Gryga A, Dlouhý M, et al. Současný stav miniinvazivní chirurgie v České republice. Rozhl Chir. 1999;78(5):242–247.

7. Duda M, Gryga A, Czudek S, et al. Twenty yers of minimaly invasive Surgery in the Czech Republic. Videosurgery and other miniinvasive techniques. 2011;6(1):42−47. https://doi.org/10.5114/wiitm.2011.20993

8. Dostalík J, Martínek L, Guňková P, et al. Miniinvazivní chirurgie v České republice. Rozhl Chir. 2006;85(7):361–364.

9. Martínek L, Dostalík J, Guňka I. Miniinvazivní chirurgie v České republice. Rozhl Chir. 2008;87:563–566.

10. Laparoscopic resection of colon cancer. Concensus of the European Association of endoscopic Surgery (EAES). Surg Endos. 2004;18:1163–1185. doi:10.1007/ s00464-003-8253-3.

Štítky
Surgery Orthopaedics Trauma surgery

Článok vyšiel v časopise

Perspectives in Surgery

Číslo 4

2022 Číslo 4
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#