Sto let od narození doc. MUDr. Adolfa Zeleného
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2017; 156: 285-286
Kategória:
Osobní zprávy
V tomto roce by se dožil sta let docent MUDr. Adolf Zelený, zakládající osobnost české ergonomie.
Narodil se 21. září 1917 v Litoměřicích, maturoval na gymnáziu v Praze a od roku 1936 studoval na Lékařské fakultě UK v Praze. Již za studií se věnoval fyziologii jako volontér a demonstrátor Fyziologického ústavu u prof. Viléma Laufbergera. Později pracoval pod vedením dalších významných osobností – prof. Vratislava Kruty a prof. Františka Karáska. Během okupace působil jako laborant nebo asistent v několika nemocnicích. Od roku 1940 do 1944 byl zaměstnán ve fyziologickém oddělení Ústavu lidské práce, kde se již orientoval na fyziologii práce pod vedením doc. Eduarda Beny. U něj se naučil práci s vědeckými poznatky, experimentálním přístupům a ověřování výsledků statistickými metodami. Spolu s ním také publikoval v roce 1943 v Časopisu lékařů českých jednu z prvních prací „Optimální nácvik při střední tělesné práci“. Jeho první článek „Zotavování po tělesné práci“ vyšel o rok dříve ve Sborníku České akademie technické.
Studium medicíny dokončil po válce. Promoval v roce 1946 a pokračoval v práci na Fyziologickém ústavu UK v Praze jako asistent. Poté ve velice skromných poválečných podmínkách zakládal Fyziologický ústav Lékařské fakulty UK v Plzni. Jeho přednostou pověřeným přednášením a zkoušením byl jmenován v lednu 1947. V nově zřízeném ústavu zahájil – vedle experimentálních studií – také výzkumnou činnost v oblasti fyziologie práce.
Experimentální výzkum ústavu v oboru neurofyziologie a neurofarmakologie byl zaměřen na biologicky aktivní látky v nervové tkáni, vliv farmak na reaktivitu CNS a ontogenezi vyšší nervové činnosti. Do farmakologického výzkumu spadala mimo jiné studie vlivu cytostatik na březí laboratorní myši.
Další a podstatnou oblastí vědecké činnosti ústavu bylo studium reakcí na fyzickou práci v průmyslu a lesnictví přímo v místech, kde dělníci pracovali. Ve spolupráci s Ing. Rudolfem Stolaříkem z Výzkumného ústavu lesnického na Zbraslavi se docent Zelený několik let věnoval sledování fyziologických reakcí lesních dělníků na energetický výdej při různých způsobech práce. Výzkum byl zaměřen také na fyzické zatížení, výživu, nemocnost a únavu. Závěry byly později podkladem pro zavádění nových technologických postupů a úpravu režimu práce v lesním hospodářství. Podílel se rovněž na stanovení příslušných limitů a hledání optimálních podmínek práce v průmyslové výrobě. Tehdy se zapojil do řešení celostátního úkolu „Vliv práce v horkých provozech na organismus člověka“. Sledoval hlavně otázky vodní bilance, výměny minerálních látek a oxidace alkoholu u dělníků v lisovně Škodových závodů v Plzni. Výsledky tohoto výzkumu se pak staly součástí závěrečné zprávy „Organizace práce, pitný režim a výživa v horkých provozech“.
Rozsah jeho plzeňské činnosti učitele a vědce byl široký. Za 15 let svého působení v Plzni vychoval mnoho studentů se zájmem o fyziologii i úspěšných vědců. Z této generace pocházel prof. MUDr. Vladimír Zavázal, DrSc., prof. MUDr. Jaroslav Šterzl, DrSc., a mnoho dalších. Se svými spolupracovníky v Plzni publikoval 35 původních prací, 13 učebních textů a 25 souborných referátů, příležitostných a populárně vědeckých prací. Z jeho textů se učili studenti medicíny i lékaři v přípravě k atestaci z oboru hygieny práce a nemocí z povolání.
V roce 1962 odešel z Plzně do tehdejšího Ústavu hygieny práce a chorob z povolání v Praze (ÚHPCHP), do funkce vedoucího nově zakládaného odboru fyziologie práce jako nástupce doc. MUDr. Eduarda Beny. Docent Bena patřil k zakladatelům oboru fyziologie práce v našich zemích (vybudoval např. první laboratoř fyziologie práce). Adolf Zelený rozšiřoval odborný rozsah pracoviště v disciplínách, jako je psychologie práce, průmyslová antropometrie, hygiena práce, průmyslový design a další, což také přispělo ke vzniku oboru ergonomie. Později založil a vedl Výzkumnou skupinu ergonomie Centra hygieny práce a nemocí z povolání Institutu hygieny a epidemiologie (IHE), ve které pracovala celá plejáda známých fyziologů a ergonomů, například MUDr. Prokop Hyška, CSc., doc. MUDr. Karel Luštinec, CSc., PhDr. Oldřich Matoušek, CSc., PhDr. Aleš Hladký, CSc., MUDr. Sylva Gilbertová, CSc., MUDr. Karel Podlešák, CSc., MUDr. Aleš Mikiska, CSc., a další. S nimi také publikoval další z celkového počtu více než 155 prací.
Celoživotním zaměřením doc. Zeleného bylo studium lidské práce a poznávání kvalitativních a kvantitativních nároků práce a pracovních podmínek na člověka, boj proti vnuceným polohám a tempům. Cílem bylo přizpůsobení pracovního prostředí a techniky fyziologickým, psychologickým a antropometrickým limitům člověka. Výsledky jeho úsilí se promítly také do rozvoje oboru fyziologie práce v působnosti hygienické služby. Metodicky vedl oddělení fyziologie práce krajských hygienických stanic. Pod jeho vedením byly vypracovány příslušné hygienické předpisy a normy.
V 80. letech se činnost jeho skupiny zaměřila na psychofyziologii práce, například na problematiku hygieny práce na pracovištích s obrazovkovými a zobrazovacími jednotkami. Souborné referáty v této problematice, publikované v Pracovním lékařství, nahrazovaly po dlouhá léta hygienickou směrnici pro tato pracoviště. Hodnotily také pracovní zatížení a změny exkrece katecholaminů u členů symfonického orchestru a operních pěvců nebo psychickou zátěž hlasatelů Českého rozhlasu.
Svoji odbornost uplatňoval i na mezinárodní úrovni. V roce 1965 byl jmenován členem československé delegace pro přípravnou konferenci Mezinárodního úřadu práce (ILO – International Labour Organisation) v Ženevě o maximálně přípustné hmotnosti přenášených břemen. Byl zvolen místopředsedou této konference. V následujícím roce se zúčastnil konference ILO jako člen československé vládní delegace. V letech 1968 a 1969 pracoval jako expert ILO pro obor ergonomie v centru pro výchovu řídících kádrů v Sofii. V 70. letech se pak podílel na zakládání mezinárodní spolupráce členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) v oboru ergonomie. Byl spolupořadatelem řady ergonomických konferencí v Praze a dalších státech východního bloku. Jeho pracovní skupina se podílela na řešení mezinárodního projektu I – 37 RVHP „Vědecké základy ergonomických norem a požadavků“. Byl jeho koordinátorem na národní i mezinárodní úrovni.
Rozsáhlá byla také jeho činnost na poli České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Několik funkčních období byl předsedou České společnosti pracovního lékařství ČLS JEP a desítky let byl předsedou komise fyziologie práce této společnosti. Několik let byl předsedou ergonomické komise při Ústřední sekci pro vědeckou organizaci práce. Do roku 1988 byl po dobu 6 let vedoucím redaktorem časopisu Pracovní lékařství. Za svou dlouholetou práci byl oceněn udělením Čestné medaile České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy o lékařskou vědu, čestného členství Československé společnosti pracovního lékařství ČLS JEP a také čestného členství ČLS JEP.
Jeho působení zasahovalo i mimo lékařské kruhy. Byl členem Československé vědeckotechnické společnosti (ČVTS) a několik let předsedou její ergonomické komise. I zde byl oceněn čestným uznáním za mimořádné úsilí o rozvoj komitétu pro vědecké řízení ČVTS.
Adolf Zelený zemřel po těžké postupující nemoci ve věku 73 let dne 3. května 1991. Jeho odkazu si váží nejen jeho dosud žijící spolupracovníci, ale i další pokračovatelé v oboru.
Olga Kryštůfková, Helena Procházková
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Hypogonadismus u mužů a jeho léčba
- Nadměrný růst u dětí a dospělých: nový klinický pohled, nové geny, nové fenotypy
- Adrenokortikální insuficience
- Diagnostika a další péče o pacienty s tyreoidálními uzly: doporučení American Thyroid Association 2015 modifikované pro podmínky České republiky