2. trilaterální sympozium s mezinárodní účastí Rožnov pod Radhoštěm, 17.–19. června 2009

Multioborové setkání, které mělo přispět k užší spolupráci mezi urgentní medicínou, traumatologií, soudním lékařstvím, policií, státním zastupitelstvím a soudy, se uskutečnilo 17.–19. června v Rožnově pod Radhoštěm. Pořadateli tohoto 2. trilaterálního sympozia byly Česká společnost pro úrazovou chirurgii ČLS JEP, Česká společnost soudního lékařství a forenzní toxikologie ČLS JEP, Traumatologické centrum a Ústav soudního lékařství FNO a PČR Správy Severomoravského kraje Ostrava. Akce proběhla pod záštitou ředitele FNO MUDr. Svatopluka Němečka, MBA, děkana ZSF OU doc. MUDr. Arnošta Martínka, CSc., hejtmana MsK ing. Jaroslava Palase, hejtmana ZK ing. Stanislava Mišáka, primátora statutárního města Ostravy ing. Petra Kajnara a ředitele PČR Správy Severomoravského kraje Ostrava plk. RNDr. Jaroslava Skříčila.

„Na místech trestného činu se pohybují zdravotníci z oblasti urgentní medicíny a následně jsou pak poškození převezeni k lékařskému ošetření k nám na traumatologii,“ uvedl doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc., primář Traumatologického centra. „V průběhu prováděných medicínských úkonů souběžně běží i paralela forenzní, kdy orgány činné v trestním řízení musí zajistit stopy z místa činu a zabezpečit takovou zdravotnickou dokumentaci, aby bylo možné vznést obvinění proti pachateli, a to při respektování všech platných zákonů a nařízení.“ Druhý organizátor kongresu, MUDr. Igor Dvořáček, Ph.D., přednosta Ústavu soudního lékařství, k tomu dodává: „Všichni dobře víme, že v současné legislativně nepřehledné situaci vznikají často nedorozumění, a to především v přenosu informací a dat mezi zdravotníky a orgány činnými v trestním řízení. Tímto setkáním jsme chtěli docílit určité změny. Program měl za úkol stmelit rozlišné odbornosti tak, abychom si vzájemně rozuměli a dovedli spolu komunikovat.“

Sympozium bylo zaměřeno především na oblast domácího násilí a dále pak na problematiku hromadných dopravních úrazů. V lékařské i sesterské sekci bylo předneseno více než čtyřicet velmi kvalitních sdělní. Přítomné zaujaly především přednášky, které rozebíraly železniční neštěstí ve Studénce z pohledu zdravotnického, ale i psychologického. Široce byly rozebírány příčiny úmrtí u dopravních nehod, stejně jako problematika polytraumat. K domácímu násilí se vyjadřovali lékaři nejen z oboru soudního lékařství a kriminalistiky, ale i dětští lékaři, psychologové a psychiatři.

Samostatný blok byl věnován profilu nového studijního oboru Společenské patologie a logistiky terénních rizikových situací. Studenti předvedli několik projektů, na kterých v průběhu studia pracovali a které se setkaly s velkým zájmem. Rovněž v sesterské sekci sympozia odezněla řada velice zajímavých přednášek, a to především z pracoviště traumatologie FN Ostrava. Své místo měli i znalci z oboru silniční dopravy, kteří názorně předvedli řešení dopravních úrazů řidičů jednostopých vozidel. Na toto téma navazovala i přednáška pracovníků Škoda auto a.s. na téma výzkum dopravní bezpečnosti. V závěru nesmíme zapomenout na přednášku prof. MUDr. O. Frice, emeritního přednosty Ústavu soudního lékařství v Ženevě, na téma zkušenosti se spoluprací mezi složkami činnými v trestním řízení.

Odborná úroveň všech sdělení předčila očekávání. Lze říci, že všechny zúčastněné strany byly s touto výborně organizačně zvládnutou akcí spokojeny a nezbývá než se těšit na 3. trilaterální sympozium, které by se mělo konat v roce 2011.

MUDr. Igor Dvořáček, Ph.D., přednosta ÚSL FN Ostrava

doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc., předseda ČSÚCH ČLS JEP

e-mail: pavla.segarova@fnspo.cz

Pleva L, Lukáč L, Jelen S.

Organizace ošetřování hromadného úrazu

Traumacentrum FN Ostrava

Hromadné úrazy jsou vždy velmi závažným organizačním problémem, a to nejen v přednemocničním ošetřování a třídění zraněných, ale i v jejich rozmísťování do jednotlivých spádových chirurgických pracovišť podle rozsahu a závažnosti poranění, ale i z léčebného hlediska v určení timingu ošetřování jednotlivých poranění u polytraumat. Zatímco v přednemocniční péči jsou v rámci IZS tyto nečekané situace pravidelně procvičovány v simulovaných situacích složkami IZS (Hasiči, ZZS, Policie a další složky), jsou zdravotníci v nemocničních zařízeních postaveni již před plnou realitu situace, které jsou sice řešeny pomocí traumatologických plánů jednotlivých zdravotnických zařízení, ale každý hromadný úraz je jiný, a tedy i postupy v ošetřování individuální.

Autoři ve svém sdělení rozebírají dva hromadné úrazy, které byly v MsK v roce 2008 a uvádějí problematiku jednotlivých krizových situací s návrhem jejich řešení.

¹Dvořáček I, ²Valerián L, ¹Smatanová M, ¹Dokoupil M, ¹Zátopková L.

Železniční neštěstí ve Studénce

¹Ústav soudního lékařství FN Ostrava

²Policie ČR, KŘ policie Sm kraje, SKPV, odbor obecné kriminality, Ostrava

Autoři se ve sdělení zabývají železničním neštěstím ve Studénce, a to především z pohledu soudního lékařství. Jsou zmíněny problémy při identifikaci jednotlivých těl zemřelých, nastíněny jsou základní příčiny smrti zemřelých osob a dále pak je proveden širší rozbor poranění dalších cestujících. V závěru je provedeno krátké shrnutí a srovnání s tramvajovým neštěstím v Ostravě – Vřesině.

¹Vřeský B, ²Dvořáček I.

Neobvyklá identifikace mrtvého

¹Centrum plastické chirurgie a chirurgie ruky FN Ostrava

²Ústav soudního lékařství FN Ostrava

Cíl. Identifikace oběti hromadných neštěstí je prioritním úkolem pro vyšetřující složky. Využívá se identifikačních markant, ke kterým přibývá v poslední době implantovaný cizorodý materiál, který byl použit za účelem zlepšení kosmetického image.

Metoda. Kazuistické sdělení demonstruje identifikaci ženy, která se stala obětí hromadného úrazu. Nestandardním markantem k určení totožnosti byly silikonové prsní implantáty.

Výsledky. Pokud jsou u oběti při pitevním nálezu zjištěny prsní silikonové implantáty, je možné na základě těchto identifikace, pokud však lze zjistit výrobce (eventuálně firemní zastoupení) a taktéž výrobní číslo, popřípadě velikost implantátů. I v těchto případech může postup selhat, a to v případech nedokonalé registrace (vztah operující lékař – firemní distributor v České republice).

Závěr. Identifikace obětí s nálezem prsních silikonových implantátů, kdy tyto jsou identifikovatelné a řádně registrovány může být časná, s minimální ekonomickou náročností proti jiným markantům, např. zjištění DNA, krevních skupin aj., u obětí, kde běžná identifikace selhává.

Michálková-Šálková M, Jícha J.

Železniční nehoda 8. srpna 2008 – vlaku Eurocity č. 108 „Comenius“ – Psychické působení následků nehody na zasahující jednotky policistů v urgentní fázi a jejich řešení

KŘ Policie SM kraje Ostrava

Přednáška poukazuje na psychické faktory, kterými byli při nehodě zasaženi příslušníci Policie ČR, kteří zasahovali při nehodě v urgentní fázi, a způsoby jejich řešení prostřednictvím stálého týmu posttraumatické intervenční péče PČR. Vychází z průzkumu, který mezi zasahujícími příslušníky PČR zpracovala v rámci magisterské diplomové práce Mgr. Miroslava Michálková-Šálková a poznatků z činnosti vyšetřovacího týmu Comenius, který vede mjr. JUDr. Jiří Jícha.

Guřan M, Kacr P, Čambor S, Bugoš M.

Managament ošetření hromadného úrazu na TC Zlín

Baťova nemocnice Zlín

Autoři ve svém sdělení informují o poranění skupiny obyvatel pádem vzrostlého stromu na zastávce MHD ve Zlíně dne 22. ledna 2009 s tragickými následky.

Chronologicky je zachycen průběh záchrany obětí od pádu stromu – aktivizace integrovaného záchranného systému Zlínského kraje po převoz a předání poraněných do Traumacentra KNTB – primární a definitivní ošetření poraněných.

V této souvislosti zmíněno i velké cvičení TRAUMA 2008, které proběhlo ve Zlíně dne 24. dubna 2008 se zaměřením právě na hromadné neštěstí – přísun a převzetí raněných do traumacentra.

V závěru pak zmíněna kazuistika všech těžce poraněných a zamyšlení se nad možnostmi managemantu poraněných na místě a eventuálními možnostmi transportu do ostatních traumacenter i s možnými forenzními dopady.

Kopáček I, Ječmínek Vl, Smatanová M, Dvořáček I. 

Příčiny úmrtí u dopravních nehod

Traumacentrum FN Ostrava

Autoři ve své práci zhodnotili příčiny úmrtí při dopravních nehodách u pacientů přivezených na Halu urgentního příjmu FNO v letech 2004–2008. V převážné většině se jednalo o pacienty poraněné při automobilových nehodách, kdy při působení prudkého deceleračního mechanismu a vysoké energie nárazu dochází k těžkému poranění hlavně parenchymatózních orgánů dutiny hrudní a břišní, poranění CNS a mnohočetným zlomeninám. Současně jsme vypozorovali příčinnou souvislost s rozsahem a závažností poranění v závislosti na použití zádržných systémů (airbagy, pásy apod.), typem vozu a stářím vozu a nerovností střetu – např. nákladní × osobní auto. Rovněž většina nehod byla způsobena pochybením řidiče, požitím alkoholu nebo nesprávným způsobem jízdy.

Daňo J, Kováč P, Molčan M.

Polytrauma v spojení s poranením descendentnej aorty v našom materiály

FNsP Prešov

V prednáške sa zaoberáme problematikou polytraumy v spojení s poranením descendentnej aorty. Prezentujeme dve kazuistiky, rozoberáme postup rýchlej zdravotnej pomoci, následnej diagnostiky a liečby v podmienkach FNsP Prešov.

¹Šír M, ²Procházka V, ²Chmelová J, ¹Pleva L.

Polytrauma s poraněním oblouku aorty

¹Traumacentrum FN Ostrava

²RDG ústav FN Ostrava

V posledních letech dochází s rozvojem přednemocniční péče, diagnostických metod (angioCT) k častější diagnostice poranění aortálního oblouku v rámci polytraumatu.

Poranění oblouku aorty nejčastěji vznikají při tupých poraněních hrudníku mechanismem decelerace a komprese.

Rozvoj intervenční radiologie umožňuje ošetřit poranění oblouku aorty u polytraumatizovaných hemodynamicky stabilních pacientů méně invazivní metodou stentování.

Endovaskulární léčba poranění oblouku aorty u hemodynamicky stabilních pacientů je v současné době základní terapeutickou volbou, protože má jednoznačně nižší morbiditu, mortalitu a menší počet komplikací než operační metody s náhradou aortálního oblouku.

Uvedena kazuistika polytraumatizovaného pacienta po dopravní nehodě s emergentním zavedením aortálního stentu a dále kazuistika pacienta s anomálními odstupy větví aortálního oblouku, u něhož musela být provedena náhrada oblouku poraněné aorty protézou.

Kitka M, Molčanyi T, Kňazovický M.

Pooperační komplikace po úrazoch brucha

FN Košice

Brušné poranenia predstavujú významnú časť úrazovej chirurgie okrem iného v súvislosti s nárastom tupých i penetrujúcich poranení. Významným faktom je, že počet komplikácií v pooperačnom období neklesol. Je to v súvislosti hlavne s výskytom masívnejších tupých mechanizmov pôsobiacích na brucho, ale i so zvýšeným počtom penetrujúcich poranení. Výsledkom pôsobenia vonkajších síl môžu byť mnohopočetné poranenia brušných orgánov s výskytom zvýšeného vnútrobrušného tlaku so všetkými dôsledkami. Tieto skutočnosti nám neustále potvrdzujú, že poúrazové brucho je iné ako pred obyčajným elektívnym výkonom.

Autori vo svojej prezentácii okrem základných poznatkov, rozdelenia a klasifikácií poukazujú na možné komplikácie, či už sú to klasické včasné z technickej chyby, alebo neskoršie, vyskytujúce sa v súvislosti s rozvojom patologických mechanizmov v brušnej dutine. Ileózne stavy patria do palety bežnejších pooperačných komplikácií, ale výskyt infekčných komplikácií je vždy v súvislosti so zanesením infektu kontaminovaným penetrujúcim predmetom, alebo rozliatim infekčného obsahu tráviacej rúry. Samostatnými jednotkami sú niektoré ďalšie komplikácie, ktoré priamo súvisia s úrazom brucha, ako je pankreatitída, alebo v súvislosti s celkovo ťažkým stavom ako melena, či pneumonia.

Problém zvýšeného vnútrobrušného tlaku je v popredí pri každom masívnejšom úrazovom mechanizme a hlavne pri hroziacej či rozvinutej komplikácií. V súčasnosti sa pri hroiziacom či rozvinutom abdominálnom kompartment syndróme musíme venovať dôslednej diagnostike a čo najpresnejšiemu zmeraniu vnútrobrušného tlaku s cieľom ďalšieho úspešného postupu. V každom prípade pri neistom celkovom a lokálnom náleze na bruchu treba myslieť na abdominálny kompartment syndróm.

Autori rozoberajú skúsenosti a poukazjú na súčasný dnes už rutinne používaný trend ošetrovania otvoreného brucha metódou VAC. Ide o metódu s vysokou mortalitou, ale bez použitia tejto techniky by bola letalita týchto život ohrozujúcich stavov takmer istá. Vysledky potvrdzujú, že ide o pomerne časovo náročné ošetrovanie a ekonomicky náročnú metódu, ale má svoje opodstatnenie, pretože je to vždy viac ako istý letálny výsledok.

Literatúra

1. Longmire WP, Jr., Tompkins SK, Bloodhart T. Manual of Liver Surgery. New York: Springer Verlag 1981; 267 s.

2. Michek J, Pleva L, Wendsche P. Poranění organu dutiny břišní a retroperitonea. Úraz chir 2001; 9 (Suppl.): 134 s.

Doleček R, Pleva L, Cichý Z, Madeja R, Prusenovský P, Segarová P.

Může přehnaná odezva na trauma poškodit až zahubit postižený organismus?

Traumacentrum FN Ostrava

Organismus po závažném traumatu, popálení se snaží maximálně zachovat nezbytnou homeostázu. Někdy však přehnaně reaguje na trauma a mobilizuje zbytečně své zdroje, čímž se může i významně poškodit. Utlumení přehnané odezvy může zlepšit průběh i prognózu postižení. Za sledování 27 různých ukazatelů během 4 týdnů po úrazu je uvedena odezva akutní fáze a klasická odezva hypothalamus – hypofýza – nadledviny. Jako příklady sledovány hladiny PTH, kortizolu, testosteronu, DHT, volného testosteronu, kalcia, Interleukinu-6, sIL-2R, T3, TSH, kyselé a alkalické fosfatázy aj. Nalezené hodnoty pak prokazují, jak se u těžce poraněných s nedostatečnou činností nadledvin (funkční?) organismus snaží o záchranu masivním vyplavením IL-6. Závažnost traumatu hodnocena pomocí ISS. Sledováno 26 mužů a žen po závažných traumatech (ISS 40 ± 6, věk 33 ± 4 roky). Uvedeny i příklady těch, kteří trauma nepřežili. Pro porovnání uvedeni nemocní po elektivní chirurgii při totální náhradě kyčelního kloubu, kde je odezva na trauma neskonale menší.

Fialová I.

Dopad trestného činu na kvalitu života oběti

Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů FZS OU Ostrava

Úvod. Dopad trestného činu na kvalitu života oběti je viktimology (specialisty, kteří se zabývají problematikou obětí trestných činů) označován pojmem terciární viktimizace.

Cíl. Cílem příspěvku je ilustrovat skutečnost, že dopad trestného činu na kvalitu života oběti nemusí být přímo úměrný závažnosti trestného činu.

Metoda. Analýza kazuistiky z psychologické poradny – případ manželského páru, který přistihl zloděje ve vlastním domě.

Závěr. Emoční újmu způsobenou prožitkem viktimizace a její dopad na psychiku a chování jedince není možné podceňovat ani v těch případech, kdy nedojde k žádné majetkové újmě ani k situaci, kdy je oběti vyhrožováno nebo je ohroženo její zdraví a život.

Valerián L.

Aktivní násilí proti jednotlivci páchané osobami s psychiatrickou zátěží

Policie ČR, Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, Ostrava

Odhalování a vyšetřování násilné trestné činnosti patří mezi jedny z nejsložitějších činností policie. Nejen proto, že objektem těchto trestných činů je lidský život a zdraví, ale zejména proto, že policie musí velmi pozorně obstarávat důkazy, později sloužící k usvědčení pachatele. Praxe však přináší momenty, kdy pachatelé takovýchto činů nemohou být postaveni před soud a spravedlivě potrestání, neboť trestní stíhání je nepřípustné z důvodu jejich duševní poruchy či choroby. I přes řádné objasnění případu a jeho zadokumentování je vedené trestní stíhání zastaveno ve smyslu trestního řádu. Na jedné straně zde stojí osoba, která se dopustila závažného činu, usmrtila jiného a je nebezpečná jak pro společnost obecně, tak i pro sebe sama, na druhou stranu nemůže být z důvodu nepříčetnosti za své jednání odsouzena. Nabízí se otázka, jak se společnost může před takovýmito osobami chránit. Pro výkon trestu z důvodu absence odsuzujícího rozsudku nejsou tyto osoby způsobilé, a zdravotnická zařízení, kam s ohledem na svůj zdravotní stav patří, nejsou k pobytu s ohledem na jejich nebezpečnost přizpůsobena.

Uvedený problém se podařilo po létech vyřešit zákonem o zabezpečovací detenci, účinným od 1. ledna 2009. Na jeho základě vznikl první detenční ústav s kapacitou 48 míst, který je součástí Vazební věznice Brno. Právě zde jsou umisťováni nebezpeční pachatelé s psychickými poruchami a chorobami, u nichž byla nařízena ústavní psychiatrická léčba, a které se právě proto nepodařilo spravedlivě odsoudit. Rozbor jednotlivých případů potvrzuje správnost přijetí tohoto zákona.

¹Berek A, ²Hojsík D, ³Valerián L.

Mezinárodní spolupráce v případě zavražděné osoby

¹Špeciálna kynologická ZS Slovakia

²Ústav súdneho lekárstva LF UK Bratislava

³KR PZ ČR Ostrava

Doba, v ktorej žijeme, dáva také možnosti človeku, keď už nič nie je nemožné. Práve tieto možnosti sa stávajú častokrát nebezpečným nástrojom pre jeho konanie. Existuje určitá vrstva ľudí, ktorá sa svojim počínaním dostáva nad rámec našej spoločnosti. Sú to ľudia, pre ktoré hodnoty ľudských životov nemajú žiadnu cenu. Z toho pramení, že svoje neľudské činy vykonávajú rôznymi spôsobmi utajenia, aby odďaľovali objasnenie činu. V poslednom desaťročí má počet spáchaných vrážd na celom svete stúpajúcu tendenciu. Páchatelia sa usilujú zbaviť časti ľudského tela tak, aby sa nikdy nenašli, a tak zničili jeden z kľúčových dôkazov svojho skutku.

Dvořáček I, Smatanová M, Dokoupil M, Zátopková L.

Domácí násilí v soudně-lékařské praxi

Ústav soudního lékařství FN Ostrava

V krátkém sdělení je provedeno stručné soudně-lékařské shrnutí nálezů, se kterými se setkáváme při domácím násilí. Jde o diferenciální diagnostiku určenou především klinickým lékařům, aby byli schopni včas a správně zhodnotit aktivní násilí ze strany druhé osoby. V závěru přednášky jsou pak prezentovány některé kazuistiky z posledních let praxe, především pak případy, kdy je vyvražděna celá rodina.

Šafr M, Hejna P.

Vražda novorozence matkou (smrt novorozeného dítěte za přispění matky) z pohledu soudního lékaře

FN Hradec Králové

Sdělení na pozadí čtyř vzorových kazuistik v časovém rozmezí 50 let dokumentuje ze soudně-lékařského hlediska přístup nastávající matky k nechtěnému těhotenství a novorozenému dítěti, aktivní či pasivní podíl rodičky na násilné smrti novorozence, pohnutky k činu vedoucí, způsob zacházení s mrtvým tělem, zakrývání činu aj. V úvodní části je definován legislativní rámec uvedeného jednání a užívané termíny. Jsou uvedeny základní diagnostické a pitevní soudně-lékařské postupy přispívající k průkazu novorozenosti, životaschopnosti, donošenosti a vitality novorozence, mechanismu smrti, manipulace s mrtvým tělem ze strany druhé osoby apod. Závěrem je přehledně demonstrován podíl těchto případů na celkovém počtu osob pitvaných v Ústavu soudního lékařství v Hradci Králové v období 1951–1960 a 1991–2000.

Novotný Z, Karešová K.

Na společné cestě za týraným dítětem

Dětské centrum Domeček, p.o. Ostrava

Úvod. Péče o týrané děti je roztříštěna mezi více rezortů. Spoluprací lze dosáhnout lepších výsledků jak v oblasti detekce a diagnostiky, ale i terapie a hlavně lze zabránit sekundární viktimizaci.

Metoda. Shrnutí historických zkušeností spolupráce a uvedení některých konkrétních dat.

Popis. Po několikaletém vzájemném sbližování policie a dětského centra jako civilního objektu byl vypracován projekt na vybudování multifunkčního komplexu pro práci s dětskými svědky trestných činů, kdy dětské centrum poskytlo prostory a odborný personál a policie techniku a své odborníky. Předem byl plán prodiskutován se soudy, státním zastupitelstvím a orgány sociálně právní ochrany dítěte. V roce 2007 zahájen zkušební provoz.

Výsledky. V roce 2008 plný provoz 24 hodin denně, 365 dní v roce. Vyšetřeno v tomto roce 98 dětí s podezřením na pohlavní zneužití.

Dítě vyslýchá policista, který využívá našeho psychologa. Výslech je on-line nahráván na DVD policejním technikem ve vedlejší místnosti. Ostatní účastníci sledují výslech z jiné, vzdálené místnosti na TV a mohou do výslechu vstupovat dotazy pomocí mikroportu. DVD je posléze přepsáno policejní zapisovatelkou do psaného textu, obé slouží jako doličný materiál pro jednání orgánů činných v trestním řízení. Místnost využívá stejným způsobem dětské centrum k diagnostice a terapii vztahu matka dítě. Jsou ojediněle vyšetřovány i ženy znásilněné, případně děti jako svědci (vražd apod.).

Závěr. Záznam audio a video má větší vypovídající hodnotu než psaný text. Jako nejdůležitější se jeví eliminace sekundární viktimizace dítěte opakovanými výslechy – vedených někdy neodborníky. Autoreflexe zúčastněných pracovníků. Možnost využití pro terapii dítěte a rodiny. Víceúčelové zařízení. Navázání úzké spolupráce. To jsou některé z hlavních přínosů našeho společného projektu.

Šidlo J, Šikula J, Škodáček I, Činovský K, Bauerová J.

Syndróm CAN v detskom veku – pohľad morfológa

Ústav súdneho lekárstva LF UK, Klinika detskej psychiatrie DFN Bratislava

Úvod. Syndróm CAN (child abuse and neglect) – týranie, zneužívanie a zanedbávanie dieťaťa je medicínskym a spoločenským problémom v celosvetovom meradle. Jeho najzávažnejším dôsledkom je smrť dieťaťa. Cieľom práce bolo zistiť výskyt smrteľných prípadov v materiáli bratislavských súdnolekárskych pracovísk.

Materiál a metódy. Bola vykonaná retrospektívna analýza pitevných protokolov za obdobie 10 rokov so zameraním na príčiny smrti v detskom veku. Zvláštny dôraz bol kladený na výskyt prípadov syndrómu CAN.

Výsledky. V sledovanom období bolo zistených 156 úmrtí v detskom veku z celkového počtu 10 771 pitvaných prípadov, čo predstavuje 1,45 %. Z uvedeného počtu zodpovedalo všeobecnej definícii syndrómu CAN osem prípadov, t.j. 5,13 %. Išlo o dva prípady vraždy novorodenca matkou, dva prípady vraždy dieťaťa a samovraždy rodiča, tri prípady týrania a jeden prípad zanedbávania. Výsledky analýzy dopĺňa demonštrácia takmer učebnicovej kazuistiky štyrročného dieťaťa mužského pohlavia.

Záver. Nízky počet zistených prípadov poukazuje na závislosť výskytu syndrómu CAN od sociálnych a ekonomických podmienok a demografickej štruktúry obyvateľstva regiónu. V rámci prezentácie je diskutovaný vzťah niektorých skupín úmrtí k syndómu CAN.

Dvořáček I, Fialová I, Valerián L, †Veselý J.

Profil studijního oboru Společenská patologie a logistika terénních rizikových situací

Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů FZS Ostravské univerzity

Cíl studijního oboru. Bakalářský studijní obor Společenská patologie a logistika terénních rizikových situací byl akreditován na Ostravské univerzitě v akademickém roce 2007/2008 v kombinované formě studia. Jeho cílem je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků schopných účinné spolupráce v rámci všech složek Integrovaného záchranného systému (IZS). Studijní obor byl koncipován na základě zkušeností, které ukázala praxe ze zásahů v terénu (dopravní nehody, přírodní katastrofy, hromadná neštěstí, požáry apod.), při kterých je spolupráce všech složek IZS nezbytná. Na obsahu oboru spolupracovali specialisté s dlouholetou praxí – lékař, kriminalista, právník a psycholog – autoři příspěvku. V současné době je Ostravská univerzita jedinou vysokou školou v České trepublice, která jmenovaný obor nabízí.

Studijní obor. Společenská patologie a logistika terénních rizikových situací je určen pro následující profesní skupiny:

• policisty Policie ČR
• strážníky Obecní policie
• příslušníky Hasičského záchranného sboru
• zaměstnance institucí spolupracujících s IZS
• příslušníky Vězeňské služby
• pracovníky Justiční stráže
• příslušníky Vodní záchranné služby a Horské záchranné služby

Koncepce oboru. Obor je koncipován jako multidisciplinární a tvoří jej vybrané lékařské, kriminalistické, právní, psychologické, technické, informační, bezpečnostní disciplíny a sociální politika. Podíl praktických (cvičení, odborné praxe) a teoretických předmětů vyjádřených v procentech je 70 : 30.

Rozvoj studijního oboru. V letech 2009–2011 bude realizován projekt s názvem Inovace didaktických postupů a podpora distančního vzdělávání ve studijních kurzech akreditovaného oboru Společenská patologie a logistika terénních rizikových situací, jehož cílem je modernizace didaktických postupů při výuce oboru. Jednou ze stěžejních změn bude vybudování trenažérů terénních situací – specializovaných učeben, které budou využívány pro nácvik ohledání místa činu, vyprošťování osob z automobilu při dopravní nehodě, poskytování první pomoci, zajištění mechanoskopických, chemických, daktyloskopických stop a podobně. Trenažéry budou vybudovány v suterénu budovy Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě – Porubě (FNO). Finanční podpora (veškeré finanční náklady) pro realizaci projektu je zajištěna z prostředků ESF a Národního vzdělávacího fondu, takže rozpočet FNO nebude zatížen. Na řešení projektu se bude podílet Ostravská univerzita v Ostravě ve spolupráci s partnery, kterými jsou Fakultní nemocnice Ostrava, Statutární město Ostrava – Městská policie v Ostravě a Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje.

Šteňko P, Segarová P, Pálmaiová E, Cieciotková S, Fialová I.

Záměna osob

Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů FZS Ostravské univerzity, Traumacentrum FN Ostrava

Cíl. Zjistit prožitky osob, které byly omezeny na osobní svobodě a následně umístěny do krátkodobé a dlouhodobé policejní cely.

Metody. Introspekce a experiment.

Postup: Omezení osobní svobody podle zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, převoz policejní hlídkou na služebnu Policie ČR, osobní prohlídka, pobyt v cele.

Závěr. Vyjádření pocitů experimentálních osob, které byly omylem omezeny na osobní svobodě a podrobeny veškerým úkonům, které se provádějí při zatčení podezřelých nebo odsouzených osob.

Urbánek P, Adamczyková N, Wolek T, Ďurkovič M, Boleslavský R, Křížková B, Galdiová P, Waisrová R, Fialová I.

Trosečníci

Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů FZS Ostravské univerzity

Úvod. Školní projekt s názvem Trosečníci je výsledkem zadaného téma – prožití zátěžové stresové situace s pocitem beznaděje. Cílem projektu je navození situace ztroskotání plavidla, kdy jednotliví účastníci budou představovat přeživší trosečníky. U těchto „trosečníků“ byly zjišťovány a zaznamenávány jejich pocity a prožitky před akcí, v jejím průběhu, bezprostředně po akci a s odstupem dvou dnů.

Metoda. Projekt Trosečníci se uskutečnil formou experimentu, při kterém byla navozena modelová situace nehody plavidla na vodní ploše při snížené viditelnosti. Vybraní účastníci projektu představovali trosečníky, na které působily rizikové faktory – neznáme vodní prostředí, chlad, hloubka, tma. Ostatní účastníci projektu měli jasně určené role od zajištění bezpečnosti a první pomoci až po výdej horkého čaje a stravy. Mimořádná pozornost byla věnována bezpečnosti všech účastníků projektu.

Celý průběh experimentu byl zaznamenáván s použitím audiovizuální techniky. Každý z účastníků musel vyhotovit zápis svých pocitů a prožitků jednu hodinu po skončení akce a následně ještě jeden zápis prožitků a pocitů s odstupem dvou dnů. Tyto zápisy prožitků a pocitů a výstupy z kamer byly po zpracování převedeny do tabulek a grafů.

Výsledky. Z pohledu vodní záchranné služby došlo k ověření a prověření činnosti v nočních podmínkách. Získané poznatky a zkušenosti budou využity při plánovaných součinnostních cvičeních složek IZS. Prověřil naprostou správnost bezpečnostních opatření.

Závěr. Byl prokázán význam projektové výuky. Tento způsob výuky by měl být i nadále prosazován ve větší míře. Výuka nejenže aplikuje stávající znalosti a vědomosti, ale nutí studenty i k získávání nových znalostí a dovedností. Projekt trosečníci přesně zapadl do osnov studijního oboru společenské patologie a logistiky terénních rizikových situací.

Kubačáková J, Mareda S, Pitřík B, Fridrich R, Fialová I.

Subjektivní prožívání zátěže při běžném úrazu

Traumacentrum FN Ostrava, Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů FZS Ostravské univerzity

Cíl. Zjistit prožitky jedince, který byl poraněn při dopravní nehodě.

Metoda. Introspekce, experiment.

Postup: Navodit simulací situaci, kdy se jedinec ocitne ve svízelné zátěžové situaci.

V tomto případě půjde o roli pacienta, který se stal účastníkem dopravní nehody. Odborným zdravotnickým personálem byly provedeny úkony neodkladné péče.

Závěr. Vyjádření pocitů zraněného pacienta při dopravním úraze včetně pocitů při ošetřování a hospitalizaci v nemocnici.

Kovácsová E, Kovalčíková M.

Traumaplán z pohledu personálu urgentního příjmu FNO

Oddělení centrálního příjmu FN Ostrava

Autorky ve svém sdělení srovnávají postupy v organizaci ošetřování dvou hromadných úrazů na urgentním příjmu TC FNO, které se vyskytly v roce 2008. První hromadný úraz byla srážka dvou tramvají ve Vřesině, druhý pak vlakové neštěstí u Studénky. Na souboru ošetřených pacientů pak ukazují nedostatky v organizaci ošetřování hromadného úrazu a navrhují příslušná opatření ke zlepšení návaznosti ošetřování jednotlivých poranění včetně jejich stratifikace.

Zelinová B, Karolová G.

Hromadné úrazy z pohledu sestry na operačním sále

Traumacentrum FN Ostrava

Naše sdělení pojednává o organizaci práce na operačním sále u hromadných úrazů. Zejména o zajištění personálním a prostorovém. Dále je kladen důraz na zajištění technického vybavení. Prezentuje situaci u vyhlášení Traumatologického plánu.

Mičulková IT, Dembková Z.

Vlakové neštěstí ve Studénce z pohledu sestry na standardním oddělení

Traumacentrum FN Ostrava

Autorky se zabývají problematikou příjmu zraněných při vlakovém hromadném neštěstí ve Studénce, ke kterému došlo pádem mostu na projíždějící rychlík Comenius dne 8. srpna 2008.

Ve svém sdělení rozebírají problematiku umísťování pacientů na traumatologické centrum ve spolupráci s ostatními pracovišti.

Vyzvedávají výhody umístění pacientů na jedno oddělení, které se vyprázdnilo na základě traumatologického plánu, čímž došlo k vytvoření plnohodnotné ošetřovací jednotky pro všechny zraněné z tohoto neštěstí, kteří mohli být následně plynule a přehledně připravováni k dalšímu ošetřování. Velkou výhodou bylo používání jednorázových balíčků Mediset, pomocí kterých se zrychlila a zefektivnila práce veškerého ošetřovatelského personálu.

Košarišťanová D, Funioková T, Hančarová P.

Traumatická amputace bérce – kazuistika

Traumacentrum FN Ostrava

Kazuistika popisuje péči o pacienta od prvních momentů po úrazu, přes přijetí na urgentním příjmu až po péči na našem oddělení. Zaměřuje se na všestrannost péče o pacienta, kterého musíme vnímat jako celek s více potřebami a problémy.

Popisuje péči jak o fyzickou, tak o psychickou a sociální stránku. Je doplněn bohatým fotografickým materiálem, který zachycuje jak naše pracoviště, tak komplikované hojení operační rány. Závěrem poukazuje na fakt, že i pacienti po amputacích se mohou vrátit do plnohodnotného života.

Pokorná A, Mičaníková M.

Péče o pacienta s agresivními projevy

Traumacentrum FN Ostrava

Autorky se ve své přednášce zamýšlejí nad vzrůstající agresivitou a útočností některých pacientů, kteří jsou přijímáni do zdravotnických zařízení.

Nejrizikovějším pracovištěm je místo prvního kontaktu, kde zařazujeme všechna oddělení akutních příjmů včetně traumatologie.

Autorky vyzvedávají potřebu asertivního chování a na příkladu uvádějí jednotlivé příznaky agresivních projevů od vulgárního vyhrožování až po fyzické napadení.

Součástí této přednášky je i uvedení vlastní zkušenosti s nácvikem komunikačních dovedností a zvládnutím pacienta, které autorky získaly na kurzu sebeobrany v Brně.

Jurásková J, Janková Z.

Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta se zlomeninou stehenní kosti

Traumacentrum FN Ostrava

Ve své přednášce autorky popisují příjem a komplexní péči o pacienta s polytraumatem na JIP. Zaměřují se na komplexnost ošetřovatelské péče. Důraz je kladen na multioborovou spolupráci.

Na konkrétním případu jednoho pacienta je prezentována předoperační i pooperační péče, zejména pak velká důležitost na pooperační sledování, které v tomto případě vedlo ke včasnému odhalení komplikací.

Jurčíková J, Procházková J, Vřeský B.

Specifika dětských úrazů na plastické chirurgii

Oddělení plastické chirurgie a chirurgie ruky FN Ostrava

Ve sdělení prezentujeme případy zranění u dětských pacientů. Obsáhlou skupinou jsou zranění způsobená pokousání psem, následuje úraz mobilním strojem.

Chirurgická léčba a druhy operačních postupů jsou prováděny i s ohledem na estetiku.

Často jde o etapové korekční výkony s časovým odstupem.

Komplexní léčebná péče je poskytována v rámci mezioborové spolupráce, zejména s dětskými anesteziology a pediatry.

Janošcová R, Haničáková R.

Může být náročná práce spojená s úsměvem?

Traumacentrum FN Ostrava

Autorky se ve svém sdělení zabývají psychologií poraněného pacienta, který po úraze ve většině případů propadá pasivní depresi.

Poukazují na psychicky náročnou práci ošetřujícího personálu na JIP u těchto pacientů a zamýšlejí se nad tím, jakými způsoby je možno psychicky podpořit těžce zraněného pacienta v jeho životní situaci, jelikož většina úrazů není zaviněna zraněným. Na úsměvných případech pak ukazují, že nejlepšími a nejúčinnějšími metodami je lidskost, humor a naděje.

Dorčáková A, Beunierová D.

Prevence dekubitů na Traumatologickém oddělení

Traumacentrum FN Ostrava

Přednáška vyjmenovává indikátory kvality ošetřovatelské péče na našem oddělení. Jedním z indikátorů je sledování výskytu dekubitů. Seznamuje s metodami sledování výskytu dekubitů a vytvoření skupiny sester konzultantek pro hojení chronických ran a dekubitů. Dále seznamuje posluchače s prevencí výskytu dekubitů a následně léčbou, která je zaměřena na vlhké hojení ran. Přednáška je doplněna fotografickým materiálem názorných ukázek preventivních a léčebných metod. Závěrem poukazuje na nezbytnou spolupráci celého kolektivu při prevenci a léčbě dekubitů.

Nevická E, Kytlic I, Rendeková M, Rozboril R.

Laminektómia s fatálnou komplikáciou

Súdnolekársko a patologicko-anatomické pracovisko Úradu pre dohľad nad ZS

Autori prezentujú prípad 70-ročnej pacientky, u ktorej počas laminektómie L3-L4 došlo k rozvoju závažnej komplikácie odhalenej až následnou pitvou menovanej. Prípad bol prejednávaný na Odbornej komisii predsedu Úradu pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou.

Kováč M, Kállay D, Sokol M, Jánošík J.

Neobvyklé strelné poranenie matky a dieťaťa strelnou zbraňou

SlaPA, ÚDZS Prešov, Ústav soudního lékařství ÚVN Praha, Kriminalistický a expertízny ústav PZ Košice

Autori referujú prípad strelného poranenia 2-ročného dieťaťa matkou s následným samo-poškodením matky tou istou strelnou zbraňou (revolver kal. 0,38), s použitím špeciálneho streliva používaného obrannou službou v lietadle, aby došlo k poraneniu osôb, bez priestrelu tela, pričom sa zaoberajú účinkom plastových striel na poškodenie tkanív a orgánov.

Pri pitve boli zdokumentované strelné poranenia hrudníka u dieťaťa s priestrelom srdca a zástrelom ľavých pľúc a dvojnásobného strelného poranenia matky, jedenkrát v oblasti hrudníka s priestrelom ľavých pľúc a druhýkrát do hlavy so zástrelom mozgu a nálezom projektilov v podobe zhluku tkaniny a plastových úlomkov.

Pri hodnotení týchto nálezov sa teoreticky uvažovalo aj o možnosti útoku treťou osobou, tento mechanizmus vzniku poranení však vzhľadom na vyšetrené okolnosti nebol potvrdený.

Vajtr D, Strejc P, Balíková M, Kukačka J, Vitouš A, Boubelík O, Průša R.

Aktivace mikroglie a astroglie v mozku jako korelát neurotoxicity u toxikomanů

¹Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN, Praha

²Ústav klinické biochemie a patobiochemie 2. LF UK a FN Motol, Praha

³Klinika infekčních chorob FN Motol, Praha

Úvod. Léčba toxikomanů vyžaduje multidisciplinární spolupráci odborníků, podobně jako v oblasti výzkumu komplikací dlouhodobé závislosti. Problematika neurotoxicity (Ramage et al. 2005) u toxikomanů s infekční hepatitidou je popisovaná v souvislosti se změnami hematoencefalické bariéry mozku (Sharma et al. 2006). Neurotoxicita může být klinicky monitorovaná koncentracemi NSE a S-100B proteinu v séru pacientů.

Metoda. Byla vyšetřena skupina 42 pacientů závislých na psychotropních a omamných látkách (hospitalizovaní ve FN Motol s potvrzeným zánětem jater) a skupina 14 zemřelých s průkazem drog ve vlasech svědčících pro chronický abusus návykových látek. Koncentrace NSE a S-100B v séru pacientů byly změřeny na přístroji Roche Cobas e411, hladiny manganu byly měřeny spektrometricky (AAS) a vzorky mozku u zemřelých byly vyšetřeny imunohistochemicky s protilátkami proti CD68 a GFAP (Chemicon).

Výsledky. V souboru hospitalizovaných toxikomanů (n = 42) jsme u 19 % pacientů prokázali vyšší hodnoty neurobiochemických markerů NSE a S-100B v séru (p < 0,05) v rozmezí od 15,88 do 35,38 μg/l u NSE a od 0,143 do 5,37 μg/l u S-100B proteinu, koncentrace manganu v krvi (3,03 ± 1,9 μg/l) byly vyšší u všech (100 %). U zemřelých osob byla v kůře, bazálních gangliích a ve kmeni mozku prokázána aktivace CD68(+) mikroglie perivaskulárně i v okolí neuronů jako projev neuronofagie. GFAP(+) astroglie byla prokázaná v šedé i bílé hmotě; s dobře značenými výběžky i pozitivními astrogliálními perivaskulárními pochvami.

Závěr. Patomorfologickým korelátem neurotoxicity u chronických uživatelů návykových látek může být CD68 a GFAP pozitivní glie v mozkové tkáni. U hospitalizovaných pacientů může být neurotoxicita monitorovaná markery poškození nervových buněk NSE a S-100B.

Hájková J, Myšinský J, Pexa T, Zelený M, Hirt M.

Nové možnosti odběru a uchování bio-logických vzorků – FTA^® cards

Ústav soudního lékařství Brno

Úvod. Unikátní technologie britské firmy Whatman použitá při výrobě FTA karet umožňuje bezpečné a dlouhodobé uchování odebraných vzorků biologického materiálu. Studie testující vliv biologických, chemických a fyzikálních jevů na stabilitu materiálu fixovaného na FTA kartu prokázaly mimořádnou odolnost FTA karet a současně vysoký stupeň ochrany fixovaného biologického materiálu.

Metoda. FTA karty jsou vhodné pro zajišťování a uchovávání vzorků různých druhů biologického materiálu (krev, sliny, sperma, tkáňové homogenáty, čistá DNA, rostlinné homogenáty, mikrobiální kultury, plodová voda). Některé druhy FTA karet obsahují barevný indikátor, kdy například po nanesení vzorku slin na FTA kartu dojde ke změně její barvy z růžové na bílou. Osoba odebírající biologický materiál má touto vizualizací i zpětnou vazbu správně provedeného odběru, hlavně v případě bukálních stěrů. Způsob použití soupravy je velmi jednoduchý. Pěnovým aplikátorem se setře požadovaný materiál a obtiskne se na FTA kartu. Karty jsou napuštěné speciálními chemikáliemi, které lyzují buňky, denaturují proteiny a chrání nukleovou kyselinu před působením nukleáz, oxidativním poškozením a poškozením vlivem UV záření. Také rychle inaktivují mikroorganismy a zabraňují růstu dalších. FTA karty zároveň účinně inaktivují patogeny, takže manipulace s nimi je bezpečná.

Část izolace DNA ze zajištěného materiálu probíhá prakticky hned po nanesení vzorku na FTA kartu, kdy dojde ke zlyzování buněk. V té chvíli je vzorek možné archivovat nebo dále zpracovávat.

Výsledky. Skladování FTA karet není náročné na prostor ani podmínky, vzorky biologického materiálu odebrané na FTA karty jsou stabilní v řádech let při skladování v papírových obálkách za pokojové teploty (studie výrobce uvádí bezproblémové zjištění plného DNA profilu ze vzorku krve skladovaného na FTA kartě 14 let, u vzorku bukálního stěru 5 let). Odpadá tedy potřeba vybavení forenzních laboratoří velkokapacitními hlubokomrazícími boxy, nemluvě o nákladech na energii a prostory.

Použití FTA karet ve forenzní oblasti je ve světě velmi rozšířené, v Evropě používají tyto karty k odběru vzorků biologického materiálu policejní orgány devíti zemí (Francie, Itálie, Španělsko, Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko, Holandsko, Lucembursko). Pozitivní zkušenosti s tímto typem odběrových souprav mají i některé soukromé a policejní genetické laboratoře v České republice, a to již více než čtyři roky. Kromě snížení nákladů na spotřební materiál a chemikálie při zpracování FTA karet je tu i výrazná úspora času potřebného na zpracování.

Závěr. FTA karty jsou svými vlastnostmi a snadností použití vynikající pomůckou kriminalistickým technikům, genetickým expertům a také soudním lékařům. Jednoduchá manipulace při odběru vzorků biologického materiálu spolu s výbornými vlastnostmi FTA karet při jejich zpracování v laboratoři, včetně možnosti automatizace celého procesu, staví tyto odběrové soupravy na nejvyšší příčku co do komfortu použití, rychlosti zpracování a kvality získaných výsledků. V neposlední řadě je použití FTA karet také úsporou personálních a materiálních nákladů.

Mulač K, Šťastný R, Fričová M, Krásný P, Kraus P.

Projekt „Výzkum dopravní bezpečnosti Škoda Auto“

Škoda Auto a.s., TK/25 – Bezpečnost a zkoušky vozu, Výzkum dopravní bezpečnosti

Úvod. Společnost Škoda Auto a.s. s podporou Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a dalších zainteresovaných složek ministerstva vnitra, dopravy a zdravotnictví zhruba před rokem odstartovala projekt výzkumu reálných dopravních nehod. Poznatky získané z reálného provozu slouží při vývoji nových vozů a jsou základem pro rozvoj aktivní i pasivní bezpečnosti s cílem snížení následků dopravních nehod v České republice. Pro silniční bezpečnost by měl projekt pomoci nastínit či pochopit širší souvislosti nehodovosti v ČR a působit na zvyšování bezpečnostních standardů vozů vyskytujících se na českých silnicích i na chování účastníků silničního provozu.

Metoda. Zájmová oblast projektu: Proškolený tým útvaru Technického vývoje Škoda Auto vyjíždí k dopravním nehodám aktuálně vyráběných vozidel Škoda, kde došlo ke splnění alespoň jednoho z následujících kritérií: 1. aktivace zádržných systémů (airbagů, bezpečnostních pásů); 2. zranění (i smrtelná) osádky vozidel Škoda; 3. zranění (i smrtelná) dalších účastníků provozu (chodci, cyklisté, motocyklisté) při srážce s vozidlem Škoda. Analýza dopravní nehody se skládá ze tří základních částí: technické, zdravotní a psychologické. Je nutné podotknout, že předmětem projektu není posuzování otázky právního zavinění. Data nasbíraná z reálného provozu jsou vždy plně anonymizována.

Zdravotní část: Pro porovnání vztahu deformace vozu a zranění posádky nás zajímá druh, místo a vážnost všech poranění při dopravní nehodě za účelem stanovení mechanismu vzniku tohoto poranění. Pokud je to možné, velice zajímavé jsou i informace o poloze, ve které se po srážce posádka nacházela, popřípadě poskytnutá první pomoc.

Výsledky. Mimo již zmiňovaného výstupu pro zlepšování vozidel je nedílnou součástí projektu také prevence. Poznatky z reálného provozu slouží jako podklady na akcích a v kampaních ve spolupráci s BESIPem, Policií ČR, HZS ČR a dalšími. Byla vytvořena série unikátních crash testů, které ilustrují nesprávné chování účastníků silničního provozu.

Voženílek V.

Zvyšování bodového ohodnocení bolestného a ZSU

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.

V přednášce jsou v souladu se současnou judikaturou NS ČR popsány postupy a předpoklady, které musí být použity a dodrženy při bodovém ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění (dále jen „ZSU“).

V meritu věci je dané téma zejména zaměřeno aplikaci § 4, odst. 3 a 4, vyhl. č. 440/2001 Sb., tj. postupy při bodovém ohodnocení bolesti u zlomenin a uzavřený poranění kostí.

Druhý okruh problémů představuje § 6, cit. vyhl., který upravuje zvyšování základního bodového ohodnocení bolesti a ZSU včetně návaznosti na § 7, odst. 3.

¹Olos T, ¹Kula R, ¹Jahoda J, ²Chýlek V, ³Pleva L, ⁴Dvořáček I.

Tromboembolické komplikace u polytraumat

¹Anesteziologicko-resuscitační klinika FN Ostrava

²Oddělení centrálního příjmu FN Ostrava

³Traumacentrum FN Ostrava

⁴Ústav soudního lékařství FN Ostrava

Úvod. Hluboká žilní trombóza (DVT) s plicní embolií (PE) je často podhodnocenou a možnou fatální komplikací pacientů vyžadujících intenzivní péči. Výskyt DVT v intenzivní medicíně se uvádí kolem 10 %.

Cíl. Zjistit incidenci DVT u polytraumatizovaných pacientů hospitalizovaných na ARK a odhalit rizikové faktory, které výskyt DVT potencují.

Metoda. Retrospektivní analýzou bylo vyhodnoceno celkem 83 pacientů s polytraumatem (průměrný věk 42,8 let, 57 mužů, 26 žen, věkové rozmezí 18–74 let) vyžadujících intenzivní péči na ARK FN Ostrava během roku 2008.

Analyzované parametry: Záchyt symptomatické a asymptomatické DVT a PE, závažnost polytraumatu, délka UPV a weaningu, délka imobilizace, potřeba reoperace, přítomnost sepse, inzerce CŽK, potřeba vazopresorů, aplikace sedativ a relaxancií, délka a dávkování antikoagulancií, hodnota D-dimerů, trombocytů, out-come pacientů, délka pobytu na ARK, riziková anamnéza TEN a trombofilie při přijetí, u všech zemřelých pacientů přítomnost DVT nebo PE dle pitevního protokolu.

Výsledky. Ze souboru (n = 83) pacientů s polytraumatem přežilo 56 (67 %). Symptomatická DVT byla zjištěna u jednoho pacienta (1,2 %). Celková mortalita byla 33 % (zemřelo 27 nemocných s polytraumatem), jeden pacient (1,2 %) zemřel na fatální PE, u ostatních (n = 26) byla mortalita z jiných příčin. Dle pitevního protokolu byla DVT a PE potvrzena u jednoho pacienta.

Závěr. Časná mobilizace při dostatečném profylaktickém dávkování LMWH se jeví jako účinná preventivní opatření snižující riziko výskytu tromboembolie u pacientů s polytraumatem.