Pacienti s rezavými vlasy mají vyšší výskyt komplikací – mýtus nebo důkazy?

Pacienti s rezavými (při doslovném překladu z angličtiny – červenými) vlasy jsou často vnímáni chirurgy a anesteziology jako tzv. problémoví (v anglicky mluvících zemích je používán aforismus „redheads are a tough knockout = je těžké je uzemnit“). Výskyt rezavé barvy vlasů je spojován s následujícími komplikacemi – častější krvácení, snížený práh bolesti, vyšší spotřeba anestetik, náchylnost ke vzniku kýl. Nositelů rezavých vlasů je 1–2 % populace, na severní polokouli podíl stoupá na 2–6 %. Fenotyp „rezavých vlasů“ je dále charakterizován výskytem pih, světlou barvou kůže a očí. Podstatou červeného zbarvení je vyšší produkce pigmentu feo­melaninu a snížené množství pigmentu eumelaninu, determinovaná mutací (sekvenční anomálií) genu MC1R (melanocortin-1 receptor), umístěným na 16. chromozomu. Znalost sekvenční charakteristiky umožňuje při vyšetření DNA dokonce určit existenci rezavých vlasů u člověka s 80–90% přesností, což je nyní předmětem zájmu oboru forenzní medicína. Zajímavým faktem je rovněž zjištění, že uvedená varianta genu vznikla asi již před více 50 000 lety v Africe, kde ale postupně vymizela (pro což existuje vysvětlení, že daná anomálie v daném teplém a slunečném prostředí nebyla v procesu evoluce tolerována a udržela se pouze u nositelů, kteří se přemístili do chladnějšího podnebí na severní polokouli [2].

Vnímání bolesti

V klinické praxi pozorovaný fenomén, že nositelé rezavých vlasů mají nižší práh bolesti, není zatím zcela jednoznačně vysvětlen (a ani spolehlivě potvrzen). Existuje řada teorií, při určitém zjednodušení problematiky je jejich společným jmenovatelem role genu MC1R v neuromodulačních procesech na úrovni mozku, nicméně diskutuje se i o jiných mechanismech, odvozených od úlohy M1RC v regulaci zánětové a imunitní odpovědi, o regulaci teploty nebo příjmu potravy. Výsledky experimentálních studií na zvířatech prokazují vyšší spotřebu anestetik ve skupině s mutací M1RC [2, 3]. Liem ve svých studiích nachází vyšší spotřebu celkových anestetik o cca 20 % u pa­cientek s rezavými vlasy a rovněž prokazuje nižší účinnost podkožně podávaného lidokainu [4, 5]. Pravděpodobným mechanismem je vyšší tvorba melanocyty stimulujícího hormonu, který ovlivňuje mozkové receptory pro bolest. Naopak Myles rozdíly ve spotřebě anestetik či době zotavení u pacientů s rezavými vlasy nepotvrzuje [6]. Recentní práce Gradwohla z roku 2015 rovněž neprokazuje rozdíly v riziku bdění během anestezie, reakci na anestetika a parametrech zotavení u pacientů s red-hair fenotypem a kontrolní skupinou [7].

Krvácení

Studie Kumara hledala vztah mezi rezavými vlasy a krvácením po tonzilektomii – bez jednoznačného výsledku (mj. ve studii se hledal i vztah krvácení k fázi Měsíce nebo pátku, na který připadá 13. den v měsíci) [8]. Jedinou prací, mírně podporující hypotézu vyššího krvácení ve spojení s rezavými vlasy, je studie Liema z roku 2006, ve které ženy s rezavými vlasy udávaly častější výskyt povrchového krvácení v perioperačním období [9].

Kýly

Vyšší náchylnost ke kýlám u pacientů s rezavými vlasy nemá oporu v literatuře, přestože je tato asociace zmiňována [1]. Podklad uvedené možné asociace je založen na skutečnosti, že gen spojovaný s výskytem tzv. „brittle cornea syndrome“ (= onemocnění pojivové tkáně, charakterizované její slabostí a zranitelností) je v blízkosti M1RC na 16. chromozomu [1].

Závěr

Přestože počet prací s danou problematikou je velmi nízký a dosavadní důkazy jednoznačně nepotvrzují rozdíly v reakci na anestezii či ve výskytu komplikací, nelze přehlédnout existenci signálu upozorňujícího na možnou odlišnost v reakcích pacientů daného fenotypu. Zvýšená pozornost typu „red hair = red for danger“ by měla být u pacientů s rezavými vlasy zvážena, jakkoliv daný fenotyp nelze spojit s nějakým primárně odlišným anesteziologickým postupem než u ostatních pacientů.

Body k zapamatování

• Pacienti s rezavými vlasy jsou nositelé genové abnormality, která vede k odlišné proporci tvorby kožních a vlasových pigmentů a která může zasahovat do regulačních mechanismů vnímání bolesti na úrovni centrálního nervového systému.
• Dosavadní stav vědeckého poznání neprokazuje jednoznačně vyšší počet komplikací či zásadní odlišnost reakce na anestetika u pacientů s rezavými vlasy.
• K primárnímu navyšování dávky anestetik nebo analgetik v rámci anesteziologické péče u pacientů s rezavými vlasy není jasná opora v literatuře.
• Povaha genové abnormality u red-hair fenotypu může být spojena s vyšší spotřebou anestetik během anestezie a nižším prahem pro bolest.
• Detailní role genu M1RC a klinický význam jeho případných mutací nejsou jasné.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny 

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví

Centrum pro výzkum a vývoj

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Dept. of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine 

Dalhousie University, Halifax, Canada

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

Univerzita Karlova v Praze

Lékařská fakulta v Hradci Králové

e-mail: cernyvla@gmail.com