Barva moči z pohledu klinické fyziologie

Úvod

Posouzení barvy moči představuje v medicíně jedno ze základních vyšetření, které s rozvojem spektra moderních diagnostických metod ztrácí na významu a není mu věnována přílišná pozornost. Přesto může přinést důležité informace a nasměrovat naše klinické uvažování. Problematika byla již v minulosti v našem časopise publikována [1], níže uvedený text diskutuje téma s důrazem na (pato)fyziologii situací změny barvy moče.

Fyziologie barvy moči

Moč nabírá fyziologicky barvy spektra od světle žluté po tmavě žlutou v závislosti na koncentraci a stavu hydratace. Fyziologická močová barviva se nazývají urochromy a jsou konečnými produkty degradace hemu – zejména urobilin.

Patologické zbarvení moči

Jiné barvy moči než výše zmíněné jsou často prvním projevem patologického děje a vždy by měly lékaře vést k diagnostice příčiny změny barvy. Odstíny jednotlivých barev v sebe mohou přecházet opět dle stavu hydratace nebo se navzájem sumovat. Některé změny barvy jsou z pohledu příčiny tzv. benigní a spíše odráží dietní zvyklosti, dietní chybu nebo užívanou medikaci jedince. Existují ale situace, kdy na první pohled neobvyklá barva moči může být prvním příznakem metabolické poruchy.

Spektrum růžová až červená a kardiochirurgický pacient

Nejčastější změna barvy moči je při tzv. makroskopické hematurii, kdy přítomnost nehemolyzované krve v moči vede, v závislosti na jejím množství, k červenavému až sytě červenému zbarvení. Červené zbarvení může být dále způsobeno dietními zvyklostmi (zelenina s vysokým obsahem karotenů), probíhající farmakoterapií (např. antibiotika – rifampicin), poruchou metabolismu hemu (porfyrie) či otravou těžkými kovy (olovo, rtuť) [1]. U kardiochirurgických pacientů se s narůžovělou až červenavou močí setkáváme častěji než u nekardiochirurgických pacientů, často již během operačního výkonu s použitím mimotělního oběhu. Koh et al. ve svém přehledovém článku publikovali praktické rámečkové schéma diferenciální diagnostiky u kardiochirurgických pacientů [2].

Etiologicky se uplatňují nejčastěji:

1. Hemolýza

     a. mimotělní oběh

     b. nesprávné umístění kanyl mimotělního oběhu

     c. přístroj pro rekuperaci krve (tzv. cell saver)

     d. mechanické chlopenní náhrady

    e. transfuze „starších“ krevních konzerv

2. myoglobinuriue

     a. poziční trauma při dlouhém operačním výkonu

     b. protrahovaný mimotělní oběh s hlubokou hypotermií

     c. rhabdomyolýza (např. při terapii statiny)

     d. syndrom nízkého srdečního výdeje s nutností vysoké dávky inotropní podpory

Poznámka: K signifikantní myoglobinurii dochází až u 20 % kardiochirurgických pacientů, výskyt myoglobinurie je asociován s vyšším rizikem akutního selhání ledvin s potřebou přístrojové podpory renálních funkcí.

Další nejčastější klinické fenotypy zbarvení moče

Oranžová

Oranžová moč je typická pro vysokou koncentraci urátů (bývá prakticky vždy přítomná u první moči novorozenců) [3]. Dále pro některé léky a potraviny s vysokým obsahem karotenů.

Spektrum zelená až modrá

Uvedené zbarvení moče se vyskytuje u pacientů, kterým bylo podáno intravenózně barvivo (pigment). Např. modrá moč u methylenové modři nebo zelená při podání fluorescenčního barviva [4]. Zelená moč se může vyskytnout u pacientů s vysokými dávkami propofolu (obr. 1) [5]. Zmíněné spektrum může být i u infekcí močového traktu gram negativními bakteriemi (např. Pseudomonas aeruginosa) [6].

Spektrum hnědé

Do hněda zbarvuje moč nadměrná koncentrace konjugovaného bilirubinu při poruše jeho vylučování do žluči. Hnědá moč je průvodní známkou obstrukčního ikteru. Vzácněji bývá u některých hereditárních poruch metabolismu (alkaptonurie, choroba javorového sirupu) nebo při užívání léků a dietní chybě. Nicméně „rezavá“ barva moči může být i u hemolýzy [7].

Vzácná zbarvení

Černá moč byla popsána při otravách fenoly nebo mědí [8]. Syndrom fialového sběrného sáčku moči byl popsán u některých gram negativních infekcí (Providentia Stuarti, Klebsiella pneumoniae) močového traktu při použití konkrétního typu katetru a sběrného sáčku. Bakterie metabolizují indol na barevné metabolity fialového odstínu [9].

Body k zapamatování

1. Atypická barva moči má být vždy jednoznačný signál k rozvaze (a případné další diagnostice, není-li příčina zřejmá).

2. Nejčastější patologická barva moči v klinické medicíně je červená (v řadě odstínů) v důsledku přítomnosti erytrocytů.

3. V anesteziologické praxi se můžeme častěji setkat u změny barvy moči peroperačně u kardiochirurgických pacientů.