Pokroky v lékových formách
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2011; 150: 304-305
Kategorie:
Sjezdy
Praha, 18. ledna 2011
Dne 18. ledna 2011 proběhl v Lékařském domě v Praze pracovní den Sekce technologie léků České farmaceutické společnosti ČLS JEP. Technologie léků (farmaceutická technologie, galenická farmacie) je profilový farmaceutický obor, který se zabývá složením, vývojem, výrobou, hodnocením jakosti léčivých přípravků, výrobními zařízeními, technologickými postupy, jištěním jakosti léků a jejich stabilitou. Vychází z fyzikálně chemických a biologických vlastností léčivých látek a stovek farmaceutických pomocných látek, které svými vlastnostmi umožňují formování vhodných aplikačních forem, zajišťují jejich stabilitu a uvolňování léčiva (okamžité, řízené, cílené) podle požadavků farmakoterapie daného onemocnění.
Cílem pracovních dnů „Pokroky v lékových formách“ pořádaných Sekcí technologie léků je informovat o novinkách, předávat zkušenosti a diskutovat problematiku týkající se oboru. Pracovní dny mají mnohaletou tradici, zúčastňují se jich odborníci z akademických pracovišť (Farmaceutická fakulta Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové, Farmaceutická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Akademie věd ČR), Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Praze, průmyslu (Zentiva Praha, Zentiva Hlohovec, Teva Opava, Promed Praha, Favea Kopřivnice, dříve též Lachema Brno a další), Výzkumného ústavu veterinárních léčiv Brno, Státního ústavu pro kontrolu léčiv v Praze, nemocničních i veřejných lékáren.
Letošní pracovní den zahrnoval nové technologie lékových forem, moderní analytické postupy využitelné při jejich přípravě a výrobě, nové experimentálně získané poznatky s praktickým dopadem do výroby i řešení technologických problémů denní farmaceutické praxe.
První téma (novinky v oboru) reprezentovaly dvě přednášky. Jednou z nich byla přednáška předsedkyně sekce doc. PharmDr. Miloslavy Rabiškové, CSc., přednostky Ústavu technologie léků FaF VFU Brno nazvaná „Pokroky v peletizačních technologiích“. Pelety patří k částicovým lékovým formám (1) často používaným při řízeném uvolňování léčiv. Slouží k prodloužení uvolňování a účinku léčiv s krátkým biologickým poločasem (např. isosorbiddinitrát, diklofenak sodná sůl a další), ke zpožděnému uvolňování a účinku léčiv pro onemocnění s projevy závislými na denních a nočních biorytmech (např. theofylin u nočních astmatických záchvatů) nebo k transportu léčiva do postiženého místa gastrointestinálního traktu (kyselina 5-aminosalicylová v peletách pro terapii Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy). Peletizační metody vyvinuté v druhé polovině minulého století se dostaly do výrobní praxe a jsou důležitými technologiemi výroby pevných lékových forem pro perorální aplikaci. Od roku 1990 začaly nabývat na významu nové technologie na peletizaci tavenin a kapalin, které poskytují pelety poněkud odlišných vlastností a rozšiřují možnosti jejich využití v lékových formách. Z těchto nových metod je cenná především časově i ekonomicky úsporná technologie extruze tavenin, která významně zlepšuje biologickou dostupnost těžce rozpustných a absorbovatelných léčiv, jejichž počet v medicínské praxi stále stoupá. Podstatou technologie je vznik tuhých roztoků léčiv v nosné pomocné látce se solubilizačními účinky. Z peletizace kapalin je zajímavá metoda kryopeletizace, která produkuje pórovité pelety s okamžitým i prodlouženým uvolňováním léčiva (2).
Zabezpečení přesné dávky a rychlého rozpuštění (disoluce) léčiva může být problematické u léčiv velmi silně účinných (s velmi nízkou dávkou), těžce rozpustných a absorbovatelných. Patentovaný postup k řešení tohoto problému představil jeden z jeho autorů PharmDr. Aleš Franc, Ph.D. z výše uvedeného brněnského pracoviště. Jedná se o metodu impregnace vhodné pomocné látky léčivem. Sprejově sušený α-monohydrát laktózy tvoří pórovité sférické částice. Impregnací těchto sfér léčivou látkou vzniknou pravidelné částice, v nichž léčivo může být buď naadsorbováno na povrch částic, může prostupovat jejich pórovitou strukturou, nebo může tvořit na jejich povrchu tuhý roztok. Metoda impregnace řeší hlavní problémy výroby silně účinných léčiv s nízkou absorpcí a nízkou dávkou. Lze jí zvyšovat také absorpci těžce vstřebatelných látek zpracováním mikronizovaného léčiva, využitím kosolventů, polymerů a tenzidů nebo přípravou tuhých roztoků. Částice lze bez problému dále zpracovávat, tj. lisovat do tablet nebo plnit do tobolek.
Metoda blízké infračervené spektroskopie (NIR) je velmi užitečná nejen při hodnocení kvality lékových forem, ale i při mezioperační kontrole výrobních procesů. Její využití při výrobě pevných lékových forem prezentoval Mgr. Petr Doležel z Ústavu technologie léků FaF VFU Brno. Použitá metoda zachytila průběh homogenizace práškových směsí pomocí sondy pro měření NIR spekter umístěné přímo uvnitř zařízení; naměřená spektra se po matematické úpravě zpracovala pomocí chemometrických metod a statisticky vyhodnotila. Získaná data dokládají vhodnost NIR spektroskopie při kontrole uvedeného procesu (3).
Tablety jsou klasickou, velmi často používanou lékovou formou. Přestože se vyrábějí řadu let, mohou jejich výrobu – lisování provázet problémy vyplývající z lisovatelnosti obsažených složek. Tyto problémy vznikají většinou až ve výrobním procesu a je nesnadné předpovědět, jak se bude daná směs léčiva a pomocných látek předem chovat. Pokrok v objasnění chování jednotlivých látek a jejich směsí při lisování zaznamenala skupina technologů z hradecké farmaceutické fakulty pod vedením doc. RNDr. Milana Řehuly, CSc. Výsledky experimentu ověřeného v praxi prezentovali jeho doktorandi Mgr. Roman Adámek, Ph.D. (FaF UK Hradec Králové) a Mgr. Tomáš Rysl, Ph.D. (Zentiva Praha). Práce vyšla v časopisu Česká a slovenská farmacie (4).
Řešení technologických problémů denní farmaceutické praxe bylo předmětem dalších dvou přednášek. Doc. PharmDr. Zdenka Šklubalová, Ph.D. (FaF UK Hradec Králové) se ve svém vystoupení věnovala rozdílnosti dávkování očních kapek v závislosti na použitém kapátku. Za optimální objem kapky se z hlediska biodostupnosti léčiva, rychlosti jeho eliminace z očního povrchu i jeho vedlejších systémových účinků považuje objem 20 μl. Přesto se obvyklé objemy kapek produkované používanými komerčními kapacími systémy pohybují v rozmezí 30–70 μl s vysokou variabilitou jednotlivých objemů. Přednášející shrnula současné poznatky o faktorech, které ovlivňují dávkování očních kapek, a navrhla opatření pro optimalizaci jejich dávkování a jeho možnou standardizaci (5).
PharmDr. Andrea Liščáková, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě se zaměřila na hodnocení dermálních polotuhých léků individuálně připravených ve vybraných lékárnách v období jednoho roku. Problémy vznikají zejména u lékařských předpisů využívajících hromadně vyráběné léčivé přípravky. V těchto lécích jsou kromě léčivé látky obsaženy také látky pomocné, které mohou v kombinaci s dalšími předepsanými látkami vyvolávat vznik inkompatibilit a vést k znehodnocení připraveného léku. Přednášející poukázala na nejčastěji se vyskytující inkompatibility a navrhla možnosti jejich řešení tak, aby pacient dostal kvalitní a stabilní lék.
Celodenní konference se zúčastnilo přibližně 50 odborníků. Diskuze k přednesené problematice byla zajímavá a velmi podnětná.
doc. PharmDr. Miloslava Rabišková, CSc.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav technologie léků
předsedkyně Sekce technologie léků České farmaceutické společnosti ČLS JEP
e-mail: rabiskovam@vfu.cz
Zdroje
1. Rabišková M. Pelety – moderní léková forma. Remedia 2006; 16, 605–608.
2. Rabišková M. Peletizace tavenin a kapalin. Čes slov Farm 2011; 60: v tisku.
3. Doležel P, Muselík J, Dvořáčková K, Šustová K. Studium procesu homogenizace práškových směsí s využitím NIR spektroskopie. Čes slov Farm 2010; 59: 263–271.
4. Řehula M, Rysl T. Characterization of microcrystalline celluloses by means of the parameters of three-exponential compression equation. Čes slov Farm 2008; 57: 165–169.
5. Šklubalová Z, Zatloukal Z. Study of eye drops dispensing and dose variability by using plastic dropper tips. Drug Dev Ind Pharm 2006; 32: 197–205.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Syndrom časné repolarizace a idiopatická fibrilace komor
- Temporální epilepsie dospělých a možnosti neurochirurgické léčby: úloha magnetické rezonance
- Nekonvulzivní status epilepticus
- Využití vydechovaného oxidu dusnatého v diagnostice astmatu