Možnosti vyšetření zdravotního stavu mladých mužů v České republice

Súhrn

Východisko.
Cílem této práce bylo poukázat na možnosti vyšetřování zdravotního stavu mladých mužů v České republice. V této práci byl studován soubor mladých mužů, dobrovolníků, v té době vojáků základní služby.

Metody.
Dotazník – protokol preventivního vyšetření vyplnilo 104 mladých mužů, klinické vyšetření absolvovalo 83 z nich. Participanti projevili zájem o vyšetření a zvolený způsob primární prevence formou besed, kterých se zúčastnilo 64 mladých mužů.

Výsledky.
Analýza výsledků prokázala, že při spirometrickém vyšetření svědčí naměřené hodnoty o tom, že mladí muži i přes svůj nízký věk nemají dobrou funkci plic. Tělesná zdatnost generace mladých mužů je uspokojivá. Mladí muži sice konzumují ovoce a zeleninu, ale mají závažné nedostatky ve stravovacích návycích. Klinické vyšetření ukazuje na příznaky karence vitaminů.

Závěry.
Zvolená metoda práce včetně hodnocení a možností využití primární prevence, by byla reprodukovatelná a využitelná pro širokou oblast naší mladé populace.

Klíčová slova:
mladá mužská populace, klinické vyšetření, primární prevence.

Úvod

Zdravotní stav populace sleduje a hodnotí řada studií (1–9), které zkoumají negativní vlivy způsobu života, jako je např. kouření, konzumace alkoholu, neadekvátní výživové zvyklosti, nedostatečné pohybové aktivity, související převážně se životním stylem sledované populace.

Naše práce zkoumá souvislosti zdravotního stavu a životního stylu mladých mužů. Mladá generace zlehčuje důsledky kouření, svých životních zvyklostí a dalších faktorů na své zdraví. Neuvědomuje si, jak jednoduše může prospět sama sobě, pokud řadu negativních faktorů pozitivně ovlivní. Stačí jen, aby dostali konkrétní podnět, zamyslet se nad zásadami zdravého způsobu života, o kterém vědí, avšak bez pomoci primární prevence si rady a doporučení neutříbí tak, aby se opravdově zamysleli nad způsobem svého života a možnostech jeho ovlivnění správným směrem. V tom je jednoznačně nápomocna právě primární prevence cílená k určeným skupinám populace.

V práci jsme upřednostnili provedení jednoduchých a ověřených klinických vyšetření, jejichž pomocí jsme objektivizovali jak základní antropometrické hodnoty, hodnoty krevního tlaku, pulzu, tak tělesnou zdatnost, základní funkce plic a vyšetřili příznaky karence vitaminů (10, 11). Jsme si vědomi, že by bylo vhodné a přesnější, kdyby bylo klinické vyšetření karence vitaminů doplněno laboratorními hodnotami, invazivní vyšetření nebylo použito z důvodu finanční a organizační náročnosti provedení práce.

Cílem práce bylo upozornit na jedinečnou příležitost opakovaného celonárodního či oblastního screeningu zdravotního stavu mladých mužů, v rámci středních, učňovských a speciálních středních škol, ke kterému bychom navrhli použitou metodiku.

SOUBOR MLADÝCH MŮŽU A POUŽITÉ METODY

Metodika

Zjišťovali jsme vybrané zdravotní znaky v souboru mladých českých mužů. Vycházeli jsme z individuálního anamnestického a klinického vyšetření vojáků základní služby (dále jen VZS) – dobrovolníků. Metoda, která byla pro studii použita, je deskriptivní epidemiologická studie s využitím anamnestických dat a jednoduchých screeningových vyšetření.

Soubor

Soubor tvořili 104 mladí muži. Výběr byl zvolen s přihlédnutím k organizačním možnostem a konkrétním metodám. Úvahy byly vedeny několika aspekty: vojáci základní služby jsou mladí muži z celé České republiky (je tak získán vzorek populace z celé České republiky), jejich výkon základní vojenské služby je organizován u jednoho útvaru, v jednom místě a jsou tak minimalizovány náklady na provádění studie. Studie byla provedena u dobrovolníků jako jedno ze zaměstnání v předcházení sociálním, zdravotním a patologickým jevům.

Vojenská služba je fyzicky i psychicky náročná, a proto vyžaduje dobrý tělesný a duševní stav. V rámci odvodového řízení byli všichni mladí muži podrobeni komisionálním lékařským prohlídkám a byl tedy předpoklad, že na vojenskou základní službu byli odvedeni pouze zdraví mladí muži.

Vyšetření

Ve studii byl použit jednak dotazník – protokol preventivního vyšetření – a také vlastní klinické vyšetření s protokolem.

Dotazník – protokol preventivního vyšetření – sestával ze 71 otázky a byl rozdělen podle jednotlivých zájmů našeho studia na tyto části: osobní charakteristika, informace o rodině, rodinná anamnéza, životní styl, osobní anamnéza, výživové zvyklosti, sexuální život, psychické stavy a prožitky.

Jako podklad pro sestavování dotazníku byly použity zkušenosti z podobných studií, zkušenosti z naší praxe a sledovaný cíl práce (10–16).

Před vyšetřením byly připraveny potřebné počty dotazníků, instrukcí, informovaného souhlasu a záznamních archů. Vyšetření proběhla ve třech dnech, ve studijních prostorách vojenského útvaru.

Souboru dobrovolných participantů z řad vojáků základní služby byla na úvod vysvětlena studie. Instrukce před zahájením vyšetření byla podána všem VZS ústně, následně byl rozdán informovaný souhlas k prostudování a vyplnění, na jehož podkladě pokračovala další spolupráce pouze s dobrovolníky. Byly rozdány záznamní archy dotazníku a následovalo slovně uváděné (anonymní) vyplnění dotazníků, kdy každý z účastníků měl možnost se zeptat průběžně na to, čemu dobře neporozuměl. Vyšetření byla spojena s vyplňováním dotazníku, klinické vyšetření dobrovolně podstoupil ve stejný den ten, kdo vyplnil dotazník.

Záznamní archy „Klinické vyšetření – protokol preventivního vyšetření“ sestávaly z částí k měření a vyplnění: „Antropometrie“ (váha, výška, obvod pasu, obvod boků, kožní řasy – bicepsová, tricepsová, subkapulární, supraspinální), „Krevní tlak“ (systolický/diastolický, „Hand Grip“), „Tepová frekvence“, „Step test“, „Dechové funkce“ (FEV1, FVC – tři měření) a „Klinické vyšetření karenčních stavů“ – klinické příznaky (11).

Všechny vypracované a připravené materiály a celá studie byly předloženy a odsouhlaseny Etickou komisí Masarykovy univerzity Brno.

Klinické vyšetření

Byla vytvořena tři stanoviště pod vedením tří odborných zdravotnických pracovníků.

První stanoviště měřilo:

Antropometrie – měřena byla: tělesná výška, tělesná hmotnost, obvod pasu přes pupek, obvod boků přes hýždě, kožní řasy (jedním, stejným kaliperem): biceps paže zepředu, na zadní straně paže nad m. triceps brachii uprostřed mezi olecranonem a acromionem, na zádech pod lopatkou subskapulární, nad spinou bok supraspinální.

Krevní tlak – klidový byl měřen 1× po 15 minutách sezení v mm Hg. TK byl měřen v sedě tonometrem umístěným ve výši srdce, rukáv oděvu nezaškrcoval horní končetinu, membrána fonendoskopu byla volně přiložena do kubitální jamky, byla správně volena manžeta tonometru, která pokrývala dolní 2/3 délky paže.

Tepová frekvence – byla měřena palpačně na a. radialis po dobu 60 s (tep/minutu) (11).

Step test – dle metodiky vyšetření výkonnosti v čase s měřením tepové frekvence celkem 3× palpačně na a. radialis po dobu 60 s (tep/min). Proveden byl test zdatnosti Kaschův Step-test (17).

Všechny hodnoty byly zapisovány do archu klinického vyšetření, který si participanti nosili s sebou na jednotlivá stanoviště k dalšímu doplňování provedených dalších vyšetření.

Druhé stanoviště provádělo následující vyšetření:

Hand-Grip – vyšetření krevního tlaku 1× v mm Hg při stisku standardizovaného předmětu.

Karence vitaminů byla posuzována podle klinických příznaků – suchá olupující se kůže (obličej, trup, paže), folikulární hyperkeratóza (zadní plocha paží), folikulitis (akneformní vyrážka na obličeji, zádech), seborhoea (ve vlasech, obličeji, trupu), cheilitis (zánět rtů s otokem, fisurami, ulceracemi), stomatitis angularis (erose, ragády), gingivitis (zbytnění papil, dásní, krvácivost), glositis, blepharitis xerophthalmica, fragilita kožních kapilár (Rumpel-Leedův test: tonometrem tlak 100 torrů po 5 minut – petechie v loketní jamce nad 10 je pozitivní) (11).

Třetí stanoviště provádělo funkční vyšetření plic (spirometrii) – bylo snadno dostupnou a dobrou informativní metodikou, kterou je možné pomocí přenosného osobního spirometru provádět i v terénních podmínkách. Postup byl podle přesné metodiky – z plicních funkcí byla hodnocena vitální kapacita plic a rozepsaný výdech vitální kapacity (byl použit osobní spirometr MSP 1) (19).

Všechny anonymně naměřené hodnoty participanta byly zapsány do archu „Klinické vyšetření – protokol preventivního vyšetření“.

Metoda primární intervence

V rámci studie následně, v jiný den a pro účastníky zcela anonymně, proběhly dvě dobrovolné tříhodinové besedy zaměřené na možnost snížit (nebo alespoň příznivě ovlivnit) prevalenci kuřáctví mezi mladými muži a zvýšit jejich znalosti o rizikových faktorech a o zdravém životním stylu.

Pro besedu byla využita osvětová preventivní publikace „Vyber si zdraví a svobodu“, kterou poskytl Ústav preventivního lékařství LF MU Brno. Zodpovězeny byly všechny dotazy a předána tato publikace každému účastníkovi besedy (18).

Metoda hodnocení

Všechny výsledky studie byly hodnoceny skupinově, tedy pro vyšetřované osoby zcela anonymně.

Způsob hodnocení

Klinické vyšetření – protokol preventivního vyšetření.

Vyplněné archy klinického vyšetření bylo potřeba převést do vypracovaných kódovacích archů. Pečlivě byly zapsány všechny uvedené údaje z jednotlivých částí archů klinického vyšetření, byly vloženy do databáze počítače a analyzovány s použitím statistického softwaru.

Byl vypočítán index tělesné hmotnosti (BMI) tak, že hmotnost v kilogramech se dělila čtvercem výšky v metrech BMI = kg/m2. Tabulky pro zhodnocení uvádějí hodnoty doporučené hmotnosti a indexu hmotnosti (BMI).

Následně byl vypočítán poměr obvodu pasu a boků (WHR). Nejnovější práce sledující rizikové faktory a mortalitu ukazují, že ne celkové množství tělesného tuku, ale jeho rozložení (abdominální a subkutánní) determinuje riziko mortality. Z tohoto důvodu se začal široce používat vztah mezi obvodem pasu a boků – WHR index (waist/hip ratio). U mužského typu obezity je maximum tuku uloženo v oblasti břicha a málo na končetinách a hýždích. Výpočet poměru WHR = obvod pasu (cm)/obvod boků (cm). Za hraniční rizikové hodnoty tohoto indexu je u mužů považována hodnota menší než 0,95 (mužský typ obezity) (15).

Pro posouzení krevního tlaku bylo užito těchto hodnot (naměřený, klidový v mm Hg):

Pro posouzení tělesné zdatnosti byl užit Step test Kaschův Step-test s níže uváděným vyhodnocením:

Dechové funkce (funkční vyšetření plic, spirometrie)

Každý účastník podstoupil po instrukci toto vyšetření celkem 3×, aby byla vyloučena chyba možného nepochopení techniky vyšetření. Pro zpracování byly použity nejvyšší naměřené hodnoty jednoho z vyšetření. Pro hodnocení bylo použito „Kontrolních hodnot FEV1/FVC pro muže“ (19).

Karence vitaminů byla posuzována podle klinických příznaků – viz výše, vyšetřovala zkušená lékařka s 35letou praxí v oboru praktické lékařství pro děti a dorost.

Statistické zpracování

Statistické zpracování bylo provedeno ve spolupráci s pracovníky z Výzkumného pracoviště preventivní a sociální pediatrie LF MU Brno.

Bylo provedeno v programu PASW – Predictive Analytics SoftWare firmy SPSS dnes IBM (dříve a nyní opět se nazývá Statistical Package for Social Science). Byly provedeny jednoduché přehledové statistiky, a kde to bylo možné, byla provedena srovnání pomocí χ²-testu.

Pro rozsáhlost práce se budeme věnovat výsledkům klinického vyšetření.

Výsledky

Základní tělesné rozměry – hmotnost, výška, průměrné hodnoty a centily jsou uvedeny v tabulce 1.

Ze souboru klinicky vyšetřených mužů mělo 66,2 % normální hodnotu BMI, nadváhu 20,4 %, obézních bylo pouze 2,6 % mužů a 10,8 % trpělo podváhou (tab. 2).

Podle indexu WHR je 99 % mužů bez zdravotního rizika obezity a 1 % mužů má zvýšené zdravotní riziko obezity (tab. 3).

Průměrné hodnoty krevního tlaku souboru byly 123,83/78,51 mm Hg, minimální hodnoty krevního tlaku 100/65 mm Hg, maximální hodnoty krevního tlaku 150/100 mm Hg (tab. 4).

Normální a nízký systolický krevní tlak mělo 86,7 % mužů, vysoký systolický krevní tlak byl zachycen u 13,3 % (11 mužů) (tab. 5).

Normální a nízký diastolický krevní tlak mělo 89,1 % mužů, vysoký diastolický krevní tlak byl zachycen u 10,9 % (9 mužů) (tab. 6).

Tělesná zdatnost je u více než poloviny souboru nadprůměrná, průměrná v 18,7 %. Podprůměrná tělesná zdatnost byla zjištěna u 23,8 % (tab. 7).

Naměřené průměrné hodnoty FEV1 byly 3,8 a FVC byly 4,0 (tab. 8).

Folikulitida – (karence vitamin A, B2, C) se vyskytovala u 32,5 % souboru, folikulární hyperkeratóza – (karence vitamin A, B, esenciální mastné kyseliny) ve 31,3 %, seborhoea – (karence vitamin B2) ve 21,7 %, gingivitis – (karence vitamin C) v 19,3 %, glositis – (karence vit. B, Fe, pernic. anémie) v 15,7 %, stomatitis angularis – (karence vitamin B2, B6, Fe) ve 13,3 %, suchá olupující se kůže – (karence vitamin A) v 9,6 %, fragilita kožních kapilár – (karence vitamin C) v 6 %, xerophthalmia – (karence vitamin A) ve 3,6 %, cheilitis – (karence vitamin B2, B6, Fe) ve 4,8 %, blepharitis – (karence vitamin B2, A) ve 2,4 % (tab. 9). U vyšetřených se vyskytlo a bylo posouzeno i několik příznaků karence vitamínů současně.

Statistickou analýzou byla prokázána významná statistická závislost mezi hodnotou diastolického TK a BMI (tab. 10).

Diskuze

BMI má vyšší 23 % mladých mužů, z toho 20,4 % má nadváhu a obézních je 2,6 % souboru. Jak uvádí Machová et al. (22) obezita se v posledních desetiletích stala globálním zdravotním problémem lidstva, který nabývá charakteru pandemie. I v Evropě došlo zejména ke konci 20. století k obrovskému nárůstu obezity. České republice patří jedno z předních míst, dá se říci, že každý pátý dospělý Čech je obézní, dospělou populaci středního věku postihuje asi ve 20 % (BMI > 30). Foret et al. (3) k této problematice uvádí, že zvýšení spotřeby limonád vede často i ke zvýšenému příjmu sacharózy, což společně se sníženým tělesným pohybem může vést k obe­zitě.

Výška hodnot krevního tlaku závisí na BMI. Analýzou dat jsme prokázali statisticky významnou závislost hodnot krevního tlaku na BMI, a to nejvíce ve vztahu k hodnotám diastolického krevního tlaku. (Naměřené hodnoty systolického krevního tlaku byly u 13,3 % vysoké a diastolického krevního tlaku u 10,9 % vysoké.) Nejvyšší naměřená hodnota krevního tlaku u jednoho mladého muže byla až 150/100 mm Hg.

K této problematice Provazník et al. (20) říkají, že tělesná hmotnost je v přímém poměru k prognóze mortality, platí to zejména pro osoby mladší 45 let. Zhruba 80 % dětí obézních rodičů má rovněž nadváhu. Nadváha je rizikový faktor pro ischemickou chorobu srdeční (ICHS), zvyšuje i riziko srdečního selhání a mrtvice, nadváha zvyšuje krevní tlak a u obézních jedinců je pěti- až osminásobně vyšší riziko vzniku hypertenze než u osob s normální tělesnou hmotností. Zvýšení hmotnosti o 15 % má za následek zvýšení systolického tlaku o 18 %. Riziko lze snížit udržováním ideální tělesné hmotnosti. Ke snížení rizika Komárek et al. (23) říká, že zdravotní zisky, které přináší již mírná tělesná aktivita, zahrnují snížení rizika předčasného úmrtí, obezity, hypertenze, ICHS, některých nádorových onemocnění, osteoporózy, ale pohyb může být také zdrojem duševní pohody, vyššího sebevědomí, lepšího držení těla a celkového tělesného vzhledu. Kollárová et al. (24) uvádí další rizika obezity. V České republice je obezita nejčastěji se vyskytující metabolické onemocnění, které je se stoupající četností diagnostikováno i v nejmladších věkových skupinách. Obezita zvyšuje riziko vzniku nádorů 1,5–3,5× a je riziková pro nádory kolorekta, ledvin, jícnu aj. Obezita je také výrazně spojena s výživou, a to jak s celkovým energetickým příjmem, tak i s výživovými zvyklostmi. Snížení prevalence obezity v České republice by tak mohlo přispět ke snížení výskytu uvedených nádorů v české populaci. Podobně Provazník et al. (20) říká, že přes 80 % pacientů s diabetes mellitus 2. typu je obézních, incidence diabetu 2. typu je u obézních přibližně 25× vyšší než u štíhlých. I Čížek et al. (25) uvádí, že u obézních pacientů bylo zjištěno zvýšené riziko karcinomu kolorekta. Statisticky významný inverzní vztah byl prokázán mezi obezitou a karcinomem plic.

Při spirometrickém vyšetření byly naměřené průměrné hodnoty na dolní hranici normy a pod dolní hranicí referenčních hodnot. Naměřené průměrné hodnoty FEV1 (usilovně vydechnutý objem za první sekundu, objem vzduchu vydechnutý s největším úsilím za 1. sekundu po maximálním nádechu) byly 3,8 – na dolní hranici normy. Naměřené průměrné hodnoty FVC (usilovná vitální kapacita, maximální objem vzduchu, který lze po maximálním nádechu prudce vydechnout) byly 4,0. Jde o nízké hodnoty pod hranicí referenčních hodnot. Tento výsledek je u mladých „zdravých“ mužů velmi překvapivý. Je otázkou, zda snížené funkce plic jsou odvislé od vlivu kouření na dýchací systém nebo spíše od nízké pohybové aktivity a zdatnosti mladých mužů. Spíše se přikláníme, vzhledem k dalším zjištěním, k tomu, že jde o nedostatečnou trénovanost a výkonnost mladých mužů. I když možnosti sportovního vyžití jsou dnes velmi rozmanité, je trendem doby komunikace a zábava spíše prostřednictvím PC a internetu, a tím dochází ke snižování celkové zdatnosti populace.

U 76,2 % souboru byla prokázána velmi dobrá tělesná zdatnost mladých mužů souboru. Nepředpokládali jsme ale podprůměrnou tělesnou zdatnost, která byla zjištěna u 23,8 % mladých mužů (podprůměrná v 16,3 % a vysoce podprůměrná v 7,5 %). Jak uvádí Machová et al. (22) být zdatný z pohledu výchovy ke zdraví znamená: udržet si přiměřenou tělesnou hmotnost (BMI), mít zdravé a výkonné srdce a plíce (neporušené dýchání, schopnost vydržet zátěž při tělesné aktivitě), mít přiměřeně silné svalstvo, udržet si pohyblivost kloubů, šlach a vazů, udržet si duševní pohodu (schopnost zvládat stres). Podobně i Stackeová (26) říká, že pohybová aktivnost je jedním z hlavních faktorů prevence chronických onemocnění. Pohybová aktivita a její zdravotní benefity jsou jedním ze základních témat výchovy ke zdraví. K hlavním zdravotním benefitům pohybových aktivit se silnou průkazností v dětství a dospívání patří: rozvoj kardiovaskulární a svalové zdatnosti, zvýšení hustoty a odolnosti kostní tkáně, zlepšení kardiovaskulárního a metabolického zdraví a ovlivnění složení těla ve smyslu zvýšení podílu aktivní tělesné hmoty. K hlavním zdravotním benefitům pohybových aktivit se středním stupněm průkaznosti v dětství a dospívání patří snížení depresivity. Vlčková (27) říká, že pohybová aktivita zvyšuje energetický výdej a má zásadní význam pro udržení dobré fyzické kondice a prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Bylo prokázáno, že pravidelná pohybová aktivita střední intenzity snižuje jak TK, tak celkovou tělesnou hmotnost, procento tělesného tuku, obvod pasu, zvyšuje inzulinovou senzitivitu a hodnoty HDL cholesterolu. Podobně i Provazník et al. (20) uvádí, že se ukazuje, že mezi množstvím fyzické aktivity a rizikem úmrtnosti na ICHS je nepřímá úměra. Žádoucí je cvičení dynamické, aerobické, při němž jsou zapojeny velké skupiny svalů po dobu 20–30 minut 3× týdně, přičemž se srdeční frekvence zvýší na 65–85 % maxima. Fyzická aktivita přispívá ke snížení rizika hypertenze zřejmě nezávisle na tělesné hmotnosti. Muži, kteří nevyvíjejí žádnou tělesnou aktivitu, mají riziko vzniku hypertenzní choroby. Riziko lze snížit tím, že budeme alespoň 3× v týdnu provozovat nějakou intenzivní fyzickou činnost, při níž se tepová frekvence bude pohybovat mezi 70–85 % maxima, a také nedostatečná fyzická aktivita a sedavý způsob života výrazně přispívají k úbytku kostní hmoty. Komárek a kol. (23) říká, že zdravotní zisky, které přináší již mírná tělesná aktivita, zahrnují snížení rizika předčasného úmrtí, obezity, hypertenze, ischemické choroby srdeční, některých nádorových onemocnění, osteoporózy, ale pohyb může být také zdrojem duševní pohody, vyššího sebevědomí, lepšího držení těla a celkového tělesného vzhledu, a v druhu pohybové aktivity převažovaly jízda na kole, chůze a plavání. Jedná se o nejběžnější sportovní aktivity české populace.

Výsledky klinického vyšetření karence vitaminů poukazují na závady ve stravování mladých mužů, zaznamenali jsme i několik příznaků karence vitaminů současně. Lze předpokládat, že jejich fixace v zastoupení potřebných živin a látek v potravě by měla za následek zdravotní problémy v budoucnosti. Výsledek sledované karence vitaminů je překvapivý a ukazuje, že mladí muži nemají správné stravovací návyky a nekonzumují v dostatečné míře potraviny bohaté na vitaminy. Důsledkem dlouhodobě nedostačujícího příjmu ovoce a zeleniny jsou projevy karence vitaminů a může být následně zejména nedostatečná prevence chorob zažívacího traktu, osteoporózy a dalších zdravotních poruch včetně imunoinsuficience. K tomu Provazník et al. (20) uvádí, že naše strava má řadu nedostatků – nadměrný energetický příjem, vysokou spotřebu tuků, nesprávnou skladbu tukové dávky, nadměrnou spotřebu cukru a soli, nedostatečný příjem vitaminu C a vlákniny. Foret et al. (3) dodává, že za uplynulých 8 let mírně vzrostla průměrná spotřeba ovoce, zatímco podobně mírně poklesla průměrná spotřeba zeleniny. Objem průměrné spotřeby ovoce je s průměrnou spotřebou zeleniny v podstatě vyrovnaný – pohybuje se okolo 80 kg. Přitom průměr spotřeby je u obyvatel Evropské unie ještě podstatně vyšší – 126 kg zeleniny a 114 kg ovoce na osobu. Z hlediska ovlivnění zdravotního stavu má ovoce a zelenina veskrze pozitivní vliv, ať už posuzujeme obsah vitaminů, lehce stravitelného zdroje energie – fruktózy, tak i obsah nestravitelných zdrojů ve stravě. Štefanová et al. (28) zjistili, že stravování středoškoláků vykazuje řadu závad ve stravovacím režimu, v pestrosti i ve složení stravy, výživová doporučení splňuje jen malá část studentů, je nebezpečí fixování špatných stravovacích návyků. Podobně i Vašíčková et al. uvádí, že nutriční analýza ukázala, že stále přetrvává často zmiňovaný nadbytek tuků, nasycených mastných kyselin a jednoduchých sacharidů a na druhé straně je nízký příjem vlákniny, vitaminu C a vápníku. Potvrdilo se, že hlavní příčinou je především hojné zastoupení uzenin, slazených nápojů a bílého pečiva a nedostatečná konzumace zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků. Tak, jak také říká práce Střítecké et al. (30) pro jídelní zvyklosti začíná být charakteristický nepravidelný příjem potravy. Vynechávání snídaně, někdy i školního oběda, zvýšený příjem sladkých nápojů a snížení příjmu ovoce a zeleniny při současném snížení fyzické aktivity a každodenním trávením u TV a PC. Provazník et al. (20) též uvádí, že stravovací faktory a nedostatek pohybu mohou u predisponovaných osob vést ke vzniku diabetu 2. typu, dosud se však nepodařilo charakter a rozsah tohoto vzájemného vztahu plně objasnit. I když se spotřeba ovoce a zeleniny zvýšila, stále nedosahuje hodnot v Evropské unii a ve světě, což dokresluje i naše vyšetření karence vitamínů.

Mladí muži konkrétní nabídky zajištění vyšetření nevyužili, sdělili, že budou kontaktovat svého registrujícího ošetřujícího lékaře. Otázkou je, zda skutečně svého lékaře navštívili. K prevenci Komárek et al. (31) uvádí, že zájem veřejnosti o prevenci nejlépe dokumentuje relativně vysoká účast na všech hromadných akcích a zájem o poradenství. Přibývá také osob, které vyhledávají lékaře s žádostí o preventivní prohlídky.

Závěr

Závěrem tedy můžeme konstatovat, že analýza výsledků prokázala významnou statistickou závislost mezi hodnotou dia­stolického TK a BMI. Tělesná zdatnost generace mladých mužů je uspokojivá. Z výsledků spirometrického vyšetření naměřené hodnoty svědčí o tom, že mladí muži, i přes svůj nízký věk, nemají dobrou funkci plic. Mladí muži sice konzumují ovoce a zeleninu, ale mají nedostatky ve stravovacích návycích. Klinické vyšetření ukazuje na příznaky karence vitaminů. Participanti projevili zájem o vyšetření a zvolený způsob primární prevence formou besed.

Zvolená metoda práce včetně hodnocení a možností využití primární prevence by byla reprodukovatelná a využitelná pro širokou oblast naší mladé populace.

Zkratky

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Iveta Marková
Nemocnice Milosrdných bratří Brno
Polní 3, 639 00 Brno
e-mail: ivetamarkova@tiscali.cz