80 let RNDr. Michala Gibody, CSc.

Není běžné otiskovat původní práci, která byla provedena před 30 lety. Důvodem, proč jsme se rozhodli příspěvek „Migrace lidí a parazitů“ přijmout a zařadit, je realita posledních let – jakkoliv se nás skutečná migrace zatím týká minimálně, připomenutí jak parazitárních onemocnění samotných, tak metodiky k jejich včasnému odhalení považujeme za aktuální.

Autor se narodil 16. listopadu 1938 ve Štefanovcích na východním Slovensku, v okrese Vranov nad Topľou. Jeho cesta k parazitologii nebyla úplně přímá, protože nejprve vystudoval Vysokou pedagogickou školu v Bratislavě a krátce působil jako vysokoškolský učitel tělesné výchovy v Nitře. Pak ale odešel na košickou krajskou hygienickou laboratoř, kde se stal vedoucím parazitologické laboratoře, následně parazitologického oddělení a v roce 1978 vedoucím celoslovenské referenční laboratoře. Během této doby vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, obhájil titul RNDr. a v roce 1979 zakončil i postgraduální studium v oboru parazitologie.

Jako první v Československu diagnostikoval dva druhy kokcidií, izoloval tropickou leishmanii z kožní léze a další parazity. Možnost stáže v Ústavu tropického lékařství v Hamburku mu však tehdy slovenské ministerstvo zdravotnictví zamítlo. V roce 1981 přechází z Košic do Parazitologického ústavu Československé akademie věd v Českých Budějovicích, kde založil pracoviště orientované na tropickou parazitologii.

V letech 1983–84, tři roky po svržení Pol Potova hrůzného režimu, vedl laboratoř v kambodžském Takeu. Práci v tamější nemocnici a zážitky ze zničené země popsal ve velmi osobně laděné knize „Léčit a přežít. V kambodžské nemocnici po Pol Potovi“ (Portál, Praha, 2016). V následujících letech působil v Institutu malárie v kambodžském Phnompenhu, na Kubě, v Jižním Jemenu a Laosu.

Počátkem 90. let pracoval v Parazitologickém ústavu McGillovy univerzity v Montréalu na problematice infekce parazitickým helmintem Schistosoma mansoni (krevnička střevní). V letech 1993–1999 byl jako associate professor vedoucím katedry mikrobiologie na Lékařské škole San Juan Bautista v Caguas na Portoriku, kde mimo jiné na žádost WHO stanovil prevalenci schistosomózy v této zemi.

Kromě téměř stovky odborných parazitologických prací RNDr. Giboda publikuje články a eseje z oblasti vědy, vzdělávaní a umění. Je předsedou občanského sdružení Dialog vědy s uměním, editorem sborníku „Mosty a propasti mezi vědou a uměním“ (Tomáš Halama, České Budějovice, 2010). Za svoji práci získal vyznamenání domácí i zahraniční (Kambodža, Portoriko). Jeho životní osudy byly zařazeny do cyklu „Příběhy 20. století“ (Post bellum / Český rozhlas).

Petr Sucharda