Ateroskleróza 2012 (12. až 14. září, Praha)

Ve dnech 12. až 14. září letošního roku proběhlo v Lékařském domě v Praze již 18. sympozium s edukačním programem Ateroskleróza 2012. Sympozium pořádá pravidelně Sekce pro Aterosklerózu Společnosti patologické a klinické fysiologie, která byla založena před 32 lety, v roce 1979. Na uspořádání se podílely ještě další odborné složky ČLS JEP – Komise pro prevenci aterosklerózy v dětském a adolescentním věku České pediatrické společnosti, Společnosti klinické biochemie, praktických lékařů pro děti a dorost, klinické výživy a intenzivní metabolické péče, obezitologická a diabetologická. Zahraničním spoluorganizátorem byla Sekce pro aterosklerózu Společnosti klinické biochemie SLS. Odborným garantem byl prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc., přednosta IV. interní kliniky 1. LF UK, IPVZ Praha a NCONZO Brno. Program sympozia tradičně zahrnuje edukační přednášky na téma diagnostika, léčba a prevence aterosklerózy v dětském i dospělém věku i výsledky základního výzkumu a seznámení s novými diagnostickými metodami. Letošní sympozium bylo věnováno významnému životnímu jubileu našeho stálého hosta, doc. MUDr. Jozefa Kollára, DrSc.

V dopoledním bloku zazněly nejprve přednášky doc. J. Kollára (UPJŠ Košice) Zápal – kardinálny iniciátor a promótor aterotrombózy a prof. A. Žáka (1. LF UK Praha) Chronický zánět v patogenezi metabolického syndromu: vliv imunitního systému a desaturáz mastných kyselin. Další dopolední přednášky přednesli doc. P. Nachtigal (LF UK Hradec králové) Endoglin a ateroskleróza, Ing. L. Kazdová (IKEM Praha) Funkce a fyziologický význam hnědé tukové tkáně ve vztahu k obezitě a metabolickému syndromu a V. Škop (IKEM Praha) Vztah fyzického pohybu k aktivitě hnědé tukové tkáně a parametrům metabolického syndromu.

Odpolední blok byl zaměřen na stravování a výživu, uveden byl přednáškou prof. J. Dostálové (VŠCHT Praha) Inovovaná výživová doporučení pro obyvatelstvo, následovala přednáška Ing. H. Střítecké (Univerzita Obrany Hradec králové) Rozdíly ve stravování dětí s normální hmotností a nadváhou/obezitou.

Druhý den byl zahájen přednáškou doc. M. Zemana (1. LF UK Praha) Mastné kyseliny a depresivní poruchy, Následovaly přednášky dr. O. Oliyarnik (IKEM Praha) Aktivace transkripčního faktoru Nrf2 v prevenci a léčbě poruch asociovaných s metabolickým syndromem a Mgr. J. Ždychové (IKEM Praha) Úloha epikardiální tukové tkáně při koronární ateroskleróze.

V dalším bloku zazněla na úvod přednáška doc. J. Kollára (UPJŠ Košice) Intracelulárna regulácia biosyntézy cholesterolu a jej impakt na jeho sérovú koncentráciu. Po ní přednesli svá sdělení kolegové ze Slovenska MUDr. et RNDr. Š. Rosipal (Nemocnice Poprad) Postavenie lipoproteínu (a) v pediatrickej praxi, MUDr. M. Debreová (LIPMET Poprad) Prevencia srdcovometabolických ochorení v detskom a juvenilnom veku a RNDr. J. Koprovičová (UPJŠ Košice) Nadváha v korelácii so zmenenou sérovou koncentráciou apolipoproteínov ako potenciálny rizikový faktor predčasnej aterotrombózy u vysokoškolákov

Druhý den odpoledne uvedla přednáška RNDr. M. Vecky (1. LF UK Praha) Peroxidace lipidů a chronická pankreatitida – předběžná data. Následovala přednáška RNDr. P. Flachse Specifická fyziologie mitochondrií v tukové tkáni a dvě přednášky MUDr. J. Macáška (VFN Praha) Mastné kyseliny u onkologických onemocnění a Lipoproteiny LDL – stanovení velikosti částic.

Třetí den sympozia byl uveden přednáškou RNDr. H. Malínské (IKEM Praha) Protizánětlivé a antidiabetické účinky rosuvastatinu u transgenních potkanů se zvýšenou expresí lidského C-reaktivního proteinu, dále přednesli svá sdělení MUDr. T. Vařeka (VFN Praha) Naše zkušenosti s hypolipidemickým působením preparátu Tredaptive a doc. E. Kohlíková (FTVS UK Praha) Může jednoměsíční suplementace kreatinem ovlivnit krevní lipidy? Sympozium uzavřel prof. J. Hyánek (Nemocnice Na Homolce Praha) přednáškou Cholesterolémie a těhotenství.

Sympozia se vedle lékařů zúčastnili i odborníci dalších oborů (VŠ i SŠ), kterým prohloubení znalostí přispěje k celoživotnímu vzdělávání. Za možnost uspořádat nízkorozpočtovou akci, která je pro účastníky bez poplatku, vděčíme především velmi vstřícnému přístupu vedení ČLS JEP. Příští sympozium se bude konat ve dnech 11. až 13. září 2013 a doufáme, že bude stejně přínosné jako to letošní.

Za organizační výbor

RNDr. Eva Tvrzická, CSc.

e-mail: eva.tvrzicka@lf1.cuni.cz

---

Doc. MUDr. Jozef Kollár, DrSc. se narodil 3. dubna 1932. Medicínu studoval nejprve na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, po 3 letech přešel na nově ustanovenou Univerzitu P. J. Šafaříka v Košicích, absolvoval v roce 1956. V letech 1956–1967 pracoval nejprve jako praktický lékař, potom jako internista na poliklinice. V roce 1956 se stal odborným asistentem na 1. interní klinice, kde se mj. zabýval výzkumem kardiomyopatií. V roce 1974 obhájil kandidátskou dizertační práci na téma Klinika alkoholického srdce a polykardiografická studie vlivu etanolu na srdce.

V roce 1980 obhájil habilitační práci na téma Vliv etanolu na metabolismus lipidů. V rámci stipendia WHO studoval v letech 1969–1970 biostatistiku a epidemiologii rizikových faktorů ICHS na London School Hygiene and Tropical Medicine. Tento pobyt ho nasměroval na další studium. S prof. P. Takáčem realizoval první epidemiologickou sondu rizikových faktorů ICHS ve vesnických i městských oblastech východního Slovenska. Popsal též vliv minerálky s vysokým obsahem sodíku na prevalenci esenciální hypertenze u dospělých v geologicky izolovaném okrsku.

Ve spolupráci s prof. Z. Reinišem a doc. J. Pokorným z 1. LF UK se podílel na uspořádání Sympozií o ateroskleróze střídavě v Praze a na Slovensku. Po rozdělení státu byla jeho zásluhou uspořádána další čtyři Mezinárodní sympozia o ateroskeróze na Slovensku. V letech 1979–1989 byl řešitelem čtyř výzkumných úkolů s tematikou epidemiologie rizikových faktorů ICHS. V letech 1984–1998 zastával funkci ředitele Ústavu experimentální mediciny, kde byla pod jeho vedením zkoumána problematika reperfuze myokardu po ligatuře koronárních tepen a za podmínek výrazného psychického stresu. V té době publikoval tři monografie, které získaly cenu prof. Reiniše jako nejlepší monografie z daného oboru.

Zorganizoval osm Mezinárodních edukačních kurzů o ateroskleróze konaných za přítomnosti delegáta Mezinárodní společnosti pro aterosklerózu. Byl dlouholetým vědeckým sekretářem Slovenské sekce pro aterosklerózu v rámci Slovenské společnosti klinické biochemie, od roku 2011 jejím předsedou. Od roku 1992 je hlavním odborným redaktorom časopisu Ateroskleróza, který je v evidenci Copernicus Publishing Database a vychází především jeho zásluhou.

V odborném růstu se specializoval na vnitřní lékařství, kardiologii a studium metabolismu lipidů a lipoproteinů. Atestace absolvoval v letech 1978 a 1980. Z celkových 40,5 let pracoval 12 let ve zdravotnictví, 16,5 let ve školství a 12 let ve výzkumu. Po dobu 14 let též vykonával diagnostiku srdečních onemocnění v rámci Krajské kardiologické poradny. Výsledky své vědecké práce prezentoval na domácích i zahraničních odborných akcí. Publikoval 159 původních vědeckých sdělení, z toho 21 v zahraničních časopisech, dále 233 přehledných článků a 11 monografií. Přednesl celkem 472 přednášek, z toho 55 na mezinárodních akcích. Citační ohlas doma i v zahraničí byl zaznamenán 175krát.

Za svoji plodnou práci byl oceněn zlatou medailí SLS, medailí SLS dr. Guotha (zakladatele Slovenské mediciny v Budapešti), zlatou medailí Americké biografické společnosti za celoživotní práci, medailemi Karlovy Univerzity, Univerzity P. J. Šafaříka a ČSL vědecko-technické společnosti. Americká biografická instituce ho při příležitosti životního jubilea před 5 lety zařadila mezi pozoruhodné osobností světa. V roce 1984 se stal členem New Yorské akademie věd a je členem několika vědecko-výzkumných mezinárodních společností. V roce 2002 mu bylo uděleno čestné členství Společnosti patologické a klinické fyziologie ČLS JEP. Po dobu 20 let se účastnil sympozia „ateroskleróza – diagnostika, léčba a prevence“ pořádaného touto Společností, kde přednesl celkem 44 plenárních přednášek. Při příležitosti letošního jubilea mu předsednictvo České lékařské společnosti J. E. Purkyně jako ocenění celoživotní práce udělilo čestné členství ČLS JEP.

Výbor Společnosti patologické a klinické fyziologie srdečně blahopřeje k významnému jubileu a do dalších let přeje životní optimismus, pevné zdraví a sílu k další tvořivé spolupráci.

Prevencia srdcovometabolických ochorenív detskom a juvenilnom veku

M. Debreová, Š. Rosipal

Metabolická ambulancia, Lipmet s.r.o., Poprad, Slovenská republika

Rozumne koncipovaná prevencia srdcovometabolických ochorení v pediatrii si vyžaduje aktuálny prístup. Riziková pyramída s komplikovanými poruchami metabolizmu okrem pätice orgánov zahŕňa tiež onkologické a duševné choroby. Ihlan umožňuje kaskádový skríning a podchytenie včasných štádií patologických dejov vrátane subklinickej aterosklerózy. Vyhľadávanie ohrozených jedincov sa uskutočňuje cestou univerzálneho skríningu v 11. a 17. roku a selektívného medzi 6. a 18. rokom života. Obnovená rukoväť univerzálneho skríningu (2008) odporúča vyšetrovať BMI, obvod pásu, krvný tlak, celkovú cholesterolémiu, HDL a nonHDL cholesterol, identifikovať dysmetabolický syndróm. Na detekciu využíva špecifické hodnoty ukazovateľov pre slovenskú detskú populáciu. Manuál poskytuje výklad a klasifikáciu výsledkov ako aj popis zásahov, stanovenia rizikového profilu v 18. roku. Organizačná štruktúra pozostáva z ambulancií všeobecného lekára pre deti a dorast, odborných zariadení obsadených detskými kardiológmi alebo endokrinológmi s certifikáciou a špecializovaných pracovísk. Ochrana pred rizikovými faktormi a jej smerovanie k primárnemu prípadne primordiálnemu typu predstavuje ideál pre aktivity pediatrov. Trpkou konštatáciou zostáva slabá motivácia a záujem zdravotníkov, ale aj celej spoločnosti k preventívnej medicíne. Príčiny suboptimálnej prevencie vytvárajú zložitý komplex. Chýba vôľa sfunkčniť a cibriť skríningový systém.

Věnováno poctě životního jubilea doc. MUDr. J. Kollára, DrSc.

Hyperholesterolémie a těhotenství – kazuistiky z metabolické ambulance za uplynulých 20 let

J. Hyánek, V. Martinková, J. Privarová, L. Dubská, J. Dvořáková,L. Táborský

Metabolická ambulance a Oddělení klinické biochemie Nemocnice Na Homolce, Praha

Období gravidity je asi z obav „metabologů“ i porodníků málo metabolicky prozkoumané období lidského života. Při tom je provázeno zvýšením hladiny celkového cholesterolu (CCH) nejméně o 30–50 %, častěji o 100–200 %. Zvýšení triacylglycerolů (TAG) je také přítomné, ale není tak výrazné ani komentované. Zvýšení nastává už v 1. trimestru a trvá až do konce laktace. Dokonce i jihoamerické indiánky, známé svou nejnižší cholesterolémií na světě – také zvyšují v graviditě svůj CCH na dvojnásobek. Autoři komentují vlastní zkušenosti s prevencí, diagnostikou a eventuální léčbou hypercholesterolémie v těhotenském období, jak se s ní setkávali za uplynulých 20 let v metabolické ambulanci.

Celkem byla diagnostikována familiární hypercholesterolémie (FH ) u devíti gravidních odeslaných do ambulance k diferenciaci. Jediná z nich byla už 5. měsíc na statinové léčbě. U 12 léčených pacientek s molekulárně geneticky prokázanou FH byla před zamýšlenou graviditou přerušena kombinovaná léčba (statin + ezetimib) na 3–6 měsíců a všechny tyto pacientky porodily v termínu celkem 14 zdravých dětí s dosud fyziologickým psychomotorickým vývojem. Po skončení laktace byly všechny pacientky znovu navedeny na kombinovanou léčbu; u žádné z nich nebyla zhoršena během gravidity „tolerance“ cholesterolu. Hodnoty lathosterolu a desmosterolu (markery syntézy cholesterolu) byly signifikantně zvýšeny. Autoři diskutují nález zvýšené cholesterolémie se současnými literárními poznatky a dedukují, že zvýšený CCH je zřejmě potřebný pro tvorbu dostatečného množství „Hedge-Hog proteinu“, který rozhoduje o úspěšné organogeneze plodu. Hypercholesterolémie je v těhotenství neškodná a zřejmě výhodná pro matku i plod?

Na závěr předkládají kazuistiku o průběhu těhotenství léčeného do 5. měsíce 20 mg statinu/den, ze kterého se narodila nedonošená holčička; dnes 8letá, navštěvuje školní docházku a její psychomotorický vývoj je zatím zcela normální.

Funkce a fyziologický význam hnědé tukové tkáně ve vztahu k obezitě a metabolickému syndromu

L. Kazdová¹, J. Trnovská², V. Škop¹, H. Malínská¹, O. Oliyarnyk¹

¹Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

²Česká zemědělská univerzita, Praha

Vysoký kalorický příjem doprovázený nízkým energetickým výdejem má klíčovou úlohu v rozvoji dyslipidémie, obezity a metabolického syndromu. Nadbytek energie ve formě triacylglycerolů (TAG) je akumulován ve viscerální a subkutánní bílé tukové tkáni. V organismu živočichů existuje ještě další typ tukové tkáně, označovaný jako hnědá tuková tkáň (HTT), která je specializována na využití lipidů pro tvorbu tepla při ochraně organismu před hypotermií. Recentní nálezy aktivní HTT u dospělých osob naznačují možnost uplatnění HTT v regulaci energetického výdaje.

Ve studii jsme sledovali aktivitu HTT a další metabolické parametry u kongenního kmene spontánně hypertenzních potkanů SHR.BN-(D1Mit3-Igf2)/Ipcv, u kterých vznikla alopecie spontánní recesivní mutací genu desmoglein 4. Zjistili jsme, že u bezsrstých mutantních potkanů byla v HTT trojnásobné zvýšena oxidace mastných kyselin měřená podle inkorporace ¹⁴C palmitátu do CO₂ (p < 0,001). Vyšší utilizace lipidů pro tvorbu tepla spolu s nižšími sérovými hladinami NEMK pozitivně ovlivnily i senzitivitu svalové a viscerální tukové tkáně k účinku inzulinu sledovanou podle inkorporace ¹⁴C-U-glukózy do svalového glykogenu a lipidů v tukové tkáni. V další studii jsme zjistili, že zvýšená exprese rezistinového genu vedla u transgenních SHR potkanů k inzulinové rezistenci, dyslipidémii a v HTT výrazně snižovala oxidaci mastných kyselin (54 ± 5 vs. 37 ± 4 mmol/g/2 h, p < 0,02) a glukózy (304 ± 33 vs. 402 ± 32 mmol/l/2 h, p < 0,05). Tyto prioritní nálezy naznačují, že rezistin může ovlivnit metabolické pochody v HTT a že snížená aktivita HTT může být zapojena v mechanismu rezistinem indukované dyslipidémie, ektopické akumulace triacylglycerolů a inzulinové rezistence.

Získané výsledky podporují hypotézu, podle které zvýšená aktivita HTT vedoucí k využití energetických substrátů pro tvorbu tepla, může příznivě ovlivnit řadu metabolických pochodů spojených s dyslipidémií, obezitou a metabolickým syndromem. Studie u transgenních potkanů ukázala zapojení rezistinu v regulaci aktivity HTT. Skutečnost, že HTT přispívá k energetickému výdeji nabízí potenciální strategii k hledání nových možností léčby obezity, dyslipidémie a inzulinové rezistence zvýšením aktivity nebo tvorby HTT.

Studie byla podpořena projektem (Ministerstva zdravotnictví) rozvoje výzkumné organizace 00023001 (IKEM) „Institucionální podpora“.

Může jednoměsíční suplementace kreatinem ovlivnit krevní lipidy?

E. Kohlíková¹, M. Petr¹, T. Navrátil², M. Heyrovský², K. Přistoupilová^†, T. I. Přistoupil³

¹Katedra fyziologie a biochemie, Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, Praha

²Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i., Praha

Kreatin je v organismu endogenně syntetizován a navíc je přijímán v potravě, přičemž jeho endogenní tvorba se přizpůsobuje exogennímu příjmu, což se projevuje měnící se recipročně hladinou folátů vůči hladině vitaminu B₁₂ v krvi. Na základě měsíční suplementace kreatin monohydrátem (CR) v dávce 5 g/den jedenácti mladých probandů–sportovců bylo rozděleno do čtyř skupiny (A, B, C, D) podle změn hladin folátů a vitaminu B₁₂. Podávání CR vedlo u všech k nárůstu svalové hmoty a recipročně ztrátě tukové tkáně současně se zvýšením hladiny HoCySH v krvi. Při zvýšeném vyplavování CR močí a současně zvýšené hladině folátů v krvi došlo k poklesu TAG po suplementaci CR. Změny HDL-C byly statisticky nevýznamné u všech skupin, většina probandů inklinovala k vzestupu LDL-C. Oba vitaminy ovlivňují poměr mezi glycinem (vedle jiných metabolických drah nutných především pro syntézu CR) a serinem.

Nadváha v korelácii so zmenenou sérovou koncentráciou apolipoproteínov ako potenciálny rizikový faktor predčasnej aterotrombózy u vysokoškolákov

J. Koprovičová, D. Petrášová

Ústav experimentálnej medicíny LF UPJŠ, Košice, Slovenská republika

Úvod: Novodobou epidémiou 21. storočia vo vyspelých štátoch sveta sa stáva obezita. Obezita už prestáva byť problémom iba dospelej populácie. Podľa aktuálnych štatistických údajov sa odhaduje, že v súčasnosti na svete asi 160 miliónov detí a adolescentov je obéznych, alebo má nadváhu. Podľa údajov WHO toho času v Európskom regióne asi polovica obyvateľstva, z toho každé tretie dieťa trpí obezitou, alebo nadváhou. Alarmujúca je skutočnosť, že ročný nárast obezity v súčasnosti je desaťkrát rýchlejší ako bol v roku 1970. Žiaľ, do uvedenej štatistiky zapadá aj nepriaznivá situácia na Slovensku, keďže toho času až 60 % slovenskej populácie má nadváhu, alebo obezitu. Obezita znamená vážny zdravotný problém, pretože výrazne prispieva ku vzniku závažných civilizačných ochorení, predovšetkým na báze predčasnej aterotrombózy.

Cieľ štúdie: Zistiť mieru ohrozenia mladých dospelých, konkrétne vysokoškolákov s nadváhou z hľadiska dyslipidémie, ako závažného rizikového faktora predčasnej aterotrombózy.

Metódy a vyšetrení: Sledovali sme sérovú koncentráciu apolipoproteínov apoA-I, apoB₁₀₀, z lipidov koncentráciu celkového cholesterolu (TCH), triacylglycerolov (TG), cholesterolu – nonHDL (nonHDL-CH), cholesterolu-HDL (HDL-CH) a hodnotu aterogenných indexov apoB₁₀₀/apoA-I a TG/HDL-CH v krvnom sére u 21 vysokoškolákov s nadváhou (BMI = 27 ± 1 kg. m^-2) s vekovým priemerom 20 ± 2 rokov (NV). Kontrolnú skupinu sme vytvorili z 23 vysokoškolákov s normálnou telesnou hmotnosťou (BMI = 23 ± 2 kg. m^-2) zrovnateľného vekového priemeru (K).

Koncentráciu apoA-I sme určovali metódou radiálnej imunodifúzie (RID) a koncentráciu apoB₁₀₀ pomocou metódy elektroimunodifúzie (EIA). Koncentrácie TCH, TG a HDL-CH sme vyšetrovali pomocou komerčných biochemických setov českej výroby (fy Pliva-La-Chema), pričom HDL-CH sme izolovali precipitačne. Koncentráciu nonHDL-CH a hodnoty aterogenných indexov apoB/apoA-I a TG/HDL-CH sme vypočítali.

Výsledky: V skupine vysokoškolákov s nadváhou (NV) zistili sme významne zníženú sérovú koncentráciu protektívneho apoA-I a taktiež HDL-CH (p < 0,01) v porovnaní s kontrolnou skupinou vysokoškolákov (K). Z aterogenných komponentov zistili sme významne zvýšenú sérovú koncentráciu apoB₁₀₀, a taktiež apo C-III (p < 0,001) v skupine NV. Z aterogenných lipidových ukazovateľov bola signifikantne zvýšená aj sérová koncentrácia TCH, TG (p < 0,001) a nonHDL-CH (p < 0,01) v skupine NV. Zistili sme aj významne zvýšenú hodnotu aterogenného indexu apoB₁₀₀/apoA-I ako aj indexu inzulínovej rezistencie TG/HDL-CH v skupine NV v porovnaní s kontrolnou skupinou K (p < 0,001).

Záver: V štúdii odprezentované koncentrácie aterogenných lipidov a apolipoproteínov a taktiež hodnoty aterogenných indexov u vysokoškolákov s nadváhou sú už rizikové a sú dôkazom dyslipidémie. Môžeme teda konštatovať, že títo probandi sú vo zvýšenej miere ohrození vznikom predčasnej aterotrombózy a metabolického syndrómu.

Literatúra

1. Standeven KA, Grant PJ. Atherosclerosis and the Metabolic Syndrome. The Metabolic Syndrome, Second Edition. Oxford: Wiley-Blackwell,UK 2011; 34–49.

Protizánětlivé a antidiabetogenní účinky rosuvastatinu u transgenních spontánně hypertenzních potkanů se zvýšenou expresí lidského CRP

H. Malínská¹, M. Maxová¹, O. Oliyarnyk¹, L. Kazdová¹, M. Pravenec²

¹Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

²Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha

Studie JUPITER ukázala, že u osob se zvýšenými hladinami C-reaktivního proteinu (CRP) terapie rosuvastatinem snížila hladiny CRP a riziko kardiovaskulárních onemocnění. Vzhledem k nedostatkům této studie spojené s výběrem pacientů a jejím předčasným ukončením nejsou protizánětlivé účinky rosuvastatinu jednoznačně objasněny.

Cílem studie bylo sledovat vliv rosuvastatinu na hladiny CRP a další parametry metabolického syndromu u transgenních spontánně hypertenzních (SHR) potkanů se zvýšenou expresí lidského CRP, který indukuje zánět, oxidační stres a zhoršuje inzulinovou senzitivitu.

Potkani ve stáří 12 měsíců byli krmeni po dobu 10 týdnů vysokosacharózovou dietou bez nebo s přidáním rosuvastatinu v dávce 5 mg/kg t. hm. Hladiny CRP, inzulinu a adiponektinu byly stanoveny metodou ELISA.

Rosuvastatin snížil hladiny endogenního CRP (219 ± 22 vs. 138 ± 10 µg/ml, p < 0,05), zatímco hladiny transgenního CRP nebyly ovlivněny. Hladiny dalších prozánětlivých cytokinů MCP-1 a TNF-α nebyly ovlivněny. Podávání rosuvastatinu signifikantně snížilo hmotnost epididymálního (p < 0,05) a retroperitoneálního tukového tělesa (p < 0,05), koncentraci triacylglycerolů v játrech (p < 0,01) a v aortě (p < 0,01). U transgenních potkanů rosuvastatin příznivě ovlivnil parametry asociované s poruchami při metabolickém syndromu: zvýšil sérové hladiny adiponektinu (p < 0,05), snížil inzulinémii v průběhu OGTT (0_min.: 0,46 ± 0,01 vs. 0,88 ± 0,02; 60_min: 0,139 ± 0,44 vs. 0,308 ± 0,07 nmol/l, p < 0,01) a výrazně zvýšil senzitivitu tukové tkáně k účinku inzulinu měřenou podle inkorporace ¹⁴C-glukózy do lipidů tukové tkáně(p < 0,001). Léčba rosuvastatinem rovněž výrazně snížila hodnoty mikroalbuminurie (p < 0,01) a může tak přispět ke zlepšení renálních funkcí. Hladiny cholesterolu v séru ani v játrech nebyly rozdílné po podání rosuvastatinu.

Rosuvastatin snížil hladiny CRP, ektopické ukládání lipidů a zvýšil hladiny adiponektinu a inzulinovou senzitivitu tukové tkáně. Výsledky podporují hypotézu o protizánětlivých a antidiabetogenních účincích rosuvastatinu.

Podpořeno projektem MZ rozvoje výzkumné organizace 0023001 IKEM – Institucionální podpora.

Aktivace transkripčního faktoru Nrf2 v prevenci a léčbě poruch asociovaných s metabolickým syndromem

O. Oliyarnyk¹, H. Malínská, H. Seidlová¹, J. Urbanová¹, L. Kazdová¹, M. Pravenec²

¹Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

²Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha

Transkripční faktor Nrf2 (Nuclear factor-erythroid 2-related factor-2, kódovaný Nfe2l2 genem) hraje klíčovou úlohu v obraně proti oxidačnímu stresu. Nrf2 se váže na ARE (antioxidant response element) sekvenci v promotorech genů kódujících antioxidační a cytoprotektivní enzymy, jako jsou superoxiddismutáza, glutathionperoxidáza, glutathiontransferáza, kataláza aj. V naší studii jsme sledovali u spontánně hypertenzních potkanů (SHR) vliv transgenní exprese Nrf2 na aktivitu těchto enzymů, peroxidaci lipidů, sacharidový a lipidový metabolismus.

Transgenní potkani byli získáni mikrojinjekcemi zygot kmene SHR směsi konstruktu Sleeping Beauty, obsahující Nfe2l2 cDNA pod univerzálním promotorem CAGGS a SB 100X transpozázou. Potkani byli krmeni vysokofruktózovou dietou.

Exprese transgenu Nfe2l2 vedla ke tkáňově-specifické aktivaci antioxidačních enzymů. Aktivita glutathionperoxidázy byla zvýšená v játrech (276 ± 11 vs. 200 ± 10 μM NADPH min/ mg bilk, p < 0,05), myokardu (132 ± 8 vs. 101 ± 9,p < 0,05), aortě (63 ± 5 vs. 48 ± 3, p < 0,05), a kůře ledvin(191 ± 8 vs.138 ± 7, p < 0,001). Glutathiontransferáza byla aktivovaná v plazmě (6,38 ± 0,29 vs. 4,74 ± 0,36 nM CDNB/min/ml, p < 0,01), játrech (169 ± 9 vs. 132 ± 6 nM CDNB/min/mg bilk, p < 0,05), myokardu (30,7 ± 1,4 vs. 24,4 ± 0,9, p < 0,01), aortě(2,664 ± 0,161 vs. 2,027 ± 0,181, p < 0,05) a kůře ledvin (64 ± 2 vs. 49 ± 2, p < 0,001). Koncentrace redukovaného glutathionu byla zvýšená v plazmě (5,90 ± 0,28 vs. 4,79 ± 0,13 µM/l, p < 0,01) a aortě (5,16 ± 0,16 vs. 4,43 ± 0,22 mM/mg bilk,p < 0,05). Aktivace enzymatického antioxidačního systému vedla ke snížení peroxidace lipidů ve všech sledovaných tkáních.

Overexprese Nrf2 neovlivnila lipidový a sacharidový metabolismus u SHR potkanů, hodnocený podle bazální a inzulinem stimulováné lipogeneze, bazální a adrenalinem stimulované lipolýzy, plazmatických koncentraci glukózy, triacylglycerolů a neesterifikovaných masných kyselin.

Výsledky ukazují, že transgenní exprese Nrf2 u SHR potkanů snížila oxidační stres v plazmě, játrech, myokardu, aortě a kůře ledvin. Vzhledem k regulační roli Nrf2 v antioxidační ochraně, by mohla recentně zjištěná nutriční stimulace tohoto transkripčního faktoru sulforafanem, resveratrolem, kurkuminem a skořicovým olejem příznivě ovlivnit rozvoj komplikací spojených s metabolickým syndromem.

Podpořeno projektem (Ministerstva zdravotnictví) rozvoje výzkumné organizace 00023001 (IKEM)-Institucionální podpora.

Postavenie lipoproteínu (a) v pediatrickej praxi

Š. Rosipal, M. Debreová

Metabolická ambulancia, Lipmet s.r.o., Poprad, Slovenská republika

Uplynulo takmer 50 rokov, kedy K. Berg rozpoznal lipopoproteín(a), genetický variant LDL. Doteraz neskončila jeho ucelená identifikácia, kompletné poznanie metabolických ciest a biologický význam Lp(a) v ľudskom organizme. Z klinického aspektu zostáva potreba objasňovať pôsobenie osobitého lipoproteínu v aterosklerotických dejoch. Epidemiologické a genetické štúdie spolu s pokusmi na zvieratách poukazujú na podobnosť patomechanizmov Lp(a) a LDL cholesterolu pri vzniku a vývoji srdcovocievnych ochorení. Lp(a) a apolipoproteín (a) spôsobujú cytoskeletovú prestavbu výstieľky ciev, čím zhoršujú endotelovú dysfunkciu. Interakcie apo(a) spúšťajú aktiváciu zápalového transkripčného faktoru NFkB. Napriek viacerým znalostiam, nie je dostatočne definovaný špecifický účinok apo(a)/Lp(a) v aterotrombóze. Protrombotický stav so zníženým trombolytickým potenciálom endotelu narúšajú hemokoagulačnú homeostázu. Doterajšie poznatky chorobných zmien pri zvýšených hodnotách Lp(a) nejdú bez výhrad aplikovať v klinickej medicíne. Pacienti s kongenitálnou analbuminémiou majú výrazne vyššie koncentrácie Lp(a) voči zdravým súrodencom, čo do určitej miery spochybňuje iba genetickú determináciu sérových hodnôt. Autori prezentujú špecifické percentilové hodnoty lipoproteínu (a) i arbitrárny horný limit v pediatrii. Odporúčajú selektívny skríning po 6. roku života u jedincov s vysokým rizikovým profilom pre srdcovometabolické ochorenia. Vyšetrenie indikuje erudovaný lipidológ. Chýbajú dôkazy, že zvýšené hodnoty Lp(a), polymorfizmy apo(a) u adolescentov urýchľujú subklinickú aterosklerózu. Stratégia úpravy rizikových hodnôt v detskom a juvenilnom veku je značne deravá, odmieta dnešnú preventívnu farmakoterapiu. Prvenstvo majú intervencie na zmiernenie až odstránenie ovplyvniteľných rizikových faktorov, predovšetkým modifikovanie nezdravého životného štýlu.

Věnováno poctě životního jubilea doc. MUDr. J. Kollára, DrSc.

Vztah fyzického pohybu k aktivitě hnědé tukové tkáně a parametrům metabolického syndromu

V. Škop, H. Malínská., M. Burian, L. Kazdová

Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

Životní styl s nízkou fyzickou aktivitou, typický pro několik posledních desetiletí, vedl k prudkému nárůstu civilizačních onemocnění, zejména obezity, kardiovaskulárních poruch a diabetes mellitus 2. typu. Fyzická aktivita vede nejen k celkové redukci tělesné hmoty, ale také pozitivně ovlivňuje dyslipidémii a zlepšuje inzulinovou senzitivitu. V posledních letech se v souvislosti s obezitou pozornost zaměřuje na metabolickou aktivitu hnědé tukové tkáně (HTT), zejména z důvodu nedávného objevu ložisek HTT u dospělých lidí a schopnosti aktivní HTT odbourat velké množství energetických rezerv. Stále nejasný je však vliv fyzické aktivity na parametry HTT.

Cílem studie bylo sledovat vliv spontánní fyzické aktivity na parametry metabolického syndromu a HTT u neobézních hereditárně hypertriacylglycerolemických (HHTg) potkanů krmených standardní a vysokosacharózovou dietou. Polovina zvířat z obou dietních skupin měla možnost libovolného pohybu v kolovém pohybovém trenažéru, zatímco zvířata kontrolních skupin neměla možnost nadstandardní pohybové aktivity.

Zvířata krmená standardní dietou s možností pohybové aktivity měla o 40–50 % sníženou hmotnost viscerální tukové tkáně, ve které byl zvýšen obsah bílkovin. U těchto zvířat byly sníženy sérové koncentrace neesterifikovaných mastných kyselin o 41 % a triacylglycerolů o 64 %. Pozitivní změny v metabolismu lipidů při pohybové aktivitě se projevily také sníženým ukládáním triacylglycerolů v játrech a aortě a v příznivých změnách v profilu mastných kyselin v membránových fosfolipidech kosterního svalu. Tyto ukazatele metabolického syndromu byly podstatně zhoršeny podáváním sacharózy, negativní efekt byl výrazně eliminován fyzickou aktivitou. Zvýšená fyzická aktivita výrazně stimulovala oxidaci mastných kyselin v HTT měřenou podle inkorporace palmitátu do CO₂, bez ovlivnění celkového množství interskapulární HTT.

Výsledky ukazují, že fyzická aktivita i v nepřítomnosti obezity zmírňuje poruchy související s metabolickým syndromem, redukuje negativní účinky konzumace sacharózy a zvyšuje aktivitu hnědé tukové tkáně. Nálezy podporují hypotézu o důležitosti fyzického pohybu při terapii poruch metabolického syndromu a ukazují, že v mechanismu pozitivních účinků se může uplatnit zvýšená oxidace energetických substrátů v HTT.

Studie byla podpořena projektem (Ministerstva zdravotnictví) rozvoje výzkumné organizace 00023001(IKEM) „Institucionální podpora“ a grantem GA ČR P301/2418.

Úloha epikardiální tukové tkáně v rozvoji koronární aterosklerózy

J. Ždychová, I. Králová Lesná, J. Malušková, L. Kazdová

Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

Epikardiální tuková tkáň představuje zvláštní druh perivaskulární tukové tkáně obklopující adventicii koronárních tepen. Nedávné klinické nálezy, spolu s ex vivo a in vitro studiemi, dokonce naznačily možnost, že by tato tuková tkáň mohla mít důležitou roli v procesu patogeneze aterosklerózy. Navíc byla v epidemiologických studiích zjištěna souvislost mezi množstvím epikardiální a viscerální tukové tkáně, přičemž je všeobecně známo, že expanze viscerální tukové tkáně v rámci metabolického syndromu koreluje se zvýšeným rizikem incidence kardiovaskulárních onemocnění. Viscerální adipocyty jsou známé svou endokrinní produkcí biologicky aktivních látek přispívajících k rozvoji aterosklerózy. Cílem naší studie proto bylo porovnat expresi vybraných adipokinů a cytokinů v kulturách epikardiálních a viscerálních tukových buněk. Míru exprese cytokinů (IL-6, IL-8, IL-18, RANTES a MCP1) a adipokinů (leptin a adiponektin) jsme v kulturách primárních viscerálních a epikardiálních preadipocytů a jim odpovídajícím diferenciovaných adipocytů měřili pomocí metodiky qPCR. Zjistili jsme, že exprese IL-8 u epikardiálních preadipocytů byla ve srovnání s viscerálními preadipocyty 3krát vyšší (p < 0,05). Na druhé straně, úroveň exprese ateroprotektivního adiponektinu a adipokinu leptinu byla v kultuře epikardiálních preadipocytů, ve srovnání s preadipocyty viscerálními, výrazně nižší(p < 0,0001). Míra exprese sledovaných genů byla navíc ovlivněna stupněm diferenciace. Diferenciace epikardiálních adipocytů vedla ke snížení exprese IL8 (p < 0,01) a MCP1 p < 0,05). Exprese cytokinů IL-6 v epikardiálních adipocytech byla, v porovnání s adipocyty viscerálními, zvýšena 8krát (p < 0,05). Naopak exprese leptinu byla u viscerálních adipocytů ve srovnání s epikardiálními 13krát vyšší (p < 0,05) a v porovnání s viscerálními preadipocyty došlo dokonce ještě k vyššímu, 19násobnému, zvýšení exprese leptinu (p < 0,05). Naše výsledky tak svědčí o tom, že epikardiální adipocyty se od viscerálních adipocytů výrazně odlišují v expresi prozánětlivých cytokinů a adiponektinu a podporují hypotézu o jejich možném lokálním uplatnění v patogenezi koronární aterosklerózy.

Podpořeno projektem (Ministerstva zdravotnictví) rozvoje výzkumné organizace 00023001 (IKEM) „Institucionální podpora“ a výzkumným grantem Ministerstva zdravotnictví ČR IGA NT 13188-4.