Audit použití supraglotické pomůcky i-gel při celkové anestezii se spontánní a řízenou ventilací – vliv ventilačního režimu a zkušenosti lékaře na sledované parametry
Audit použití supraglotické pomůcky i-gel při celkové anestezii se spontánní a řízenou ventilací – vliv ventilačního režimu a zkušenosti lékaře na sledované parametry
Cíl studie:
I-gel je relativně novou pomůckou k zajištění dýchacích cest. Některé jeho vlastnosti mohou podmínit větší úspěšnost a nižší výskyt pooperačních komplikací ve srovnání s laryngeální maskou.
Typ studie:
Prospektivní observační studie (klinický audit).
Typ pracoviště:
Anesteziologické oddělení oblastního výukového pracoviště.
Materiál a metoda:
Provedli jsme prospektivní audit použití i-gelu u 96 pacientů a sledovali jsme úspěšnost zavedení, únik dýchací směsi v souvislosti s použitým ventilačním režimem a četnost výskytu pooperačních komplikací. I-gel byl zaváděn na operačním sále pro výkony obecné a cévní chirurgie, urologie a gynekologie. Sledované parametry zahrnovaly demografické údaje pacientů a anesteziologů, zavádění pomůcky, přítomnost krve nebo žaludeční tekutiny na pomůcce po vyjmutí a pooperační komplikace: bolesti v krku, bolesti jazyka, potíže při mluvení, potíže při polykání, nevolnost a zvracení. Srovnáván byl výkon specializovaných anesteziologů s lékaři v tréninku.
Výsledky:
Spontánní ventilace byla zachována u 35 pacientů (36,5 %) se zavedeným i-gelem, u 61 výkonů (63,5 %) byla použita asistovaná nebo řízená ventilace. I-gel byl zaveden na první pokus u 86,5 % pacientů, na druhý pokus u 9,4 % případů a u 4,2 % pacientů byly nezbytné tři nebo více pokusů o zavedení. Malý únik směsi byl zaznamenán u 15,6 % výkonů. U 17,7 % pacientů byla nutná změna polohy po prvním zavedení i-gelu. Krev byla nalezena na 5,2 % pomůcek po vynětí. 9,4 % pacientů udávalo bolesti v krku po výkonu. Tato komplikace spontánně odezněla u všech pacientů do 48 hodin po operaci. Nebyl zaznamenán žádný rozdíl v úspěšnosti zavedení mezi zkušenými a nezkušenými anesteziology. Únik směsi byl častěji pozorován u řízené ventilace (p = 0,03).
Závěr:
Pomůcku je relativně snadné zavést, je možné ji použít při spontánní i řízené ventilaci a byla dobře tolerována ze strany pacientů.
Klíčová slova:
i-gel – laryngeální maska – komplikace
Autoři:
Donaldson William 1; Michálek Pavel 1,2; Pokorný Lukáš 1; Leyden Paul 1
Působiště autorů:
Department of Anaesthesia, Antrim Area Hospital, Antrim, United Kingdom/Northern Ireland
1; Klinika anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny, 1. lékařská fakulta UK a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha
2
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 23, 2012, č. 2, s. 63-68
Kategorie:
Anesteziologie - Původní práce
Souhrn
Cíl studie:
I-gel je relativně novou pomůckou k zajištění dýchacích cest. Některé jeho vlastnosti mohou podmínit větší úspěšnost a nižší výskyt pooperačních komplikací ve srovnání s laryngeální maskou.
Typ studie:
Prospektivní observační studie (klinický audit).
Typ pracoviště:
Anesteziologické oddělení oblastního výukového pracoviště.
Materiál a metoda:
Provedli jsme prospektivní audit použití i-gelu u 96 pacientů a sledovali jsme úspěšnost zavedení, únik dýchací směsi v souvislosti s použitým ventilačním režimem a četnost výskytu pooperačních komplikací. I-gel byl zaváděn na operačním sále pro výkony obecné a cévní chirurgie, urologie a gynekologie. Sledované parametry zahrnovaly demografické údaje pacientů a anesteziologů, zavádění pomůcky, přítomnost krve nebo žaludeční tekutiny na pomůcce po vyjmutí a pooperační komplikace: bolesti v krku, bolesti jazyka, potíže při mluvení, potíže při polykání, nevolnost a zvracení. Srovnáván byl výkon specializovaných anesteziologů s lékaři v tréninku.
Výsledky:
Spontánní ventilace byla zachována u 35 pacientů (36,5 %) se zavedeným i-gelem, u 61 výkonů (63,5 %) byla použita asistovaná nebo řízená ventilace. I-gel byl zaveden na první pokus u 86,5 % pacientů, na druhý pokus u 9,4 % případů a u 4,2 % pacientů byly nezbytné tři nebo více pokusů o zavedení. Malý únik směsi byl zaznamenán u 15,6 % výkonů. U 17,7 % pacientů byla nutná změna polohy po prvním zavedení i-gelu. Krev byla nalezena na 5,2 % pomůcek po vynětí. 9,4 % pacientů udávalo bolesti v krku po výkonu. Tato komplikace spontánně odezněla u všech pacientů do 48 hodin po operaci. Nebyl zaznamenán žádný rozdíl v úspěšnosti zavedení mezi zkušenými a nezkušenými anesteziology. Únik směsi byl častěji pozorován u řízené ventilace (p = 0,03).
Závěr:
Pomůcku je relativně snadné zavést, je možné ji použít při spontánní i řízené ventilaci a byla dobře tolerována ze strany pacientů.
Klíčová slova:
i-gel – laryngeální maska – komplikace
Zdroje
1. Levitan, R. M., Kinkle, W. C. Initial anatomic investigations of the I-gel airway: a novel supraglottic airway without inflatable cuff. Anaesthesia, 2005, 60, p. 1022–1026.
2. Jackson, K. M., Cook, T. M. Evaluation of four airway training manikins as patient simulators for the insertion of eight types of supraglottic airway devices. Anaesthesia, 2007, 62, p. 388–393.
3. Gabbott, D. A, Beringer, R. The iGEL supraglottic airway: A potential role for resuscitation? Resuscitation, 2007, 73, p. 161–164.
4. Sharma, S., Rogers, R., Popat, M. The i-gel™ airway for ventilation and rescue intubation. Anaesthesia, 2007, 62, p. 419-20.
5. Michalek, P., Hodgkinson, P., Donaldson, W. J. Fiberoptic intubation through an I-Gel supraglottic airway in two patients with predicted difficult airway and intellectual disability. Anesth. Analg., 2008, 106, p. 1501–1504.
6. Campbell, J., Michalek, P., Deighan, M. I-gel supraglottic airway for rescue airway management and as a conduit for tracheal intubation in a patient with acute respiratory failure. Resuscitation, 2009, 80, p. 963.
7. Donaldson, W., Michalek, P. The use of an i-gel supraglottic airway for the airway management of a patient with subglottic stenosis: a case report. Minerva Anestesiol., 2010, 76, p. 369–372.
8. Richez, B., Saltel, L., Banchereau, F., Torrielli, R., Cross, A. M. A new single use supraglottic airway device with a non-inflatable cuff and oesophageal vent: an observational study of the i-Gel. Anesth. Analg., 2008, 106, p. 1137–1139.
9. Gatward, J. J., Cook, T. M., Seller, C., Handel, J., Simpson, T., Vanek, V., Kelly, F. Evaluation of the size 4 i-gel airway in one hundred non-paralyzed patients. Anaesthesia, 2008, 63, p. 1124–1130.
10. Donaldson, W., Abraham, A., Deighan, M., Michalek, P. I-gelTM versus AuraOnceTM laryngeal mask for general anaesthesia with controlled ventilation in paralyzed patients. Biomed. Pap., 2011, 155, p. 155–163.
11. User Guide – i-gel single use supraglottic airway. Wokingham. Intersurgical Ltd, 2006.
12. Verghese, C., Brimacombe, J. R. Survey of laryngeal mask airway usage in 11,910 patients: safety and efficacy for conventional and nonconventional usage. Anesth. Analg., 1996, 82, p. 129–133.
13. Michalek, P., Donaldson, W. J., Hinds, J. D. Tongue trauma associated with the i-gel supraglottic airway. Anaesthesia, 2009, 64, p. 692–693.
14. Gibbison, B., Cook, T. M., Seller, C. Case series: protection from aspiration and failure of protection from aspiration with the i-gel airway. Br. J. Anaesth., 2008, 100, p. 415–417.
15. Brimacombe, J. R., Berry, A. The incidence of aspiration associated with the laryngeal mask airway. A meta-analysis of published literature. J. Clin. Anesth., 1995, 7, p. 297–305.
16. Koay, C. K. A case of aspiration using the Proseal LMA. Anaesth. Intensive Care, 2003, 31, p. 123.
17. McHardy, F. E., Chung, F. Postoperative sore throat: cause, prevention and treatment. Anaesthesia, 1999, 54, p. 444–453.
18. Keijzer, C., Buitelaar, D. R., Efthymiou, K. M., Sramek, M., ten Cate, J., Ronday, M., Stoppa, T., Huitink, J. M., Schutte, P. F. A comparison of postoperative throat and neck complaints after the use of i-gel and the La Premiere disposable laryngeal mask: a double blinded, randomized, controlled trial. Anesth. Analg., 2009, 109, p. 1092–1095.
19. Gan, T. Risk factors for postoperative nausea and vomiting. Anesth. Analg., 2006, 102, p. 1884–1898.
Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicínaČlánok vyšiel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2012 Číslo 2
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
- e-Konzilium.cz — Masivní plicní embolie při tromboembolické nemoci
- Kvalita výživy na JIS a následná kvalita života spolu úzko súvisia
- DESATORO PRE PRAX: Aktuálne odporúčanie ESPEN pre nutričný manažment u pacientov s COVID-19
Najčítanejšie v tomto čísle
- Validace faktorů predikce obtížné intubace
- Kvalita života pacientů jeden rok po propuštění z intenzivní péče
- Získaná hemofilie A s těžkým průběhem - kazuistika
-
7. Křivánkovy dny
Abstrakta a synopse