Vaginální rekonstrukce prolapsu pánevních orgánů: efekt, komplikace, vliv na močové a pohlavní funkce a kvalitu života ve dvouletém follow-up Část III – komplikace gastrointestinální, muskuloskeletální, celkové, sexuální funkce a kvalita života

Česká verzia English info

Objective: To evaluate the effect, the risks and benefits of vaginal reconstruction surgery for pelvic organ prolapse (POP). This article, being the last part of a study, focuses on complications (except for vaginal and urological ones), sexual function and the quality of life.

Design: Clinical prospective non-randomized trial, two years follow-up.

Setting: Obstetrics and Gynecology Department, Merciful Brothers Hospital, Brno.

Materials and methods: All women who underwent anterior and/or posterior vaginal repair in our hospital in the period from 1. 3. 2012 to 28. 2. 2014 were involved in the study. From among the total (410 surgeries), 297 women received transvaginal mesh (TVM group: median of age: 66, the most prolapsed point average being +2,93 cm), 113 women underwent “native tissue reconstruction” – NT group (median of age: 60, average of prolapse +1,12 cm). The status was evaluated preoperatively, in the early postoperative period and 2 – 6 – 12 and 24 months after the surgery.

Results: Complications according to the International ICS/IUGA classification: T1 (0–48 hours): two women in NT group (1.77%) – one with arythmia and bleeding, the second with bleeding needed suture. The TVM group registered 9 irregularities (3.03%) – one case of arythmia and eight cases of haematoma (solved conservatively). During the T2 period (from two days to two months) three irregularities – 2.65% – were found in the NT group (two bleeding and one haematoma case). After TVM there were seven “patient compromise” events (2.36%): six times haematoma (four times evacuated) and one inflammatory state plus subileus. In the gastrointestinal category four women (1.35%) – one already mentioned above and three indicating anorectal pain (one due to abscess – evacuated). The skin and/or musculoskeletal category comprised three cases (1.01%) of pelvic/leg pain. No case falling in the two last mentioned categories, and in the rest of the follow-up cohort, either, was registered in the NT group. The period 2–12 months (T3): four women (1.62% of those appearing for control) mentioned pelvic/leg pain, but none in the last period did (T4 – over 12 months). The sexual functioning according to the PISQ–12 questionnaire: the average score, indicating the condition before the surgery and then at 12 and 24 months, was 13.7 – 10.6 – 10.5 in the NT group. The TVM group results indicate the respective scores at the level of 12.5 – 9.8 – 10.7. The quality of sexual life, namely the percentage of smooth – impaired – none reported by the NT group women of 48.9 – 8.9 – 42.2 at the beginning, whereas 50.0 – 0 – 50.0 after 24 months. The TVM procedure resulted in the analogous percentages of 42.7 – 6.0 – 51.3 to start with, whereas 42.7 – 0 – 57.3 at the end. The quality of life was measured by way of VAS (visual analogue scale 0–100 points): women marked the point corresponding with their subjective bother in uro/gynaecological domain. The average score before the surgery, after 12 and 24 months, respectively, amounted to 58.0 – 18.7 – 16.0 in the NT group and to 61.0 – 10.0 – 11.0 in the TVM group.

Conclusion: The number of complications induced by the vaginal reconstructive procedures is shown to be low in the light of our survey. The PISQ score (sexual function) improved in both groups (NT and TVM) and the percentage of women with unimpaired sexual life before and after the surgery is seen to be equal. The quality of life according to the subjective bother improved markedly in both groups, the difference in the TVM group being even more distinctive.

Keywords: POP, pelvic organ prolapse, TVM, transvaginal mesh, colporrhaphy, complications, long-term follow-up, sexual function, quality of life

Autoři: I. Čadková; I. Huvar
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Milosrdných bratří, Brno, primář MUDr. I. Huvar, CSc.
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2018; 83(4): 250-256

Souhrn

Cíl studie: Vyhodnocení efektu a rizik vaginální rekonstrukce prolapsu pánevních orgánů (POP). Tento článek (závěrečná III. část studie) uvádí ostatní komplikace (tj. kromě vaginálních a urologických), změny sexuálních funkcí a kvality života.

Typ studie: Klinická prospektivní nerandomizovaná studie s dvouletým follow-up.

Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Milosrdných bratří p.o., Brno.

Metodika: Dvouleté sledování všech vagináních rekonstrukcí v období od 1. 3. 2012 do 28. 2. 2014. Z celkem 410 výkonů byla provedena u 113 žen „klasická“ rekonstrukce (skupina NT – „natural tissue“, medián věku 60, maximum prolapsu průměrně 1,12 cm pod hymen) a u 297 byl aplikován vaginální implantát (skupina TVM – „transvaginal mesh“, medián věku 66, prolaps průměrně 2,93 cm pod hymen). Hodnocení stavu: předoperačně, v časném pooperačním období a za 2 – 6 – 12 a 24 měsíců. Pro tuto část studie jsme užili i dotazník na sexuální funkce – PISQ-12 a VAS (visual analogue scale) na stanovení míry uro-gynekologických obtíží.

Výsledky: Komplikace podle Mezinárodní klasifikace ICS/IUGA: T1 (0–48 hodin): NT skupina – dvě ženy (1,77 %): jedna se srdeční arytmií a krvácením, druhá s krvácením k resutuře. TVM – devět žen (3,03 %): jednou arytmie a osmkrát hematom (bez operace).

T2 (2 dny – 2 měsíce): NT – tři případy (2,65 %), a to dvakrát krvácení a jednou hematom. TVM – sedm případů (2,36 %): šestkrát hematom (čtyři s evakuací) a jednou zánětlivý stav se subileem. Další komplikace byly jen ve skupině TVM: v kategorii gastrointestinální byly kromě ženy se subileem ještě tři pacientky s bolestmi konečníku (jednou evakuován absces), tj. celkem čtyři případy (1,35 %). Kožní a muskulo-skeletální komplikace třikrát (1,01 %) – bolesti s projekcí do dolní končetiny. T3 (2–12 měsíců): u čtyř žen (1,62 % z kontrol) bolesti v pánvi a dolní končetině. V období T4 (po 12 měsících) komplikace nebyly zaznamenány. Sexuální funkce podle PISQ-12: průměrné skóre vstupní – po roce – po dvou letech: NT skupina 13,7 – 10,6 – 10,5. TVM skupina 12,5 – 9,8 – 10,7. Podíl žen s vita sexualis bez obtíží – s obtížemi – sexuálně neaktivních: NT skupina vstupně: 48,9 % – 8,9 % – 42,2 %, po 24 měsících 50,0 % – 0 % – 50,0 %. TVM skupina vstupně: 42,7 % – 6,0 % – 51,3 %, na konci follow-up 42,7 % – 0 % – 57,3 %. Kvalita života podle míry obtíží: průměrné skóre vstupní – po roce – po dvou letech: NT skupina 58,0 – 18,7 – 16,0. TVM skupina 61,0 – 10,0 – 11,0.

Závěr: Vaginální rekonstrukce prolapsu měly v našem souboru malé množství komplikací, skóre PISQ (sexuální funkce) se v obou podskupinách zlepšilo, podíl žen s bezproblémovým vita sexualis zůstal stejný. Kvalita života se podle subjektivní míry obtíží razantně zlepšila, a to markantněji ve skupině s implantátem.

Klíčová slova: prolaps, vaginální síťka, plastika poševní, sexuální funkce, kvalita života, dlouhodobé follow-up

ÚVOD

O nejvhodnějším postupu ke korekci prolapsu pánevních orgánů (POP – pelvic organ prolapse) se stále živě diskutuje. Naše pracoviště volí vzhledem k minimální invazivitě a dlouholeté tradici s dobrou zkušeností přístup vaginální, a to buď rekonstrukci klasickou, s použitím vlastních tkání („natural tissue“ – NT), anebo s podporou syntetického implantátu („transvaginal mesh“ – TVM). Závažné časné, a zejména pozdní komplikace po užití vaginální síťky vedly k relativně masivnímu ústupu od jejich výroby a užití [3, 12, 15, 23, 24, 25], obavy se týkaly především alterace vita sexualis a celkové kvality života. K ověření následného průběhu po vaginálních rekonstrukcích v našich podmínkách jsme zahájili studii na vlastním souboru. Jak bylo uvedeno v předchozích článcích (část I – vaginální nálezy a část II – urologické hledisko), vzhledem k objemu dat uvádíme výsledky postupně. V tomto posledním článku uvedeme komplikace mimo vaginální a urologickou oblast, změny v sexuálním životě a vnímání kvality života.

MATERIÁL A METODIKA

Postup byl podrobně popsán v předchozích článcích [5, 6]. Ve dvouletém období od 1. 3. 2012 do 28. 2. 2014 byly sledovány všechny ženy po rekonstrukční operaci pro prolaps pánevních orgánů. Z celkových 410 operací byla 113krát provedena „klasická“ NT rekonstrukce, u 297 případů byla užita syntetická vaginální síťka. Typ operace byl určen podle komplexu klinických ukazatelů, nešlo o randomizaci. Klasické rekonstrukce se indikovaly u žen s menším stupněm prolapsu, ženy byly vesměs mladšího věku, častěji sexuálně aktivní.

Součástí vyšetření byl záznam komplikací podle Mezinárodní klasifikace komplikací IUGA/ICS [8], dotaz na vita sexualis (bez obtíží – s obtížemi – není), vyplnění dotazníku PISQ (Pelvic organ prolapse/Incontinence Sexual Questionnaire) a vyznačení subjektivního vnímání uro-gynekologických potíží na vizuální analogové škále (VAS). První záznam byl předoperační, další v intervalech 2 – 6 – 12 a 24 měsíců od operace. Zahrnutí do studie bylo podmíněno podepsáním informovaného souhlasu s tím, že účast na kterékoli kontrole i vyplnění dotazníku jsou dobrovolné. Studie byla schválena etickou komisí Nemocnice Milosrdných bratří, p.o.

Charakteristika souboru

TVM skupina: počet 297, věk 34–88 let, průměr 65,5, medián 66 roků. NT skupina: počet 113, věk 32–83 let, průměr 58,5, medián 60. Hysterektomie: provedena 254krát (62 %), v anamnéze 123krát (30 %), ponechaná děloha 33krát (8 %). Vaginální nález – míra prolapsu: NT skupina: nejdistálnější bod pochvy vstupní – průměr 1,12 (medián +1), po dvou letech průměr -1,30 (medián -1). TVM skupina: nejdistálnější bod pochvy vstupní – průměr 2,93 (medián +2), po dvou letech průměr -1,73 (medián -2).

Drop-out

Celkem 7/20 žen v NT/TVM skupině odmítlo účast ve studii (tj. 6,2/6,7 %), z ostatních 4/2 ženy nepřišly na žádnou kontrolu, zbytek absolvoval 1–4 z následných plánovaných kontrol. Konkrétní počty kontrol v tom kterém čase jsou uvedeny u výsledků.

VÝSLEDKY

Komplikace podle Mezinárodní klasifikace IUGA/ICS

Mezinárodní klasifikace komplikací ICS/IUGA rozlišuje časové období (T1: do 48 hodin, T2: 48 hodin až 2 měsíce, T3: 2 měsíce až 12 měsíců, T4: později) a lokalitu. Kromě komplikací vaginálních a močového traktu (uvedeny v předchozích dvou sděleních) se zaznamenávají komplikace gastrointestinální, kožní/muskulo-skeletální a celkové. Přehled je uveden v tabulce 1.

**Tab. 1. Komplikace gastrointestinální, muskulo-skeletální a celkové**

Po NT rekonstrukci jsme zaznamenali jen komplikace z kategorie „celkové“, kam patří mj. hematomy nebo krvácení. V prvním období šlo o dvě ženy: jedna s krvácením k resutuře, druhá s krvácením konzervativně ošetřeným, avšak s překladem na JIP pro srdeční arytmii. V čase T2 došlo dvakrát ke krvácení a zaznamenán byl jeden hematom – vše bylo řešeno konzervativně. V následném období komplikace nebyly zaznamenány.

Po TVM rekonstrukci se v prvním období objevilo osm případů hematomu na hýždi nebo stehně (bez operační intervence) a rovněž jedna pacientka se srdeční arytmií řešenou na JIP. V období T2 byly dva hematomy konzervativně řešeny a čtyřikrát evakuovány v celkové anestezii. Jedna pacientka měla pooperačně zánětlivý stav se subileem, bolestí v tříslech a dolní končetině, na JIP u ní navíc došlo k iatrogennímu pneumotoraxu. V GIT oblasti byly kromě tohoto případu ještě třikrát bolesti konečníku, z toho jednou s infiltrátem a jednou s periproktálním abscesem, operačně řešeným. V oblasti kožní/muskulo-skeletální se u tří pacientek projevily bolesti (stehna, kyčlí a třísel), u jedné přetrvaly až do jednoho roku od operace. V období T3 měly kromě této ženy ještě tři další bolesti (hýždě, třísla a kostrče). Po prvním roce žádné komplikace z těchto oblastí nebyly zaznamenány, resp. dvě ženy udávaly inkontinenci stolice (jedna po roce, druhá po dvou), kde není zřejmá souvislost s provedenou vaginální operací.

Sexuální funkce: změny kvantitativní – PISQ skóre

Využili jsme dotazník PISQ – SF: skóre nabývá hodnoty 0–48 podle „zátěžových“ bodů ze 12 otázek na fyzické, psychické/behaviorální a partnerské aspekty vita sexualis (VS). Dotazník poskytuje kvantitativní výpověď pacientky o vnímání jejího sexuálního života, nevýhodou je, že některé ženy dotazník nevyplnily, u nich tedy nemáme toto číslo k dispozici.

Ženy po NT rekonstrukci: Vstupní údaj o PISQ skóre udalo 47 žen, průměrná hodnota: 13,7. Po roce a po dvou letech vyplnilo dotazník 18, resp. 16 žen. Průměrné PISQ skóre se snížilo na hodnotu 10,6 resp. 10,5. Ženy po TVM rekonstrukci: vstupní PISQ skóre zaznamenalo 99 žen, průměr byl 12,5. Po roce a po dvou letech udalo PISQ skóre 45 resp. 40 žen, jeho průměr se snížil na hodnotu 9,8 resp. 10,7. Přehled hodnot PISQ uvádí tabulka (tab. 2).

Změny kvalitativní – sumárně

Vstupní – předoperační stav zachytil rozdíl v sexuální aktivitě v obou skupinách, odrážející rozdílné vstupní charakteristiky (věk, stupeň prolapsu – viz úvod).

NT skupina: hodnotit je možno 90 žen, u nichž máme údaj o sexuálním životě. Sexuálně aktivních bylo 52, tj. 57,8 %, z toho osm s obtížemi (15,4 %) a 44 bez obtíží. Po dvou letech bylo 45 žen sexuálně aktivních (bez obtíží) a stejný počet neaktivních.

TVM skupina: status vita sexualis udalo 234 žen, mezi nimiž bylo 114 sexuálně aktivních (48,7 %), z nich 14 s obtížemi (12,3 %) a 100 bez obtíží. Po dvou letech mělo aktivní VS 100 žen, všechny bez obtíží.

Změny kvalitativní – podle výchozího stavu

Rozbor podle výchozího stavu sumarizuje tabulka 3. U žen, které měly předoperačně styk bez obtíží, jich bez problémů obnovilo tuto aktivitu v TVM skupině 78 %, po NT 79,5 %. U žen s předoperačními sexuálními obtížemi bylo na konci sledování bez problémů 71,4 % resp. 75 % po TVM resp. NT. U žen předoperačně bez VS jich pooperačně znovu zahájilo tuto aktivitu 10 % resp. 10,5 %.

**Tab. 3. Průběh kvalitativních změn vita sexualis (VS)**

Bolesti při styku – v NT skupině po šesti měsících to byla jedna žena, později byla bez obtíží. V TVM skupině v šesti měsících tři ženy – všechny za rok bez obtíží, v dalším roce jedna VS ukončila („non vult“), další dvě bez problémů. Při roční kontrole udávaly bolesti další dvě ženy – jedna byla po dvou letech bez obtíží, druhá VS ukončila (mužský faktor).

Změny v kvalitě života

Užili jsme vizuální analogovou škálu s vyznačením hodnoty 0–100 podle míry uro-gynekologických obtíží („zátěžové body“). Hodnoty ukazuje tabulka 4.

**Tab. 4. Hodnocení QoL (míra obtíží na vizuální analogové škále)**

Skupina NT: vstupní údaj máme u 77 žen (68 %), většina (57 %) z nich měla významné obtíže (VAS ≥50), téměř pětina (19 %) vnímala stav jako velmi výrazně obtěžující (VAS ≥75). Po roce a dvou udaly subjektivní míru obtíží téměř všechny kontroly, významné byly u 10–15 % žen, velmi výrazně obtěžující u 3 %. Průměrné skóre se snížilo z 58 na 19…16 po roce resp. dvou letech.

Skupina TVM: vstupní údaj zaznamenalo 209 žen (69 %), více než tři čtvrtiny (78 %) měly významné obtíže (VAS ≥50), pro téměř pětinu (19 %) byl stav velmi výrazně obtěžující (VAS ≥75). Po roce a dvou udaly hodnotu VAS téměř všechny kontroly, významné obtíže byly u 5–6 % žen, velmi výrazné byly u 1–2 %. Průměrná hodnota se snížila z 61 na 10…11 po roce resp. dvou.

DISKUSE

Prolaps pánevních orgánů v jisté míře postihuje asi polovinu porodivších žen, 10–20 % je symptomatických, celoživotní riziko nutnosti jeho operační korekce se udává 5–19 % [2, 7]. Neohrožuje přímo život, ale má velký dopad na jeho kvalitu, nejen pro pokles per se, s nepříjemně vnímanou „bulkou“ v poševním vchodu (při větším prolapsu pak dekubity, krvácení, bolesti aj.), ale i pro svůj dopad na dolní močové cesty (mj. rozebráno v [6]) a na sexuální život. Ve studii Jha udávalo 73 % žen s POP, že se vyhýbají styku (při stresové inkontinenci „jen“ 36 % žen), u partnerů byla tato čísla 50 % a 24 % [10]. Velké spektrum možných cest, jak POP korigovat, odráží zároveň rozpaky a nejistotu, kterou zvolit coby optimální, jak uvádějí četné studie včetně metaanalýz i souhrnné články [4, 15, 16, 17].

Vaginální hysterektomie v různých modifikacích nepřinášely dostatečný efekt, klasické „plastiky“ jsou zatíženy vyšší mírou recidiv [1, 2, 13, 14], naděje v podobě vaginálně aplikovaných sítí byly zklamány zprávami o komplikacích v podobě protruzí, bolestí a narušení sexuálního života [2, 3, 12, 15, 23, 24, 25], sakrokolpopexe a hysteropexe abdominální, laparoskopickou nebo robotickou cestou zase představují náročnější proceduru z hlediska času, technických požadavků i operační zátěže pacientky [9, 20, 21]. Naše pracoviště zatím preferuje vaginální přístup. Při rozboru komplikací ve dvouletém follow-up se v ne-vaginální a ne-urologické oblasti (tyto byly rozebrány v [5, 6]) jednalo o jednotlivé případy, vesměs vyřešené do šesti měsíců od operace.

V otázce funkcí sexuálních najdeme zprávy o pozitivním [18, 22] i negativním [3, 12, 16, 19] vlivu operace. Při rozboru vita sexualis je nutné mít na mysli, že jde o komplex faktorů fyzických, psychických a vztahových, přičemž operace má přímý vliv jen na prvně jmenovanou stránku. Do hry dále vstupují změny s postupujícím věkem, a to u obou partnerů. V operacích POP převažují starší ženy, v našich souborech byl medián věku ve skupině NT 60 let, v TVM 66 let. Věk i převážně vyšší míra prolapsu u TVM skupiny zřejmě stojí za vstupním rozdílem v procentu žen, které jsou sexuálně aktivní (58 % versus 49 %). Po operaci pokračovalo v sexuálním životě bez obtíží téměř 80 % žen v obou souborech, potíže vymizely u 75 % resp. 71 % po NT resp. TVM těch, které je předoperačně měly, a ze sexuálně neaktivních sex obnovilo 10 % v obou skupinách. I vzhledem k varujícím a negativním zprávám o narušení sexuálního života [23, 24, 25] bylo překvapivé, že v obou souborech byl sumární počet žen s uspokojivým sexuálním životem před operací i po operaci stejný. Na konci sledování neudávaly žádné ženy pohlavní styk s obtížemi (v průběhu sledování ano, pak obtíže buď vymizely, nebo ženy svůj aktivní sexuální život ukončily). Nutno podtrhnout, že tyto výsledky nelze jednoduše přenést na jinou věkovou skupinu. I na našem pracovišti jsme s indikací k vaginální rekonstrukci u mladších žen zdrženlivější, s užitím umělých materiálů obzvlášť. V otázce kvality života (vztaženo na míru obtíží v uro-gynekologické oblasti) je v obou skupinách patrné markantní zlepšení po operaci. Výsledky odrážejí i vyšší míru předoperačních obtíží u skupiny TVM (vesměs vyšší míra prolapsu) – pooperačně byly u těchto žen výsledky v subjektivním vnímání svého stavu naopak lepší než po NT rekonstrukci. Subjektivně vnímané obtíže jsou jedním z doporučených důležitých faktorů k rozhodnutí o operační intervenci a jejich míra má vztah k pooperačně vnímanému efektu/úspěchu operace [11].

ZÁVĚR

Prolaps pánevních orgánů bývá kromě jiného spojen i s poruchou sexuálních funkcí a výrazně negativně zasahuje do kvality života. Po rekonstrukci vaginální cestou jsme zaznamenali jen velmi nízkou míru komplikací v kategoriích gastrointestinální, kožní/muskulo-skeletální a celkové. Skóre PISQ odrážející sexuální funkce se po rekonstrukci s implantátem i bez něj zlepšilo, počet žen s bezproblémovým vita sexualis zůstal v obou skupinách stejný. Kvalita života s ohledem na míru uro-gynekologických obtíží se signifikantně zvýšila v obou skupinách, ve skupině s implantátem výrazněji. Tyto výsledky i závěry z hodnocení urologických funkcí a vaginálních nálezů v předchozích částech studie prezentují vaginální rekonstrukci prolapsu – při vhodné indikaci a za dodržení doporučených postupů v předoperační, pooperační i následné fázi – jako účinnou metodu s přijatelnou mírou komplikací, která má výrazný dopad na zlepšení kvality života.

Poděkování všem spolupracovnicím a spolupracovníkům gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Milosrdných bratří v Brně při sběru dat a Tomáši Janíkovi, studentu Mendelovy univerzity Brno, za pomoc při jejich zpracování.

MUDr. Ivana Čadková

gynekologicko-porodnické oddělení

Nemocnice Milosrdných bratří

Polní 3

639 00 Brno

e-mail: ivana.cadkova@nmbbrno.cz

Zdroje

1. Al-Nazer, MA., Gomaa, IA., Ismail, WA., El-Etriby, MA. Anterior colporrhaphy versus repair with mesh for anterior vaginal wall prolapse: a comparative clinical study. Arch Gynecol Obstet, 2012, 286(4), p. 965–972.

2. Bohlin, KS., Ankardal, M., Nüssler, E., et al. Int Urogynecol J, 2018, 29(1), p. 81–89

3. Cintra, CC., Oliviera, CEB. Opinion: Yes. Int Braz J Urol, 2016, 42(4), p. 637–639.

4. Coolen, ALWM, Bui, BN, Dietz, W., et al. The treatment of post-hysterectomy vaginal vault prolapse: a systematic review and meta-analysis. Int Urogynecol J, 2017, 28(12), p. 1767–1783.

5. Čadková, I., Huvar, I. Vaginální rekonstrukce prolapsu pánevních orgánů: efekt, komplikace, vliv na močové a pohlavní funkce a kvalitu života ve dvouletém follow-up. Část I. Vaginální nález a komplikace. Čes Gynek, 2017, 82(6), s. 430–435.

6. Čadková, I., Huvar, I. Vaginální rekonstrukce prolapsu pánevních orgánů: efekt, komplikace, vliv na močové a pohlavní funkce a kvalitu života ve dvouletém follow-up. Část II. Funkce a komplikace urologické. Čes Gynek, 2018, 83(2), s. 94–102.

7. Haya, N., Baessler, K., Christmann-Schmid, C., et al. Prolapse and continence surgery in countries of the Organization for Economic Cooperation and Development in 2012. Am J Obstet Gynecol, 2015, 212(6), 755 e751–27.

8. Haylen, BT., Freeman, RM., Swift, SE., et al. An International Urogynecological Association (IUGA) / International Continence Society (ICS) joint terminology and classification of the complications related directly to the insertion of protheses (meshes, implants, tapes) & grafts in female pelvic floor surgery. Int Urogynecol J, 2011, 22(1), p. 3–5.

9. Illiano, E., Giannitsas, K., Zucchi, A., et al. Sacrocolpopexy for posthysterectomy vaginal vault prolapse: long-term follow-up. Int Urogynecol J, 2016, 27(10), p. 1563–1569.

10. Jha, S., Gopinath, D. Prolapse or inkontinence: chat affect sexual fiction the most? Int Urogynecol J, 2016, 27(4), p. 607–611.

11. Laas, E., Haddad, M., Muhlstein, J. Preoperative quality of life questionnaires are an adequate tool to select women with genital prolapse for laparoscopic sacrocolpopexy. Int Urogynecol J, 2017, 28(12), p. 1833–1839.

12. Lee, D., Dillon, B., Lemack, G., et al. Transvaginal mesh kits – how „serious“ are the complications and are they reversible? J Urol, 2013, 81(1), p. 43–48.

13. Lo, TS., Pue, LB., Tan, YL., et al. Long-term outcomes of synthetic transobturator nonabsorbable anterior mesh versus colporrhaphy in symptomatic, advanced pelvic organ prolapse surgery. Int Urogynecol J, 2014, 25(2), p. 257–264.

14. Maher, C., Feiner, B., Baessler, K., Schmid, C. Surgical management of pelvic organ prolapse in women. Cochrane Database Syst Rev, 2013, Apr 30 (4).

15. Maher, C., Feiner, B., Baessler, K., et al. Transvaginal mesh or grafts compared with native tissue repair for vaginal prolapse. Cochrae Database Syst Rev, 2016 Feb 9 (10).

16. Maher, C., Feiner, B., Baessler, K., et al. Surgery for women with apical vaginal prolapse. Cochrane Database Syst Rev, 2016 Oct 1 (10).

17. Pastorčáková, M., Huser, M., Belkov, AI., Ventruba, P. Využití syntetických síťových implantátů v operační léčbě sestupu pánevních orgánů. Čes Gynek, 2014, 79(2), s. 140–146.

18. Rogers, RG., Kammerer-Doak, D., Darrow, A., et al. Does sexual function change after surgery for stress urinary incontinence and/or pelvic organ prolapse? A multicenter prospective study. Am J Obstet Gynecol, 2006, 195(5), p. 1–4.

19. Su, TH., Lau, HH., Huang, WC., et al. Short term impact on female sexual function of pelvic floor reconstruction with the Prolift procedure. J Sex Med, 2009, 6(11), p. 3201–3207.

20. To, V., Hengrasmee, P., Lam, A., et al. Evidence to justify retention of transvaginal mesh: comparison between laparoscopic sacral colpopexy and transvaginal ElevateTM mesh. Int Urogynecol J, 2017, 28(12), p. 1825–1832.

21. Turner, LC., Lavelle, ES., Shepherd, JP. Comparison of complications and prolapse reccurence between laparoscopic and vaginal uterosacral ligament suspension for the treatment of vaginal prolapse. Int Urogynecol J, 2016, 27(5), p. 797–803.

22. Thakar, R., Chawla, S., Scheer, I., et al. Sexual function following pelvic floor Sumery. Int J Gynaecol Obstet, 2008, 102(2), p. 110–114.

23. US Food and Drug Administration. FDA safety communication: update on serious complications associated with transvaginal placement of surgical mesh for pelvic organ prolapse. July 13, 2011. http://www.fda.gov/MedicalDevices/Safety/AlertsandNotices/ucm262435.htm

24. US Food and Drug Administration. FDA strengthens requirements for surgical mesh for the transvaginal repair of pelvic organ prolapse to address safety risks. January 4, 2016. http://www.fda.gov/newsevents/newsroom/pressannouncements/ucm479732.htm

25. Zoorob, D., Karram, M., Stecher, A., et al. Analysis of surgical outcomes and determinants of litigation among women with transvaginal mesh complications. Female Pelvic Med Reconstr Surg, 2016, 22(6), p. 404–409.