Kniha

Krukenmeyer, M.G.:

Kultur der Medizin. Spuren, Wege und Ziele(Kultura medicíny. Stopy, cesty a cíle)   

Stuttgart: Schattauer 2011, s. 245, Euro 29,95. ISBN 978-3-7945-2809-7. 

Autorem recenzované knihy je německý chirurg, který je v posledních letech také činný ve vedoucí funkci velké nemocnice. Jeho dřívější knižní a časopisecké odborné publikace se týkaly zejména radiologie, transplantační medicíny a endoprotetiky. Nejnovější kniha M.G. Krukenmeyera je však zcela jiného zaměření a představuje svým způsobem komplement k jeho předchozím vědeckým publikacím, neboť se týká především oblasti lékařské psychologie a lékařské etiky.

Práce sestává z třinácti přednášek přednesených na odborných fórech, studentům medicíny a pravděpodobně i laickým posluchačům. Rozsah témat je značný a různorodý: zabývá se náplní a smyslem studia medicíny, rozhovorem lékaře s pacientem, smyslem života z pohledu lékaře, pojednává o odpovědnosti lékaře, o indikacích k operačním výkonům, tematizuje rakovinu, jež stále zůstává pro lékařské vědy i praxi výzvou. V knize nalezneme i obecnější úvahy, opřené o bohatou klinickou zkušenost a věnované problematice umírání a smrti, okolnostem ohrožujících naše zdraví, etickým otázkám moderní medicíny a budoucnosti medicíny. Čtenářsky vděčná a zajímavá je i kapitola, v níž zúročuje svoji práci chirurga v Africe tím, že referuje o svých zkušenostech.

Recenzovaná práce se dobře čte, jelikož se jedná o upravené přednášky a slovo mluvené je zpravidla srozumitelnější než primárně psaný text. Ke srozumitelnosti přispívají i četné ilustrativní příklady. Kniha je pozoruhodná také tím, že autor témata rozvíjí odbočkami do historie medicíny, filozofie a práva, vyjadřuje se místy též v umělecké a myšlenkové zkratce prostřednictvím literárních a zejména básnických ukázek. Naše čtenáře příjemně překvapí, že problematiku dlouhověkosti dokládá pomocí obsahu Janáčkovy opery Věc Makropulos. Jedná se o práci podnětnou, psanou pérem vzdělance.

Pro přiblížení čtenářům uvedu několik autorových myšlenek a postřehů.

Cílem studia medicíny je svobodně myslící lékařská individualita odvažující se vlastního úsudku a odolávající manipulaci. Nemáme-li čas s nemocným komunikovat, ztrácíme jeho důvěru. Nemocný člověk není porouchaný stroj, nýbrž bližní, vyžadující naši pomoc a náklonnost. Lidé závislí na návykových látkách, špičkoví sportovci a manažeři dlouho nevnímají svůj často zhoubný životní styl. Lékařova touha zbohatnout mívá za následek jeho pocitové otupění a spočinutí v šedé zóně mezi legalitou a ilegalitou atd.

Autor kriticky upozorňuje, že je v současné medicíně kladen jen malý důraz na prevenci poruch zdraví a také se domnívá, že náklady na léčbu (včetně léků) nejsou často racionálně zdůvodněné. Má za to, že v Německu se proto zhroutí lékárenský trh a utvoří se trh nový. Poukazuje i na nežádoucí ovlivňování vědeckého výzkumu i zdravotnických norem ze strany farmaceutického průmyslu. Zdůrazňuje, že zdravotnictví by měli řídit lékaři a také to, že ve zdravotnických zařízeních je nezbytná jasná hierarchická struktura a identifikace zaměstnanců se zařízením, v němž pracují.

Závěrem recenze a jako podnět k zamyšlení přebírám z knihy sedm sociálních hříchů lidstva dle M. Gándhího: 1. Věda bez lidskosti, 2. Vzdělání bez charakteru, 3. Náboženství bez oběti, 4. Politika bez pravidel, 5. Bohatství bez práce, 6. Požitek bez svědomí, 7. Obchod bez morálky.

Recenzovanou knížku M. G. Krukenmeyera lze jistě doporučit německy čtoucím lékařkám a lékařům, neboť pojednává o medicínské problematice a zdravotnictví v širších souvislostech: psychologických, etických a obecně společenských. Zaujme nejen kultivovaným vyjadřováním, ale i angažovaným obsahem.

prof. PhDr. Jan Vymětal

Ústav pro humanitní studia v lékařství

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Karlovo náměstí 40, 128 00 Praha 2