Hodnocení účinnosti a bezpečnosti různýchdávkovacích režimů Sulperazonu(cefoperazon/sulbaktam) u závažných infekcív intenzivní péči
Hodnocení účinnosti a bezpečnosti různýchdávkovacích režimů Sulperazonu(cefoperazon/sulbaktam) u závažných infekcív intenzivní péči
Cíl studie:
Hodnocení účinnosti a bezpečnosti různých dávkovacích režimů Sulperazonu u závažných infekcí v intenzivnípéči.Typ studie: Multicentrická, prospektivní, observační.Název a místo pracoviště: 31 pracovišť v České republice (Anesteziologicko-resuscitační oddělení – ARO, chirurgickéa interní jednotky intenzivní péče – JIP, chirurgická oddělení).Materiál a metoda: Observováni byli nemocní se závažnou infekcí léčení Sulperazonem, kteří byli v období od března dozáří 2002 hospitalizováni v intenzivní péči nebo na chirurgických odděleních vybraných pracovišť. Byly sledovány: základnídemografické parametry; typ onemocnění;základní diagnóza pro přijetí do nemocnice; diagnóza pro hospitalizaci na danémoddělení; typ infekce (který byl indikací antibiotické – ATB – léčby);přítomnost sepse; rizikové faktory infekčních komplikací;APACHE II skóre při zahájení léčby; SOFA skóre a TISS při zahájení léčby a po jejím skončení; typ indikace léčbySulperazonem (lék 1. nebo 2. volby); antibiotická léčba před léčbou Sulperazonem, během ní a po ní; denní dávkaSulperazonu; počet aplikací Sulperazonu za 24 hodin; délka léčby Sulperazonem; důvod ukončení léčby; nežádoucí účinkya jejich souvislost s léčbou; leukocyty; CRP; INR před léčbou a po jejím skončení; typ patogenu a jeho eliminace; perzistencenebo superinfekce. Byla hodnocena účinnost a bezpečnost léčby Sulperazonem u jednotlivých typů infekcí s ohledemna různé dávkovací režimy.Výsledky: Bylo sledováno 198 nemocných – 133 (67 %) mužů, 65 (33 %) žen, z nichž 195 (98,5 %) bylo léčeno v intenzivnípéči. Průměrný věk byl 62 ± 15,2 let; hmotnost 79,2 ± 18,0 kg; výška 172,8 ± 9 cm; APACHE II medián 20; vstupní hodnotySOFA medián 7; TISS medián 34; leukocyty medián 14,1; CRP medián 141; INR medián 1,29. Důvodem hospitalizace bylanejčastěji onemocnění GIT (n=148, 74,7 %), cévní onemocnění (n=75, 37,9 %) a onemocnění respiračního systému (n=51,25,8 %). Nejčastější indikací ATB léčby byly břišní (60,1 %) a plicní (53,1 %) infekce. Sepse byla diagnostikována u 102nemocných (52 %), rizikové faktory byly přítomny u 178 nemocných (89,9 %). Nejčastějšími rizikovými faktory byly invazivnícévní vstupy (n=142, 71, 7 %), umělá plicní ventilace (UPV) (n=111, 56,1 %) a diabetes mellitus (n=52, 26,3 %). Sulperazonjako lék první volby byl podán 63 nemocným (31,8 %), jako lék druhé volby byl aplikován po selhání předchozí ATB léčby(n=77, 38,9 %) nebo na základě mikrobiologického vyšetření (n=58, 29,3 %). Průměrná délka léčby Sulperazonem byla 8,4 ±3,1 dne (medián 8 dní), dávka 4 g/24 hodin byla podána 102 nemocným (51,2 %), dávka 8 g /24 hodin 66 nemocným (33,3 %).Nejčastěji byl Sulperazon aplikován ve 2 denních dávkách (n=155, 78,3 %), 4krát denně byl podán 28 nemocným (14,2 %).Během léčby Sulperazonem došlo, ve srovnání se vstupními hodnotami, k významnému snížení dysfunkce orgánů,k poklesu hodnot leukocytů, CRP, TISS a INR.Léčba byla klinicky hodnocena jako úspěšná u 141 nemocných (71,2 %), 36 pacientů (18,3 %) bylo převedeno na jinou ATBléčbu, 14 (7 %) zemřelo na základní onemocnění a 6 (3 %) na infekční komplikace. Nežádoucí účinky (dyspeptické obtíže)byly pozorovány u 16 nemocných (9,1 %) a pouze u jednoho nemocného byly důvodem přerušení léčby. Mikrobiologickéhodnocení bylo provedeno u 136 nemocných (68,7 %). Eliminace agens bylo dosaženo v 77 (56 %) případech, perzistencenebo superinfekce byly pozorovány u 37 případů (27 %), resp. u 22 (16 %).Úspěšnost léčby u ventilátorové pneumonie byla 70,2 %, u pneumonie jiného typu 66,6 %. Ve srovnání s úspěšností léčbyperitonitidy (61,4 %) byla prokázána významně vyšší úspěšnost léčby u infekcí žlučových cest a pankreatu (84,2 %, p=0,02).Při smíšenémtypu onemocnění byla efektivita léčby významně nižší (51,6%,p=0,02) než u interního (73,2 %) a chirurgickéhoonemocnění (75,4 %). Nebyl prokázán významný vliv dávkovacího režimu (velikost dávky za 24 hodin, ani počet aplikací za24 hodin) na úspěšnost a bezpečnost léčby jak u všech infekčních komplikací celkem, tak ani u jednotlivých typů infekcí.Závěr: Úspěšnost léčby Sulperazonem v léčbě závažných infekcí u nemocných v intenzivní péči byla vyšší než 70 %.Nejúčinnější byla léčba u žlučových a pankreatických infekcí (84,2 %), nejnižší efektivita léčby byla pozorována u difuzníchperitonitid se septickými stavy (61,6 %). Vyšší dávkování Sulperazonu nevedlo ke zlepšení efektivity léčby, v léčbě plicníchinfekcí byl pozorován nevýznamný trend zlepšení léčby při užití vyššího dávkování Sulperazonu. Vyšší denní dávkaSulperazonu (8 g/den) je bezpečná a nevede ke zhoršení orgánových funkcí. Léčba Sulperazonem je dobře tolerována a jespojena s nízkou frekvencí nežádoucích účinků.
Klíčová slova:
Sulperazon – závažné infekce – úspěšnost léčby
Evaluation of Efficiency and Safety of Various Dose Regimens of Sulperazon (Cefoperazon/Sulbactam) and Serious Infections in Intensive Care
Objective:
Clinical evaluation of efficacy and safety of different types of dosage of cefoperazon/sulbactam (Sulperazon) insevere infections in intensive care. Design: Multicenter prospective observation clinical study.Setting: 31 centers in the Czech Republic (interdisciplinary, surgical and medical ICUs, Departments of surgery).Material and methods: Patients with severe infection treated with Sulperazon who were hospitalized in above mentionedcenters from March to September 2002.Evaluated parameters: basic demographic parameters, type of illness, principal diagnosis for admission to the hospital,diagnosis for hospitalization in intensive care, kind of infection thatwas the reason for antibiotic therapy, presence of sepsis,risk factors of infectious complications, APACHE II score at the beginning of treatment, SOFA score and TISS score at thebeginning and at the end of Sulperazon therapy, kind of indication of Sulperazon therapy (drug of the 1st or the 2nd choice),antibiotic therapy before, during and after administration of Sulperazon, daily dose of Sulperazon, number of applicationsduring 24 hours, length of Sulperazon therapy, reason for cessation of Sulperazon therapy, adverse effects and theirconnection with the therapy, leucocytes, CRP, INR at the beginning and at the end Sulperazon therapy, type of pathogenand its elimination, persistence or superinfection. Efficacy and safety of Sulperazon therapy was evaluated in all types ofinfections together and in individual kinds of infections with regard to different types of dose regimens of Sulperazon.Results: 198 patients – 133 (67%) males, 65 (33 %) females, from whom 195 (98.5%) were treated with intensive care. Themean age was 62 ± 15.2 years, weight 79.2 ± 18.0 kg, height 172.8 ± 9 cm, APACHE II score median 20, input values of SOFAscore median 7, TISS score median 34, leukocytes median 14.1, CRP median 141, INR median 1.29. The most commonreason for hospital admission was illness of gastrointestinal tract (n=148, 74,7%), vascular disease (n=75, 37.9%) andrespiratory tract disease (n=51, 25.8%). The most frequent reasons for antibiotic therapy were abdominal (60.1%) and lung(53.1%) infections. Sepsis was diagnosed in 102 (52%) patients, risk factors were present in 178 (89.9%) patients. The mostcommon risk factors were invasive vascular access (n=142, 71.7%), mechanical ventilation (n=111, 56.1%) and diabetesmellitus (n=52, 26.3%). As a drug of the 1st choice Sulperazon was administered in 63 patients (31.8%), as a drug of the 2ndchoice it was given after the failure of previous antibiotic therapy (n=77, 38.9%), or in accordance with microbiology results(n=58, 29.3%). The mean length of the Sulperazon therapy was 8.4 ± 3.1 days (median 8 days), the dose 4 g/24 hrs was givento 102 (51.2%) patients, the dose 8 g/24 hrs to 66 (33.3%) patients. Sulperazon was most often administered two-times daily(n=155, 78.3%), it was given four-times to 28 (14.2%) patients. Organ dysfunction was improved during the Sulperazontherapy and initial values of leucocytes, CRP, TISS and INR decreased significantly.Treatment was clinically evaluated as successful in 141 (71.2%) patients, in 36 (18.3%) patients the therapy was changed toanother antimicrobial therapy, 14 (7%) patients died due to principal illness and 6 (3%) died because of infection. Adverseeffects (dyspepsia and nausea) were observed in 16 (9.1%) patients, but the Sulperazon therapy had to be stopped only inone patient. Microbiological examinations were carried out in 136 (68.7%) patients. Elimination of pathogen was achievedin 77 (56%) cases, persistence or superinfection was found in 37 (27%) respectively in 22 (16%) cases.Clinical success of the treatment of ventilator pneumonia was observed in 70.2% of events, in case of pneumonia of otherorigin in 66.6% of events. Clinical efficacy of the treatment of pancreatic and biliary infections was significantly better (84.2%,P=0,02) than the treatment of peritonitis (61.4%). Clinical success of treatment in the mixed origin of illness was considerablylower (51.6%, P=0,02) than in medical (73.2%) and in surgical (75.4%) kinds of illness. No influence of dosage of Sulperazon(neither dose/24 hrs nor number of administration/24 hrs) on the efficacy and safety of therapy was found in all kinds ofinfections together and also in individual types of infections.Conclusion: Clinical efficacy of Sulperazon therapy in the treatment of severe infections was higher than 70%. The mostsuccessful therapy was found in pancreatic and biliary infections (84.2%), the lowest effectiveness of treatment wasdemonstrated in peritonitis with sepsis (61.4%). Higher dosage of Sulperazon (>4 g/day) was not associated with betteroutcome. Insignificant improvement of outcome was apparent in patients with lung infections who received higher dosageof Sulperazon. Higher dose of Sulperazon (8 g/day) was safe and did not lead to the deterioration of organ functions.Sulperazon administration was well-tolerated and was associated with low frequency of adverse effects.
Key words:
Sulperazon – severe infections – efficacy of treatment
Autoři:
I. Chytra 1; I. Herold 2
Působiště autorů:
ARK FN Plzeň, přednosta doc. MUDr. E. Kasal, CSc. 2ARO Klaudiánova nemocnice, Mladá Boleslav, primář MUDr. I. Herold, CSc.
1
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., , 2003, č. 6, s. 267-277
Kategorie:
Články
Souhrn
Cíl studie:
Hodnocení účinnosti a bezpečnosti různých dávkovacích režimů Sulperazonu u závažných infekcí v intenzivnípéči.Typ studie: Multicentrická, prospektivní, observační.Název a místo pracoviště: 31 pracovišť v České republice (Anesteziologicko-resuscitační oddělení – ARO, chirurgickéa interní jednotky intenzivní péče – JIP, chirurgická oddělení).Materiál a metoda: Observováni byli nemocní se závažnou infekcí léčení Sulperazonem, kteří byli v období od března dozáří 2002 hospitalizováni v intenzivní péči nebo na chirurgických odděleních vybraných pracovišť. Byly sledovány: základnídemografické parametry; typ onemocnění;základní diagnóza pro přijetí do nemocnice; diagnóza pro hospitalizaci na danémoddělení; typ infekce (který byl indikací antibiotické – ATB – léčby);přítomnost sepse; rizikové faktory infekčních komplikací;APACHE II skóre při zahájení léčby; SOFA skóre a TISS při zahájení léčby a po jejím skončení; typ indikace léčbySulperazonem (lék 1. nebo 2. volby); antibiotická léčba před léčbou Sulperazonem, během ní a po ní; denní dávkaSulperazonu; počet aplikací Sulperazonu za 24 hodin; délka léčby Sulperazonem; důvod ukončení léčby; nežádoucí účinkya jejich souvislost s léčbou; leukocyty; CRP; INR před léčbou a po jejím skončení; typ patogenu a jeho eliminace; perzistencenebo superinfekce. Byla hodnocena účinnost a bezpečnost léčby Sulperazonem u jednotlivých typů infekcí s ohledemna různé dávkovací režimy.Výsledky: Bylo sledováno 198 nemocných – 133 (67 %) mužů, 65 (33 %) žen, z nichž 195 (98,5 %) bylo léčeno v intenzivnípéči. Průměrný věk byl 62 ± 15,2 let; hmotnost 79,2 ± 18,0 kg; výška 172,8 ± 9 cm; APACHE II medián 20; vstupní hodnotySOFA medián 7; TISS medián 34; leukocyty medián 14,1; CRP medián 141; INR medián 1,29. Důvodem hospitalizace bylanejčastěji onemocnění GIT (n=148, 74,7 %), cévní onemocnění (n=75, 37,9 %) a onemocnění respiračního systému (n=51,25,8 %). Nejčastější indikací ATB léčby byly břišní (60,1 %) a plicní (53,1 %) infekce. Sepse byla diagnostikována u 102nemocných (52 %), rizikové faktory byly přítomny u 178 nemocných (89,9 %). Nejčastějšími rizikovými faktory byly invazivnícévní vstupy (n=142, 71, 7 %), umělá plicní ventilace (UPV) (n=111, 56,1 %) a diabetes mellitus (n=52, 26,3 %). Sulperazonjako lék první volby byl podán 63 nemocným (31,8 %), jako lék druhé volby byl aplikován po selhání předchozí ATB léčby(n=77, 38,9 %) nebo na základě mikrobiologického vyšetření (n=58, 29,3 %). Průměrná délka léčby Sulperazonem byla 8,4 ±3,1 dne (medián 8 dní), dávka 4 g/24 hodin byla podána 102 nemocným (51,2 %), dávka 8 g /24 hodin 66 nemocným (33,3 %).Nejčastěji byl Sulperazon aplikován ve 2 denních dávkách (n=155, 78,3 %), 4krát denně byl podán 28 nemocným (14,2 %).Během léčby Sulperazonem došlo, ve srovnání se vstupními hodnotami, k významnému snížení dysfunkce orgánů,k poklesu hodnot leukocytů, CRP, TISS a INR.Léčba byla klinicky hodnocena jako úspěšná u 141 nemocných (71,2 %), 36 pacientů (18,3 %) bylo převedeno na jinou ATBléčbu, 14 (7 %) zemřelo na základní onemocnění a 6 (3 %) na infekční komplikace. Nežádoucí účinky (dyspeptické obtíže)byly pozorovány u 16 nemocných (9,1 %) a pouze u jednoho nemocného byly důvodem přerušení léčby. Mikrobiologickéhodnocení bylo provedeno u 136 nemocných (68,7 %). Eliminace agens bylo dosaženo v 77 (56 %) případech, perzistencenebo superinfekce byly pozorovány u 37 případů (27 %), resp. u 22 (16 %).Úspěšnost léčby u ventilátorové pneumonie byla 70,2 %, u pneumonie jiného typu 66,6 %. Ve srovnání s úspěšností léčbyperitonitidy (61,4 %) byla prokázána významně vyšší úspěšnost léčby u infekcí žlučových cest a pankreatu (84,2 %, p=0,02).Při smíšenémtypu onemocnění byla efektivita léčby významně nižší (51,6%,p=0,02) než u interního (73,2 %) a chirurgickéhoonemocnění (75,4 %). Nebyl prokázán významný vliv dávkovacího režimu (velikost dávky za 24 hodin, ani počet aplikací za24 hodin) na úspěšnost a bezpečnost léčby jak u všech infekčních komplikací celkem, tak ani u jednotlivých typů infekcí.Závěr: Úspěšnost léčby Sulperazonem v léčbě závažných infekcí u nemocných v intenzivní péči byla vyšší než 70 %.Nejúčinnější byla léčba u žlučových a pankreatických infekcí (84,2 %), nejnižší efektivita léčby byla pozorována u difuzníchperitonitid se septickými stavy (61,6 %). Vyšší dávkování Sulperazonu nevedlo ke zlepšení efektivity léčby, v léčbě plicníchinfekcí byl pozorován nevýznamný trend zlepšení léčby při užití vyššího dávkování Sulperazonu. Vyšší denní dávkaSulperazonu (8 g/den) je bezpečná a nevede ke zhoršení orgánových funkcí. Léčba Sulperazonem je dobře tolerována a jespojena s nízkou frekvencí nežádoucích účinků.
Klíčová slova:
Sulperazon – závažné infekce – úspěšnost léčby
Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicínaČlánok vyšiel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2003 Číslo 6
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
- e-Konzilium.cz — Masivní plicní embolie při tromboembolické nemoci
- Kvalita výživy na JIS a následná kvalita života spolu úzko súvisia
- DESATORO PRE PRAX: Aktuálne odporúčanie ESPEN pre nutričný manažment u pacientov s COVID-19
Najčítanejšie v tomto čísle
- Diagnostika ventilátorové pneumonie (VAP)
- Aplikace hyázy v léčbě pooperační epidurálnífibrózy – zkušenosti s léčbou 100 nemocných
- Svodná anestezie s klonidinem – nově na staré téma
- Těžká otrava organofosfáty u batolete