Echokardiografie jako součást managementu hemodynam...

Echokardiografie jako součást managementu hemodynamiky v intenzivní péči

Úvod:
TTE A TEE rozšiřuje diagnostické a následně terapeutické možnosti poruch hemodynamiky. PAC umožňuje lepší objektivní kvantifikacia kontinuální sledování vybraných parametrù v závislosti na typu katétru. Je prokázaný přínos TTE/TEE, který vede ke změnám terapie nejen asi u 40 %pacientů bez PAC, ale i u 40-50 % pacientů s již zavedeným PAC bez závislosti na hlavní diagnóze. Metody: Prospektivně byli sledováni hemodynamicky nestabilní pacienti po zavedení standardních monitorovacích postupů pomocí TTE, přinedostatečné možnosti vyšetření pomocí TEE. Počet vyšetření na jednoho pacienta byl 2-10. V dalším průběhu byl při pokračující oběhové nestabilitěa/nebo současně při známkách nízkého minutového výdeje indikován PAC. Byla hodnocena hemodynamická diagnóza pacientů indikovaných k PACi po opakovaném TTE/TEE vyšetření, tj. stavy, kdy je monitorování pouze echokardiografií insuficientní. Byl sledován outcome pacientů moni-torovaných pomocí PAC a echokardiografií v každé ze skupin pacientů. Výsledky: Zařazeno bylo 163 pacientů monitorovaných iniciálnš TTE, 33 z nich TEE (20,2 %). Vyšetřováno TTE/TEE bylo 134 pacientů, mortalita33,6 %, průměrný APACHE II 21,0 (14-38). Pro pokračující oběhovou nestabilitu bylo 29 (17,8 %) indikováno k PAC, mortalita 48,3 %, prěměrnýAPACHE II při katetrizaci byl nevýznamně vyšší: 22,8 (17-33) (p>0,05). Za období studie bylo katetrizováno 6,8 % všech přijatých ventilovanýchpacientů. PAC byl indikován u 10 pacientů se signifikantní dysfunkcí LK (34,5 %), u 14 pacientů s dysfunkcí PK (48,3 %), 2 pacienti byli katetrizovánis arytmiemi a diastolickou dysfunkcí LK (6,9 %) a 3 pacienti z nekardiální příčiny pro protrahovaný septický šok (10,3 %). Závěr: Frekvence PAC po TTE/TEE vyšetřování byla přibližně poloviční ve srovnání s průměrnou frekvencí zavádění PAC u pacientů v intenzivnípéči. APACHE II nevystihuje dostatečně závažnost hemodynamické deteriorace, kdy opakované echokardiografické vyšetření nestačí pro stabilizacipacienta. Studie potvrzuje předchozí práce doporučující zavedení PAC u hemodynamické nestability kardiálního původu, ostatní příčiny mohou býtbezpečně zvládnuty méně invazivní a lacinější echokardiografií. Kritická systolická dysfunkce u ventilovaných pacientů není automaticky indikacík PAC. V našem souboru převažuje indikace k PAC u dysfunkce PK. Souvisí to zřejmě se závažností dysfunkce PK u pacientů na IPPV, horší možnostídopplerovského zaměření plicnice u TEE a zvláště u TTE i vyšetřovaných pacientů.

Klíčová slova:
echokardiografie - plicnicový katétr - hemodynamika

Echocardiography as a Part of Haemodynamic Monitoring in Intensive Care

Introduction:
The routine application of transthoracal (TTE) and transesophageal echocardiography (TEE) extends diagnostic and consequentlytherapeutic opportunities of haemodynamic disorders. Pulmonary artery catheter (PAC) enables objective measurement and continuous monitoringof the selected parameters according to the type of the catheter. There is obvious contrib ution of TTE/TEE not only for the changes in therapy in 40%of patients without PAC but even in 40–50% of patients with already inserted PAC regardless to the main diagnosis. Methods: The authors attempted to define the haemodynamic diagnosis where PAC is indicated even after the repeated TTE/TEE investigation andwhere echocardiography alone is probably insufficient monitoring device. Haemodynamically unstable patients were enrolled to the study after thestandard monitoring methods were exhausted. Patients were investigated by TTE and TEE was applied in case that TTE provided insufficient data.The number of investigations per one case was 2–10. PAC was indicated in case of persisting haemodynamic instability or signs of low cardiac outputsyndrome. The main haemodynamic diagnosis of the patients indicated to PAC insertion was recorded as well as mortality in the groups of PAC andof TTE/TEE and APACHE II on the day of the first echocardiographic investigation and on the day of PAC insertion. Results: 163 patients were included in the study and monitored initially by TTE. 33 of them (20.2%) were investigated by TEE. 134 were monitoredonly by echocardiography with mortality 33.6%, average APACHE II was 21.0 ± 12. 29 patients (17.8%) were consecutively indicated to PAC withhigher overall mortality 48.3%, average APACHE II was insignificantly higher on insertion: 22.8 ± 8 (p > 0.05).The incidence of PAC among alladmitted (ventilated) patients was 6.8%. PAC was inserted in 10 patients with significant left ventricular (LV) systolic dysfunction with EFLV

Key words:
echocardiography - pulmonary artery catheter - haemodynamics

Souhrn

Úvod:
TTE A TEE rozšiřuje diagnostické a následně terapeutické možnosti poruch hemodynamiky. PAC umožňuje lepší objektivní kvantifikacia kontinuální sledování vybraných parametrù v závislosti na typu katétru. Je prokázaný přínos TTE/TEE, který vede ke změnám terapie nejen asi u 40 %pacientů bez PAC, ale i u 40-50 % pacientů s již zavedeným PAC bez závislosti na hlavní diagnóze. Metody: Prospektivně byli sledováni hemodynamicky nestabilní pacienti po zavedení standardních monitorovacích postupů pomocí TTE, přinedostatečné možnosti vyšetření pomocí TEE. Počet vyšetření na jednoho pacienta byl 2-10. V dalším průběhu byl při pokračující oběhové nestabilitěa/nebo současně při známkách nízkého minutového výdeje indikován PAC. Byla hodnocena hemodynamická diagnóza pacientů indikovaných k PACi po opakovaném TTE/TEE vyšetření, tj. stavy, kdy je monitorování pouze echokardiografií insuficientní. Byl sledován outcome pacientů moni-torovaných pomocí PAC a echokardiografií v každé ze skupin pacientů. Výsledky: Zařazeno bylo 163 pacientů monitorovaných iniciálnš TTE, 33 z nich TEE (20,2 %). Vyšetřováno TTE/TEE bylo 134 pacientů, mortalita33,6 %, průměrný APACHE II 21,0 (14-38). Pro pokračující oběhovou nestabilitu bylo 29 (17,8 %) indikováno k PAC, mortalita 48,3 %, prěměrnýAPACHE II při katetrizaci byl nevýznamně vyšší: 22,8 (17-33) (p>0,05). Za období studie bylo katetrizováno 6,8 % všech přijatých ventilovanýchpacientů. PAC byl indikován u 10 pacientů se signifikantní dysfunkcí LK (34,5 %), u 14 pacientů s dysfunkcí PK (48,3 %), 2 pacienti byli katetrizovánis arytmiemi a diastolickou dysfunkcí LK (6,9 %) a 3 pacienti z nekardiální příčiny pro protrahovaný septický šok (10,3 %). Závěr: Frekvence PAC po TTE/TEE vyšetřování byla přibližně poloviční ve srovnání s průměrnou frekvencí zavádění PAC u pacientů v intenzivnípéči. APACHE II nevystihuje dostatečně závažnost hemodynamické deteriorace, kdy opakované echokardiografické vyšetření nestačí pro stabilizacipacienta. Studie potvrzuje předchozí práce doporučující zavedení PAC u hemodynamické nestability kardiálního původu, ostatní příčiny mohou býtbezpečně zvládnuty méně invazivní a lacinější echokardiografií. Kritická systolická dysfunkce u ventilovaných pacientů není automaticky indikacík PAC. V našem souboru převažuje indikace k PAC u dysfunkce PK. Souvisí to zřejmě se závažností dysfunkce PK u pacientů na IPPV, horší možnostídopplerovského zaměření plicnice u TEE a zvláště u TTE i vyšetřovaných pacientů.

Klíčová slova:
echokardiografie - plicnicový katétr - hemodynamika

Echokardiografie jako součást managementu hemodynamiky v intenzivní péči

Souhrn

Štítky

Anesteziologie a intenzivní medicína

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz