Editorial

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

do rukou se Vám dostává nové číslo Časopisu lékařů českých věnované endokrinologii. Jak možná tušíte, toto téma není vybrané náhodou. V letošním roce uplynulo 120 let od narození profesora Josefa Charváta, který je nejen zakladatelem moderní české endokrinologie, ale též jedním z nejvýznamnějších českých lékařů 20. století. V medicíně propagoval komplexní a dynamický přístup a spojení klinické praxe s výzkumem. Jeho význam ovšem široce překračuje hranice medicíny a má svůj rozměr politický, společenský a kulturní.

První endokrinologické poznatky se pak dokonce datují k roku 400 pr. n. l., kdy Aristoteles popsal vliv kastrace na zpěvné ptáky. Již v roce 100 n. l. Galén na základě pitev primátů popsal štítnou žlázu. Další významný vývoj v poznání anatomie a funkce lidského těla probíhal v období renesance, kdy je potřeba zmínit přínos Leonarda da Vinci, Michelangela Buonarrotiho, Giovanniho da Calcara a Andrease Vesalia. Novodobá endokrinologie pracuje s termínem hormon od roku 1905, kdy ho poprvé použili Ernest H. Starling a William Maddock Bayliss.

V současné době se však endokrinologie nezabývá pouze onemocněními a poruchami žláz s vnitřní sekrecí a poruchami sekrece klasických hormonů, její záběr je daleko širší. Studuje nejen poruchy sekrece hormonů, lymfokinů a cytokinů a jejich endokrinní účinky, ale i jejich účinky parakrinní a autokrinní, lokální sekreci a působení prakticky ve všech orgánech, tkáních a buňkách lidského těla a samozřejmě jejich vzájemné vztahy. Endokrinologie tak v současné době patří mezi nemnoho tzv. integrujících oborů medicíny týkajících se celého lidského těla, všech jeho systémů a vzájemných regulací. Základy endokrinologie by proto měli ovládat lékaři všech odborností.

V této souvislosti je zarážející, jak je endokrinologie někdy opomíjena nejen představiteli ministerstva zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami, ale též odbornou veřejností. Například v otázkách k atestaci ze všeobecného praktického lékařství je endokrinologii věnována pouze jediná (na téma tyreopatie a tyreotoxická krize). Vidíme tak, že nejen u veřejnosti laické, ale i odborné je představa endokrinologie redukována na štítnou žlázu a její onemocnění a případně na povědomí o několika málo dalších vzácnějších endokrinologických chorobách. Ano, onemocnění štítné žlázy jsou nejčastější a musí je ovládat každý lékař. Nicméně choroby dalších žláz s vnitřní sekrecí, byť vzácnějších, ovlivňují činnost a funkci prakticky všech systémů lidského těla a jejich projevy patří do diferenciální diagnostiky řady chorobných stavů.

Snahou České endokrinologické společnosti ČLS JEP je proto kromě jiného zdůrazňovat důležitost endokrinologie pro medicínu, zvyšovat povědomí lékařů všech oborů o endokrinologii a onemocněních žláz s vnitřní sekrecí a postupně tak vracet endokrinologii na výsluní současné medicíny, kam rozhodně patří. Věřím, že s našimi snahami by souhlasil a podporoval je i pan profesor Charvát. V čísle Časopisu lékařů českých, které se Vám nyní dostává do rukou, jsme chtěli ukázat, jak je endokrinologie pestrá a důležitá, a věřím, že si v něm každý z Vás najde to své.

prof. MUDr. Michal Kršek, CSc.

2. interní klinika 3. LF UK a FNKV