Vybrané souhrny

Cypess AM, Lehman S, Williams G, Tal I, Rodman D, Goldfine AB, Kuo FC, Palmer EL, Tseng YH, Doria A, Kolodny GM, Kahn CR.

Identification and importance of brown adipose tissue in adult humans

N Engl J Med 2009; 360(15): 1509–1517.

Identifikace a význam hnědé tukové tkáně u dospělých

Obezita pramení z nerovnováhy mezi energetickým příjmem a výdejem.

Hnědá tuková tkáň (HTT) napomáhá regulaci energetického výdeje termogenezí zprostředkovanou expresí nepárového proteinu 1 (UCP 1) u hlodavců a novorozenců. Avšak u dospělých lidí se dosud mělo za to, že tato tkáň nemá nijak zvláštní fyziologický význam.

V předložené studii bylo celkem vyšetřeno 3640 skenů z různých důvodů kombinovanou metodou PET-CT u 1972 pacientů cíleně na přítomnost substanciálních depozit HTT. Tato depozita byla definována jako tkáň, jejíž denzita byla hodnocena dle CT a v průměru byla větší než 4 mm a maximální standardizovaný uptake hodnot F-FDG (¹⁸F-fluorodeoxyglukóza) byl alespoň 2 g/ml, což ukazovalo na vysokou metabolickou aktivitu. Imunodetekce UCP 1 byla provedena z bioptických vzorků krku a supraklavikulárních oblastí. Rovněž tak byly zaznamenávány klinické údaje a srovnávány se spárovanými kontrolami.

Zkoumaná depozita byla identifikována v oblasti sahající od ventrální strany krku po hrudník. Pozitivní PET-CT skeny byly zachyceny u 76 z 1013 žen (7,5 %) a u 30 z 959 mužů (3,1 %), což odpovídá poměru ženy : muži více jak 2 : 1 (p < 0,0001). U žen byla také zjištěna větší množství HTT a vyšší F-FDG uptake aktivity. Pravděpodobnost detekce HTT inverzně korelovala s věkem (p < 0,0001), venkovní teplotou v době provádění PET-CT skenů (p < 0,02), užíváním betablokátorů (p < 0,0001) a hodnotou body mass indexu u starších osob (p < 0,007).

Závěr: U dospělých lidí jsou přítomné definované oblasti funkčně aktivní HTT, častěji u žen než u mužů, a mohou být kvantifikovány neinvazivně s využitím metod F-FDG PET-CT. Nejdůležitější se jeví inverzní korelace HTT s body mass indexem u starších jedinců, což poukazuje na potenciální roli HTT v metabolismu dospělých lidí.

Longitudinal Assessment of Bariatric Surgery (LABS) Consortium, Flum DR, Belle SH, King WC, Wahed AS, Berk P, Chapman W, Pories W, Courcoulas A, McCloskey C, Mitchell J, Patterson E, Pomp A, Staten MA, Yanovski SZ, Thirlby R, Wolfe B.

Perioperative safety in the longitudinal assessment of bariatric surgery

N Engl J Med 2009; 361(5): 445–454.

Perioperativní bezpečnost v dlouhodobém hodnocení bariatrických operací

Při bariatrických operacích jsou potřebná přesnější stanovení rizik chirurgických postupů v zájmu kvalitnějšího rozhodování v léčbě extrémní obezity. Byla provedena multicentrická (10 různých míst USA), prospektivní, observační (po dobu 30 dní) studie sledující výsledky těchto chirurgických intervencí mezi lety 2005–2007. Sledován byl výskyt úmrtí, tromboembolismů, endoskopické a perkutánní operativní reintervence a další parametry.

Všeobecný výskyt úmrtí a nežádoucích účinků těchto výkonů byl nízký, zvýšený byl u pacientů s nejvyšším body mass indexem a některými souběžnými stavy, jako například s tromboembolismy, syndromem obstrukční spánkové apnoe a zhoršeným fyziologickým stavem organismu. Věk, pohlaví a etnická příslušnost nevykazovaly signifikantní asociaci s komplikacemi.

Závěr: Krátkodobá bezpečnost bariatrických výkonů by měla být zvážena jak ve spojitosti s dlouhodobými účinky operací, tak i s riziky spojenými s existencí extrémní obezity.

Savva GM, Wharton SB, Ince PG, Forster G, Matthews FE, Brayne C; Medical Research Council Cognitive Function and Ageing Study

Age, neuropathology, and dementia

N Engl J Med 2009; 360(22): 2302–2309.

Věk, neuropatie a demence

Výzkum Alzheimerovy choroby se soustřeďuje hlavně na mladší jedince mezi staršími nemocnými, přičemž studie zahrnující velmi staré nemocné referují oslabené vztahy mezi

patologickými rysy choroby a demencí. Bylo vyhodnoceno 456 vzorků mozkových tkání od téhož počtu jedinců ve věkovém rozmezí od 63 do 103 let v době úmrtí. Bylo užito standardního neuropatologického protokolu, který hodnotil patologické rysy Alzheimerovy choroby, mozkovou atrofii a cerebrovaskulární onemocnění. Bylo zjištěno, že rozdíly v prevalenci patologických změn u středně těžké až těžké Alzheimerovy choroby mezi osobami s demencí a bez ní se snižují se stoupajícím věkem. Ve věku 75 let byla zjištěna silná asociace mezi neokortikálními neuritickými plaky a demencí (odds ratio 8,63, 95% interval spolehlivosti 3,81–19,6), zatímco ve věku 95 let (odds ratio 2,48 95% interval spolehlivosti 0,92–4,14) byla tato asociace redukována. Obdobná oslabení se stoupajícím věkem byla zaznamenána ve spojení mezi ostatními patologickými změnami vztahujícími se k Alzheimerově chorobě a demenci ve všech ostatních oblastech mozku.

Naproti tomu v případě neokortikální mozkové atrofie se udržel vztah s věkem u osob s demencí (jak ve věkové kategorii 75letých, tak u jedinců 95letých) a v tom se tedy lišila kohorta jedinců s demencí a bez ní.

Závěr: Asociace mezi patologickými rysy Alzheimerovy choroby a demencí je zřetelně silnější u mladších jedinců než u starších v rámci starších osob. Věk nemocných by měl být brán v potaz při hodnocení pravděpodobného účinku intervencí proti demencím v populaci.

doc. MUDr. Petr Čáp, PhD.

Nemocnice Na Homolce

150 30 Praha 5, Rentgenova 2

e-mail: petr.cap@homolka.cz