Practice Guidelines for Central Venous Access

Česká verzia

Autoři: V. Černý
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 23, 2012, č. 4, s. 212-214
Kategorie: Nová doporučení

(A Report by the American Society of Anesthesiologists Task Force on Central Venous Access)

Link: http://journals.lww.com/anesthesiology/Fulltext/2012/03000/Practice_Guidelines_for_Central_Venous_Access__A.13.aspx

Výběr z doporučení

Zavádění centrálních žilních katétrů by mělo být prováděno v podmínkách, které umožňují dodržet pravidla asepse a antisepse.
Každé pracoviště by mělo mít protokol nebo tzv. checklist pro zavádění centrálního žilního katétru (CŽK).
Antibiotická profylaxe před zavedením CŽK je doporučena u imunokompromitovaných pacientů a vysoce rizikových novorozenců.
Zavedení ČŽK musí být provedeno za aseptických podmínek a s využitím maximálních bariérových opatření (sterilní plášť, sterilní rukavice, maska, čepice, sterilní krytí operační rány).
K dezinfekci operačního pole je doporučen roztok chlorhexidinu, při jeho kontraindikaci (např. alergie) je doporučeno použít roztok obsahující povidon-iodine nebo alkohol.
Tzv. potahované katétry mají být použity jen u vybraných pacientů, při zohlednění rizika infekce, předpokládané doby zavedení a ceny.
Volba místa zavedení ČŽK má vycházet z klinické potřeby a kontextu klinické situace:
- místo zavedení CŽK by nemělo být kontaminováno nebo potenciálně kontaminováno (popáleniny, tříselná oblast, v blízkosti tracheostomie, otevřená rána apod.);
- volba místa zavedení CŽK v oblasti povodí horní duté žíly by měla reflektovat riziko infekce.
Doba ponechání ČŽK závisí na jeho klinické potřebě.
CŽK by měl být odstraněn okamžitě, není-li již další indikace k jeho použití.
Místo zavedení CŽK by mělo být jednou denně klinicky vyšetřeno.
CŽK by měl být odstraněn nebo vyměněn, je-li podezření na infekci místa vpichu.
Vstupy do ČŽK by měly být uzavřeny, nejsou-li využívány.
Zavedení CŽK v oblasti horní duté žíly by mělo být prováděno v Trendelenburgově poloze.
Volba typu CŽK a počtu lumen má vycházet z klinické potřeby a kontextu klinické situace.
Počet pokusů o zavedení CŽK v jednom místě záleží na klinické úvaze.
Zavedení dvou CŽK do jednoho místa by mělo být vždy individuálně zváženo.
Využití UZ při zavádění CŽK je považováno za vhodné.
Mezi doporučené metody prokazující umístění katétru v žilním systému patří: ultrazvuk, manometrie, analýza tlakové křivky, hodnota krevních plynů.
Barva krve či absence pulzujícího úniku krve nemohou být považovány za spolehlivé metody detekce umístění katétru v žilním systému.
K detekci umístění vodiče v žilním systému lze použít ultrazvuk, kontinuální EKG nebo RTG.
Před použitím CŽK je doporučeno ověření polohy a konce katétru co nejdříve se zohledněním klinického kontextu.
K detekci umístění konce katétru lze použít RTG nebo EKG.
U CŽK zavedených na operačním sále je doporučena RTG kontrola co nejdříve v pooperačním období k ověření konce katétru.
Při nechtěné kanylaci arterie, je-li zaveden dilatátor, by měl tento být ponechán na místě a měl by být konzultován chirurg nebo radiolog.