Životní jubileum prim. MUDr. Jana Machače

Pro ty, kdo znají dlouholetého boskovického primáře, bude následující zpráva značně překvapivá – ač na to nevypadá, slaví šedesátku.

Narodil se v rodině lékařky a právníka, a přesto to neměl jednoduché. Otec byl stíhán komunistickým režimem a vězněn za protistátní činnost, matka musela opustit místo asistentky na klinice a pracovat jako obvodní lékařka. Výbornému studentovi však přálo štěstí – v době „Pražského jara“ byl přijat na lékařskou fakultu brněnské univerzity, a v roce 1974 ji opustil s diplomem všeobecného lékaře v kapse.

Už v průběhu studia Honzu lákaly chirurgické obory. Mimo povinnou výuku chodil na operační sály a nasával jejich neopakovatelnou atmosféru. Dostala se mu pod kůži, a tak nebylo divu, že hned po promoci zamířil na gynekologii do Boskovic. Našel tu svého prvního velkého učitele – prim. Slonka. V průběhu dalších let získával zkušenosti nejenom v lůžkovém zařízení, ale objížděl i ambulance kolem Boskovic. Byl prototypem asertivního lékaře, kterého pacientky milovaly. Osm let po promoci již byl mladý lékař zástupcem primáře a intenzivně se věnoval gynekologické i porodnické operativě.

Když se v roce 1983 celá rodina přestěhovala do Vyškova, našel náš oslavenec svého druhého učitele – skvělého operatéra prim. Evžena Slavíka. Na vyškovské gynekologii mu dělal zástupce a po jeho odchodu do Uherského Hradiště převzal v roce 1991 svůj první primariát. Moc si ho však neužil – po dvou letech se vrátil jako primář do milovaných Boskovic a už je neopustil.

Sedmnáct let vede zdejší gynekologicko-porodnické oddělení, je mezinárodně uznávaným odborníkem, skvělým operatérem i učitelem, milovaným manželem, tatínkem, dědečkem i ošetřujícím lékařem.

Milý Honzo,

děkujeme Ti, že jsi, a moc si přejeme, abys ještě dlouho byl. Laskavý a usměvavý, rozdávající optimismus i radost. Užívej si života v kruhu svých blízkých, které máš tak rád. S pohárkem jiskřivého vína, které umíš ocenit. S medicínou, kterou pomáháš lidem.

Tak na zdraví!

Vítek Unzeitig