Genetická variabilita cytokinů ve vztahu k riziku pooperačních komplikací
Genetická variabilita cytokinů ve vztahu k riziku pooperačních komplikací
Genový polymorfizmus hlavních pro- a protizánětlivých cytokinů, zejména faktoru nekrotizujícího tumory-α, interleukinu (IL)-1ß, IL-6, IL-8 a IL-10, ovlivňuje průběh fyziologické tkáňové reakce na operační trauma. Klinické studie posledních let se snaží prokázat, že genotyp pacienta významně určuje intenzitu pooperační tkáňové odpovědi a výskyt pooperačních komplikací, a je tak nezávislým prognostickým faktorem pooperačního průběhu. Ukazuje se rovněž, že dopad jednotlivých genetických variant může být rozdílný ve vztahu k závažnosti potraumatického SIRS a ve vztahu k tíži a prognóze sepse. Takovéto zjištění může být pro klinika brzy transformováno do stanovení perioperačního rizika – zahrnutí genomového profilu markerů důležitých v zánětlivé, trombotické, cévní a neurologické odpovědi na perioperační stres.
Klíčová slova:
faktor nekrotizující tumory-α, genový polymorfizmus, interleukin-6, pooperační sepse.
Genetic Variability of Cytokines in Relation to the Risk of Post–surgical Complications
Gene polymorphysm of the principal pro- and anti-inflammatory cytokines, namely that of tumor necrosis factor-α, interleukin (IL)-1ß, IL-6, IL-8 a IL-10, can influence the course of the physiological tissue reaction to operation trauma. Recent clinical studies try to confirm that the patient’s phenotype significantly determines both the intensity of post-surgical tissue response and the incidence of postsurgical complications and therefore it represents an independent prognostic factor of the postsurgical development. It appears that the impact of individual genetic variants can differ in the relation to the seriousness of the posttraumatic SIRS and in the relation to the danger and prognosis of the sepsis. For clinicians, such findings can be soon transformed into the estimation of perisurgical risks – including genome profile of markers critical for the inflammatory, thrombotic, vascular and neurological response to post-surgical stress.
Key words:
tumor necrotising factor-α, gene polymorphysm, interleukin 6, postoperative sepsis.
Autoři:
P. Maruna
Působiště autorů:
Ústav patologické fyziologie 1. LF UK, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2007; 146: 128-131
Kategorie:
Přehledový článek
Souhrn
Genový polymorfizmus hlavních pro- a protizánětlivých cytokinů, zejména faktoru nekrotizujícího tumory-α, interleukinu (IL)-1ß, IL-6, IL-8 a IL-10, ovlivňuje průběh fyziologické tkáňové reakce na operační trauma. Klinické studie posledních let se snaží prokázat, že genotyp pacienta významně určuje intenzitu pooperační tkáňové odpovědi a výskyt pooperačních komplikací, a je tak nezávislým prognostickým faktorem pooperačního průběhu. Ukazuje se rovněž, že dopad jednotlivých genetických variant může být rozdílný ve vztahu k závažnosti potraumatického SIRS a ve vztahu k tíži a prognóze sepse. Takovéto zjištění může být pro klinika brzy transformováno do stanovení perioperačního rizika – zahrnutí genomového profilu markerů důležitých v zánětlivé, trombotické, cévní a neurologické odpovědi na perioperační stres.
Klíčová slova:
faktor nekrotizující tumory-α, genový polymorfizmus, interleukin-6, pooperační sepse.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Chronická apendicitis – mizející či běžná diagnóza?
- Patogenní Entamoeba histolytica – vzácný výskyt u osob s mikroskopickým nálezem cyst ve stolici
- Onemocnění jater infekční etiologie
- Nová antibiotika, efluxní pumpy a překonávání rezistence k antibiotikům