Kvalita embryí po ICSI v závislosti na rychlosti nástupu prvního buněčného dělení
Kvalita embryí po ICSI v závislosti na rychlosti nástupu prvního buněčného dělení
Cíl studie:
Vyhodnotit kvalitu embryí po ICSI v závislosti na rychlosti nástupu prvního buněčného dělení.
Typ studie:
Prospektivní studie.
Název a sídlo pracoviště:
Centrum asistované reprodukce, Porod.-gynekologická klinika FN a LF UP, Olomouc.
Metoda:
Bylo hodnoceno 1116 embryí získaných v cyklech ICSI (IntraCytoplasmic Sperm Injection) v období 2001–2004. Kontrola nástupu prvního buněčného dělení probíhala za 22–27 hodin od ukončení ICSI a embrya byla rozdělena do tří skupin podle rychlosti dělení: early cleavage (EC) embrya, jestliže u nich již proběhlo první buněčné dělení, break down pronuclear (BDPN) embrya, u kterých došlo pouze k rozpuštění karyolemy, a pronuclear (PN) embrya, která zůstávala ve stadiu prvojader. Stupeň fragmentace byl v těchto skupinách hodnocen 2. den kultivace ve čtyřech kategoriích: A – embrya s pravidelnými blastomerami, bez fragmentací, B – embrya s nepravidelnými blastomerami nebo s fragmentací do 30 %, C – embrya s fragmentací 30–50 % a D – embrya s fragmentací nad 50 %. U všech sledovaných embryí byla hodnocena rychlost dalšího dělení a průměrný počet blastomer 2. a 3. den kultivace. Statistické zpracování bylo provedeno v Centru výpočetní techniky UP Olomouc pomocí dvouvýběrového t-testu a χ2 testu.
Výsledky:
Z 1116 embryí bylo 37,4 % embryí EC, 33,1 % BDPN a 29,5 % PN. Zjištěné rozdíly ve stupni fragmentace mezi skupinami byly statisticky průkazné (p = 0,000). EC embrya byla v 52 % zcela bez fragmentů, zatímco 48 % PN embryí bylo s vysokým stupněm fragmentace. K zástavě dělení došlo pouze ve skupině PN embryí (3,3 %). V rychlosti dělení (2. i 3. den kultivace) je rozdíl mezi skupinami statisticky průkazný (p = 0,000). Průměrný počet blastomer 2. den kultivace je statisticky průkazný mezi všemi skupinami (p = 0,000), třetí den je průkazný rozdíl jen mezi EC a BDPN vs. PN embryi (p = 0,000).
Závěr:
Hodnocení rychlosti nástupu prvního buněčného dělení je vhodným parametrem při výběru embrya k přenosu. EC embrya jsou embrya s „lepší“ morfologií a mají větší průměrný počet blastomer než obě zbývající skupiny.
Klíčová slova:
„early cleavage“ embrya, selekce embryí, morfologie embryí, in vitro fertilizace
Embryo Quality Evaluation according to the Speed of the first Cleavage after IntraCytoplasmic Sperm Injection (ICSI)
Objective:
To evaluate morphological parameters of embryos obtained in the process of ICSI.
Design:
A prospective study.
Setting:
Centre of Assisted Reproduction, Dept. of Obstetrics and Gynecology, Palacký University Medical School, Olomouc.
Methods:
In the present study 1116 embryos developing after ICSI (IntraCytoplasmic Sperm Injection) procedure in the period of 2001-2004 were evaluated. The beginning of the mitotic cleavage was assessed within the interval of 22–27 hours after insemination. The embryos were divided into three groups according to the speed of their division as Early Cleavage (EC) embryos, where two blastomeres were present at the time of assessment, Break Down ProNuclei stage (BDPN) where the pronuclei had already disappeared, and ProNuclei (PN) embryos, where both pronuclei were still present. In these groups the degree of fragmentation was evaluated on day two of cultivation and embryos were divided into four categories as: A – regular blastomeres, without fragmentation, B - irregular blastomeres or fragmentation below 30%, C - fragmentation 30 - 50%, D - fragmentation above 50%. The speed of further cleavage and average number of blastomeres were evaluated on day two and three of cultivation. Statistical analysis was preformed at the Palacký University Computer Centre. The χ2 test and t-test for independent samples were used.
Results:
EC embryos were found in 37.4%, BDPN in 33.1% and PN in 29.5%. The degree of fragmentation between evaluated groups of embryos were statistically significant (p = 0.000). EC embryos were less fragmented (p = 0.000), had more blastomeres at the time of evaluation (p = 0.000) and their speed of cleavage was faster (p = 0.000). The cleavage of EC embryos was faster in comparison with the PN group (p = 0.000), but there were no significant differences between the EC and BDPN groups on day two of cultivation. On day three significant differences were found also between the EC and BDPN groups (p = 0.000). The embryonic developmental arrest was found only in PN embryos.
Conclusion:
The speed of the first cell cleavage is a useful additional criterion for the embryo selection for embryotransfer. EC embryos usually have better morphology and more blastomeres than the BPDN and PN ones.
Key words:
„early cleavage“ embryos, embryo selection, embryo quality and viability, in vitro fertilization
Autoři:
J. Březinová 1; M. Svobodová 1; I. Oborná 1; H. Fingerová 1; J. Dostál 1
; M. Kršková 2
Působiště autorů:
Centrum asistované reprodukce, Por. -gynekologická klinika FN a LF UP, Olomouc
přednosta prof. MUDr. M. Kudela, CSc.
1; Centrum výpočetní techniky UP, Olomouc, ředitel RNDr. F. Zedník
2
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2006; 71(3): 204-208
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Cíl studie:
Vyhodnotit kvalitu embryí po ICSI v závislosti na rychlosti nástupu prvního buněčného dělení.
Typ studie:
Prospektivní studie.
Název a sídlo pracoviště:
Centrum asistované reprodukce, Porod.-gynekologická klinika FN a LF UP, Olomouc.
Metoda:
Bylo hodnoceno 1116 embryí získaných v cyklech ICSI (IntraCytoplasmic Sperm Injection) v období 2001–2004. Kontrola nástupu prvního buněčného dělení probíhala za 22–27 hodin od ukončení ICSI a embrya byla rozdělena do tří skupin podle rychlosti dělení: early cleavage (EC) embrya, jestliže u nich již proběhlo první buněčné dělení, break down pronuclear (BDPN) embrya, u kterých došlo pouze k rozpuštění karyolemy, a pronuclear (PN) embrya, která zůstávala ve stadiu prvojader. Stupeň fragmentace byl v těchto skupinách hodnocen 2. den kultivace ve čtyřech kategoriích: A – embrya s pravidelnými blastomerami, bez fragmentací, B – embrya s nepravidelnými blastomerami nebo s fragmentací do 30 %, C – embrya s fragmentací 30–50 % a D – embrya s fragmentací nad 50 %. U všech sledovaných embryí byla hodnocena rychlost dalšího dělení a průměrný počet blastomer 2. a 3. den kultivace. Statistické zpracování bylo provedeno v Centru výpočetní techniky UP Olomouc pomocí dvouvýběrového t-testu a χ2 testu.
Výsledky:
Z 1116 embryí bylo 37,4 % embryí EC, 33,1 % BDPN a 29,5 % PN. Zjištěné rozdíly ve stupni fragmentace mezi skupinami byly statisticky průkazné (p = 0,000). EC embrya byla v 52 % zcela bez fragmentů, zatímco 48 % PN embryí bylo s vysokým stupněm fragmentace. K zástavě dělení došlo pouze ve skupině PN embryí (3,3 %). V rychlosti dělení (2. i 3. den kultivace) je rozdíl mezi skupinami statisticky průkazný (p = 0,000). Průměrný počet blastomer 2. den kultivace je statisticky průkazný mezi všemi skupinami (p = 0,000), třetí den je průkazný rozdíl jen mezi EC a BDPN vs. PN embryi (p = 0,000).
Závěr:
Hodnocení rychlosti nástupu prvního buněčného dělení je vhodným parametrem při výběru embrya k přenosu. EC embrya jsou embrya s „lepší“ morfologií a mají větší průměrný počet blastomer než obě zbývající skupiny.
Klíčová slova:
„early cleavage“ embrya, selekce embryí, morfologie embryí, in vitro fertilizace
Štítky
Detská gynekológia Gynekológia a pôrodníctvo Reprodukčná medicínaČlánok vyšiel v časopise
Česká gynekologie
2006 Číslo 3
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií
- Mýty a fakta ohledně doporučení v těhotenství
- Gynekologické potíže pomáhá účinně zvládat benzydamin
- Je „freeze-all“ pro všechny? Odborníci na fertilitu diskutovali na virtuálním summitu
Najčítanejšie v tomto čísle
- Diskrepance ultrazvukových biometrických parametrů hlavičky (HC – head circumference, BPD – biparietal diameter) a délky stehenní kosti (FL – femur lenght) v závislosti na pohlaví plodu a délce těhotenství
- Sérové protilátky proti annexinu V a jiným fosfolipidům u žen s poruchou plodnosti
- Cholestatická hepatóza těhotných žen – čtyři kazuistiky
- Prevence Rh (D) aloimunizace u Rh (D) negativních žen v těhotenství a po porodu Rh (D) pozitivního dítěte