#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vedolizumab vs. ustekinumab u Crohnovy choroby jako léčivo druhé linie v klinické praxi


Vedolizumab vs. ustekinumab u Crohnovy choroby jako léčivo druhé linie v klinické praxi

Úvod:

Vedolizumab (VDZ) a ustekinumab (UST) nyní patří mezi dostupná bio­logická léčiva pro léčbu Crohnovy choroby (CD – Crohn’s dis­ease), avšak omezené zkušenosti s těmito přípravky z klinické praxe jsou dosud limitující pro kvalifikovanou volbu optimální léčebné strategie po selhání přípravků ze skupiny anti-tumor nekotizující faktor (anti-TNF). Tato práce je zaměřena na porovnání účin­nosti a bezpečnosti VDZ a UST jako bio­logických léčiv druhé linie u srovnatelných skupin pa­cientů s CD.

Metody:

Do hodnocení byli zařazeni konsekutivní pa­cienti s CD, kteří byli v minulosti léčeni alespoň jedním anti-TNF přípravkem. Pa­cienti byli sledováni v pravidelných intervalech, které odpovídaly termínům aplikace léčiv a během kterých byla hodnocena klinická aktivita onemocnění (HBI – Harvey-Bradshaw Index), zánětlivé parametry (C reaktivní protein, fekální kalprotektin) a byly zaznamenávány nežádoucí příhody. Primárním cílem bylo hodnocení podílu pa­cientů v klinické remisi (HBI ≤ 4) v týdnu 30–32, klinické odpovědi ve formě poklesu HBI a podílu pa­cientů ukončujících léčbu.

Výsledky:

Hodnoceno bylo 45 pa­cientů s VDZ a 50 s UST. Obě kohorty byly srovnatelné ve všech hodnocených parametrech s výjimkou zastoupení pohlaví a podílu pa­cientů s penetrující formou choroby. Podíl pa­cientů v klinické remisi mezi nasazením léčby a týdnem 30–32 vzrostl ve skupině s VDZ ze 44,4 na 58,1 % a ve skupině s UST z 55,1 na 63,2 %, avšak tento nárůst nedosáhl statistické významnosti. Průměrný pokles HBI u jednotlivých pa­cientů za sledované období ve skupině s VDZ dosáhl –1,94  ± 5,14 (p = 0,05) a –2,94 ± 5,91 (p = 0,01) ve skupině s UST. Podíl pa­cientů s UST v klinické remisi prosté kortikoterapie vzrostl ze 38,8 na 62,5 % (p = 0,04) a ve skupině s VDZ ze 33,3 na 45,2 % (p = 0,67). Terapii během sledování ukončilo 6 pa­cientů s VDZ a žádný s UST.

Závěr:

Z výsledků práce vyplývá srovnatelná efektivita VDZ a UST z pohledu míry dosažení klinické remise a odpovědi zánětlivých markerů, avšak v případě UST se projevil významnější steroidy šetřící účinek. Pro definici optimálního postavení nových bio­logik v algoritmu léčby CD bude nezbytné vyjít z prospektivních randomizovaných srovnávacích studií.

Klíčová slova:

idiopatické střevní záněty – bio­logická terapie – vedolizumab – ustekinumab

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do bio­­­­medicínských časopisů.

Doručeno: 16. 2. 2019

Přijato: 19. 2. 2019


Autoři: Kolar M. 1;  Ďuricová D. 1;  Bortlík M. 1,2,3;  Pudilova K. 1;  Hrubá V. 1;  Machková N. 1;  Mitrová K. 1,4;  Malickova K. 1,5;  Lukas M. jr. 1;  Vasatko M. 1;  Vanickova R. 1;  Lukas M. 1,5
Působiště autorů: IBD Clinical and Research Centre, ISCARE I. V. F. a. s., Prague, Czech Republic 1;  Institute of Pharmacology, 1st Medical Faculty, Charles University, Prague, Czech Republic 2;  Department of Internal Medicine, Military Hospital, Charles University, Prague, Czech Republic 3;  Department of Paediatrics, 2nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague and Motol University Hospital, Prague, Czech Republic 4;  Institute of Medical Biochemistry and Laboratory Dia­gnostics, 1st Medical Faculty and General Teach­­ing Hospital, Charles University, Prague, Czech Republic 5
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2019; 73(1): 25-31
Kategorie: IBD: původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk: https://doi.org/10.14735/amgh201925

Souhrn

Úvod:

Vedolizumab (VDZ) a ustekinumab (UST) nyní patří mezi dostupná bio­logická léčiva pro léčbu Crohnovy choroby (CD – Crohn’s dis­ease), avšak omezené zkušenosti s těmito přípravky z klinické praxe jsou dosud limitující pro kvalifikovanou volbu optimální léčebné strategie po selhání přípravků ze skupiny anti-tumor nekotizující faktor (anti-TNF). Tato práce je zaměřena na porovnání účin­nosti a bezpečnosti VDZ a UST jako bio­logických léčiv druhé linie u srovnatelných skupin pa­cientů s CD.

Metody:

Do hodnocení byli zařazeni konsekutivní pa­cienti s CD, kteří byli v minulosti léčeni alespoň jedním anti-TNF přípravkem. Pa­cienti byli sledováni v pravidelných intervalech, které odpovídaly termínům aplikace léčiv a během kterých byla hodnocena klinická aktivita onemocnění (HBI – Harvey-Bradshaw Index), zánětlivé parametry (C reaktivní protein, fekální kalprotektin) a byly zaznamenávány nežádoucí příhody. Primárním cílem bylo hodnocení podílu pa­cientů v klinické remisi (HBI ≤ 4) v týdnu 30–32, klinické odpovědi ve formě poklesu HBI a podílu pa­cientů ukončujících léčbu.

Výsledky:

Hodnoceno bylo 45 pa­cientů s VDZ a 50 s UST. Obě kohorty byly srovnatelné ve všech hodnocených parametrech s výjimkou zastoupení pohlaví a podílu pa­cientů s penetrující formou choroby. Podíl pa­cientů v klinické remisi mezi nasazením léčby a týdnem 30–32 vzrostl ve skupině s VDZ ze 44,4 na 58,1 % a ve skupině s UST z 55,1 na 63,2 %, avšak tento nárůst nedosáhl statistické významnosti. Průměrný pokles HBI u jednotlivých pa­cientů za sledované období ve skupině s VDZ dosáhl –1,94  ± 5,14 (p = 0,05) a –2,94 ± 5,91 (p = 0,01) ve skupině s UST. Podíl pa­cientů s UST v klinické remisi prosté kortikoterapie vzrostl ze 38,8 na 62,5 % (p = 0,04) a ve skupině s VDZ ze 33,3 na 45,2 % (p = 0,67). Terapii během sledování ukončilo 6 pa­cientů s VDZ a žádný s UST.

Závěr:

Z výsledků práce vyplývá srovnatelná efektivita VDZ a UST z pohledu míry dosažení klinické remise a odpovědi zánětlivých markerů, avšak v případě UST se projevil významnější steroidy šetřící účinek. Pro definici optimálního postavení nových bio­logik v algoritmu léčby CD bude nezbytné vyjít z prospektivních randomizovaných srovnávacích studií.

Klíčová slova:

idiopatické střevní záněty – bio­logická terapie – vedolizumab – ustekinumab

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do bio­­­­medicínských časopisů.

Doručeno: 16. 2. 2019

Přijato: 19. 2. 2019


Zdroje

1. Roda G, Jharap B, Neeraj N et al. Loss of response to anti-tnfs: definition, epidemiology, and management. Clin Transl Gastroenterol 2016; 7: e135. doi: 10.1038/ctg.2015.63.

2. Pagnini C, Arseneau KO, Cominel­li F. Safety considerations when us­­ing anti-TNFα ther­apy to treat Crohn‘s dis­ease. Expert Opin Drug Saf 2015; 14(1): 31–44. doi: 10.1517/14740338. 2015.976610.

3. European Medicines Agency. Entyvio: EPAR – product information. [online]. Available from: https://www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/entyvio.

4. European Medicines Agency. Stelara: EPAR – product information. [online]. Available from: https://www.ema.europa.eu/en/medicines/ human/EPAR/stelara.

5. Satsangi J, Silverberg MS, Vermeire S et al. The Montreal clas­sification of inflam­matory bowel dis­ease: controversies, consensus, and implications. Gut 2006; 55(6): 749–753. doi: 10.1136/gut.2005.082909.

6. Biemans V, van der Woude C, van der Meulen-de Jong A et al. DOP052 Vedolizumab vs. ustekinumab for Crohn’s dis­ease: comparative ef­fectiveness in a real-life observational cohort study. JCC 2018; 12 (Suppl 1): S066–S067. doi: 10.1093/ecco-jcc/jjx180.089.

7. Townsend T, Razanskaite V, Michail S et al. P586 Comparative ef­fectiveness of vedolizumab and ustekinumab as induction ther­apy in anti-TNF refractory Crohn’s dis­ease: a multi-centre retrospective cohort study. JCC 2019; 13 (Suppl 1): S407–S408. doi: 10.1093/ecco-jcc/jjy222.710.

8. Kawalec P, Moćko P. An indirect comparison of ustekinumab and vedolizumab in the ther­apy of TNF-failure Crohn‘s dis­ease patients. J Comp Eff Res 2018; 7(2): 101–111. doi: 10.2217/cer-2017-0041.

9. Singh S, Fumery M, Sandborn WJ et al. Systematic review and network meta-analysis: first- and second-line bio­logic ther­apies for moderate-severe Crohn‘s dis­ease. Aliment Pharmacol Ther 2018; 48(4): 394–409. doi: 10.1111/apt.14852.

10. Sandborn WJ, Feagan BG, Rutgeerts P et al. Vedolizumab as induction and maintenance ther­apy for Crohn‘s dis­ease. N Engl J Med 2013; 369(8): 711–721. doi: 10.1056/NEJMoa1215739.

11. Feagan BG, Sandborn WJ, Gasink C et al. Ustekinumab as induction and maintenance ther­apy for Crohn‘s dis­ease. N Engl J Med 2016; 375(20): 1946–1960. doi: 10.1056/NEJMoa160 2773.

12. Bye WA, Jairath V, Travis SPL. Systematic review: the safety of vedolizumab for the treatment of inflam­matory bowel dis­ease. Aliment Pharmacol Ther 2017; 46(1): 3–15. doi: 10.1111/apt.14075.

13. Colombel JF, Sands BE, Rutgeerts P et al. The safety of vedolizumab for ulcerative colitis and Crohn‘s dis­ease. Gut 2017; 66(5): 839–851. doi: 10.1136/gutjnl-2015-311079.

14. Armuzzi A, Ardizzone S, Biancone L et al. Ustekinumab in the management of Crohn‘s dis­ease: expert opinion. Dig Liver Dis 2018; 50(7): 653–660. doi: 10.1016/j.dld.2018.02.017.

15. Papp K, Gottlieb AB, Naldi L et al. Safety surveil­lance for ustekinumab and other psoriasis treatments from the Psoriasis Longitudinal As­ses­sment and Registry (PSOLAR). J Drugs Dermatol 2015; 14(7): 706–714.

Štítky
Detská gastroenterológia Gastroenterológia a hepatológia Chirurgia všeobecná

Článok vyšiel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 1

2019 Číslo 1
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#