Některé prognostické ukazatele u geriatrických pacientů v resuscitační péči

Cíl studie:
Posouzení problémů a úskalí geriatrické resuscitační péče ve snaze formulovat kritéria ke snížení morbidity a mortality nemocných.

Typ studie:
Retrospektivní analýza chorobopisů.

Název a sídlo pracoviště:
Klinika anesteziologie a resuscitace FN v Motole.

Materiál a metoda:
Analyzována data 124 pacientů ve věku nad 70 let přijatých do resuscitační péče. Soubor tvořilo 78 operovaných pacientů a 46 pacientů s odlišným postižením (interní onemocnění, stav po neodkladné resuscitaci). Sledovali jsme vstupní data a průběh hospitalizace s cílem identifikovat kofaktory mortality a statisticky významné tanatogenní vlivy.

Výsledky:
V souboru převažovali pacienti nad 75 let (56,4 %), kde se projevila významně vyšší mortalita oproti průměrné mortalitě: 36,3 % vs 50,0 % (p = 0,047). V anamnéze byla zjištěna vysoká četnost přidružených onemocnění. Mortalita byla statisticky významně zvýšena proti průměrné mortalitě při výskytu onemocnění kardiovaskulárního a respiračního aparátu (p = 0,048 a 0,03). K hospitalizaci bylo přijato 49 subkompenzovaných pacientů (5 zemřelo), ostatních 75 již s klinickým obrazem dekompenzace (40 zemřelo). Celková mortalita byla 36,3%, u operovaných 25,6%, u ostatních indikací 54,3%. Neodkladné operace vykazovaly zvýšení mortality (p < 0,05) na 33,3 %, stejně tak stavy dekompenzace (p < 0,0005) a časové prodlevy v indikaci přijetí (p = 0,005). Signifikantní vztah k mortalitě vykazovala nutnost farmakologické podpory oběhu (p = 0,001), umělé plicní ventilace delší než 6 dnů (p < 0,0005) a užití eliminačních metod (p = 0,027).

Závěr:
Resuscitační péče je náročnou nedílnou součástí geriatrické medicíny. V důsledném dodržovaní systému diferencované péče jsou rezervy umožňující dosažení lepších výsledků. V souladu s rizikem a v optimálním čase indikovaná přiměřená péče může vést ke zvládnutí akutního stavu nemoci a obnovení uspokojivé následné kvality života.

Klíčová slova:
geriatrie – data sběr – komorbidita – resuscitační péče – mortalita

Some prognostic indicators in elderly patients in intensive care

Objective:
The study was focused on the challenges in geriatric critical care and establishing the criteria for morbidity and mortality reduction.

Design:
Retrospective patient’s data study.

Setting:
Department of Anaesthesiology and Intensive Care of the University Hospital.

Materials and Methods:
Our study included 124 patients of over 70 years of age admitted to critical care. The analyzed set consisted of 78 surgical and 46 medical patients (internal diseases, admission after CPR). We analysed the admission and in-hospital data with the objective to identify mortality co-factors and statistically significant premorbid factors.

Results:
Most patients in the set were over 75 (56.4 %). Their mortality was significantly higher than the mean mortality (50.0 % vs. 36.3 %, P = 0.047). Pre-admission cardiovascular (P = 0.048) and respiratory (P = 0.03) diseases were very frequent in the past medical history. Fortynine patients were admitted in pre-shock condition (5 died), the other 75 had fully developed shock (40 died). Total mortality in the set was 36.3 % (25.6 % in surgical patients, 54.3 % in medical patients). Mortality was higher – 33.3 % (P <0.05) – in patients after urgent surgery, in patients with developed shock (P < 0.0005) and those with delayed admission to critical care (P = 0.005). Significant for higher mortality was the necessity for pharmacological haemodynamic support (P = 0.001), mechanical ventilation longer than 6 days (P < 0.0005) and renal replacement therapy (P = 0.027).

Conclusion:
Critical care is a demanding integral part of geriatric medicine. Better results can be achieved if differentiated care system is consistently applied. Relevant and optimally timed care according to the existing risks can both manage the acute state of the illness and offer a satisfactory quality of further life.

Key words:
geriatrics – data collection – comorbidity – life support care – mortality

Autoři: J. Špunda ¹; J. Lejsek ¹; P. Cvrčková ¹; M. Hladíková ²
Působiště autorů: Klinika anesteziologie a resuscitace 2. LF UK a IPVZ ve FN v Motole, Praha ¹; Ústav lékařské informatiky 2. LF UK, Praha ²
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 16, 2005, č. 5, s. 235-241
Kategorie: Anesteziologie - Původní práce