#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Kvalita života žen s močovou inkontinencí


Quality of life in women with urinary incontinence

Treatment success demonstrated through clinical assessment may differ from the subjective perception of treatment success by the patient herself. Quality of life has frequently been associated with the term ‘health’ as defined by the World Health Organization. The paper reviews the impact urinary incontinence may have on quality of life of women suffering from this condition. A specific study in women undergoing surgery for stress urinary incontinence serves as an example. The strongest correlation appears to be between quality of life and urodynamic diagnosis. Coping with urinary incontinence is worse in women with the diagnosis of detrusor instability than in women with genuine stress incontinence.

Keywords:
quality of life –  urinary incontinence –  irritable bladder –  tension‑free tape sling


Autoři: L. Horčička
Působiště autorů: GONA s.  r.  o., urogynekologická ambulance, Praha
Vyšlo v časopise: Čes Ger Rev 2009; 7(1): 22-25

Souhrn

Úspěch léčby demonstrovaný klinickým vyšetřením může být odlišný od subjektivního vnímání samotnou pacientkou. Kvalita života je obvykle spojována s termínem zdraví podle Světové zdravotnické organizace. Článek shrnuje vliv močové inkontinence na kvalitu života postižených žen. Příkladem je konkrétní studie u žen operovaných pro stresovou inkontinenci moči. Nejvíce koreluje se zhoršenou kvalitou života urodynamická diagnóza. Ženy, u kterých byla prokázána nestabilita detrusoru, snášejí inkontinenci hůře než ženy s genuinní stresovou inkontinencí.

Klíčová slova:
kvalita života –  močová inkontinence –  hyperaktivní močový měchýř –  tahu prostá páska

Úvod

Močová inkontinence je stresující a invalidizující stav zvyšující nemocnost ve společnosti. Nezávisle na věku je 15– 30 % žen ovlivněno močovou inkontinencí ve všech životních oblastech –  osobní, pracovní, fyzické, sociální, psychické a v neposlední řadě také sexuální. Strádající ženy se vzdávají mnohého ze svého běžného životního stylu, a dochází tak ke zřejmému poškození jejich sociálních vazeb, partnerských a sexuálních vztahů, profesního zařazení a celkové spokojenosti. Také starost o domácnost, odpočinek a zájmové aktivity jsou částečně ovlivněny a nemocné ženy nově organizují svůj život podle rozmístění toalet s důsledným vyhýbáním se případným nepříjemným situacím spojeným s možným únikem moči. V praxi není překvapující, že úspěch léčby demonstrovaný klinickým vyšetřením může být odlišný od subjektivního vnímání samotnou pacientkou. Termín kvality života je v hodnocení léčby často široce používán, mnohdy bez jakéhokoliv vymezení pojmu. Kvalita života je obvykle spojována s termínem zdraví podle Světové zdravotnické organizace. Zdraví je definováno jako stav fyzické, psychické a sociální spokojenosti, kdy se nejedná jen o absenci nemoci nebo slabosti či tělesné vady. Obsah definice poukazuje na oblasti života hodnocené pacientem, které odrážejí jeho vnímání komfortu a spokojenosti ve vztahu ke zdraví a na rozsah možných fyzických, psychických i intelektuálních aktivit a schopnosti účastnit se rodinného, pracovního a společenského života. Jde o dlouhou a nepřehlednou definici, která nejen zdůrazňuje multifaktoriální hodnocení kvality života, ale také klade důraz na individuální vnímání vlastní situace ve vztahu k aspektům, které přímo se zdravím nesouvisejí (např. zaměstnání, společnost, rodina).

Více než 50 % inkontinentních žen nikdy nevyhledá pomoc anebo tak učiní až po mnoha letech strádání. Zčásti k tomuto nepříznivému faktu přispívá i skutečnost, že mnoho žen, které se odhodlají vyhledat odbornou pomoc, je odbýváno s konstatováním normálnosti stavu ve vztahu ke stáří, mnohdy dochází pouze k letmému poučení o gymnastice svalů dna pánevního, eventuálně k přechodné preskribci anticholinergik, zjevně bez bližšího vyšetření pacientky a bez následných kontrol. Dochází tak k vytvoření skupiny pacientek, které svoji nespokojenost s neúspěchem léčby přenášejí na své okolí, a vytvářejí tak negativní mínění o řešitelnosti celého problému.

Proto vzrostl zájem zdravotníků o zjišťování pacientova pohledu na vážnost nemoci a jeho následnou spokojenost se zdravotní péčí. Tento pohled vede k nacházení stále nových možností hodnocení kvality života (Quality of Life –  QoL). Bohužel, přestože zdravotníci hodnotí závěry těchto šetření jako užitečné a důležité, zkušenosti ukazují, že jen málokdy ovlivňují rozhodování v zažitých schématech. Mnozí míní, že data vyhodnocovaná samotným pacientem či jiným laikem jsou natolik subjektivní a nepřesná, že postrádají jakoukoliv klinickou vážnost. Přesto je takové hodnocení nutné. Pomáhá nám kvantifikovat míru poškození, hodnotit úspěšnost léčby a také napomáhá lepšímu porozumění změnám v životě inkontinentních pacientek.

Praktické použití měření kvality života v urogynekologii

Soubor a metodika

V dubnu a květnu roku 2008 jsme písemně oslovili 119 pacientek, které byly operovány v letech 2005– 2007 pro stresovou inkontinenci moči. Všem ženám jsme zaslali dotazník HRQoL (Health Related Quality of Life). Všechny oslovené pacientky podstoupily tzv. páskové operace (Tension‑free Vaginal Tape –  TVT, TransObturator Tape sling operation –  TOT sling operation), 15 ženám byly navíc připojeny poševní plastiky. Všechny pacientky jsme předoperačně vyšetřili pomocí anamnézy, biochemického a mikrobiologického vyšetření moči, potřebného klinického a urodynamického vyšetření (včetně ultrasonografie).

Ve studii jsme použili dotazník francouzských autorů [1] ve zkrácené formě deseti otázek. Dotazy se týkaly všech šesti základních oblastí, které mají být v dotazníku kvality života hodnoceny: fyzické funkce, psychické funkce, sociální oblast, spokojenost se životem, vnímání vlastního zdraví a bolesti. Sledování jsme provedli s odstupem 1– 2 let po antiinkontinentní operaci.

DOTAZNÍK

Aktivity:

Obtěžovaly Vás močové problémy během posledních čtyř týdnů

  • když jste byla pryč z domova?
  • při nakupování?
  • při nošení těžkého břemene, kašli nebo smíchu?
  • tak, že jste byla často nucena přerušit práci nebo jiné denní aktivity?

Osobní názor:

V posledních čtyřech týdnech jste se jako důsledek Vašich potíží s kontinencí

  • styděla nebo cítila ponížená?
  • měla obavu z pocitu, že „budete páchnout“?

Emocionální vliv:

Jak často jste v souvislosti se svými problémy s inkontinencí v posledních čtyřech týdnech

  • byla podrážděná, depresivní, smutná?
  • měla obavu jít ven?

Spánek:

Byla jste v posledních čtyřech týdnech v souvislosti s udržením moči

  • nucena několikrát vstát během spánku a jít se vymočit?

Vnitřní pohoda:

Jak hodnotíte kvalitu svého života s ohledem na Vaše močové problémy?

Pacientkám byla pro každou otázku nabídnuta klasifikace v rozmezí od 0 do 100. Hodnocení 0 představovalo malou kvalitu v dané oblasti, hodnota 100 znamenala stav bez obtíží.

Tento dotazník je spolehlivý, klinicky ověřený a schopný definovat charakter kvality života u pacientek s inkontinencí moči. Jednotlivé skóre bylo vypočítáno zvlášť pro každou oblast a celková klasifikace bylo stanovena jako průměr všech jednotlivých hodnot. Během dvou měsíců se ze 119 rozeslaných dotazníků vrátilo celkem 80 (67,22 %) správně vyplněných dotazníků.

Při posuzování kvality života operovaných žen je možné, kromě celkového hodnocení, posoudit i jednotlivé oblasti dotazníku. Sloupcový graf (obr. 1) hodnocení našeho dotazníku ukazuje rozdíl v otázkách 3, 4 a 9 (75,31 %, 76,56 % a 65,63 %). Jedná se o otázky, které se týkají konkrétních životních situací inkontinentních žen. Zejména problém exi­stence nykturií dosahuje nízkého skóre 65,63 % a nabízí možnou souvislost s nově vzniklými potížemi typu nestability detrusoru, které sice nejsou klinicky diagnostikovány, ale pacientku po operaci výrazně obtěžují [2]. Zhoršení celkové kvality života je díky symptomům urgentní inkontinence pozorováno i v jiných studiích při použití rozšířených dotazníků [3]. Tím snižuje i hodnocení efektu provedené operace. Také v naší studii je procento nově vzniklé nestability detrusoru shodné se zahraničními studiemi [4]. Bylo by tedy možné přepočítat kvalitu života pouze na tyto specifické otázky s výslednou hodnotou 72,5 %. Jedná se však pouze o hodnocení symptomů a pro posouzení kvality života je tento výpočet zavádějící.

Obr. 1. Dotazník kvality života.
Dotazník kvality života.

V chirurgické léčbě stresové inkontinence moči vždy zdůrazňujeme nutnost správné volby vhodné operační metody [5– 7].

Diskuze

V současnosti se nejvíce používají dotazníky kvality života ve vyhodnocení klinických studií. Pro účely těchto studií jsou stanoveny obvykle symptomy inkontinence a urodynamické parametry před léčbou a po ní, ale takové měření informuje velmi málo o vlivu inkontinence na kvalitu života postižených žen. Největší význam měření kvality života má počáteční hodnocení vlivu inkontinence a její zlepšení následující léčbou. Podobně zajímavé by mohlo být použití srovnání kvality života ve vyhodnocení léčby nestability detrusoru. Přestože klinické studie referují o signifikantním zlepšení objektivních urodynamických parametrů měřených po léčbě, je často obtížné vyhodnotit zlepšení v kvalitě života léčených žen. Standardní léčba nestability detrusoru obvykle zahrnuje preskribci anticholinergních léků a ty samy mají řadu vedlejších účinků, které mohou zhoršit kvalitu života. Zklamáním jsou referované výsledky léčby anticholinergiky v dlouhodobých follow‑up studiích a klinické studie často nalezly malý rozdíl v účinnosti aktivní léčby a léčby placebem.

Kromě klinických aplikací je měření kvality života důležitým aspektem při rozdělování finančních prostředků ve zdravotní péči. Ekonomický dopad péče o kontinenci je značný, ale jen obtížně přesně kvantifikovatelný. S výjimkou kalkulací nákladů jednotlivých zdravotních výkonů a používaných absorpčních pomůcek při různě závažné inkontinenci nebyla v ČR provedena analýza ekonomických dopadů.

Faktory zhoršující kvalitu života

Močová inkontinence zhoršuje kvalitu života postižených a je prakticky nemožné na podkladě symptomů a urodynamické diagnózy stanovit míru ovlivnění. Mnoho faktorů ovlivňuje vnímání inkontinence jako signifikantního zdravotního problému a neexistuje studie, která by použila symptomy nebo parametry urodynamického vyšetření k hodnocení vlivu inkontinence moči na kvalitu života. Je zřejmé, že jednotlivě mohou ženy situaci pomočování vnímat zcela odlišně, dokonce i jako bezproblémovou.

Známo je malé povědomí o vlivu věku na vnímání závažnosti močové inkontinence. Gjorp a spol. například zjistili, že 72 % ze vzorku 79 starých žen se symptomy inkontinence považovalo tyto problémy za normální pro staré lidi. Norton zase zjistil, že starší ženy přicházejí později k diagnostice a léčbě inkontinence, přestože není nikde řečeno, že by je symptomy inkontinence méně obtěžovaly. Zdá se, že v této studii při prezentaci stejného stupně inkontinence hraje v mladší věkové skupině větší roli právě znalost inkontinence a možnosti její léčby než vážnost symptomů a diagnózy. Je proto možné, že močová inkontinence ovlivňuje mladé ženy odlišně od starších žen. Inkontinenci jako častou příčinu sexuální dysfunkce a omezení fyzické aktivity také hůře vnímají ženy mladší. Bohužel, řada předpokladů o vlivu inkontinence na staré lidi je odvozena z nedostatečného výzkumu. Sociální tlak a kulturní předpoklady sehrávají roli při vnímání inkontinence u postižených osob. Stupeň ekonomického rozvoje země, dostupnost zdravotnických služeb a jejich úhrada jsou dalšími faktory. Rozvojové země se problematikou inkontinence téměř vůbec nezabývají, protože dostupné zdroje jsou zde vynakládány na akutní a život ohrožující onemocnění. Zcela jiný pohled na inkontinenci nacházíme ve vyspělých zemích. Zájem o inkontinenci je zde velký, přímo úměrný narůstajícímu počtu postižených pacientů, s relativním dostatkem prostředků vynakládaných na zdravotní péči a důrazem na kvalitu života. Medicína se orientuje stále více na chronická onemocnění, která sice nezkracují život, ale zhoršují jeho kvalitu. Těmito faktory mohou být poznamenány i studie o rasových rozdílech v prevalenci inkontinence moči a descensu rodidel. Rasové rozdíly v prevalenci inkontinence jsou zřejmě založeny na rozdílnosti v posuzování zhoršení kvality života. Ačkoliv bychom očekávali největší zhoršení kvality života podle závažnosti úniku moči a délce trvání symptomů inkontinence, existují studie, které tuto skutečnost nepotvrzují.

Nejvíce koreluje se zhoršenou kvalitou života urodynamická diagnóza. Ženy, u kterých byla prokázána nestabilita detrusoru, hůře snášejí inkontinenci než ženy s genuinní stresovou inkontinencí. Jsou totiž méně schopné předvídat inkontinentní příhody, moč jim uniká ve větším množství a mají nad celým problémem menší kontrolu. Mají také více partnerských a sexuálních potíží.

Ze všech závěrů pochopitelně vyplývá, že největší zlepšení v léčbě může přinést zaměření se na inkontinentní ženy se špatnou kvalitou života a izolování problematických míst v organizaci péče o kontinenci.

Závěr

Pokusil jsem se ukázat, že poměrně jednoduché a krátké dotazníky kvality života mohou být použity k měření vlivu inkontinence na život mnoha žen. Pomáhají nám zlepšit organizaci péče o inkontinentní ženy a lépe porozumět jejich problémům. Zatím se však nedaří pro heterogenitu dotazníků jejich standardizace a pokusy o ni jsou velmi zmatečné. Touto problematikou se zabývá řada dalších autorů [8– 13].

Doručeno do redakce 15. 1. 2009
Schváleno k publikování 10. 2. 2009

MUDr. Lukáš Horčička
GONA s. r. o., urogynekologická ambulance, Praha
horcic.luk@volny.cz

MUDr. Lukáš Horčička (1963)

jp_33742_f_1
jp_33742_f_1

Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity JEP (nyní Masarykova univerzita), studia končil v roce 1987. Atestoval v oboru gynekologie a porodnictví v roce 1990 a 1993 a odbornou způsobilost v oboru urogynekologie získal v roce 2007. Od roku 1987 působil ve FN Motol na gynekologicko‑porodnickém oddělení, od roku 1995 až dosud pracuje v NZZ GONA spol. s r. o., a ve FN Motol, na gynekologicko‑porodnické klinice. Od roku 2006 je předsedou Urogynekologické společnosti a Sekce urogynekologie ČGPS.

  

Zdroje

1. Amarenco G, Marquis P, McCarthy C et al. Efficacy of oxybutinin on health related quality of life. European Urology, Supp. of Congress EAU, 1997, Barcelona.

2. Lalos O, Berglund AL, Lalos A. Impact of urinary and climacteric symptoms on social and sexual life after surgical treatment of stress urinary incontinence in women: a long‑term outcome. J Adv Nurs 2001; 33 (3): 316– 327.

3. Badia Llach X, Castro Díaz D, Conejero Sugran~es J. Validity of the King’s Health questionnaire in the assessment of quality of life of patient with urinary incontinence. The King‘s Group. Med Clin (Barc) 2000; 114 (17): 647– 652.

4. Bidmead J, Cardozo L, McLellan A et al. A comparison of the objective and subjective outcomes of colposuspension for stress incontinence in women. BJOG 2001; 108 (4): 408– 413.

5. Halaška M, Otčenášek M, Havel R et al. Závěs dolní třetiny uretry ambulantně –  minimálně invazivní léčba stresové inkontinence moči –  technika a první zkušenosti. Česk Gynek 2000; 65 (1): 4– 9.

6. Olsson I, Kroon U. A three- year postoperative evaluation of tension‑free vaginal tape. Gynekol Obstet Invest 1999; 48 (4): 267– 269.

7. Rezapour M, Ulmsten U. Tension- Free vaginal tape (TVT) in women with recurrent stress urinary incontinence –  a long‑term follow‑up. Int Urogynecol J Pelvic Floor Dysfunct 2001; 12 (Suppl): S9– S11.

8. Blanc E, Hermieu JF, Ravery V et al. Value of the use of a questionnaire in the evaluation of incontinence surgery. Prog Urol 1999; 9 (1): 88– 94.

9. Conrad S, Pieper A, De la Maza SF et al. Long‑term results of the Stamey bladder neck suspension procedure: a patient questionnaire based outcome analysis. J Urol 1997; 157 (5): 1672– 1677.

10. Donovan J, Naughton M, Gotoh M et al. Symptom and Quality of Life Assessment. In: Abrams P, Khoury S, Wein A (eds). Incontinence. Plymouth: Health Publications Ltd 1999.

11. Filbeck T, Ullrich T, Pichlmeier U et al. Correlation of persistent stress urinary incontinence with quality of life after suspension procedures: is continence the only decisive postoperative criterion of success? Urology 1999; 54 (2): 247– 251.

12. Guillemin F, Bombardier C, Beaton D. Cross-cultural adaption of health‑related quality of life measures: literature review and proposed guidelines. J Clin Epidemiol 1993; 46 (12): 1417– 1432.

13. Hassouna ME, Ghoniem GM. Long term outcome and quality of life after modif ed pubovaginal sling for intrinsic sphincteric deficiency. Urology 1999; 53 (2): 287– 291.

Štítky
Geriatria a gerontológia Praktické lekárstvo pre dospelých
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#