Echokardiografické zhodnocení aortální chlopně u nestabilního pacienta – základní vyšetření
Echocardiographic evaluation of the aortic valve in the unstable patient – basic considerations
The aortic valve assessment is a part of complex echocardiographic examination for a compensated patient however especially for a haemodynamically unstable patient. In these conditions we need to rule out or confirm decompensated severe aortic stenosis, aortic regurgitation, infective endocarditis or other pathology of native or prosthetic valve. The pathology of aortic valve is a common cause of heart failure and therfore early echocardiographic assessment allows fast and correct decision in a care of an unstabil patient.
Authors of the paper get to know the anesthesiologists and intensivists the fundamental principles of assessment of the aortic valve especially in condition of intesive care.
Keywords:
echocardiography – aortic stenosis – aortic regurgitation – continuous wave doppler – colour flow doppler – M-mode
Autori:
R. Šachl; M. Dobiáš; J. Kunstýř
Pôsobisko autorov:
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 26, 2015, č. 6, s. 350-354
Kategória:
Echodidaktika - postgraduální vzdělávání
Súhrn
Vyšetření aortální chlopně je součástí komplexního echokardiografického vyšetření jak stabilního, tak především hemodynamicky nestabilního pacienta. V takových situacích je třeba vyloučit či potvrdit dekompenzovanou významnou stenózu, regurgitaci, bakteriální endokarditidu či jinou patologii na nativní či prostetické chlopni. Patologie aortální chlopně je často důvodem selhávání srdce jako pumpy a časná echokardiologická diagnostika umožňuje rychle a dobře se u nestabilního pacienta orientovat. Autoři textu seznamují anesteziology a intenzivisty se základnímy metodami vyšetření aortální chlopně, především v podmínkách intenzivní péče.
Klíčová slova:
echokardiografie – aortální stenóza – aortální regurgitace – kontinuální doppler – barevný doppler – M-mode
ANATOMIE
Aortální chlopeň (AV) je semilunární chlopeň se třemi cípy podobné velikosti. Cípy jsou pojmenovány po koronárních arteriích, které z nich odstupují. Popisujeme tedy pravý koronární cíp (RCC), levý (LCC) a nekoronární (NCC) – cíp bez odstupu jakékoliv arterie. AV je spojnicí mezi výtokovým traktem levé komory (LVOT) a kořenem aorty. AV je také součástí kořene aorty, poslední struktury srdce, kterou zde míjí obíhající krev.
Cípy za normálních okolností (absence nízkého srdečního výdeje, obstrukce LVOT či strukturálních změn chlopně) separují minimálně na 15 mm, což je dobře vidět během systoly v parasternální dlouhé ose (PLAX) v M-modu s kurzorem kolmo k dlouhé ose LVOT a otevřeným cípům AV. Zde je v horní části obrazu chlopně LCC nebo NCC a v dolní části vždy RCC (obr. 1). V parasternální krátké ose (PSAX) se AV během diastoly zobrazí jako znak výrobce automobilů Mercedes. Zde je RCC nahoře, LCC vpravo a vlevo je NCC. Chlopeň je na obraze obklopena odspodu a ve směru chodu hodinových ručiček levou síní (LA), pravou síní (RA), pravou komorou (RV) a kmenem plicnice. Cípy chlopně se otevírají v ústí s plochou okolo 35 mm². Aortální anulus (AA) je místo měřeného průměru chlopně v odstupech jejích cípů během systoly. Normální hodnoty AA šířky jsou v PLAX do 26 mm. Barevné dopplerovské měření (CFD) v tomto místě dobře kvantifikuje aortální regurgitaci (AR).
ZOBRAZENÍ
Ideální polohou pro vyšetření AV je levý bok (obr. 2). Tu ale pacient v intenzivní péči velmi často nemůže zaujmout.
Parasternální projekce
- dlouhá osa, PLAX
Sondu umístíme parasternálně vlevo ve 3. mezižebří. Zobrazovací rovina protíná pravé rameno a levou kyčel s kurzorem směřujícím kraniálně. Je zde shora vidět RV, mezikomorové septum (IVS) s nasedajícím LVOT a kořenem aorty, levá komora (LV) v dlouhé ose a její zadní stěna (viz obr. 1). V horní části PLAX vlastní chlopně identifikujeme RCC a v dolní části nejčastěji NCC nebo LCC. Detailní analýzu pohybu cípů v čase zde umožňuje zobrazení v M-modu (obr. 3). V M-modu během diastoly vidíme symetrickou centrální linii odpovídající zavření cípů. Patologií bývá snížená separace cípů během systoly u aortální stenózy (AS) a perzistující separace i během diastoly u regurgitace (AR). CFD v PSAX řezu umožní klasifikovat AR.
- krátká osa, PSAX
Pootočením sondy z předchozí pozice o 90 ° ve směru chodu hodinových ručiček zobrazíme AV uprostřed jako trojcípou hvězdu (obr. 4). Zevně od chlopně je v dolní část obrazu LA, vlevo pak RA s trikuspidální chlopní (TV) a výtokovým traktem RV (RVOT), po směru toku krve je pak pulmonální chlopeň (PV). CFD zde opět umožní hodnotit regurgitační jet.
Apikální projekce
Sonda je v medioklavikulární čáře vlevo v 5. mezižebří, rovina řezu přibližně protíná pravou kyčel a levé rameno, s kurzorem orientovaným laterálně.
- 4dutinové okno, A4C
Vpravo na obrazovce zobrazíme levé srdce, vlevo pravé srdce. Je to výchozí pozice pro 3dutinové okno a zobrazuje 4 hlavní srdeční oddíly (obr. 5). AV vidět není.
- 5dutinové okno, A5C
Z předchozí projekce sklopíme sondu směrem k páteři a pootočíme o 20 ° po směru chodu hodinových ručiček.
Ve 2D se zobrazí struktury jako v A4C spolu s AV a LVOT (obr. 6). Dostáváme zde dobré podmínky pro vyšetření dopplerem. CFD doplňuje informace o charakteru a propagaci jetu AR.
- 2dutinové okno, A2C
Vycházíme ze A4C projekce a rotujeme sondu o 60 ° proti směru chodu hodinových ručiček. Zobrazíme oddíly levého srdce.
- 3dutinové okno, A3C
Vyjdeme z předchozí projekce a otočíme sondu o dalších 60 ° stejným směrem (obr. 7). Dostáváme výhodné podmínky k proložení kurzoru pro dopplerovské měření.
Subkostální projekce
- 4dutinová projekce
Sondu přiložíme pod mečíkem, orientovanou k levému rameni s kurzorem směřujícím laterálně vlevo a dostaneme zobrazení podobné A4C (obr. 8). Toto okno je nejvíce využívané u pacientů v intenzivní péči.
Subkostální projekce krátké osy
Z předchozí projekce sondu otočíme o 90 ° proti směru chodu hodinových ručiček, kurzor směřuje kraniálně a mírně doprava. Zobrazíme tak projekci podobnou PSAX.
Suprasternální projekce
Sondu přiložíme v jugulární jamce směrem k levému kyčelnímu kloubu. Zobrazí se oblouk aorty s jeho větvemi a část descendentní aorty.
PATOLOGIE
Aortální stenóza
Aortální stenóza (AS) postihuje západní populaci často, je rizikovým faktorem ICHS i náhlé smrti. Původ AS je nejčastěji degenerativní. Cípy jsou při ní deformovány a jejich separace je omezena. Porevmatické postižení je typické fúzí a zesílením okrajů cípů. Nejčastější příčinou vrozené AS je přítomnost bikuspidální AV, méně často vídáme chlopeň unikuspidální. Prognóza neoperovaných pacientů se symptomatickou AS je špatná.
Míru kalcifikačního zesílení cípů dobře hodnotíme v PSAX i PSLAX. Planimetricky měříme plochu ústí v rovině AA.
Anatomicky dělíme AS na valvulární, subvalvulární a supravalvulární. Odlišení těžké AS od nevýznamné je možné při kontrolované zátěži.
Závažnost AS určuje plocha ústí, vrcholová rychlost proudění a střední tlakový gradient. Planimetrické měření plochy v PSAX nebývá vždy nejpřesnější. Upřednostňujeme proto měření dopplerovské, u kterého je však velmi důležité získat zobrazení paralelní s průtokem přes AV. K tomu často může pomoci CFD. Vztah gradientu a rychlosti průtoku přes AV je dán Bernoulliho rovnicí:
Tlakový gradient (PG) = 4 . v² nebo (2 . v)²,kde v = rychlost.
Tyto tlaky lze měřit i přímo. Přímo měřené gradienty jsou nižší než ty získané dopplerovským měřením.
Při dané ploše ústí se mění tlakový gradient a rychlost průtoku přes AV v závislosti na velikosti srdečního výdeje (CO). Rovnice kontinuity je odvozena z hydraulického zákona (průtok = plocha . rychlost) a slouží k výpočtu plochy AV:
AVA = ALVOT . VLVOT/VAV
kde AVA = plocha AV, ALVOT = plocha LVOT,VAV = rychlost v AV a VLVOT = rychlost v LVOT.
V praxi tak nejdříve vypočítáme tepový objem (SV):
SV = D² . 0,785 . VTILVOT nebo SV = (D/2)² . π . VTILVOT
kde D = průměr LVOT, π = Ludolfovo čísloa VTILVOT = časově rychlostní integrál v LVOT změřený dopplerem.
A výpočet dokončíme po změření časově rychlostního integrálu proudění přes AV (VTIAV):
AVA = (D/2)² . π . VTILVOT/VTIAV = SV/VTIAV
Plochu vztahujeme na tělesný povrch (BSA), index plochy ústí (AVAi) vyjadřujeme v cm²/m².
Definice významné AS je u normální funkce LV:
- Maximální rychlost AV ≥ 4,5 m/s
- Střední tlakový gradient ≥ 50 mm Hg
- AVA je < 1 cm², AVAi < 0,5 cm²/m²
V situaci nízkého SV jsou maximální průtoky a tlakový gradient průtoku přes AV nízké. Ovšem poměry rychlosti nebo VTI (v LVOT a AV) by měly být nezávislé na CO.
Aortální regurgitace
Akutní aortální regurgitace (AR) vzniká nejčastěji při disekci aorty nebo endokarditidě, která perforuje cípy chlopně či jinak destruuje kořen aorty. Chronická vada bývá spojena s hypertenzní chorobou. Dalšími důvody vzniku AR bývá kolagenóza, arteritida, kalcifikační degenerace, Marfanův syndrom, vrozené abnormality, amyloidóza či jiná střádavá onemocnění. Nejčastějším důvodem AR však bývá dilatace kořene aorty. Etiologicky se zde uplatňuje ateroskleróza, hypertenze nebo i syfilis.
Excentrický jet AR směřující k přednímu cípu MV může omezovat jeho pohyb během diastoly.
Diagnózu AR stanovíme z CFD, z doppler vyšetření regurgitačního jetu a reverzního průtoku krve v descendentní aortě. CFD je dobře vidět v PLAX a A5C, kde je dobře hodnotitelná propagace jetu.
Šířku regurgitačního jetu v místě jeho vzniku nazýváme Vena contracta (VC) a měří se obvykle v PLAX. Hodnotíme propagaci jetu do LVOT a dále do LV (obr. 9). Další diagnostickou možností je doppler. Významná AR snižuje rychle systémový diastolický tlak a aortální regurgitační signál má kratší decelerační čas, kratší PHT (preassure half time) (obr. 10).
Definice významné aortální regurgitace:
- Poměr šíře regurgitačního jetu a šíře LVOT> 60 % (PLAX)
- Plocha jetu > 60 % plochy LVOT (PSAX)
- Vena contracta > 6 mm
- PHT aortální regurgitace < 250 ms
- Reverzní průtok v descendentní aortě
Nejčastěji je AR v rámci kombinované aortální vady. Akutní AR je často bez dilatace LV.
DALŠÍ PATOLOGIE
Cizí tělesa AV jsou dobře vidět v PSAX a PLAX. S přibývajícím věkem pozorujeme ztluštění cípů a uzlíky, které jsou benigní. Podobně se chovají chlopenní vlákna či vlákna fibrinu do 5 mm.
Endokardiální vegetace bývají často fixovány k ventrikulární straně cípů a během srdeční činnosti putují skrz chlopeň, mihotají se v proudu. Jejich komplikací bývají deformace cípů či přímo i periferní embolizace. Nejhorší jejich komplikací bývají abscesy a komunikace s dutinami srdce.
LVOT
Povědomí o LVOT je součástí komplexního vyšetření AV. LVOT obstrukce bývá fixní nebo dynamická. Fixní je díky subaortickému zúžení nebo septální hypertrofii. Charakteristický je symetrický hrotnatý tvar křivky doppleru. Dynamická obstrukce vzniká menší vzdáleností mezi předním cípem MV a IVS při hypertrofii srdce či po operaci MV. Terapeuticky snižujeme katecholaminovou podporu v kombinaci s objemovou terapií.
Hemodynamická nestabilita
Hemodynamickým důsledkem AS je dilatace kořene aorty a hypertrofie LK, která progreduje k poruše její systolicko-diastolické funkce. Při nálezu bikuspidální chlopně je nutné vyloučit další přidružené anomálie, protože bývá spojena s patologií descendentní aorty, defektem mezikomorového septa, obstrukcí LVOT a dilatací kořene aorty. Přes hemodynamicky významnou AS je v doppleru zrychlený průtok. Zpomalený vzestup křivky svědčí o významnosti vady, ale její mírný vzestup značí stenózu nevýznamnou. Při podezření na infekční endokarditidu AV je dostačující 2D zobrazení.
Při chronické AR dochází postupně k dilataci LV. U neadaptované LV nastává při akutní AR prudké vyrovnání tlaků mezi LV a aortou. Akutní AR je často bez dilatace LK. Proto dochází k předčasnému uzávěru MV a ke vzniku diastolické mitrální regurgitace, zvyšují se plnicí tlaky v LA a může vzniknout i plicní hypertenze s následnou trikuspidální regurgitací.
Adresa pro korespondenci:
doc. MUDr. Jan Kunstýř, Ph.D.
KARIM 1. LF UK a VFN
U Nemocnice 2
128 08 Praha 2
e-mail: jan.kunstyr@vfn.cz
Zdroje
1. Linhart, A., Paleček, T., Aschermann, M. Echokardiografie pro praxi. Audioscan, spol. s.r.o., 2002.
2. Oh, J. K., Seward, J. B., Tajik, A. J. The Echo Manual. Third edition, Lippincott Williams & Wilkins, 2007.
3. Cor Vasa, 49 (6), K157-K171, 2007.
4. Sidebotham, D., Merry, A., Legget, M. Practical Perioperative Transoesophagial Echocardiography. Butterworth-Heinemann, 2008.
5. Harmon, D., Frizelle, H., Sandhu, N. S., Colreavy, F., Griffin, M. Perioperative Diagnostic and Interventional Ultrasound. Saunders Elsevier, 2008.
6. Böhmeke, T., Schmidt, A. Echokardiografie. Grada, 2009
7. Kaddoura, S. Echo Made Easy. Second edition, Churchill Livingstone Elsevier, 2009.
8. Feneck, R., Kneeshaw, J., Ranucci, M. Core Topics in Transaoesophagial Echocardiography. Cambridge University Press, 2010.
Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicínaČlánok vyšiel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2015 Číslo 6
- e-Konzilium.cz — Masivní plicní embolie při tromboembolické nemoci
- Kvalita výživy na JIS a následná kvalita života spolu úzko súvisia
- DESATORO PRE PRAX: Aktuálne odporúčanie ESPEN pre nutričný manažment u pacientov s COVID-19
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
Najčítanejšie v tomto čísle
- Echokardiografické zhodnocení aortální chlopně u nestabilního pacienta – základní vyšetření
- Rýchla diferenciálna diagnostika akútnej respiračnej insuficiencie pomocou ultrasonografie pľúc
- Můžeme pouhou změnou premedikace dosáhnout snížení výskytu delirantního stavu u dětí po operaci?
- Zajištění dýchacích cest