Physiotherapy after gynecologic abdominal surgery

Česká verzia

Authors: Pavla Formanová
Authors place of work: Klinika rehabilitačního lékařství 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha
Published in the journal: Prakt Gyn 2016; 20(3-4): 152-155
Category: Gynecology and Obstetrics

Summary

Physiotherapy is an integral part of all surgical fields. A physiotherapist, a specialist focusing on the locomotor organs and locomotor functions, is of course a member of the interdisciplinary team which, together with other specialists, provides postoperative care for patients. Physiotherapy in postoperative care primarily focuses on the prevention of postoperative complications. It uses techniques of respiratory rehabilitation and prevention of thromboembolism. Necessary are also daily fitness exercises of the limbs and trunk which contribute to maintaining patients’ present shape also after surgery. All rehabilitation steps are aimed at early achieving of preoperative physical fitness, that is, early verticalization and walking, to enable patients greater self-sufficiency and self-care (ADL – Activities of Daily Living) and of course strengthen their confidence. The aim of rehabilitation care is to reach the shortest possible time of hospitalization following surgery and the patient’s return to home environment and normal life. The indication for rehabilitation and its scope is in the hands of treating physicians – gynecologists, who should closely cooperate with physiotherapists in this respect.

Key words:
early verticalization – fitness exercise – obesity – postoperative physiotherapy – pulmonary rehabilitation – walking

Zdroje

1. Hromádková J et al. Fyzioterapie. HaH; Praha 1999. ISBN 80–86022–45–5.

2. Máček M, Smolíková L. Pohybová léčba u plicních chorob. Victoria Publishing; Praha 1995. ISBN 80–7187–010–2.

3. Haladová E et al. Léčebná tělesná výchova, cvičení. IDPVZ Brno 1997. ISBN 80–7013–236–1.

4. Kolář P et al. Rehabilitace v klinické praxi. Galén; Praha 2009. ISBN 978–80–7262–657–1.

5. Lewit K. Manipulační léčba. 5. zcela přepracované vydání. Sdělovací technika; Praha 2003. ISBN 80–86645–04–5.

6. Formanová P. Fyzioterapie po operaci prsu. Prakt.Gyn 2016; 20(1): 31–34.

7. Benda K. Lymfedém končetin v ordinaci praktického lékaře. Med Pro Praxi 2006; 3(6): 276–279.

8. Benda K. Lymfedém – komplexní fyzioterapie, lymfodrenáže a doplňující léčebná péče. NCONZO: Brno 2007. ISBN 978–80–70134–55–9.

9. Wald M, Adámek J. Proteázy v léčbě lymfedému. In: Bechyně M, Bechyňová R. Mízní otok – lymfedém: Komplexní terapie. Phlebomedica; Praha 1997: 294–297.

10. Véle F. Vyšetření hybných funkcí z pohledu neurofyziologie. Triton; Praha 2012. ISBN 978–80–7387–608–1.

11. Kabelíková K, Vávrová M. Cvičení k obnovení a udržení svalové rovnováhy (průprava ke správnému držení těla). Garada Publishing; Praha 1997. ISBN 80–7169–384–7.

12. Kobrová J, Válka R. Terapeutické využití kinesiotapu. GradaPublishing; Praha 2012. ISBN 978–80–247–4294–6.

13. Smíšek R. Spirální stabilizace páteře Léčba a prevence bolestí zad metodou SM-systém. R. Smíšek; Praha 2009. ISBN 978–80–904292–0-8.

14. Informace dostupné na WWW: <http://www.spiralstabilization.com>.