Levobupivakain – nové lokální anestetikum proepidurální analgezii a anestezii v porodnictví
Levobupivakain – nové lokální anestetikum proepidurální analgezii a anestezii v porodnictví
Cíl studie:
V prospektivní a randomizované studii jsme srovnávali účinky epidurální analgezie (dále jen EDA) na průběhporodu. U první skupiny žen byl podán 0,125% bupivakain se sufentanilem, druhá skupina žen dostala 0,125% levobupivakainse sufentanilem.Typ studie: Prospektivní a randomizovaná klinická studie.Název a sídlo pracoviště: Gynek.-porod. klinika 1. LF UK a VFN, Praha.Materiál a metodika: EDA byla podávána za dnes běžně uznávaných porodnických podmínek. Farmaka pro EDA dostávalyobě skupiny rodiček frakcionovaně. Analgezie byla u porodu vyvolána vždy stejným způsobem.Úvodní dávku tvořila v prvnískupině směs: 0,125% bupivakain a sufentanil 10 µg v 6 ml roztoku. Na požádání rodičky jsme aplikovali další 4 ml 0,125%bupivakainu a 10 µg sufentanilu až do celkové dávky sufentanilu 30 µg.Komerční 0,25%bupivakain jsme ředili fyziologickýmroztokemna konečnou koncentraci 0,125%.Ve druhé skupině tvořilaúvodní dávkusměs: levobupivakain 0,125% a sufentanil10 µg v 6 ml roztoku. Na požádání rodičky jsme aplikovali 4 ml 0,125% levobupivakainu a 10 µg sufentanilu až do celkovédávky sufentanilu 30 µg. Komerční 0,25% levobupivakain jsme ředili fyziologickým roztokem na konečnou koncentraci0,125%. Nástup účinku byl sledován dotazem rodičky na začínající úlevu od porodních bolestí. Kvalitu analgezie hodnotilamatka pomocí desetibodové analogové stupnice (VAS) po 15 minutách. Dále byl registrován i časový interval od aplikaceEDA do porodu plodu. Shoda úrovně ve dvou uvažovaných hypotetických souborech byla statisticky ověřována Studentovýmt-testem.Výsledky:Po statistické analýze všech sledovaných parametrů (nástup účinku analgezie,kvalita analgetického účinku,délkaanalgezie, trvání porodu po podání EDA) nebyl ve skupině žen, u jejichž porodu byla podána EDA s bupivakainem 0,125%a sufentanilem, nalezen ani v jednom parametru statisticky významný rozdíl mezi sledovanými hodnotami, proti skupiněžen s EDA s levobupivakainem 0,125% a sufentanilem.Závěr: Levobupivakain 0,125% se sufentanilem vykazuje v rámci EDA u spontánního porodu shodné analgetické vlastnostijako bupivakain 0,125% se sufentanilem.
Klíčová slova:
porodnická analgezie – epiduralní analgezie – lokální anestetika – levobupivakain
Levobupivacaine – a New Local Anaesthetic for Epidural Analgesia/Anaesthesia in Obstetrics
Objective:
In a prospective randomized study, we compared the effects of epidural analgesia on the course of labour, whereone group of women was administered 0.125% bupivacaine and sufentanil, and the other group of women 0.125%levobupivacaine and sufentanil.Design: Randomized controlled trial.Setting: Dept. of Obstetrics and Gynaecology, 1st Faculty of Medicine, Charles University, Prague.Material and Methods: Epidural analgesia was administered under commonly used obstetric conditions. The substancesused for epidural analgesia were administered fractionally in both groups. Analgesia during labour was always performedin the same manner. In the first group, the initial dose was a mixture of 0.125% bupivacaine and sufentanil 10 µg in 6 ml ofsolution. At the patient’s request we administered another 4 ml of 0.125% bupivacaine and 10 µg sufentanil up to a totaldose of 30 µg of sufentanil. We diluted the commercially used 0.25% bupivacaine with physiological saline solution toa concentration of 0.125%. In the second group, the initial dose was a mixture of levobupivacaine 0.125% and sufentanil in6ml of solution. At the patient’s request we administered 4 ml of 0.125% levobupivacaine and 10 µg of sufentanil up to a totaldose of 30 µg of sunfentanil. We diluted commercial 0.25% levobupivacaine with physiological saline solution to a finalconcentration of 0.125%. Latency of the effect was evaluated by asking the patient when she was relieved of labour pains.Quality of the analgesia wasevaluated by the labouring patienton a 10-point analog scale after 15 minutes.We also registeredthe time interval between administration of epidural analgesia to delivery.The level of probability in two hypothetical sampleswas statistically validated by the Student’s t-test.Results: After statistical analysis of all evaluated parameters (latency of analgesic effect, quality of analgesic effect, lengthof analgesia, length of labour after administration of epidural analgesia), there was no statistically significant difference inany of the followed parameters between the group of labouring women who were administered epidural analgesia withbupivacaine 0.125% with sufentanil and the group who were administered levobupivacaine 0.125% with sufentanil.Conclusion: Levobupivacaine 0.125% with sufentanil used for epidural analgesia in spontaneous vaginal delivery showsidentical analgesic characteristics as bupivacaine 0.125% with sufentanil.
Key words:
obstetrical analgesia – epidural analgesia – local anaesthetics – levobupivacaine
Autoři:
A. Pařízek
Působiště autorů:
Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., , 2003, č. 1, s. 7-10
Kategorie:
Články
Souhrn
Cíl studie:
V prospektivní a randomizované studii jsme srovnávali účinky epidurální analgezie (dále jen EDA) na průběhporodu. U první skupiny žen byl podán 0,125% bupivakain se sufentanilem, druhá skupina žen dostala 0,125% levobupivakainse sufentanilem.Typ studie: Prospektivní a randomizovaná klinická studie.Název a sídlo pracoviště: Gynek.-porod. klinika 1. LF UK a VFN, Praha.Materiál a metodika: EDA byla podávána za dnes běžně uznávaných porodnických podmínek. Farmaka pro EDA dostávalyobě skupiny rodiček frakcionovaně. Analgezie byla u porodu vyvolána vždy stejným způsobem.Úvodní dávku tvořila v prvnískupině směs: 0,125% bupivakain a sufentanil 10 µg v 6 ml roztoku. Na požádání rodičky jsme aplikovali další 4 ml 0,125%bupivakainu a 10 µg sufentanilu až do celkové dávky sufentanilu 30 µg.Komerční 0,25%bupivakain jsme ředili fyziologickýmroztokemna konečnou koncentraci 0,125%.Ve druhé skupině tvořilaúvodní dávkusměs: levobupivakain 0,125% a sufentanil10 µg v 6 ml roztoku. Na požádání rodičky jsme aplikovali 4 ml 0,125% levobupivakainu a 10 µg sufentanilu až do celkovédávky sufentanilu 30 µg. Komerční 0,25% levobupivakain jsme ředili fyziologickým roztokem na konečnou koncentraci0,125%. Nástup účinku byl sledován dotazem rodičky na začínající úlevu od porodních bolestí. Kvalitu analgezie hodnotilamatka pomocí desetibodové analogové stupnice (VAS) po 15 minutách. Dále byl registrován i časový interval od aplikaceEDA do porodu plodu. Shoda úrovně ve dvou uvažovaných hypotetických souborech byla statisticky ověřována Studentovýmt-testem.Výsledky:Po statistické analýze všech sledovaných parametrů (nástup účinku analgezie,kvalita analgetického účinku,délkaanalgezie, trvání porodu po podání EDA) nebyl ve skupině žen, u jejichž porodu byla podána EDA s bupivakainem 0,125%a sufentanilem, nalezen ani v jednom parametru statisticky významný rozdíl mezi sledovanými hodnotami, proti skupiněžen s EDA s levobupivakainem 0,125% a sufentanilem.Závěr: Levobupivakain 0,125% se sufentanilem vykazuje v rámci EDA u spontánního porodu shodné analgetické vlastnostijako bupivakain 0,125% se sufentanilem.
Klíčová slova:
porodnická analgezie – epiduralní analgezie – lokální anestetika – levobupivakain
Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicínaČlánok vyšiel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2003 Číslo 1
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
- e-Konzilium.cz — Masivní plicní embolie při tromboembolické nemoci
- Kvalita výživy na JIS a následná kvalita života spolu úzko súvisia
- DESATORO PRE PRAX: Aktuálne odporúčanie ESPEN pre nutričný manažment u pacientov s COVID-19
Najčítanejšie v tomto čísle
- Historie resuscitace I.*(Od prehistorie do konce 17. století)
- Levobupivakain – nové lokální anestetikum proepidurální analgezii a anestezii v porodnictví
- Proč a jak chránit GIT u kriticky nemocných
- Kontrola glykémie u kriticky nemocných