Max Harry Weil, MD, PhD, ScD (Hon)
(1927–2011)

Ve věku 84 let zemřel Max Harry Weil, charizmatický otec medicíny kritických stavů, jenž ovlivnil zásadním způsobem vývoj intenzivní medicíny do stavu, jak ji známe dnes.

Rodák ze švýcarského Badenu emigroval s rodiči v roce 1937 do USA, kde vystudoval medicínu v New Yorku (Brooklyn) v roce 1952 a v roce 1957 získal PhD na univerzitě v Minnesotě.

Lékařskou kariéru zahájil jako kardiolog, ale klinická praxe jej ihned přivedla k zájmu o osudy pacientů v bezprostředním poresuscitačním období. Jako fyziolog a kardiolog se znalostmi biomedicínského inženýrství, farmakologie a biochemie vytvořil nový pojem critical care. Hlavními oblastmi jeho zájmu byly šokové stavy, kardiopulmonální resuscitace a mirkocirkulace.

Již v roce 1955 přišel s myšlenkou resuscitačního šokového vozíku vedle lůžka kriticky nemocných. V roce 1958 založil se svým kolegou H. Shubinem první čtyřlůžkovou Shock Unit v Los Angeles County v rámci University of South California. V roce 1961 uvedl do praxe první „komputerizovaný“ monitor vitálních funkcí, v roce 1981 zavedl laboratorní bed-side diagnostický STAT systém, později kapnometrii a techniku automatizace nepřímé srdeční masáže.

Jeho originálním přínosem bylo pochopení významu laktátu u hypoperfuzních stavů, úlohy koloidně osmotického tlaku v mechanismu vzniku plicního edému. Byl autorem dnes běžně používaných postupů, jakými jsou podání tekutinové výzvy a katecholaminů a pořadí život zachraňujících prioritních postupů, tzv. VIP princip: Ventilace a výměna respiračních plynů, Infuze (zajištění dostatečné intravaskulární náplně) a Pump (dostatečný srdeční výdej a adekvátní systémová perfuze). Spolu s Peterem Safarem patřil mezi průkopníky kardiopulmonální resuscitace a od roku 1996 pravidelně převzal organizaci řady slavných Wolf Creek Conferences on Cardiopulmory Resuscitation.

Začátkem 70. let minulého století stál u zrodu Society of Critical Care Medicine a stal se jejím prvním prezidentem. V roce 1974 pak založil Institute of Critical Care Medicine. Prosadil proti místnímu odporu na univerzitě zavádění centrálních žilních katétrů. Od roku 2007 stál včele vlastního ústavu Weil’s Institute of Critical Care Medicine v Rancho Mirage. Je autorem více než 600 původních prací a 25 originálních patentů.

Max Harry Weil byl známý brilantní inteligencí, bystrostí, všeobecnou vzdělaností a nevšední empatií. Jeho přednášky byly vždy mimořádně inspirující a plné provokujících myšlenek. I ve vysokém věku dokázal být vždy napřed a otevírat posluchačům nové obzory.

Ještě začátkem letošního roku publikoval se svým spolupracovníkem W. Tangem historický pohled na transformaci intenzivní péče do nového oboru Critical care medicine [Weil, M. H., Tang, W. From intensive care to critical care medicine. A historical perspective. Am. J. Resp. Crit. Care Med., 183, 2011, p. 1451 až 1453; Obituary: Dr Max Harry Weil, Critical care, 2011, 15:192 doi. 10.1186/cc10347]. Ačkoliv rezignoval z vedení vlastního ústavu v roce 2006, aktivně zde pracoval až do posledních dnů svého života.

Miloval to, co dělal a záchrana životů byla pro něj jakýmsi náboženstvím, napsal jeho nejbližší spolupracovník. Jak uvedli v nekrologu představielé ESICM Rhodes, Ciche a Moreno jeho myšlenky nám umožnily posunout náš oboru dopředu a koncpety, které prosadil s námi zůstanou navždy.

Nejbližší jubilejní 50. Weilovo Symposium on Critical Care Medicine v dubnu 2012 v Las Vegas bude příležitostí si připomenout jeho zásadní přínos oboru.

Prim. MUDr. Ivan Herold, CSc.