Doporučení pro diagnostiku, prevenci a léčbu sezonní chřipky

Reference:

Clinical Practice Guidelines by the Infectious Diseases Society of America: 2018

Update on Diagnosis, Treatment, Chemo­prophylaxis, and Institutional Outbreak

Management of Seasonal Influenza. Clin Infect Dis. 2018 Dec 19. doi: 10.1093/cid/ciy866.

Poznámka editora rubriky:

• kde neexistují obecně přijaté české ekvivalenty, jsou ponechány anglické termíny,
• sezonní chřipková aktivita je definována jako cirkulace virů chřipky A a B v dané komunitě,
• uvedený výběr textu obsahuje jen doporučení relevantní se vztahem k intenzivní péči a nezahrnuje např. oblasti profylaxe, problematiku rezistence vůči obvyklým antivirotikům, další diagnostiku případné současné bakteriální „koinfekce“ apod.

VYBRANÁ DOPORUČENÍ

1. DIAGNOSTIKA

1.1 PACIENTI V REŽIMU „OUTPATIENTS“ (ZAHRNUJE I PACIENTY NA ODDĚLENÍ AKUTNÍHO PŘÍJMU)

Kteří pacienti by měli být testováni na „chřipku“ během sezonní chřipkové aktivity?

• Pacienti s vysokým rizikem (= s poruchou imunity), s příznaky chřipkového onemocnění, pneumonie nebo nespecifickými příznaky onemocnění dýchacího systému za předpokladu, že by pozitivní diagnóza vedla ke specifické „protichřipkové“ léčbě.
• Pacienti s akutními příznaky onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty).
• Pacienti s exacerbací chronického onemocnění dýchacího systému nebo pacienti se známou komplikací chřipky, jako je např. pneumonie – za předpokladu, že by pozitivní diagnóza vedle ke specifické „protichřipkové“ léčbě.
• Testování na „chřipku“ by mělo být zváženo rovněž u pacientů s nízkým rizikem s akutními příznaky onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty), kteří jsou plánováni být propuštěni do domácího ošetřování.

Kteří pacienti by měli být testováni na „chřipku“ mimo sezonní chřipkovou aktivitu?

Testování na „chřipku“ by mělo být zváženo u pacientů s poruchou imunity a současně akutními příznaky onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty).

1.2 PACIENTI V REŽIMU „HOSPITALIZACE“

Kteří pacienti by měli být testováni na „chřipku“ během sezonní chřipkové aktivity?

• Všichni pacienti, kteří jsou přijímáni k hospitalizaci z důvodu akutních příznaků onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty).
• Všichni pacienti, kteří jsou přijímáni k hospitalizaci z důvodu akutního zhoršení chronického kardiopulmonálního onemocnění (např. CHOPN, ischemická choroba srdce apod.).
• Pacienti s vysokým rizikem a akutními příznaky onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty).
• Pacienti, kteří jsou již hospitalizováni a během hospitalizace se u nich objeví akutní příznaky onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty).

Kteří pacienti by měli být testováni na „chřipku“ mimo sezonní chřipkovou aktivitu?

• Všichni pacienti, kteří jsou přijímáni k hospitalizaci z důvodu akutních příznaků onemocnění dýchacího systému (se zvýšenou teplotou nebo i bez zvýšené teploty) a je podezření na kontakt s osobou, kde byla diagnostikována chřipka, nebo kteří cestují ze země, kde je aktuálně vysoká chřipková aktivita.
• Testování na „chřipku“ by mělo být zváženo u pacientů s poruchou imunity a současně akutními příznaky onemocnění dýchacího systému se zvýšenou teplotou.

1.3 Z JAKÝCH MÍST BY MĚLY BÝT ODEBRÁNY BIOLOGICKÉ VZORKY

• Horní část dýchacího traktu.
• Nosohltan, nelze-li, pak vzorky z nosu a krku.
• Tracheální aspirát nebo bronchoalveolární laváž u pacientů na umělé plicní ventilaci.

2. LÉČBA

Kteří pacienti s podezřením na chřipku nebo s potvrzenou diagnózou by měli být léčeni antivirotiky?

2.1 OKAMŽITÁ LÉČBA BY MĚLA BÝT ZAHÁJENA U PACIENTŮ SPLŇUJÍCÍCH NÍŽE UVEDENÁ KRITÉRIA:

• Pacienti jakéhokoliv věku, kteří byli přijati s diagnózou chřipka, bez ohledu na dobu trvání symptomů před hospitalizací.
• Ambulantní pacienti jakéhokoliv věku s těžkým klinickým průběhem choroby, kteří byli přijati s diagnózou chřipka, bez ohledu na dobu trvání symptomů před hospitalizací.
• Ambulantní pacienti s vysokým rizikem komplikací spojených s chřipkou (zahrnuje výše uvedené pacienty s vysokým rizikem a pacienty s chronickým kardiopulmonálním onemocněním).
• Děti mladší dvou let a pacienti nad 65 let věku.
• Těhotné a ženy do dvou týdnů od porodu.

2.2 LÉČBA BY MĚLA BÝT ZVÁŽENA U PACIENTŮ JAKÉHOKOLIV VĚKU, KTEŘÍ NEMAJÍ VYSOKÉ RIZIKO KOMPLIKACÍ SPOJENÝCH S CHŘIPKOU, BEZ OHLEDU NA TO, ZDA JSOU/NEJSOU OČKOVÁNI, A U KTERÝCH JE PODEZŘENÍ NA CHŘIPKU NEBO TATO BYLA POTVRZENA:

• Ambulantní pacienti s nástupem příznaků do dvou dní před návštěvou lékaře / zdravotnického zařízení.
• Ambulantní pacienti s příznaky chřipky, kteří jsou v kontaktu s osobami s vysokým rizikem vzniku chřipky, nebo komplikacemi s ní souvisejícími nebo mající poruchu imunity.
• Zdravotničtí pracovníci s příznaky chřipky, kteří jsou v kontaktu s osobami s vysokým rizikem vzniku chřipky, nebo komplikacemi s ní souvisejícími nebo mající poruchu imunity.

2.3 JAKÁ TERAPIE BY MĚLA BÝT POUŽITA

• Doporučovány jsou oseltamivir (perorálně), zanamivir (inhalačně), peramivir (nitrožilně).
• Rutinní „vysoké dávkování“ výše uvedených farmak není doporučeno.
• Doba léčby by neměla přesáhnout u nekomplikovaného průběhu choroby u jinak zdravých osob pět dní.
• Delší doba léčby může být zvážena u pacientů s dokumentovanou nebo předpokládanou poruchou imunity nebo u pacientů hospitalizovaných pro příznaky postižení dolní části respiračního traktu (pneumonie nebo ARDS).

ADJUVANTNÍ TERAPIE

• Kortikoidy nejsou rutinně doporučovány, pokud k jejich podání není další důvod vyplývající z kontextu klinického stavu.
• Imunoglobuliny nejsou rutinně doporučovány, pokud k jejich podání není další důvod vyplývající z kontextu klinického stavu.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

cernyvla1960@gmail.co