The 32nd Annual Meeting of ESHRE
(European Society of Human Reproduction and Embryology)
Autoři:
Z. Maškulíková; K. Smékalová
Působiště autorů:
Gynekologicko-porodnická klinika FN a LF UP, Olomouc, přednosta prof. MUDr. R. Pilka, Ph. D.
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2016; 81(5): 398-399
Helsinki, Finland, 3.–6. července 2016
Mezinárodní konference pořádaná společností ESHRE se koná každoročně, letos v kongresovém centru Messukeskus Expo and Convention Centre v Helsinkách na počátku července. Je určená pro všechny, kdo se zabývají reprodukční medicínou a asistovanou reprodukcí. Konference se tradičně účastní velké množství odborníků z celého světa – loni v Lisabonu to bylo přes 10 tisíc návštěvníků a věříme, že letošní rok v Helsinkách byl podobný.
Na zahajovacím ceremoniálu byli slavnostně jmenováni dva noví čestní členové ESHRE, profesor Markku Seppälä z University of Helsinki a profesor Henry Leese z Hull York Medical School UK, za svůj celoživotní přínos v oblasti reprodukční medicíny.
Program byl rozdělený do tří dnů, přednášky byly rozčleněny do několika sekcí podle zaměření – pro lékaře, sestry, embryology, andrology a vědecké pracovníky. Na konferenci bylo letos prezentováno celkem 296 přednášek a 794 posterů, byly předneseny nejnovější poznatky v našem oboru.
Jeden ze zajímavých bloků se zabýval ovariální stimulací. J. Hubbard představuje studii zkoumající, zda počet antrálních foliklů (AFC) a anti-Mullerian hormon (AMH) mohou odhadnout pacientky, tzv. poor responders. Výsledky této analýzy bohužel dokazují, že nelze odhadnout „poor responders“ ani úspěšnost IVF cyklů, které jsou významně ovlivněny i věkem pacientky. Torrance uvádí studii Optimist, kdy se zamýšlí nad otázkou testování ovariální rezervy pomocí AFC. Podle AFC se nemůžeme standardně řídit při dávkování gonadotropinů, ale můžeme předvídat zvýšenou odpověď ovarií na stimulaci. Bosdu představuje metaanalýzu, zda má význam předléčení testosteronem u „poor responders“. Ve výsledku uvádí pozitivní výsledek na zvýšení klinického těhotenství i narození dětí.
Další sekce řešila otázku receptivity endometria. Oron si kladl otázku, zda tloušťka endometria může souviset s intrauterinní růstovou restrikcí a placentárními komplikacemi u čerstvých IVF cyklů. Byla potvrzena souvislost mezi tloušťkou endometria a placentárními komplikacemi. Když ale přidáme další rizkové faktory, jako je mateřský věk, kouření, BMI, pregestační diabetes, chronickou hypertenzi, pak tento efekt není signifikantní a je třeba provést další studie. Horcajadas Almansa, genetik, uvádí test na receptivitu endometria pomocí qRT PCR. Tato metoda zjišťuje geny učastnící se proliferace endometria a imunitní odpovědi. Bissonette prezentuje protein S100A10 jako novou perspektivu v pochopení molekulárního mechanismu regulující receptivitu endometria. Protein S100A10 hraje hlavní roli v decidualizaci a sekreční přestavbě endometria u běžně reagujících pacientek na stimulaci.
Následující blok se zabýval dělohou a neplodností. Kuramoto uvádí, že transplantace kmenových buněk má vysokou pravděpodobnost nejen jako prevence intrauterinních readhezí po jejich lýze, ale i jako obnovení či oživení endometria. Rijswijk řeší, zda má být pacientka imobilizovaná 15 minut po insemimaci, nebo může ihned odejít. Tato studie ukazuje, že není zvýšený počet těhotenství po imobilizaci, jak poukazují učebnice, a že je třeba dalších metaanalýz. Nandi porovnává kontrolovanou hyperstimulaci ovarií pomocí gonadotropinů s inseminací a cyklů IVF u párů s nevysvětlitelnou neplodností. Uvádí, že jsou srovnatelné výsledky obou metod, a proto není nutné ihned jít cestou IVF. Mattoras řeší otázku proteomického hodnocení endometriální tekutiny v době embryotransferu, a tím i prognostický faktor implantace při IVF. Zjistili, že aspirace endometriální tekutiny může být důležitým nástrojem v rozhodovacím procesu, kolik embryí transferovat, stejně jako který den je vhodný pro embryotransfer, zda vyčkat, nebo transferovat jiný cyklus. Aspirace tekutiny neovliňuje výsledky IVF úspěšnosti.
Přednášky věnované kultivaci embryí se zabývaly nejrůznějšími vlivy, které působí na oocyty a embrya in vitro. Meintjes (USA) prezentoval práci o vlivu pH kultivačního média na vývoj embryí; autoři sledovali zejména vliv posunu pH během tranzice maternálního na embryonální genom. Zjistili, že embrya jsou sice do jisté míry schopna adaptace na výkyvy prostředí, ale tyto změny mohou ovlivnit jejich další vývoj. Fanscovits (Maďarsko) sledoval, zda je rozdíl v kultivaci embryí ve standardní microwell kultivační misce, oproti kultivaci v nových microwell group miskách, kdy je zajištěna vzájemná komunikace mezi embryi. Kultivace v microwell group miskách přinesla dobré výsledky, jednak bylo rychlejší hodnocení morfologie embryí, a tím se zkrátila doba mimo inkubátor, také zjistili lepší výsledky fertilizace po ICSI, vyšší kvalitu embryí třetí den kultivace i lepší clinical pregnancy rate. Zajímavou studii přednesl Ten (Španělsko), v období tří let hodnotil embrya jednak standardním přístupem, s kontrolou druhý, třetí a pátý den kultivace, jednak bez kontroly, aby nedocházelo ke změnám kultivačního prostředí. Obě skupiny se nelišily v žádném z parametrů, jako je fertilization rate, počet vzniklých blastocyst a ongoing pregnancy rate. Vliv VOC na embryonální vývoj prezentoval Vásquez (Španělsko), pěknou prezentaci o stárnutí oocytů měla dr. Masana (Španělsko).
Selekci embryí neinvazivními metodami se věnoval další blok přednášek. Sallam (Egypt) přehledně shrnul všechny možné metody neinvazivního hodnocení embryí. Hatano (Japan) si kladl otázku, jestli může rozdílná velikost v mateřském a otcovském prvojádru předpovědět, zda má embryo dobrý potenciál. Zjistil, že velký rozdíl ve velikosti prvojader může indikovat aneuploidii. Nerovnoměrným dělením blastomer se zabýval Zaninovic (USA), u embryí s přímým nerovnoměrným rozdělením blastomer během prvních dvou dělení zaznamenal nižší podíl blastocyst a zhoršený implantation rate, což potvrdil i genetickou analýzou pomocí PGS, kde pozoroval vyšší podíl aneuploidií. Několik přednášek se věnovalo Time Laps monitorování embryí, například Agudo (Španělsko) sledoval vliv kvality spermií na embryonální vývoj, Herrer (Španělsko) studoval efekt vakuol na kvalitu embryí, Harton (USA) se zabýval otázkou, zda vícečetné kolapsy blastocyst mají negativní vliv na implantaci a graviditu. Metabolomice embryí se věnovalo také několik přednášejících, mimo jiné Chatzimeletiou (Řecko) prezentoval velmi zajímavou práci, kdy srovnával embrya kultivovaná v různých typech kultivačních médií, hodnotil biochemické markery v těchto médiích a genetický profil embryí, a prokázal rozdílné metabolické profily u embryí euploidních a aneuploidních.
Řada prezentací se zabývala genetickou analýzou a molekulární biologií embryí.
Přednášky věnované andrologii byly zaměřené například na kvalitu spermií získaných pomocí testikulární aspirace, vliv věku na kvalitu spermií, fragmentaci DNA spermií, molekulární analýzu spermií nebo kryoprezervaci.
Odborný program byl na vysoké úrovni, přednášející kvalitně prezentovali svoje poznatky, takže jsme se dozvěděli mnoho nových informací. Na závěrečném ceremoniálu byli oceněni autoři nejlepších prezentací a posterů a všichni účastníci byli pozváni na příští rok do švýcarské Ženevy.
Malebné město Helsinki nás velmi mile překvapilo svou přátelskou atmosférou, krásnými památkami, výborným jídlem i pitím. Mezinárodní konference ESHRE pro nás byla přínosná nejen po odborné stránce, ale i po stránce společenské, neboť jsme získali cenné kontakty a přátelství.
Štítky
Detská gynekológia Gynekológia a pôrodníctvo Reprodukčná medicínaČlánok vyšiel v časopise
Česká gynekologie
2016 Číslo 5
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií
- Mýty a fakta ohledně doporučení v těhotenství
- Je „freeze-all“ pro všechny? Odborníci na fertilitu diskutovali na virtuálním summitu
- I „pouhé“ doporučení znamená velkou pomoc. Nasměrujte své pacienty pod křídla Dobrých andělů
Najčítanejšie v tomto čísle
- Periferní předčasná puberta (pseudopubertas praecox)
- Aktuální poznatky o HPV infekci
- Akutní inverze dělohy po porodu
- Sexuální morbidita pacientek po léčbě karcinomu děložního hrdla