Umělá plicní ventilace na pediatrických jednotkáchintenzivní péče
Umělá plicní ventilace na pediatrických jednotkáchintenzivní péče
Cíl studie:
Cílem studie bylo zjistit incidenci ventilovaných dětí na zúčastněných pracovištích, základní demografická dataventilovaných dětí, používané ventilační režimy a jejich nastavení a letalitu ventilovaných dětí na JIP a její příčiny.Typ studie: Prospektivní observační multicentrická studie v období od 1. 2. 2002 do 30. 4. 2002.Místo studie: 7 jednotek intenzivní a resuscitační pediatrické péče nemocnic ČR.Materiál a metoda: Všechny děti ve věku 0–18 let přijaté na zúčastněná pracoviště, které vyžadovaly intubaci a umělou plicníventilaci.U všech pacientů byly zaznamenány demografické údaje (věk, hmotnost, pohlaví), původ základního onemocnění,závažnost stavu (Pediatric Risk of Mortality Score – PRISM, Multiorgan System Failure – MOSF, Lung Injury Score – LIS),původ respiračního selhání, chronicita onemocnění, imunosuprese, délka ventilace, délka hospitalizace, použitý ventilačnírežim konvenční ventilace, nastavení ventilátoru, použití nekonvenční ventilace, acidobazická rovnováha a krevní plyny,alveolo-arteriální diference kyslíku – AaDO2, oxygenační index – OI, hypoxemické skóre – PaO2/FiO2, ventilační index – VI,poměr dechového objemu k mrtvému prostoru – Vd/Vt a dynamická poddajnost respiračního systému – Cdyn. Bylasledována letalita a příčiny úmrtí.Výsledky: Celkem144 dětí (42%dívek) bylo zařazeno do studie (23%všech přijatých pacientů).Průměrný věk byl 70 měsícůa průměrná hmotnost 23 kg. PRISM skóre a délka hospitalizace ventilovaných dětí byly dvojnásobné oproti průměrnýmhodnotám (11,7 vs 5,7, resp. 10,4 vs 4,8 dne).Průměrná délka ventilace byla 117 hodin,66%pacientů mělo mimoplicní původrespiračního selhání, 19 % pacientů bylo chronicky nemocných a 0,7 % pacientů imunosuprimovaných. Nejčastěji používanýmiventilačními režimy jsou tlakově regulovaná objemově řízená ventilace a BIPAP. Permisivní hyperkapnie a pronačnípoloha byly použity shodně u 8 % pacientů, nekonvenční ventilační postupy celkem u 13 % pacientů. Letalita souboru byla3,5%.Závěr: Děti vyžadující umělou plicní ventilaci tvoří 23%pacientů přijatých na pediatrické jednotky intenzivní péče.Závažnoststavu i délka hospitalizace jsou dvojnásobné oproti průměru, 66 % pacientů mělo mimoplicní původ respiračního selhání.Tlakově regulovaná objemově kontrolovaná ventilace a BIPAP jsou nejčastěji používané ventilační režimy, nekonvenčníventilace byla použita u 13 % pacientů. Letalita souboru byla 3,5 %, hypoxie nebyla příčinou smrti u žádného pacienta.
Klíčová slova:
umělá plicní ventilace – intenzivní péče – děti
Mechanical Ventilation at Paediatric Intensive Care Units
Objective:
The aims of this study were to evaluate the incidence of mechanically ventilated children in participating units,to find out the demographic data of the patients, to evaluate ventilator settings and to assess the mortality of ventilatedchildren.Design: Prospective observational multicenter study between 1. 2. 2002 and 30. 4. 2002.Setting: Seven paediatric intensive care units in tertiary hospitals in the Czech Republic.Material and Method: All children between 0 and 18 years admitted to the participating paediatric intensive care units whorequired intubation and mechanical ventilation were enrolled. Following parameters were recorded in all patients: demographicdata (age, weight, gender), the origin of the admitting diagnosis, severity of illness (Paediatric Risk of MortalityScore – PRISM, Multiorgan System Failure – MOSF, Lung Injury Score – LIS), the origin of respiratory failure, presence ofchronic disease and immunosuppression, length of ventilation, length of stay, ventilator setting, the use of unconventionalventilation, outcome (mortality), blood gas analyses and indices (alveoloarterial oxygen difference – AaDO2, oxygenationindex – OI, hypoxemia score – PaO2/FiO2 and ventilation index – VI) and dynamic respiratory system compliance (Cdyn).Results: One hundred and forty four children (42% girls) were enrolled in total, which represented 23% of all admittedchildren. The mean age of the patients was 70 months and mean weight was 23 kg. PRISM score and the length of stay weretwofold compared to mean values (11.7 vs. 5.7 and 10.4 vs. 4.8 days respectively). The mean length of ventilation was 117hours, 66 % of the patients had an extrapulmonary origin of respiratory failure, 19% of the patients were chronically ill, and0.7 % had the evidence of immunosuppression. The pressure regulated volume controlled and biphasic positive airwaypressure were the most frequently used ventilator settings. Both permissive hypercapnia and prone position were used in8% of the patients and unconventional ventilation in all was used in 13% of the patients. The mortality was 3.5%.Conclusion: Children on mechanical ventilation represent 23% of all patients admitted to paediatric intensive care units.The severity of illness and length of stay were twofold compared to mean values and 66% of the patients had an extrapulmonaryorigin of respiratory failure.The pressure regulated volumecontrolled and biphasic positive airway pressurewere the most frequently used ventilator settings and unconventional ventilation was used in 13% of the patients. Themortality rate was 3.5% and hypoxia was not a cause of death in any patient.
Key words:
mechanical ventilation – intensive care – children
Autoři:
M. Fedora 1; utP. Koš 1; Barnetovád. 2; I. Fanta 3; R. Hrdlička 2
; J. Kobr 4; M. Prchlík 5; V. Smolka 6; Trávníček B. Vobruba V. 2 7; P. Dominik 1; M. Klimovič 1; M. Šeda 1; L. Marek 1; M. Doleček 1
Působiště autorů:
ARO a ECMO centrum FN Brno, Dětská nemocnice, Brno 2 Dětská JIRP ARK FN Ostrava 3 JIRP Dětské kliniky IPVZ Nemocnice České Budějovice 4 JIRP Dětské kliniky FN Plzeň 5 JIRP Kliniky dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a FTNsP Praha 6 JIRP Dětské klini
1
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., , 2004, č. 3, s. 140-146
Kategorie:
Články
Souhrn
Cíl studie:
Cílem studie bylo zjistit incidenci ventilovaných dětí na zúčastněných pracovištích, základní demografická dataventilovaných dětí, používané ventilační režimy a jejich nastavení a letalitu ventilovaných dětí na JIP a její příčiny.Typ studie: Prospektivní observační multicentrická studie v období od 1. 2. 2002 do 30. 4. 2002.Místo studie: 7 jednotek intenzivní a resuscitační pediatrické péče nemocnic ČR.Materiál a metoda: Všechny děti ve věku 0–18 let přijaté na zúčastněná pracoviště, které vyžadovaly intubaci a umělou plicníventilaci.U všech pacientů byly zaznamenány demografické údaje (věk, hmotnost, pohlaví), původ základního onemocnění,závažnost stavu (Pediatric Risk of Mortality Score – PRISM, Multiorgan System Failure – MOSF, Lung Injury Score – LIS),původ respiračního selhání, chronicita onemocnění, imunosuprese, délka ventilace, délka hospitalizace, použitý ventilačnírežim konvenční ventilace, nastavení ventilátoru, použití nekonvenční ventilace, acidobazická rovnováha a krevní plyny,alveolo-arteriální diference kyslíku – AaDO2, oxygenační index – OI, hypoxemické skóre – PaO2/FiO2, ventilační index – VI,poměr dechového objemu k mrtvému prostoru – Vd/Vt a dynamická poddajnost respiračního systému – Cdyn. Bylasledována letalita a příčiny úmrtí.Výsledky: Celkem144 dětí (42%dívek) bylo zařazeno do studie (23%všech přijatých pacientů).Průměrný věk byl 70 měsícůa průměrná hmotnost 23 kg. PRISM skóre a délka hospitalizace ventilovaných dětí byly dvojnásobné oproti průměrnýmhodnotám (11,7 vs 5,7, resp. 10,4 vs 4,8 dne).Průměrná délka ventilace byla 117 hodin,66%pacientů mělo mimoplicní původrespiračního selhání, 19 % pacientů bylo chronicky nemocných a 0,7 % pacientů imunosuprimovaných. Nejčastěji používanýmiventilačními režimy jsou tlakově regulovaná objemově řízená ventilace a BIPAP. Permisivní hyperkapnie a pronačnípoloha byly použity shodně u 8 % pacientů, nekonvenční ventilační postupy celkem u 13 % pacientů. Letalita souboru byla3,5%.Závěr: Děti vyžadující umělou plicní ventilaci tvoří 23%pacientů přijatých na pediatrické jednotky intenzivní péče.Závažnoststavu i délka hospitalizace jsou dvojnásobné oproti průměru, 66 % pacientů mělo mimoplicní původ respiračního selhání.Tlakově regulovaná objemově kontrolovaná ventilace a BIPAP jsou nejčastěji používané ventilační režimy, nekonvenčníventilace byla použita u 13 % pacientů. Letalita souboru byla 3,5 %, hypoxie nebyla příčinou smrti u žádného pacienta.
Klíčová slova:
umělá plicní ventilace – intenzivní péče – děti
Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicínaČlánok vyšiel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2004 Číslo 3
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
- e-Konzilium.cz — Masivní plicní embolie při tromboembolické nemoci
- Kvalita výživy na JIS a následná kvalita života spolu úzko súvisia
- DESATORO PRE PRAX: Aktuálne odporúčanie ESPEN pre nutričný manažment u pacientov s COVID-19
Najčítanejšie v tomto čísle
- Umělá plicní ventilace na pediatrických jednotkáchintenzivní péče
- Postavení anesteziologa, jeho práce a odpovědnostpři operaci – průzkum názorů, postojů a představpacientů před výkonem
- Maligní hypertermie
- Komplikace spojené s anestezií – analýza 55 679anestezií ve Fakultní nemocnici v Hradci Královév období 1999–2001