#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Farmakodynamika, mechanismus přenosu signálu


Autoři: Černý Vladimír
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 24, 2013, č. 1, s. 46-48
Kategorie: Postgraduální vzdělávání - Atestační příprava

  1. Vymezení otázky a struktura problému
  2. Důležité body
  3. Související problematika/témata a příklady doplňujících otázek ze strany zkušební komise
  4. Volné užitečné odkazy, zdroje a klíčová slova (např. pro hledání v PubMed)

1. Vymezení otázky a struktura problému

  • Definice farmakodynamiky (pomůcka k zapamatování: farmakodynamika = co udělá látka s organismem)
  • Definice farmakokinetiky (pomůcka k zapamatování: farmakokinetika = co udělá organismus s látkou)
  • Tři základní oblasti současné farmakodynamiky:
    • a) přenos signálů mezi farmakem a cílovou strukturou v organismu (teorie receptorů, jejich struktura),
    • b) molekulární farmakologie,
    • c) klinické posouzení účinku farmaka

Receptory

  • definice (charakteristika definice: receptor jako buněčná struktura, která reaguje selektivně s extracelulární látkou, reakce iniciuje biochemickou reakci a následně vede k objektivně popsatelnému efektu farmaka);
  • základní princip (Paul Ehrlich): farmaka nemohou mít efekt pokud se nenaváží na svůj receptor;
  • vazba farmaka na receptor a jejich charakteristika podmiňuje:
    • vztah mezi dávkou a efektem,
    • selektivitu farmaka,
    • farmaka mají aktivitu (schopnost vyvolat daný farmakologický efekt) a afinitu (schopnost vazby na receptor),
    • efekt farmaka (agonista, antagonista, inverzní agonista, parciální agonista/antagonista) podle afinity a aktivity,
    • agonista = látka má afinitu a aktivitu,
    • parciální agonista = látka má afinitu, ale aktivitu jen při vysokých koncentracích farmaka,
    • inverzní agonista (často nazýván jako superantagonista) = látka má afinitu, její efekt ale snižuje odpověď receptoru pod úroveň bazální aktivity (obr. 1);

Obr. 1. Schematické znázornění možného efektu farmak na receptory Full agonist = plný antagonista, Partial agonist = parciální agonista, Neutral antagonist = neutrální antagonista, Inverse agonist = inverzní agonista osa y – efekt osa x – dávka nebo koncentrace farmaka
Schematické znázornění možného efektu farmak na receptory 
Full agonist = plný antagonista, 
Partial agonist = parciální agonista,  
Neutral antagonist = neutrální antagonista,
Inverse agonist = inverzní agonista 
osa y – efekt 
osa x – dávka nebo koncentrace farmaka

  • stav receptoru může být aktivní nebo inaktivní (obr. 2);

Obr. 2. Schematické znázornění stavu receptoru R = receptor, G = protein, E = efektor, Agonist = agonista, hvězdička označuje aktivní stav
Schematické znázornění stavu receptoru
R = receptor, G = protein, E = efektor,
Agonist = agonista, hvězdička označuje aktivní stav

  • stabilizace receptoru je dynamický proces, agonisté stabilizují receptor v jeho aktivním stavu, antagonisté stabilizují receptor v inaktivním stavu, neutrální antagonisté se váží symetricky na receptory v aktivním a neaktivním stavu;
  • typy struktury receptorů:
    • membránové receptory (tzv. G protein-coupled), např. pro látky typu beta agonistů,
    • ligand-gated ion channel, např. anestetika s efektem přes GABA nebo acetycholinový receptor,
    • voltage sensitive ion channel (např. pro látky ovlivňující sodíkový kanál),
    • enzym (např. pro inhibitory fosfodiesterázy).

Molekulární farmakologie

  • a) Popisuje efekt farmak na molekulární úrovni (popis specifických proteinů a jejich změn po podání farmaka).
  • b) Přesně popisuje místo změn v buňce po podání farmaka.
  • c) Zabývá se vlivem změn DNA na změnu účinku farmaka.
  • d) Chování farmaka vlivem farmak.
  • e) Přispívá k poznání příčin, proč někteří lidé reagují na stejná farmaka odlišně.

Klinické posouzení účinku farmaka

  • křivka popisující vztah mezi dávkou a efektem,
  • účinnost farmaka,
  • potence farmaka,
  • ED 50,
  • LD 50,
  • terapeutický index,
  • variabilita efektu farmak,
    • farmakogenetika, co to je genetický polymorfismus,
    • stav fyziologckých funkcí pacienta (věk, přidružené choroby),
    • lékové interakce,
    • princip interakce,
    • klinické příklady v oboru a jejich význam,
  • anestezie jako model farmakologických interakcí v praxi,
    • sumace, synergie,
    • novější pojmy: aditivní interakce (interakce mezi 2 agonisty působící stejným mechanismem, např. současné podání fentanylu a sufentanilu), supra-aditivní interakce (2 agonisté s odlišným mechanismem, např. fentanyl a izofluran).

2. Důležité body

  • Definice základních pojmů farmakodynamiky.
  • Příklady lékových interakcí v klinické praxi.
  • Možné implikace farmakogenetiky v praxi.
  • Vliv věku a přidružených chorob na farmakodynamiku léčiv/anestetik

3. Související témata a příklady doplňujících otázek ze strany zkušební komise

  • Nejčastější lékové interakce (užitečné, nechtěné, závažné) v kontextu oboru AIM.

4. Volné užitečné odkazy, zdroje a klíčová slova

http://www.slideshare.net/drdhriti/pharmacodynamics-mechanisn-of-drug-action

http://www.slideshare.net/shahmurad65/lecture-1-pharmacodynamics

Google: pharmacodynamic lectures(s)

Adresa pro korespondenci:

Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

Sokolská tř. 581, 500 05 Hradec Králové

Department of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine,

Dalhousie University, Halifax, Nova Scotia, Canada


Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicína

Článok vyšiel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 1

2013 Číslo 1
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#