William Smellie – zakladatel moderního porodnictví

William Smellie (obr. 1), který je právem považován za jednoho ze zakladatelů vědeckého porodnictví, se narodil roku 1697 jako jediné dítě Sarah a Archibalda Smellie ve skotském Lanarku. Ve svém rodném městě navštěvoval gymnázium. Po vyučení u místního lékárníka, což byl v té době běžný způsob jak získat patřičné znalosti, začal Smellie pracovat jako lékárník a ranhojič. Svoji praxi zahájil v Lanarku, kde si získal nemalou oblibu a dobrou reputaci, zejména jako porodník accoucheur. Doktorát medicíny obdržel až o mnoho let později – v roce 1745 na univerzitě v Glasgow, kde byl již členem od roku 1733. Smellie navštívil Londýn, aby se zde naučil nejnovějším poznatkům a technikám používaných v porodnictví. Tato návštěva Londýna mu přinesla pouze zklamání, jelikož zde nemohl najít učitele, který by mu poskytl požadovanou výuku. Smellie odjel do Francie, aby v Paříži navštěvoval proslulé porodnické kurzy, zde se stal žákem známého porodníka a učitele porodnictví Grégoire. Po návratu z Francie se v roce 1740 usídlil v Londýně, kde vedle své porodnické praxe začal vyučovat porodnictví. Se svým přítelem a žákem Williamem Hunterem (1718–1783), významnou a vlivnou osobností britského porodnictví, pořádali v Londýně porodnické kurzy a jejich výuka přitahovala velké množství posluchačů. Fantom, který používal pro výuku, byl zhotoven ze skutečného skeletu, který byl potažený jemnou kůží, do něhož se vkládala malá panenka představující plod. Smellie umožnil chudým ženám rodit bez poplatku, pokud dovolí jeho studentům, aby byli přítomni u jejich porodu. Pro podporu těchto dobrovolnic založil fond, z jehož prostředků měly dobrovolnice v době, kdy byly upoutány na lůžko, hrazenou stravu.

U svých studentů vyžadoval dobrou znalost anatomie, zejména kostí pánevní oblasti. Ženám, které se rozhodly zasvětit svůj život povolání porodní babičky, kladl na srdce, aby dobře ovládaly své řemeslo, byly jemné, diskrétní, trpělivé a pilné. Doporučoval jim, aby se ženami vykonávajícími stejnou profesi udržovaly přátelské styky a vyměňovaly si s nimi zkušenosti. Smellie popsal mechanismus normálního porodu a učil, že při normálním porodu lze vše nechat probíhat přirozeným způsobem. Ve svých spisech poukazuje na komplikace, které často nastávaly během těhotenství a byly způsobeny lues a gonoreou – pohlavními chorobami, kterými bylo tehdy nakaženo nemalé množství těhotných žen. Smellie věnoval pozornost stavbě a rozměrům ženské pánve a ve svých spisech popisuje komplikace spojené s úzkou pánví rodičky. Jeho jméno je často spojováno s porodními kleštěmi, což byl typický porodnický nástroj 18. a 19. století, pomocí něhož se řešila veliká část dystokií. Kleště, které zdokonalil, byly štíhlé, krátké, s malým zakřivením podle pánve. Okénka těchto kleští byla potažena kůží k omezení bodového tlaku. Ramena kleští se potírala vepřovým sádlem, které bylo také používáno k promazávání hráze.

Ve spisu „A Treatise on the Theory and Practice of Midwifery“ vydaném roku 1752 stanovil obecná pravidla pro bezpečné používání porodnických kleští. Tomuto porodnickému nástroji se také věnuje ve spise „A Collection of Cases and Observations in Midwifery“ vydaném o dva roky později, ve kterém vysvětluje, za jakým účelem byly kleště zkonstruovány, a popisuje případy, při kterých je vhodné jejich použití, což bylo velice přínosné, jelikož někteří porodníci měli frekvenci kleští značně vysokou a klešťové operace byly často prováděny podle jejich libovůle. Smellieho perforační nůžky s dlouhými rukojetěmi a ostrou špičkou a Smellieho dekapitační háky, které bylo možno složit, nebo použít každý hák samostatně, jsou vyobrazeny na rytině v jeho díle „A Sett of Anatomical Tables, with Explanations, and an Abridgment, of the Practice of Midwifery (obr. 2). Toto pamětihodné dílo obsahuje 39 rytin, které mistrně do platinové destičky podle nakreslené předlohy vyryl známý barokní rytec Charles Grignion (1717–1810) (obr. 3 a 4).

Hmat podle Mauriceau-Smellieho, při váznoucí hlavičce, kdy porodník udržuje plod jízdmo bříškem na svém předloktí a svůj prostřední prst má vložený do úst dítěte, nese také jméno tohoto velkého průkopníka porodnictví. Roku 1759 ve svých 62 letech se rozhodl opustit Londýn a vrátit se do svého rodného města, kde poslední roky svého života věnoval dokončení svých spisů. Smellie byl ženatý s Eupham Girlandovou, ačkoliv celý svůj život zasvětil dětem, jejich manželství zůstalo bezdětné. Zemřel 5. března roku 1763 v Lanarku.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Alexandra Surá

Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK

Karlovo náměstí 40, 128 00 Praha 2

e-mail: alexandrafi@seznam.cz