Nádorové multiplicity u české populace
Cancer multiplicities in the Czech population
During 1976–2005 the Czech Cancer Registry registered 1.486,984 neoplasms of categories ICD-10: C00-D48, of which were notified 290,312 (19.5%) multiple cases. There were 65,292 primary diseases in men and 59,970 in women, 89,796 subsequent neoplasms in men and 75,254 in women. The duplicities were higher in men and multiplicities higher in women. The multiple cases there were 19.5% of total new diagnosed neoplasms in men and 18.5% in women, without the skin cancers there were 13.7% in men and 13.6% in women. The most frequent were primary cancers of skin 46%, digestive tract 13.5%, urinary tract 9.6%, genital organs 8.1%, respiratory and intrathoracic organs 7.8% in men and cancers of skin 39.4%, breast 17.3%, genital organs 14.6%, and digestive tract 9.8% in women. The highest percentage of multiplicities in new diagnosed cases were cancers of skin 56.4%, melanoma 22.7%, urinary tract 19.9%, oral cavity 17.8%, genital organs 16.4%, endocrine glands 15.8% and haemopoietic tissues 13.9% in men, the cancers of skin 43.6%, oral cavity 19.8%, melanoma 18.6%, breast 17.7%, urinary tract 17.7%, genital organs 13.5% and endocrine glands 13% in women. The most multiplicities were registered in region Northern Moravia 38,547 (13.3%), Southern Moravia 34,219 (11.8%) and in Prague 34,218 (11.8%). From 125,262 patients, 18,887 (15.1%) men and 22,274 (17.8%) women survived, number of deceased persons was 46,405 (37%) men and 37,696 (30.1%) women. In the view of multiple cancers the broad education of life-style appears not to be sufficient for both the healthy population and for patients with 595 thousand cancers, expected in 2010.
Key words:
multiple cancers, primary and subsequent diseases, geographical distribution, prevalence.
Autoři:
Edvard Geryk 1; Petr Dítě 1; Jiří Kozel 2; Petr Kubíček 2; Milan Konečný 2; Radim Štampach 2; Miloš Pešek 3
Působiště autorů:
Fakultní nemocnice Brno – Bohunice
1; Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav
2; Fakultní nemocnice Plzeň
3
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2010; 149: 178-183
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Z 1 486 984 novotvarů s diagnózou C00-D48, evidovaných v Národním onkologickém registru ČR v letech 1976–2005 bylo 290 312 (19,5 %) vícečetných, z toho 65 292 primárních onemocnění u mužů a 59 970 u žen, 89 796 následných onemocnění u mužů a 75 254 u žen. U mužů byly početnější duplicity, u žen multiplicity. Ze všech nových případů bylo s dalšími novotvary průměrně spojeno 19,5 % onemocnění u mužů a 18,5 % u žen, po odečtení nádorů kůže pak 13,7 % onemocnění u mužů a 13,6 % u žen. U mužů bylo nejvíce primárních nádorů kůže 46 %, trávícího systému 13,5 %, vylučovací soustavy 9,6 %, pohlavních orgánů 8,1 %, dýchacích cest a nitrohrudí 7,8 %, u žen nádorů kůže 39,4 %, prsů 17,3 %, rodidel 14,6 % a trávícího systému 9,8 %. Nejvyšší podíl multiplicit z nových onemocnění byl u mužů s nádory kůže 56,4%, melanomy 22,7%, vylučovacích cest 19,9%, dutiny ústní 17,8 %, pohlavních orgánů 16,4 %, žláz vnitřní sekrece 15,8 % a krvetvorby 13,9 %, u žen s nádory kůže 43,6 %, dutiny ústní a hltanu 19,8 %, melanomy 18,6 %, prsů 17,7 %, vylučovacích cest 17,7 %, rodidel 13,5 % a žláz vnitřní sekrece 13 %. Nejvíc multiplicit bylo evidováno v kraji Moravskoslezském 38 547 (13,3 %), Jihomoravském 34 219 (11,8%) a v Praze 34 218 (11,8 %). K 17. 10. 2007 ze 125 262 nemocných žilo 18 887 (15,1 %) mužů a 22 274 (17,8 %) žen, zemřelo 46 405 (37 %) mužů a 37 696 (30,1 %) žen. Také vzhledem k vícečetným nádorům nelze širokou výchovu k podpoře životních návyků považovat dosud za dostatečnou jak u zdravé populace, tak u nemocných s 595 000 nádory, očekávanými v roce 2010.
Klíčová slova:
vícečetné nádory, primární a následná onemocnění, geografické rozložení, prevalence.
Úvod
Úpornost, se kterou figuruje incidence zhoubných novotvarů (ZN) ve statistických přehledech zdravotního stavu české populace (1), je spojena s ukazatelem, který od Billrothovy práce z roku 1889 (2) postupně stále více poutá pozornost onkologů. Jedná se o vícečetná onemocnění, při kterých je pacient během svého života postižen několika novotvary, častěji duplicitními než multiplicitními. S postižením dalšího orgánu histologicky a topograficky odlišným nádorem může být lékař, pátrající po metastázách z primárního ložiska, konfrontovaný především z pohledu dodržení nebo změny prvotního diagnosticko léčebného plánu u nemocného. Duplicitní výskyt může být větší komplikací než samotná generalizace tumoru, zejména u synchronního zjištění během prvního roku léčby primární diagnózy.
Podíl multiplicit mezi nově zjištěnými nádory v přehledech některých onkologických registrů je značně varující svým časovým vývojem a dalšími ukazateli (3–5). Těmto údajům nelze upřít významné memento diagnostické, terapeutické, preventivní, etické i ekonomické, přičemž jejich počty a výpočet rizika následných nádorů pro muže a ženy u jednotlivých diagnóz závisí na úrovni prvotní evidence a dohledání údajů. Z tohoto pohledu jsou, i přes jisté potíže, data Národního onkologického registru ČR díky metodické aktualizaci dostatečně věrohodným zdrojem k posouzení multiplicitního výskytu novotvarů (6). Na jejich četnost mezi hlášenými počty nádorů jsme se zaměřili po zpracování prevalence (7), jejíž rozdíl mezi počty případů a osob byl orientačním pohledem na nemocné, postižené více nádorovými diagnózami.
SOUBOR A POUŽITÉ METODY
Vstupní sestava vícečetných novotvarů vycházela z počtu nádorů, nahlášených do Národního onkologického registru ČR od května 1976 do prosince 2005 a verifikovaná ÚZIS ČR k 17. 10. 2007. Podle rodných čísel nemocných byla k prvním diagnózám přiřazena následná onemocnění s diagnózou C00-D48, tj. celé spektrum od nádorů rtu po novotvary neznámé lokalizace. Po kontrole dat byly identifikační údaje z důvodu jejich ochrany odstraněny a zpracovány kontingenční tabulky. Procentní zastoupení primárních a následných novotvarů za uvedené období bylo porovnáno s počty nově diagnostikovaných. Ze 17 diagnostických skupin byl u nejpočetnějších uveden:
- počet primárních (PZN) a následných (NZN) zhoubných novotvarů,
- zastoupení multiplicit (PZN a NZN) u mužů a žen,
- procentní podíl multiplicit z hlášených onemocnění uvedené skupiny nádorů.
Geografické zastoupení multiplicit, vycházející z údajů bydliště pacientů v době zjištění nemoci podle členění okresů v prosinci 2005 a zavedeného označení krajů (1), zobrazilo na mapové ploše počty primárních, ve sloupcových grafech primárních a následných novotvarů u mužů a žen.
Výsledky
Nová onemocnění
V letech 1976–2005 bylo v České republice k 17. 10. 2007 evidováno 1 486 984 novotvarů, 50,9 % u mužů a 49,1 % u žen. Z nich 1 430 458 (96,2 %) bylo zhoubných novotvarů dg. C00-C97, 42 630 (2,9 %) novotvarů in situ dg. D00-D09 a 13 896 (0,9 %) novotvarů nejistého chování dg. D37-D48. Nejpočetnější u mužů bylo 25,6 % karcinomů trávícího systému, 21,4 % dýchacích cest, 17,8 % kůže, 9,8 % pohlaví a 8,9 % vylučovacího systému, u žen 22,2 % karcinomů trávícího systému, 17,8 % kůže, 16,2 % prsu a 15,9 % rodidel (tab. 1).
Vícečetná onemocnění
Z uvedených počtů obsahovala databáze registru za uvedené období 290 312 vícečetných novotvarů (53,4 % u mužů a 46,6 % u žen). Z nich u 125 262 (43,2 %) nemocných se vyskytlo 165 020 (56,8 %) následných novotvarů. Se dvěma novotvary bylo evidováno 102 371 osob (79,6 % mužů, 84 % žen), se třemi 15 176 osob (12,9 % mužů, 11,3 % žen), se čtyřmi 4176 osob (3,9 % mužů, 2,7 % žen) s pěti 1581 osob (1,5 % mužů, 1 % žen), 6–10 novotvarů se vyskytlo u 1720 osob (1,7 % mužů, 1 % žen), 11–51 novotvarů u 238 osob (0,3 % mužů, 0, 1% žen) (graf 1). Multiplicit s dg. C00-C97 bylo 96,6 % u mužů a 95,3 % u žen, s dg. D00-D09 2,2 % u mužů a 3,6 % u žen, s dg. D37-D48 1,2 % u mužů a 1,1 % u žen.
Z 65 292 primárních diagnóz bylo u mužů nejvíce 30 012 (46 %) nádorů kůže, 8862 (13,5 %) trávícího systému, 6278 (9,6 %) vylučovací soustavy, 5265 (8,1 %) pohlavních orgánů, 5093 (7,8 %) dýchacích cest a nitrohrudní, 2667 (4,1 %) mízní a krvetvorné tkáně, 2070 (3,2 %) dutiny ústní a hltanu, 1626 (2,5 %) melanomu. U žen bylo z 59 970 primárních diagnóz nejvíce 23 604 (39,4 %) nádorů kůže, 10 352 (17,3 %) prsů, 8785 (14,6 %) rodidel, 5882 (9,8 %) trávíicího systému, 2221 (3,7 %) vylučovací soustavy, 1697 (2,8 %) mízní a krvetvorné tkáně, 1518 (2,5 %) melanomu.
Z nově hlášených onemocnění bylo s vícečetným nádorem průměrně spojeno u mužů 8,6 % primárních a 11,9 % následných novotvarů, u žen 8,2 % primárních a 10,3 % následných novotvarů. Nejvíce se vyskytlo 53 616 primárních a 70 119 následných nádorů kůže, z nich 69 777 (56,4 %) u mužů a 53 958 (43,6 %) u žen. Z počtu 264 514 všech nových nádorů kůže bylo 51,8 % multiplicit u mužů a 41,6 % u žen. Po jejich odečtení od všech diagnóz C00--D48 se podíl multiplicit z hlášených onemocnění snížil u mužů na 5,7 % u primárních a 8 % u následných novotvarů, u žen na 6,1 % u primárních a 7,5 % u následných novotvarů. Vyšší podíl multiplicit z počtu nových případů dál vykázaly u mužů melanomy kůže 22,7 %, nádory vylučovacích cest 19,9 %, dutiny ústní a hltanu 17,8 %, pohlavních orgánů 16,4 %, žláz vnitřní sekrece 15,8 % a novotvary krvetvorby 13,9 %. U žen byly po karcinomech kůže početnější z nových onemocnění multiplicity dutiny ústní a hltanu 19,8 %, melanomy kůže 18,6 %, nádory prsů 17,7 %, vylučovacích cest 17,7 %, rodidel 13,5 % a žláz vnitřní sekrece 13%. V porovnání s procentním podílem diagnostických skupin u všech nově hlášených nádorů podle pohlaví byl větší podíl (nikoliv absolutních počtů!) multiplicit u mužů s nádory kůže a s melanomy, u žen naopak s nádory dýchacích cest, dutiny ústní a hltanu (graf 2). I když procentní podíl novotvarů in situ a nejistého chování (diagnóza D00-D48) z multiplicit byl vyšší u mužů, bylo u nich celkem 3411 vícečetných novotvarů in situ proti 4807 u žen a 1889 novotvarů nejistého chování u mužů proti 1507 u žen.
Dle diagnostických skupin bylo v letech 1976–2005 zastoupení multiplicit následující (tab. 2):
(dg. – diagnóza, PZN – primární zhoubný novotvar, NZN – následný zhoubný novotvar)
ZN dutiny ústní a hltanu (dg. C00-C14)
a) muži 2070 PZN, 1609 NZN, ženy 540 PZN, 693 NZN
b) muži 74,9 %, ženy 25,1 %
c) z 20.673 evidovaných ZN u mužů 17,8 % multiplicit, z 6.241 u žen 19,8 % multiplicit
ZN trávicího systému (dg. C15-C26)
a) muži 8862 PZN, 14 626 NZN, ženy 5882 PZN, 12 164 NZN
b) muži 56,6 %, ženy 43,4 %
c) z 193 547 evidovaných ZN u mužů 12,2 % multiplicit, z 162 077 u žen 11,1 % multiplicit
ZN dýchacích cest a nitrohrudí (dg. C30-C39)
a) muži 5093 PZN, 9844 NZN, ženy 887 PZN, 2957 NZN
b) muži 79,5 %, ženy 20,5 %
c) z 162 315 evidovaných ZN u mužů 9,2 % multiplicit, z 32 263 u žen 11,9 % multiplicit
Melanom kůže (dg. C43)
a) muži 1626 PZN, 1633 NZN, ženy 1518 PZN, 1327 NZN
b) muži 53,4 %, ženy 46,6 %
c) z 14 331 evidovaných ZN u mužů 22,7 % multiplicit, z 15 327 u žen 18,6 % multiplicit
ZN kůže (dg. C44)
a) muži 30 012 PZN, 39 765 NZN, ženy 23 604 PZN, 30 354 NZN
b) muži 56,4 %, ženy 43,6 %
c) z 134 727 evidovaných ZN u mužů 51,8 % multiplicit, z 129 787 u žen 41,6 % multiplicit
ZN měkkých tkání a mezoteliom (dg. C45-C49)
a) muži 321 PZN, 397 NZN, ženy 267 PZN, 364 NZN
b) muži 53,2 %, ženy 46,8 %
c) z 5489 evidovaných ZN u mužů 13 % multiplicit, z 5177 u žen 12,2 % multiplicit
ZN prsu (dg. C50)
a) muži 128 PZN, 85 NZN, ženy 10 352 PZN, 9309 NZN
b) muži 1,1 %, ženy 98,9 %
c) z 978 evidovaných ZN u mužů 21,8 % multiplicit, z 118 546 u žen 17,7 % multiplicit
ZN rodidel (dg. C51-C58)
d) ženy 8785 PZN, 6804 NZN
c) z 115 912 evidovaných ZN u žen 13,5 % multiplicit
ZN pohlavních orgánů muže (dg. C60-C63)
a) muži 5265 PZN, 6960 NZN
c) ze 74 560 evidovaných ZN u mužů 16,4 % multiplicit
ZN vylučovacího systému (dg. C64-C68)
a) muži 6278 PZN, 7129 NZN, ženy 2221 PZN, 3575 NZN
b) muži 69,8 %, ženy 30,2 %
c) z 67 530 evidovaných ZN u mužů 19,9 % multiplicit, z 32 807 u žen 17,7 % multiplicit
ZN oka, mozku a CNS (dg. C69-C72)
a) muži 305 PZN, 409 NZN, ženy 286 PZN, 404 NZN
b) muži 50,9 %, ženy 49,1 %
c) z 10 734 evidovaných ZN u mužů 6,6 % multiplicit, z 9130 u žen 7,5 % multiplicit
ZN štítné žlázy a ostatních žláz (dg. C73-C75)
a) muži 222 PZN, 291 NZN, ženy 585 PZN, 623 NZN
b) muži 29,8 %, ženy 70,2 %
c) ze 3248 evidovaných ZN u mužů 15,8 % multiplicit, z 9.357 u žen 13 % multiplicit
ZN mízní a krvetvorné tkáně (dg. C81-C97)
a) muži 2667 PZN, 2867 NZN, ženy 1697 PZN, 2417 NZN
b) muži 57,4 %, ženy 42,6 %
c) ze 40 071 evidovaných ZN u mužů 13,9 % multiplicit, z 35 056 u žen 11,7 % multiplicit
Novotvary in situ (dg. D00-D09)
a) muži 1161 PZN, 2.250 NZN, ženy 2301 PZN, 2506 NZN
b) muži 41,5 %, ženy 58,5 %
c) ze 7438 evidovaných ZN u mužů 45,9 % multiplicit, z 35 192 u žen 13,6 % multiplicit
Novotvary nejistého chování (dg. D37-D48)
a) muži 820 PZN, 1069 NZN, ženy 672 PZN, 835 NZN
b) muži 55,6 %, ženy 44,4 %
c) z 6449 evidovaných ZN u mužů 29,3 % multiplicit, ze 7447 u žen 20,2 % multiplicit
Geografické zastoupení multiplicit
V letech 1976–2005 bylo nejvíc primárních a následných novotvarů evidováno v kraji Moravskoslezském 38 547 (13,3 %), Jihomoravském 34 219 (11,8 %) a v Praze 34 218 (11,8 %). U mužů bylo pořadí krajů Moravskoslezský, Jihomoravský, Praha (obr. 1), u žen Praha, Moravskoslezský, Jihomoravský (obr. 2). Z celkových počtů zahrnoval poměr primárních a následných novotvarů podle pohlaví v regionech:
Praha – z 14 813 primárních novotvarů 10,9 % mužů a 12,8 % žen, z 19 405 následných novotvarů 10,9 % mužů a 12,8 % žen.
Středočeský – z 10 642 primárních novotvarů 8,4 % mužů a 8,6 % žen, z 13 188 následných novotvarů 7,8 % mužů a 8,2 % žen.
Jihočeský – z 9082 primárních novotvarů 7,4 % mužů a 7,1 % žen, z 11 611 následných novotvarů 7,1 % mužů a 7 % žen.
Plzeňský – z 9227 primárních novotvarů 7,6 % mužů a 7,1 % žen, z 12 803 následných novotvarů 8,1 % mužů a 7,4 % žen.
Karlovarský – z 3521 primárních novotvarů 2,9 % mužů a 2,7 % žen, ze 4492 následných novotvarů 2,8 % mužů a 2,7 % žen.
Ústecký – z 8095 primárních novotvarů 6,4 % mužů a 6,6 % žen, z 9648 následných novotvarů 5,7 % mužů a 6 % žen.
Liberecký – z 3943 primárních novotvarů 3 % mužů a 3,3 % žen, ze 4580 následných novotvarů 2,6 % mužů a 2,9 % žen.
Královéhradecký – z 5968 primárních novotvarů 4,9 % mužů a 4,6 % žen, ze 7316 následných novotvarů 4,5 % mužů a 4,3 % žen.
Pardubický – z 5931 primárních novotvarů 4,9 % mužů a 4,6 % žen, ze 7324 následných novotvarů 4,5 % mužů a 4,3 % žen.
Vysočina – z 6106 primárních novotvarů 5 % mužů a 4,7 % žen, ze 7805 následných novotvarů 4,8 % mužů a 4,7 % žen.
Jihomoravský – z 14 836 primárních novotvarů 11,5 % mužů a 12,2 % žen, z 19.383 následných novotvarů 11,5 % mužů a 12 % žen.
Olomoucký – z 10 214 primárních novotvarů 8,3 % mužů a 8 % žen, z 15 888 následných novotvarů 10 % mužů a 9,1 % žen.
Zlínský – z 6945 primárních novotvarů 5,6 % mužů a 5,5 % žen, z 8999 následných novotvarů 5,5 % mužů a 5,4 % žen.
Moravskoslezský – z 15 939 primárních novotvarů 13,1 % mužů a 12,3 % žen, z 22 608 následných novotvarů 14,2 % mužů a 13,2 % žen.
V registru nádorů podle aktuálního stavu k 17. 10. 2007 ze 125 262 nemocných:
- přežívalo 18 887 (15,1 %) mužů s 29 947 následnými novotvary a 22 274 (17,8 %) žen s 29 920 následnými novotvary;
- zemřelo 46 405 (37 %) mužů s 59 849 následnými novotvary a 37 696 (30,1 %) žen s 45 334 následnými novotvary.
Diskuze
Komentář byl přizpůsoben potřebám klinické argumentace čtenářů, která by měla dodržet pojmy, uváděné literaturou. U primárního karcinomu, např. žaludku jako první diagnózy, je hodnocen výskyt následných novotvarů, u diagnózy C16 na druhém, třetím a dalším pořadí zastoupení předcházejících primárních diagnóz. Interpretační přesnost vyžaduje jejich rozsah, který kromě diagnózy C00-C97 zahrnoval i dg. D00-D48, jejichž 4954 primárních a 6660 následných novotvarů není pro hodnocení pořadí diagnóz zanedbatelných a nelze je proto vynechat. Jejich 4% podíl ze všech multiplicit je mírně podhodnocen vzhledem k evidenci diagnózy D00-D09 od roku 1979 a diagnózy D37-D48 od roku 1987. Při poměrně vysoké histopalogické verifikaci nádorů je zřejmé, že patolog bude mít vždy konečné slovo nejen při volbě terapie, ale i upřesnění multiplicity.
Pěti a více novotvary bylo postiženo 3539 (2,8 %) nemocných. Z dostupných kazuistik, jejichž širší uvedení by nemělo za cíl jen ukrácení dlouhé chvíle (8) vyplývá, že ve většině případů lze předpokládat predispozici k multiplicitám, vyplývající z genové instability u dědičných syndromů. Tato představa přináší možné náměty: Které syndromy jsou spojené s více nádory? Do jaké míry jsou následné nádory daní za předcházející razantní terapii? Jak optimálně řešit záchyt časných stadií následných nádorů po prvních novotvarech? Kolik lze u nových onemocnění očekávat primárních a následných novotvarů pro futuro? Kterých diagnóz se bude nejvíc týkat riziko následných novotvarů? Tyto úvahy podporují i dosavadní sdělení (9, 10) a stejně jako předchozí přehled (7) budou trendy multiplicit a geografické rozložení (11) určeny pro zdravotnická zařízení jako ukazatel potřeb personální a lůžkové kapacity, ambulantní i domácí zdravotní péče v onkologii.
Lze jen odhadovat, do jaké míry ovlivnily údaje o počtech léčených s nádory a jejich náklady návrhy zdravotnické reformy v prezidentské kampani v USA (12), kde většina voličů preferovala zajištění péče pro všechny, zatímco vynakládané prostředky na obyvatele jsou sice dvakrát vyšší než v jiných vyspělých zemích, ale nejsou všem dostupné. Při desetiletém přežívání 59 % onkologicky dospělých a 75 % dětí dosáhly počty nádorů k 1. 1. 2003 téměř 10,5 milionu (13), přičemž u onkologicky přežívajících k 1. 1. 2002 bylo přes 750 000 duplicitních nebo multiplicitních nádorů, zjištěných v letech 1975–2001 (14). U více než dvou milionů nemocných v letech 1973–2000 bylo po 25 letech s nádorem 14 % vyšší riziko dalšího nádoru v porovnání s běžnou SEER populací (15). Logickým důsledkem vývoje je potřeba zvýšeného objemu zdravotní péče včetně paliativní péče, tišení bolesti aj, ale také časný záchyt dalších novotvarů u onkologicky přežívajících v terciární prevenci (16). V jejich etiologii lze jen odhadovat podíl rizika z předcházející radioterapie a léčby cytostatiky, predispozice u dědičných syndromů, cílené imunosuprese při transplantacích a jiných faktorů, včetně nezdravých životních návyků, přetrvávajících také u nemocných s nádory. Převáží v pozitivním nebo negativním smyslu při výskytu nádorů víc nedoceňovaná doporučení ke zdravému způsobu života z letáků v ambulancích a osvětové působení lékařů, nebo cenová a reklamní politika supermarketů, masmédií a nabídka trhu? Jak se s pokračujícím nárůstem multiplicit ekonomicky vyrovná systém úhrad zdravotní péče?
Závěr
Z dostupných údajů vyplývá, že průměrně každý pátý novotvar v registru nádorů byl v letech 1976–2005 spojen s další multiplicitou, po odečtení nádorů kůže se vícečetný výskyt týkal 13 % onemocnění. Jejich analýza může podpořit strategii screeningu, objektivní délku dispenzární péče a diskuzi kolem aktualizace léčebně diagnostických schémat u nemocných, žijících s histologicky odlišnými nádory v České republice a jednotlivých regionech. Z pohledu uvedených počtů nabývá mimořádný význam také primární prevence u onkologicky asymptomatické populace a nemocných, žijících s 595 000 nádory v roce 2010, jejichž očekávaný počet 752 000 v roce 2015, tj. sedm onemocnění ze 100 obyvatel (17) je výzvou současné i budoucí moderní medicíně.
Za odpovědnou přípravu vstupních dat a metodické připomínky děkujeme paní Elišce Vankové z ÚZIS ČR.
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Edvard Geryk
Fakultní nemocnice Brno – Bohunice
Jihlavská 20, 625 00 Brno
e-mail: egeryk@fnbrno.cz
Zdroje
1. ÚZIS. Zdravotnická ročenka ČR 2007. Praha: ÚZIS ČR, 2008; 260.
2. Billroth CAT. Die allgemeine chirurgische Pathologie und Therapie. Berlin: G. Reimer, 1889.
3. Boice JD, Jr, et al. Multiple primary cancers in Connecticut and Denmark. Natl Canc Inst Monogr 1985; 68.
4. Dong C, et al. Second primary neoplasms in 633,964 cancer patients in Sweden, 1958– 1996. Int J Canc 2001; 93(2): 155–161.
5. Curtis RE, et al. New malignancies among cancer survivors: SEER cancer registries 1973–2000. NCI, NIH Publ. No. 05‑5302. Bethesda: M, 2006; 492.
6. ÚZIS. Národní onkologický registr – pokyny k obsahu datové struktury. Závazné pokyny NZIS, verze 051-20060101/2. Praha: ÚZIS ČR 2005; 46.
7. Konečný M, Geryk E, Kubíček P, et al. Prevalence nádorů v ČR 1989–2005-2015.Brno: PřF MU Brno 2008; 69 s.
8. Kment M. Endoscopia moribunda vel rediviva? Čes Slov Gastroenterol a Hepatol 2009; 63(1): 3–5.
9. Geryk E, Bendová M, Kozel J. Karcinom prsu a následné primární zhoubné novotvary v ČR 1976–2005. Onkologie 2009; 3(1): 54–61.
10. Geryk E, Dítě P, Kozel J, Štampach R, Kubíček, P. Vícečetné nádory gastrointestinálního traktu v ČR v letech 1976–2005. Čes Slov Gastroenterol a Hepatol 2010; 64(1): 12–21.
11. Kubíček P, Geryk E, Štampach R, et al. Geografické rozložení vícečetných novotvarů v České republice 1976–2005. Brno: Přírodovědecká fakulta MU 2010 (v tisku).
12. Barták M, Horáková P. K dočasným reformám zdravotnictví v USA. Zdravotnictví v České republice 2009; 2(12): 60–62.
13. Ries LAG, et al.: SEER cancer statistics review, 1975–2003. Bethesda: Nat Canc Inst http://seer.cancer.gov/csr/1975-2003, based on Nov. 2005, SEER data submission, 2006.
14. Mariotto A. Personal communication. Div. of Canc. Control. and Population Sci, NCI. In: Curtis RE, et al. New malignancies among cancer survivors: SEER cancer registries 1973–2000. NCI, NIH Publ. No. 05-5302, Bethesda 2006; 1.
15. Fraumeni J, jr. Overall risk of subsequent cancers. In: Curtis RE, et al. New malignancies among cancer survivors: SEER cancer registries 1973–2000. NCI, NIH Publ. No. 05-5302, Bethesda 2006; 3.
16. CDC-LAF. A national action plan for cancer survivorship: Advancing public health strategies. Centers for Disease Control and Prevention, Lance Armstrong Foundation, Atlanta, 2004.
17. Geryk E, Ditě P, Odehnal J. Nádory jako (ne)snesitelná lehkost bytí. Zdravotnictví v České republice 2009; 4(12): 134–137.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Hladina plazmatického citrulinu – spolehlivý neinvazivní ukazatel množství funkčních enterocytů
- Idiopatické střevní záněty a těhotenství
- Nádorové multiplicity u české populace
- Vyšetření kondenzátu vydechovaného vzduchu u cystické fibrózy