Sepse: infekce a systémová zánětová odpověď
Sepse: infekce a systémová zánětová odpověď
Sepse představuje velmi důležitý infekční proces se systémovými projevy. Incidence sepse se kontinuálně zvyšuje. Nepříznivé epidemiologické trendy odrážejí stárnutí populace, zvyšující se počet chronicky nemocných i invazivitu moderní medicíny. Negativní vliv má rovněž rostoucí rezistence mikrobiálních původců sepse. Pokroky v diagnostice a léčbě sepse, ke kterým v nedávné době došlo, příznivě ovlivnily prognózu tohoto infekčního onemocnění pouze mírně. Tento fakt odráží zatím nedostatečnou znalost patogeneze sepse. Významnou roli v rozvoji sepse hraje systémová zánětová odpověď, jenž může mít autoagresivní projevy vedoucí k orgánovému selhání. Tuto reakci tlumí protizánětová odpověď, která však při nadměrné aktivaci způsobuje imunosupresi a vyšší vnímavost k sekundárním infekcím či zhoršuje likvidaci vyvolávajícího infekčního agens. Poznatky z experimentálních studií se zatím nepodařilo v léčbě sepse ve větší míře uplatnit, zvláště z důvodu krátkého terapeutického okna nových imunoterapií. Příkladem může být neúspěch klinických studií s blokádou TNF-α. Hledání nových klinicky využitelných terapeutických cílů se proto v současné době soustřeďuje na patofyziologické mechanizmy, které se aktivují až v delším časovém intervalu od primárního inzultu. Z doporučených léčiv, která ovlivňují známé imunopatofyziologické mechanizmy, se v praxi částečně využívá imunomodulační účinek kortikoidů a aktivovaného proteinu C.
Klíčová slova:
sepse, epidemiologie, etiologie, patogeneze.
Infection and Systemic Inflammatory Response
Sepsis represents an important infectious process with systemic manifestation. The incidence of sepsis is continuously increasing. This epidemiologic trend reflects the aging population, increasing number of chronically ill patients and invasiveness of the modern medicine. An increasing resistance of infectious agents causing sepsis plays also a role. The progress in diagnosis and treatment of sepsis, which was achieved in last decades, influenced prognosis of the disease only slightly. This fact is due to our inadequate understanding of sepsis pathogenesis. An important role in the sepsis pathogenesis is played by systemic inflammatory response, which may cause tissue damage leading to the organ failure. This reaction is controlled by anti-inflammatory response, which may be exaggerated leading to increased susceptibility to secondary infections or reduced ability to combat primary infection. The knowledge obtained from experimental studies could not been utilized, because of short therapeutic window of new immunotherapies. As an example is a failure of clinical study with monoclonal antibody against TNF-α. Thus, the search for new clinically effective therapeutic agents is aimed at pathogenetic mechanisms activated in longer time frame after the primary insult. Currently, out of drugs modulating the already known immunopathophysiological mechanisms of sepsis corticosteroids and activated protein C are used.
Key words:
sepsis, epidemiology, aetiology, pathogenesis.
Autoři:
M. Holub
Působiště autorů:
III. klinika infekčních a tropických nemocí 1. LF UK a FN Na Bulovce, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2007; 146: 109-114
Kategorie:
Přehledový článek
Souhrn
Sepse představuje velmi důležitý infekční proces se systémovými projevy. Incidence sepse se kontinuálně zvyšuje. Nepříznivé epidemiologické trendy odrážejí stárnutí populace, zvyšující se počet chronicky nemocných i invazivitu moderní medicíny. Negativní vliv má rovněž rostoucí rezistence mikrobiálních původců sepse. Pokroky v diagnostice a léčbě sepse, ke kterým v nedávné době došlo, příznivě ovlivnily prognózu tohoto infekčního onemocnění pouze mírně. Tento fakt odráží zatím nedostatečnou znalost patogeneze sepse. Významnou roli v rozvoji sepse hraje systémová zánětová odpověď, jenž může mít autoagresivní projevy vedoucí k orgánovému selhání. Tuto reakci tlumí protizánětová odpověď, která však při nadměrné aktivaci způsobuje imunosupresi a vyšší vnímavost k sekundárním infekcím či zhoršuje likvidaci vyvolávajícího infekčního agens. Poznatky z experimentálních studií se zatím nepodařilo v léčbě sepse ve větší míře uplatnit, zvláště z důvodu krátkého terapeutického okna nových imunoterapií. Příkladem může být neúspěch klinických studií s blokádou TNF-α. Hledání nových klinicky využitelných terapeutických cílů se proto v současné době soustřeďuje na patofyziologické mechanizmy, které se aktivují až v delším časovém intervalu od primárního inzultu. Z doporučených léčiv, která ovlivňují známé imunopatofyziologické mechanizmy, se v praxi částečně využívá imunomodulační účinek kortikoidů a aktivovaného proteinu C.
Klíčová slova:
sepse, epidemiologie, etiologie, patogeneze.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Chronická apendicitis – mizející či běžná diagnóza?
- Patogenní Entamoeba histolytica – vzácný výskyt u osob s mikroskopickým nálezem cyst ve stolici
- Onemocnění jater infekční etiologie
- Nová antibiotika, efluxní pumpy a překonávání rezistence k antibiotikům