Letní gastroenterologický koktejl

Vážené kolegyně a kolegové, vážení čtenáři,

po roce je další číslo našeho časopisu věnováno především klinické a experimentální gastroenterologii. Autoři příspěvků vám namíchali velice pestrý a doufám i kvalitní letní koktejl, který by nám mohl jistě závidět i leckterý barový pracovník. Pohled na povětšinou mladé autory článků mě naplňuje optimizmem ohledně budoucnosti české a slovenské gastroenterologie. Čtyři články navíc zpracovaly velmi půvabné kolegyně, takže o budoucnost našeho oboru již nemám vůbec žádné obavy.

Dr. Fremundová podává ve svém souhrnném článku základní informace o novém přístupu k měření poruch motility jícnu – tzv. manometrie s vysokým rozlišením (HRM). Tato metoda umožňuje přesnější hodnocení motility jícnu oproti standardní manometrii včetně rozdělení achalázie do tří typů, což má praktický klinický význam.

Dr. Krajčíová ve své kazuistice popisuje úspěšnou léčbu jinak rizikového pacienta se vzácnou achalázií III. typu endoskopickou myotomií (POEM) a ukazuje praktické uplatnění nového manometrického systému.

Dr. Stefanová zpracovala ve své analýze výsledky endoskopických bio­psií, resekcí a disekcí u velkého souboru pacientů s časnými neoplaziemi jícnu. V současnosti mají být tyto nádory léčeny endoskopicky, endoskopická resekce umožňuje přesný histopato­logický staging a následně i fundované rozhodnutí, zda je u daného pacienta nezbytná chirurgická léčba. Dr. Stefanová zjistila, že cílené biopsie z lézí jícnu nejsou dostatečně přesné ke stanovení diagnózy, neboť po provedení endo­skopické resekce dochází ke změně dia­gnózy u více než 40 % případů. Druhým závěrem její práce je skutečnost, že makroskopický typ léze nepredikuje histopatologickou diagnózu.

Úspěšnou endoskopickou léčbu pomocí kombinace radiofrekvenční ablace a endoskopické resekce u pacienta s makroskopicky pokročilým adenokarcinomem popisuje dr. Vacková. Jak správně zdůrazňuje, pacient s pokročilou jaterní cirhózou má velké riziko fatálních komplikací při ezofagektomii, proto byla zvolena úspěšná endo­skopická léčba.

Půvabnými českými gastroenteroložkami se nenechal zahanbit další mladý lékař – dr. Mačinga, který výborným způsobem zpracoval nelehké téma etiopatogeneze chronické pankreatitidy. Ve své fundované stati se zabývá všemi aspekty tohoto onemocnění včetně problematiky genetické. Je zřejmé, že pohled na etiopatogenezi chronické pankreatitidy se oproti minulým letům zásadně změnil.

Bezpečností, interakcemi a nežádoucími účinky léků, které používá téměř každý lékař, totiž inhibitorů protonové pumpy, se zabývá prof. Špičák. Inhibitory protonové pumpy jsou léky užívané tak rutinně, že si mnozí ani neuvědomujeme, že i tyto bezpečné léky mohou mít leckteré interakce a určitá úskalí, která jsou shrnuta v daném článku psaném, jak je u prof. Špičáka zvykem, nejen fundovaně, ale velice hezky česky.

Experimentální problematiku zastupuje mladý dr. Ryska. Ve své práci popisuje originální a velice elegantní model píštěle na laboratorních potkanech, na kterém mohou být testovány různé způsoby léčby píštělí, a to nejen chirurgické.

Když se práce gastroenterologa nebo chirurga spojí se zvířaty, mnohým přijdou na mysl experimenty. Rád bych proto na závěr svého editorialu připomněl účast gastroenterologů na dvou diagnosticko-léčebných akcích v pražské Zoologické zahradě, kde se přitom o žádný experiment nejednalo. V roce 2004 onemocněla slonice Praya. Nepřijímala potravu, měla průjem a veterináři nás (dr. Závadu, dr. Stehlíka a autora editorialu) požádali o endoskopické vyšetření, jehož průběh je na obr. 1 a 2.

Podobně onemocněl v roce 2009 pneumonií nádherný člunozobec africký, v té době nová akvizice zahrady, a s dr. Závadou jsme byli požádáni o provedení bronchoskopie. Ta se uskutečnila včetně laváže u nemocného zvířete bez celkové anestezie, která by byla příliš riziková (obr. 3).

V aktuálním průběhu spíše suchého léta zatím žádné zvíře (naštěstí) ne­onemocnělo, takže je nezbytné se alespoň udržovat v pohotovosti při tréninku na „zvířecích modelech“ (obr. 4).

Mějte se krásně, užívejte konce léta i léto babí.

doc. MUDr. Jan Martínek, Ph.D., AGAF

koeditor sekce klinická

a experimentální gastroenterologie