Životní jubileum prof. MUDr. Rostislava Koďouska, DrSc.

Rostislav Koďousek se narodil 1. července 1926 ve Žďáru nad Orlicí. V roce 1951 promoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po studiích nastoupil jako odborný asistent na Katedru patologie LF UK v Hradci Králové – u profesora Antonína Fingerlanda pracoval jako pomocná síla již v době totálního nasazení za druhé světové války. Zabýval se především problematikou histopatologické laboratorní metodiky a začal se seznamovat s tehdy pro něj novými obory jako anatomie, histologie, mikroskopická a laboratorní technika, které se staly jeho celoživotním osudem.

Po krátkém pobytu v Hradci Králové působil od roku 1953 na Katedře patologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Roku 1962 zde obhájil kandidátskou práci „Histochemie lidské hypofysy“ a v roce 1966 habilitoval s tématem „Patologie a histochemie střevních karcinoidů“. Titul DrSc. získal na Karlově Univerzitě v Praze v roce 1979 a v roce 1982 byl jmenován profesorem. V letech 1974−1994 zastával funkci přednosty Ústavu patologie LF UP. Dlouhé roky byl členem výboru Společnosti českých (dříve československých) patologů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a zakladatelem a předsedou cytodiagnostické komise Společnosti českých patologů. Absolvoval přednáškové pobyty na významných zahraničních pracovištích v Lipsku, Malmö, Schwerinu, Bonnu, Vídni a dalších.

Odborně se prof. Koďousek soustředil na problémy obecné etiologie a patogeneze, kde stále patří k našim předním odborníkům v oblasti histologické diagnostiky infekčních a parazitárních onemocnění. V roce 1963 stál u průkazu bakteriálního etiologického agens Whippleovy nemoci, původně považované za metabolickou lipodystrofii. Úspěchem, kterým si v roce 1970 zasloužil mimořádnou pozornost vědecké komunity, byl významný objev nové nozologické jednotky v medicíně – diseminované granulomatózní adiaspiromykózy plic u člověka.

Rostislav Koďousek byl zakladatelem Výzkumné laboratoře histochemie, která představovala po dlouhá léta špičku nejen v Československu. Přispěl významnou měrou k rozvoji metodické základny histochemie, stal se autorem více než 30 prací popisujících a zavádějících nové metody detekce glycidů, lipidů, enzymů, stopových prvků aj. ve tkáních. Během své lékařské a vědecké kariéry vychoval řadu lékařů, kteří pokračovali v jeho stopách. Mnoho let byl také předsedou oborové rady patologie a soudní lékařství na LF UP.

Je autorem více než 265 původních a přehledových prací a knih. Dále publikoval více než 50 abstraktů z různých typů prezentací na vědeckých kongresech u nás i v zahraničí. Velkou měrou se podílel a stále podílí na rozvoji lidského poznání, je autorem řady prioritních prací, které posunuly lékařskou vědu a praxi významně kupředu. Jeho činnost přesahuje hranice České republiky. V letech 1961, 1971 a 1975 získal Cenu ministra zdravotnictví za mimořádně úspěšné řešení významných výzkumných projektů, v letech 1986 a 2006 byla jeho práce oceněna udělením Zlatých medailí UP za zásluhy a v roce 2006 také Ceny města Olomouce. V roce 2011 mu byla udělena Zlatá pamětní medaile ČLS JEP za jeho dlouholetou pedagogickou i vědeckovýzkumnou činnost vedoucí k dosažení prioritních výsledků s celosvětovým významem, jeho významný přínos pro rozvoj výuky medicíny v ČR i jeho příspěvek ke zvýšení věhlasu lékařského stavu.

prof. MUDr. Zdeněk Kolář, CSc.

Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc