Joint Programming, Společné programování – nový nástroj intenzivní spolupráce v oblasti biomedicínského výzkumu v Evropě
Joint Programming: a new instrument for intensive cooperation in biomedical research in Europe
The aim of the Joint Program-ming process is to pool national research efforts in order to make better use of European precious public research and development resources and to tackle common European challenges more effectively in a few key areas. Joint programming is a structured and strategic process whereby Member States agree, on a voluntary basis and in a partnership approach, on common visions and Strategic Research Agendas (SRA) to address major societal challenges. On a variable geometry basis, Member States commit to Joint Programming Initiatives (JPIs) where they implement together joint Strategic Research Agendas.
Keywords:
joint programming – national programmes – ageing population – healthy life
Autoři:
Judita Kinkorová
Působiště autorů:
Technologické centrum Akademie věd ČR, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2013; 152: 79-82
Kategorie:
Speciální sdělení
Souhrn
Společné programování je nástroj ke koordinaci národních zdrojů a zdrojů Evropské unie směřujících na řešení výzev moderní evropské společnosti. Je to dobrovolné partnerství členských států Evropské unie a asociovaných zemí, jehož cílem je definovat a provádět společný strategický výzkum založený na společné vizi, kterou partnerské země čelí stávajícím velkým sociálním výzvám. Společné programování je jednou z iniciativ k naplnění konceptu Evropského výzkumného prostoru, jehož cílem je maximalizovat dopad národních a evropských programů výzkumu a vývoje společným plánováním, prováděním a hodnocením národních výzkumných programů.
Klíčová slova:
evropské programy – koordinace národních programů – stárnoucí populace – zdravý životní styl
V oblasti zdraví a biomedicínského výzkumu v Evropě (i ve světě) je mnoho témat, která přesahují svým významem hranice členských států, a jedinou možností jak urychlit a zefektivnit jejich výzkum je společné úsilí k jejich řešení. Následné uvedení výsledků do praxe a v konečné fázi zlepšení kvality života občanů Evropy jsou aktivity, které společné vědecko-výzkumné úsilí urychlují.
Kromě standardních finančních nástrojů Evropské komise (EK), jako byly rámcové programy EU (RP.), byla Evropskou komisí navržena nová, efektivnější forma spolupráce – Společné programování (Joint Programming – JP, resp. Joint Programming Initiative – JPI). Poslední rámcový program 7. RP na roky 2007–2013 právě končí a navazující v pořadí 8. – HORIZONT 2020 na roky 2014–2020, je ve fázi intenzivních příprav.
Podporu Společnému programování vyjádřila Evropská komise v červenci 2008 a v roce 2009 byla zahájena pilotní iniciativa Společného programování zaměřená na výzkum neurodegenerativních chorob.
Evropská komise se aktivně do aktivit Společného programování nezapojuje a ponechává je v kompetenci jednotlivých členských států, sleduje jejich aktivity a přispívá z rozpočtu 7. RP na administrativní náklady.
Společné programování je forma koordinace již existujících národních programů nebo vytvoření nových, za účelem sloučení národních finančních prostředků, výběru nejvhodnějších nástrojů spolupráce a také společného plánování a hodnocení národních výzkumných programů.
Společné programování je založeno na dobrovolném přístupu členských a asociovaných států Evropské unie, jehož cílem je definovat a provádět společný strategický výzkum založený na společné vizi.
Společné programování předpokládá společná – evropsky významná – témata
Témata pro Společné programování vybírá a identifikuje Skupina na vysoké úrovni pro Společné programování (GPC – Groupe de haut niveau pour la Programmation Conjointe), složená ze zástupců členských států a EK. Tato skupina rovněž vypracovala Směrnici pro rámcové podmínky společného programování se šesti základními okruhy: postupy pro vypracování odborných posudků, výhledy do budoucna, hodnocení společných programů, financování přeshraničního výzkumu národními či regionálními orgány, optimální šíření a využití výsledků výzkumu, ochrana, správa a sdílení práv k duševnímu vlastnictví.
PROJEKTY SPOLEČNÉHO PROGRAMOVÁNÍ
Neurodegenerativní choroby, zejména Alzheimerova choroba (EU Joint Programme – Neurodegenerative Disease Research (JPND))
http://www.neurodegenerationresearch.eu/home
JPDN je největší výzkumná iniciativa Společného programování, jejímž cílem je široké spektrum vědecko-výzkumných aktivit vedoucích k prevenci, včasné diagnostice, optimální cílené léčbě neurodegenerativních onemocnění sladěním stávajících národních programů probíhajících v jednotlivých zemích, navázat na ně a najít společné cíle, pro něž by byl společný postup zásadním přínosem.
Základním dokumentem JPND je strategický plán Strategic Research Agenda (SRA), který byl přijat 7. února 2012, v němž je zdůvodnění vzniku iniciativy a její základní úkoly.
Neurodegenerativní onemocnění představují iritující a často neléčitelný stav, který je věkově závislý. Demence, která je jedním z projevů neurodegenerativních onemocnění, představuje největší zátěž související s těmito chorobami. Alzheimerovou chorobou a souvisejícími poruchami trpí v Evropě přibližně 7 milionů lidí, přičemž se očekává, že se tento počet každých 20 let zdvojnásobí. V současnosti činí náklady na léčbu pacientů s demencí v Evropě cca 130 miliard € ročně, což dokazuje, že neurodegenerativní onemocnění související s věkem jsou jedním z hlavních lékařských a společenských problémů členských států Evropské unie v nadcházejícím období, pro něž byly stanoveny následující základní úkoly:
- zjištění původu neurodegenerativních onemocnění; příčiny vzniku, rizikové faktory, ohrožené skupiny,
- mechanismy vzniku onemocnění a modely; studium mechanismů ovlivňujících vznik, vývoj a průběh onemocnění, buněčné, tkáňové, zvířecí a matematické modely,
- definice a diagnostika onemocnění; stanovení diagnostických kritérií, formy a podtypy, vývoj nových prediktivních a diagnostických biomarkerů,
- vývoj terapií, preventivních strategií a léčebných postupů; výzkum a vývoj léků a jejich preklinické a klinické ověřování,
- zdravotní a sociální péče; zhodnocení rovnosti přístupu, efektivnosti, finanční náročnosti diagnostiky, léčby a péče v jednotlivých členských státech.
V JPND je v Evropě zapojeno 24 členských států včetně České republiky, kterou zastupují doc. MUDr. Iva Holmerová, CSc. a MUDr. Martin Vyhnánek, PhD.
Jednou z aktivit JPND je pravidelné vyhlašování výzev k podávání projektů, v současné době je aktuální výzva: European research projects for the evaluation of health care policies, strategies and interventions for Neurodegenerative Diseases, s uzávěrkou 21. března 2013 a rozpočtem 10 mil €. Více informací k obsahu výzvy je k dispozici na: http://www.neurodegenerationresearch.eu/initiatives/2012-joint-transnational-calls/open-calls/healthcare-evaluation/
Zdravá výživa pro zdravý život (Joint Programming Initiative – Healthy Diet for Healthy Life (JPI HDHL))
https://www.healthydietforhealthylife.eu
Je iniciativa, která se zaměřuje na zdravý životní styl a na prevenci výskytu onemocnění způsobených nezdravým životním stylem a nevhodnou výživou. Špatné stravovací návyky, nezdravý životní styl a obezita mají za následek vznik mnoha chronických onemocnění. Propagace a všestranná podpora zdravého životního stylu společně se zdravou výživou a odpovídajícími fyzickými aktivitami budou základními úkoly národních politik veřejného zdraví v Evropě. Snahou bude nejen prodloužit věkovou hranici, ale zejména prevencí a vhodnou výživou a stravovacími návyky snížit výskyt nemocí, které mají úzký vztah k výživě. Základními okruhy výzkumu HDHL proto budou různé aspekty zdravého životního stylu, výživy a prevence a snížení výskytu chronických chorob a poruch spojených s nesprávnou výživou.
Strategický plán byl přijat 14. června 2010 na 1. mezinárodní konferenci JPI HDHL v Haagu, který vycházel z vize do roku 2030, v níž se mimo jiné uvádí, že za 20 let budou mít všichni občané Evropy motivaci a možnost konzumovat zdravou a pestrou stravu, která bude pro všechny dostupná, budou fyzicky aktivní a incidence chorob spojených se špatnou výživou významně poklesne.
Výroba potravin a lidská výživa je úzce spjata s měnícím se vědeckým, ekonomickým a sociálním prostředím. Tyto změny jsou iniciovány rostoucí poptávkou po vysoce kvalitních potravinách zejména pro stárnoucí populaci a pro děti a mládež. Světová populace roste a roste také poptávka po půdě, vodě, plodinách apod. To jsou významné faktory ovlivňující budoucí vývoj v produkci potravin v Evropě. Na druhé straně je jednoznačně prokázán vliv výživy a životního stylu na výskyt různých chorob; obezity, chronických onemocnění, kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny, apod. Základními úkoly pro nadcházející období jsou:
- determinanty výživy a fyzické aktivity; najít vhodné a účinné cesty jak motivovat ke zdravé výživě a zdravému životnímu stylu, jak je učinit dostupnými pro všechny,
- výživa a výroba potravin; podpora výroby zdravých potravin, vysoce kvalitních a bezpečných, stimulovat spotřebitele ke konzumaci i producenty k výrobě kvalitních, zdravých a bezpečných potravin,
- chronické choroby – ve vztahu k výživě; podpora konzumace potravin s preventivními účinky chronických onemocnění, a potravin nepodporující rozvoj chronických onemocnění s důrazem na pochopení vztahu mezi nemocí, výživou a zdravým životním stylem.
Do JPI HDHL je zapojeno 21 členských států včetně České republiky, kterou zastupuje prof. MUDr. Michal Anděl, CSc.
Ke každému základnímu úkolu budou vyhlášeny výzvy ke Společným akcím, tzv. Joint Actions, první byla vyhlášena na téma Determinanty výživy a fyzické aktivity: DEDIPAC – The Knowledge Hub on the DEterminants of DIet and Physical Activity. Více informací k vyhlášené Společné akci je na: http://www.jpihdhl.eu/?q=content/joint-actions-0
Více let, lepší život (Joint Programming Initiative – More Years, Better Lives – The Potential and Challenges of Demographic Change (JPI MYBL))
http://www.jp-demographic.eu
Je iniciativa reflektující nadcházející významné demografické změny v Evropě – stárnutí populace – a snahu o koordinaci a spolupráci evropských národních výzkumných programů. Demografické změny významně ovlivní celou řadu výzkumných oblastí, politických témat od zdravotní a sociální politiky, výchovu a vzdělávání, práci a zaměstnanost, vývoj měst a obcí, až po mobilitu obyvatel. JPI MYBL proto podporuje mezinárodní a multidisciplinární přístup a snaží se koordinovat různé výzkumné programy z různých vědních oborů za účelem poskytnout řešení pro nadcházející období významných demografických změn, aby bylo možné maximálně využít potenciál těchto změn ve prospěch občanů Evropy.
V současné době je hlavním dokumentem Vision Paper, který byl publikován 27. ledna 2011, a bude základem připravované strategické výzkumné agendy. Demografické změny jsou jedním z „megatrendů“ ve světě s několika základními rysy: prodlužování délky života, a zároveň pokles počtu nově narozených. Tento trend povede ke změně struktury populace, a to k významnému zvýšenému podílu starých lidí. Dalekosáhlé důsledky budou mít vliv na všechny aspekty života společnosti. Dosud však chybí odborné analýzy dopadu tohoto trendu na jednotlivé aspekty společnosti, které by byly základem pro opatření, jež by se stala východiskem pro technická a sociální řešení. Ve stávajících prognózách se uvažuje zejména o negativním dopadu vývoje struktury populace, je třeba však využít pozitivních aspektů tohoto vývoje. JPI MYBL směřuje k optimistické vizi využít výsledky výzkumu vztahujícího se ke stárnoucí populaci a podpořit mezinárodní koordinaci a spolupráci národních programů, které nemohou být jednoduše řešeny a interpretovány. JPI MYBL předkládá mezinárodní multidisciplinární přístup pro studování jednotlivých aspektů a důsledků demografických změn v Evropě.
Hlavními oblastmi zájmu jsou:
- zdraví a životní aktivity, zlepšení výkonnosti; zdraví jako základní faktor nezávislého života ve stáří, prevence chorob vázaných na stáří, stárnutí a projevy individuálních aktivit,
- sociální zabezpečení a sociální systémy; změny v populaci si vyžádají dalekosáhlé změny v sociálních systémech,
- práce a produktivita; prodlužování věku pro odchod do důchodu, lepší sociální přijímání starých lidí, nastavení poměru mezi pracovním vytížením a zdravím u stárnoucí populace,
- vzdělávání a učení; kontinuální celoživotní vzdělávání i pro stárnoucí populaci s ohledem na kognitivní schopnosti a zkušenosti starších pracovníků,
- bydlení, rozvoj měst a obcí a mobilita; domácí prostředí a jeho význam pro aktivní a nezávislý život v městském i venkovském prostředí, každodenní zapojování do sociálních vztahů, politických a ekonomických procesů.
V JPI MYBL je zapojeno 15 členských států, Česká republika zastoupení dosud nemá.
Joint Action vyhlášená pro implementaci JPI MYBL je projekt J-AGE, je financován EK ze 7. RP na podporu managementu při přípravě strategické výzkumné agendy, mapování programů v jednotlivých členských státech a na foresight aktivity. J-AGE konsorcium spojuje devět organizací a byl zahájen 1. září 2012.
Antimikrobiální rezistence (Joint Programming on Antimicrobial Resistance (JPI AMR))
Je iniciativa, jejíž vznik byl vyvolán rostoucím významem antimikrobiální rezistence, který je závažným problémem většiny evropských států. Rezistence vede k obtížně léčitelným infekcím, komplikuje léčebné postupy, které by s účinnými antibiotiky bylo možné jednoduše řešit. Navíc farmaceutický průmysl není schopen dostatečně rychle reagovat na vznik a vývoj rezistence vývojem a výrobou nových antibiotik dostatečně rychle a v dostatečné míře. Výzkum rezistence v Evropě je fragmentovaný a nedostatečně koordinovaný. Jen několik členských států má vědecké programy zaměřené na výzkum antimikrobiální rezistence.
Antibiotika významně snižují počty úmrtí, ale jejich nadužívání a nesprávné používání způsobily, že se u mnoha mikroorganismů zvýšila jejich odolnost vůči těmto látkám. Podle odhadů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí způsobuje rezistence vůči antimikrobiálním látkám každoročně 25 000 úmrtí. Výdaje na zdravotní péči a ztráty způsobené snížením produktivity spojené s tímto problémem přesahují 1,5 miliardy €. Přitom antibiotika jsou jedním ze základních nástrojů moderní medicíny.
V roce 2011 přijala EK akční plán, který obsahuje 12 opatření vedoucích k řešení problematiky antimikrobiální rezistence. Plán rovněž uvádí sedm oblastí, které je třeba urychleně řešit:
- zajištění vhodného používání antimikrobiálních látek u lidí a zvířat,
- prevence mikrobiálních infekcí a jejich šíření,
- vývoj nových účinných antimikrobiálních látek nebo alternativních způsobů léčby,
- spolupráce s mezinárodními partnery na zvládání rizik antimikrobiální rezistence,
- zlepšení monitorování a sledování v oblasti humánní medicíny a veterinárního lékařství,
- podpora výzkumu a inovací,
- zlepšení komunikace, vzdělávání a odborné přípravy.
V JPI AMR je zapojeno 17 členských států včetně České republiky, kterou zastupuje MUDr. Helena Žemličková, PhD.
EK významně podporuje výzkum antimikrobiální rezistence, např. jen v 7. RP bylo finančně podpořeno 23 projektů (http://ec.europa.eu/research/health/infectious-diseases/antimicrobial-drug-resistance/projectsfp7_en.html), Česká republika je partnerem v projektu PILGRIM (www.fp7-pilgrim.eu).
JAKÉ JSOU DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI ZE SPOLEČNÉHO PROGRAMOVÁNÍ?
Společné programování napomáhá optimalizovat rozsah a obsah výzkumných programů v Evropě a odstraňuje duplicitu výzkumu a umožňuje lépe identifikovat zásadní problémy postihující Evropu. Společné programování poskytuje fórum pro společný proces mezi jednotlivými členskými a asociovanými státy umožňující objektivní pohled na stav výzkumu v jednotlivých oblastech Společného programování a dává možnost významněji se vyjadřovat k celosvětovým problémům řešeným v tomto rámci. Společného programování přispívá ke zlepší vědecké excelence výzkumu a v neposlední řadě umožňuje podporu přeshraniční spolupráce a mobility pro výzkumné pracovníky.
Závěrem je třeba připomenout, že Česká republika se aktivně podílela při vzniku Společného programování v průběhu předsednictví České republiky v Evropské unii (leden – červen 2009). Během předsednictví byla ustavena Skupina na vysoké úrovni pro společné programování (HLG – GPC, zástupcem České republiky v HLG – GPC je prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.), která sdružuje nominované představitele členských států a asociovaných států Evropské unie a Evropské komise, podílející se na identifikaci témat Společného programování a formulování rámcových podmínek a pravidel pro fungování společných programů.
Společné programování je nový, účinný nástroj Evropské komise k posílení a urychlení výzkumu v oblastech, které jsou pro Evropu perspektivně nejvýznamnější.
Zkratky
DEDIPAC – The Knowledge Hub on the DEterminants of DIet and Physical Activity
GPC – Groupe de haut niveau pour la Programmation Conjointe
JP – Joint Programming
JPI – Joint Programming Initiative
JPI HDHL – Joint Programming Initiative - Healthy Diet for Healthy Life
JPI MYBL – Joint Programming Initiative – More Years, Better Lives – The Potential and Challenges of Demographic Change
JPND EU – Joint Programme – Neurodegenerative Disease Research
SRA – Strategic Research Agenda
Adresa pro korespondenci:
doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.
Technologické centrum AV ČR
Ve Struhách 27, 160 00 Praha-6
e-mail: kinkorova@tc.cz
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Mikroskopické záněty tlustého střeva
- Ireverzibilní elektroporace: lokální, non-termální, ablační léčba maligních nádorů
-
Richard Rokyta, Miloslav Kršiak, Jiří Kozák (eds.)
BOLEST
Přepracované, doplněné vydání - 16. celostátní konferenceDNA diagnostiky (28. až 30. listopadu, Brno)